14 C 285/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Bučkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem, Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátkou, anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 163 667,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna jako ručitel dlužnice [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], zaplatit žalobkyni částku 1 163 667,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 24 % ročně z částky 1 128 644,63 Kč od 31. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se částečně zastavuje v rozsahu návrhu na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 023,13 Kč od 20. 7. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 141 333,59 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 7. 10. 2021, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 1 163 667,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 20. 7. 2020 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ dlužník“), byla uzavřena dne 2. 3. 2012 smlouva o podřízeném úvěru v programu [anonymizováno 5 slov] [rok] [číslo] ve znění dodatku [číslo] ze dne 26. 4. 2018, jejíž součástí jsou také obchodní podmínky pro poskytování podřízených úvěrů v programu program [anonymizována čtyři slova] platné od 5. 1. 2010. Úvěr byl poskytnut dlužníkovi k financování projektu pořízení automatické děličky těsta a předkynárny pro pekařskou výrobu a k rozvoji pekařské a cukrářské činnosti, a to ve výši 2 919 870 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno zajištění poskytnutého úvěru blankosměnkou, vystavenou dlužníkem dne 2. 3. 2012. Dále byl úvěr zajištěn také ručitelským prohlášením žalované. Žalovaná podepsala dne 7. 3. 2012 ručitelské prohlášení, ve kterém prohlásila, že se seznámila s obsahem smlouvy o podřízeném úvěru, a dále, že uspokojí žalobkyni, pokud dlužník nesplní ve stanovené lhůtě své peněžité závazky z uvedené smlouvy, včetně příslušenství a smluvních pokut, které budou na základě uvedené smlouvy dlužníkovi vyúčtovány. Ze strany dlužníka nebyl úvěr řádně splácen, a proto v souladu s obchodními podmínkami došlo ke stanovení jednorázové splatnosti dopisem žalobkyně ze dne 17. 10. 2019, a to ke dni 17. 11. 2019. Dlužník ani na základě jednorázové splatnosti žalobkyni nic neuhradil. Na jeho majetek je u [název soudu] vedeno insolvenční řízení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kam se žalobkyně se svou pohledávkou přihlásila, k rozhodnutí o úpadku došlo dne 30. 8. 2019 a usnesením ze dne 24. 2. 2020 byl prohlášen konkurs s právní mocí ke dni 12. 3. 2020. Dopisem ze stanovením jednorázové splatnosti žalobkyně vyčíslila svoji pohledávku ke dni 17. 10. 2019 ve výši 1 161 601,40 Kč, kdy jistina činila 1 128 644,63 Kč, úroky z úvěru 23 878,39 Kč a úroky z prodlení 9 078,38 Kč. Ke dni jednorázové splatnosti dlužník žalobkyni dlužil částku 1 163 667,76 Kč, kterou kromě jistiny úvěru 1 128 644,63 Kč tvoří úroky z úvěru 25 944,75 Kč a úroky z prodlení 9 178,38 Kč. Pohledávka žalobkyně v insolvenčním řízení dlužníka nebyla dosud ani zčásti uspokojena. Žalobkyně uplatnila své nároky také z avalu směnky jednatelem dlužníka, pana [jméno] [příjmení], který z titulu směnečného rukojemství nic nezaplatil a podal na sebe návrh na prohlášení úpadku se způsobem řešení úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře, kdy z tohoto insolvenčního řízení žalobkyně na úhradu své pohledávky dosud obdržela 224,84 Kč dne 21. 6. 2021 O úhradu pohledávek z titulu ručení byla žalovaná upomenuta předžalobní výzvu ze dne 8. 7. 2020. Na předžalobní upomínku žalovaná reagovala prostřednictvím své zástupkyně tak že nejprve uznala ručení, následně sdělila odepření plnění dluhu namísto dlužníka a uplatnila námitky, že žalobkyně jako věřitel nepostupovala s péčí řádného hospodáře při správě své pohledávky a svým jednáním zavinila, že pohledávka nemohla být uspokojena dlužníkem, a dále vyjádřila pochybnosti o vzniku ručitelského závazku z důvodu, že žalovaná neměla k dispozici originály dokumentace ze strany svého bývalého jednatele [jméno] [příjmení] Tyto námitky žalobkyně nepovažuje za důvodné, když veškerou dokumentaci zaslala žalované ze dne 23. 7. 2020. Pokud jde o námitky žalované o tom, že nebyla ze strany žalobkyně informována o neplnění dluhu ze strany dlužníka, je žalobkyně názoru, že v tomto směru nemá vůči žalované informační povinnost, bylo naopak právem žalované zajímat se o splácení dluhu dlužníkem, za jehož dluhy ručí. [jméno] žalovaná s dlužníkem uzavřela 2. 7. 2015 smlouvu o zápůjčce, dne 12. 2. 2019 s ním uzavřela dohodu o prominutí dluhu a uznání závazku, kdy se dlužník zavázal splatit dluh žalované do 31. 12. 2022. Dlužník podal insolvenční návrh dne 7. 8. 2019 a z okolností je tedy zřejmé, že žalovaná věděla ze svého vlastního smluvního vztahu s dlužníkem, že dlužník nesplní své dluhy vůči věřitelům. Žalovaná je v prodlení od 20. 7. 2020 v návaznosti na upomínku o zaplacení splatné pohledávky ze dne 8. 7. 2020, v níž byla žalované dána lhůta 10 dnů od toho doručení upomínky, ta byla žalované doručena 9. 7. 2020.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a uplatněný nárok neuznala. K věci uvedla, že ručitelské prohlášení bylo údajně podepsáno bývalým jednatelem žalované, [jméno] [příjmení], přičemž žalovaná nemá k dispozici originály, originál ručitelského prohlášení by měl být soudu předložen. Dále žalovaná vyjádřila pochybnost o tom, zda a kdy nastalo splnění podmínek pro okamžitou splatnost, přičemž žalobkyně by měla doložit, kdy dlužník přestal splácet své závazky. Žalovaná nebyla informována žalobkyní o tom, že dlužník neplní své povinnosti, ani o tom, že nastala jednorázová splatnost dluhu. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o úvěru došlo k zásadní změně práv a povinností mezi žalobkyní a dlužníkem. Žalobkyně by měla doložit, že ručitel udělil souhlas s uzavřením dodatku č. 1, kterým byla prodloužena splatnost úvěru a prodloužena délka ručitelského závazku. Dále žalovaná namítala, že má důvod odepření plnění podle ust. § 2022 občanského zákoníku, neboť žalobkyně nepostupovala s péčí řádného hospodáře při správě své pohledávky a svým jednáním zavinila skutečnost, že pohledávka nemohla být uspokojena dlužníkem.

3. Na upozornění soudu, že žalobní návrh obsahuje nepřípustný anatocismus v podobě požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částek úroku a úroku z prodlení, žalobkyně podáním z 23. 5. 2022 svůj nárok na zaplacení úroku z prodlení omezila tak, že nadále nežádal přiznání úroku z prodlení z částek, které odpovídají úroku a úroku z prodlení. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. proto soud řízení částečně zastavil a vyhlášené usnesení o částečném zastavení řízení pak zařadil do písemného vyhotovení rozsudku jako výrok II.

4. Zároveň žalobkyně shodným podáním namísto úroku z prodlení v zákonné sazbě 8,25 % ročně od 20. 7. 2020 do zaplacení nově nárokovala úrok z prodlení ve výši 24 % ročně z částky 1 128 644,63 Kč, a to již od 31. 8. 2019 do zaplacení. Uvedené podání představující změnu žaloby bylo žalované řádně doručeno a soud změnu žaloby připustil. Nárok je ze strany žalobkyně odůvodněn tím, že žalobkyně má podle obchodních podmínek nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 24 % ročně, a to i za dobu po úpadku dlužníka, když i za toto příslušenství se žalovaná svým ručitelským prohlášením zaručila. K námitkám žalované dále žalobkyně doplnila, že dodatek [číslo] k úvěrové smlouvě, uzavřený 26. 4. 2018, se týkal již dlužné jistiny po splatnosti v částce 357 762,57 Kč a úrokového příslušenství. V návaznosti na prohlášení o uznání dluhu a dodatek [číslo] dlužník zcela uhradil uznaný dluh ve splátkách, tedy dohoda o splátkách byla splněna. Prohlášením o uznání dluhu nedošlo k podřízení smluvního vztahu z úvěrové smlouvy občanskému zákoníku, prohlášení o uznání dluhu pouze odkazuje na ust. § 2053 a násl. občanského zákoníku. V době zesplatnění dluhu dlužník dlužil na splátkách úvěru šest splátek po 24 330 Kč a část splátky předchozí ve výši 58 024,63 Kč, celkem 204 004,63 Kč, čímž se ocitl v prodlení se zaplacení dvou splátek jistiny úvěru dle čl. 10 odst. 1 písm. a) obchodních podmínek a současně v prodlení se zaplacením splátek jistiny po dobu delší než 3 měsíce. Dále žalobkyně provedla přesnou specifikaci výpočtu úroku a úroku z prodlení. Pokud jde o plnění z titulu avalu směnky [jméno] [příjmení], z oddlužení [jméno] [příjmení] žalobkyně obdržela dne 21. 6. 2021 částku 224,84 Kč, dne 21. 7. 2021 částku 200,44 Kč, dne 9. 9. 2020 na částku 651,60 Kč, dne 29. 9. 2021 částku 191,80 Kč, dne 25. 11. 2021 na částku 162,56 Kč, dne 22. 12. 2021 částku 131,32 Kč, dne 22. 2. 2022 částku 180,96 Kč, dne 21. 3. 2022 částku 353,16 Kč, dne 25. 3. 2022 částku 609,74 Kč a dne 22. 4. 2022 částku 175,75 Kč, celkem 2 882,17 Kč. Protože v insolvenčním řízení [jméno] [příjmení] byla uznána a zjištěna pohledávka žalobkyně, která zahrnuje směnečnou sumu 1 163 667 Kč, odměnu 3 878,89 Kč a směnečný úrok 35 297,08 Kč, žalobkyně si provedené úhrady započítává na směnečnou odměnu, k uhrazení jistiny tak dosud nedošlo.

5. Vzhledem k tomu, že ručitelské prohlášení bylo v daném případě učiněno v roce 2012 a nebyla soudu doložena dohoda o tom, že by si účastníci práva a povinnosti z ručení podřídili režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti od 1. 1. 2014, pak podle § 3073 téhož občanského zákoníku platí, že práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Znamená to, že práva a povinnosti vyplývající z ručení se nadále řídí právní úpravou platnou do 31. 12. 2013. V daném případě šlo o zajištění závazku ze smlouvy o úvěru, přičemž smlouva o úvěru byla v kontextu dřívější právní úpravy tzv. absolutní obchod ve smyslu ust. § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podle ust. § 261 odst. 4 obchodního zákoníku zároveň platilo, že obchodním zákoníkem se řídí i vztahy vzniklé při zajištění plnění závazků v závazkových vztazích, jež se řídí tímto zákonem podle předchozích odstavců. Znamená to, že na vztah mezi žalobkyní a žalovaným dopadá i nadále právní úprava ručení v obchodním zákoníku, konkrétně v ustanovení § 303 a následující, která představovala samostatnou právní úpravu, tedy nedocházelo ani k podpůrnému použití ustanovení o ručení v tehdejším občanském zákoníku.

6. Podle ust. § 303 obchodního zákoníku platí, že kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem. Podle ust. § 306 odst. 1 obchodního zákoníku, věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku ručitele jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní. Zároveň podle ust. § 323 odst. 3 obchodního zákoníku platí, že uznání závazku má účinky i vůči ručiteli.

7. V důsledku toho, že na právní vztah mezi účastníky dopadá jiná právní úprava, než na kterou žalovaná pomýšlela ve svém vyjádření, stává se podstatná část její obrany bezpředmětnou, neboť právní úprava obchodního zákoníku neobsahovala ekvivalent dnešního ust. § 2022 občanského zákoníku, a je tedy pro věc irelevantní tvrzení žalovaného o tom, že žalobkyně o pohledávku řádně nepečovala. Rovněž s ohledem na ust. § 323 odst. 3 obchodního zákoníku je bezpředmětná námitka, že žalovaná nevyslovila souhlas s uznáním dluhu. Žalovaná navrhovala výslech svědka [příjmení] a svědka [příjmení], aby vypovídali o okolnostech jednání se žalobkyní, aby se případně potvrdila domněnka, že práva a povinností z ručení mohla být v daném případě podřízena obchodnímu zákoníku. Soud tento důkazní návrh zamítl, neboť žalovaná nepředložila žádné konkrétní tvrzení o tom, zda byla uzavřena písemná dohoda dle ust. § 3073 nového občanského zákoníku, případně kdy a jak se tak mělo stát, nebylo proto důvodu neexistující tvrzení prokazovat. Soud ani nepředpokládá, že by žalobkyně byla připravena s takovouto dohodou souhlasit, neboť podřízením práv a povinností z ručení nové právní úpravě by se zhoršilo právní postavení žalobkyně. Důvodná nebyla ani námitka žalované, že žalobkyně měla žalovanou informovat o neplnění dluhu dlužníkem a že jí měla informovat o uznání dluhu a uzavření dodatku [číslo] k úvěrové smlouvě. Taková povinnost ze zákonné úpravy ručení pro žalobkyni nevyplývá. Důvodné nebyly ani výhrady žalované o tom, že žalobkyně před podáním žaloby nedostatečně reagovala na její žádosti o doložení důvodu a výše dluhu, neboť podle ust. § 305 obchodního zákoníku je žalobkyně povinna sdělit žalované na její vyžádání pouze výši zajištěné pohledávky; není povinna žalované svou pohledávku co do důvodu a výše prokazovat. Nedůvodné jsou i námitky žalované o tom, že žalobkyně postupovala nemravně či v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, a to ve vztahu k prodlení dlužníka a jeho úpadku, neboť žalobkyně není odpovědná za úpadek dlužníka, a pokud práva z ručení uplatnila u soudu přibližně rok poté, co se dlužník dostal do úpadku, pak na takovém postupu není nic závadného, natož nemravného.

8. Pokud jde o skutečnosti, které byly v tomto případě rozhodné, z předložených listin soud zjistil následující. Dne 2. 3. 2012 uzavřela žalobkyně pod původním označením [ulice] záruční a rozvojová banka, a. s. a dlužník smlouvu o podřízenému úvěru za podmínek popsaných již shora ve skutkových tvrzení žalobkyně, přičemž úvěr byl sjednán ve výši 2 919 870 Kč s úrokovou sazbou 3 % ročně, s dobou čerpání od 5. 3. 2012 do 30. 8. 2012, a podmínkami splácení tak, že první splátka 91 146 Kč je splatná 25. 6. 2013 a druhá a další splátka ve výši 91 246 Kč je splatná vždy k dvacátému pátému dni třetího měsíce kalendářního čtvrtletí a poslední splátka ve výši 91 244 Kč připadá na den 25. 2. 2021, což je zároveň konečná splatnost úvěru. Z článku VI o způsobech zajištění závazku vyplývá, že závazek bude zajištěn mimo jiné ručitelským prohlášením žalované. Podle článku XII odst. 1 jsou nedílnou součástí smlouvy obchodní podmínky, které v článku VI odst. 9 stanoví, že pro případ prodlení klienta se zaplacením splatné pohledávky ze smlouvy o úvěru se sjednává úrok z prodlení ve výši 24 % ročně z pohledávky po splatnosti. Podle článku X odst. 1 obchodních podmínek je banka oprávněna stanovit jednorázové splacení dlužné jistiny i veškerých dalších pohledávek, pokud je dlužník v prodlení se zaplacením dvou splátek jistiny úvěru, nebo pokud je v prodlení se zaplacením splátky jistiny úvěru po dobu delší než 3 měsíce.

9. Ručitelským prohlášením ze dne 7. 3. 2012, které za žalovanou učinil jednatel [jméno] [příjmení], který podle výpisu z obchodního rejstříku byl v té době jednatelem žalované, žalovaná prohlásila podle ust. § 303 obchodního zákoníku, že se seznámila s obsahem výše uvedené smlouvy o pořízeném úvěru, a prohlásila, že uspokojí žalobkyni, jestliže dlužník nesplní ve stanovené lhůtě své peněžité závazky z výše uvedené smlouvy, včetně jejich příslušenství a smluvních pokut, které budou na základě uvedené smlouvy dlužníkovi vyúčtovány, a uhradí veškeré tyto závazky místo dlužníka. Zároveň zřejmé, že podepisující [jméno] [příjmení] předložil žalobkyni svůj občanský průkaz, z něhož si žalobkyně opatřila s jeho souhlasem fotokopii. Soudu byl předložen originál ručitelského prohlášení, žalovaná do originálu ručitelského prohlášení nahlédla a neuplatnila vůči němu žádné námitky.

10. Dopisem ze dne 17. 10. 2019 žalobkyně uplatnila vůči dlužníkovi jednorázovou splatnost úvěru s odkazem na výše citovaná ustanovení obchodních podmínek, přičemž ke dni sepsání výzvy dlužná jistina činí 1 128 644,63 Kč, úroky z úvěru 23 787,39 Kč a úroky z prodlení 9 078,38 Kč. Zároveň žalobkyně upozornila dlužníka, že pro případ prodlení se splacením budou účtovány úroky z prodlení ve výši 24 % ročně. Podle dodejky byl dopis doručen dlužníkovi 6. 11. 2019.

11. Usnesením [název soudu] ze dne 30. 8. 2019 byl zjištěn úpadek dlužníka. Přihláškou ze dne 24. 10. 2019 žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení svou pohledávku za dlužníkem, kdy odkazovala také na prohlášení o uznání dluhu. Z prohlášení o uznání dluh ze dne 26. 4. 2018 vyplývá, že dlužník nezaplatil žalobkyni ke dni 13. 4. 2018 jistinu úvěru po splatnosti ve výši 357 762,57 Kč, a dále dluží úrok a úrok z prodlení. Dluh v této výši dlužník výslovně uznal a zavázal se jej zaplatit ve sjednaných splátkách. Jestliže mezi žalobkyní a dlužníkem došlo k uzavření dodatku [číslo] k úvěrové smlouvě a prohlášení o uznání dluhu, vztahují se tyto úkony i na ručitele ve smyslu § 323 odst. 3 obchodního zákoníku.

12. Upomínkou ze dne 8. 7. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení splatné pohledávky namísto dlužníka. Výzva byla žalované podle dodejky doručena 9. 7. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 4. 3. 2021 žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení pohledávky před podáním žaloby, upomínka byla žalované podle doručenky datové zprávy doručena 4. 3. 2021.

13. Žalovaná doložila korespondenci s žalobkyní, kdy nejprve navrhovala uzavření dohody o splátkách a žádala o poskytnutí doplňujících informací k ručitelskému závazku, následně žádala o doložení existence dluhu a doložení platného ručitelského závazku, načež 26. 1. 2021 a dále dne 4. 3. 2021 žalobkyni informovala o odepření plnění, které zdůvodnila shodně jako v daném soudním řízení.

14. Žalobkyně dále doložila přihlášku své pohledávky z titulu směnečného rukojemství do insolvenčního řízení dlužníka [jméno] [příjmení], z přihlášky je zřejmém je zřejmá výše přihlášené pohledávky shodně s tím co žalobkyně uvedla ve svých tvrzeních. Ze seznamu přihlášených pohledávek pak vyplývá, že v této výši byl dluh dlužníkem zcela uznán a správcem ani žádným z věřitelů nebyla pohledávka popřena. Pokud tedy žalobkyně tvrdí, že následně z insolvenčního řízení obdržela splátky, které dosud nepokryly ani směnečné příslušenství (což odpovídá zjištěné výši pohledávky), pak je zřejmé, že touto cestou zatím nedošlo ani k částečnému uhrazení dlužné jistiny.

15. Další navržené důkazy soud zamítl, jak je zdůvodněno již shora, jiné důkazy nebyly stranami navrhovány. Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žalobkyně zcela prokázala existenci a výši svého žalobou uplatněného nároku z titulu ručení vůči žalované, neboť shora uvedeným ručitelským prohlášením bylo platně založeno ručení žalované za úvěrový závazek dlužníka. Dlužník uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru dle ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku, svůj úvěrový dluh nesplácel a z důvodu prodlení žalobkyně uplatnila okamžitou splatnost jeho závazku, přičemž je doložena i výše dlužné částky a její příslušenství. Protože se dlužník dostal do úpadku, pak ve smyslu ust. § 306 obchodního zákoníku je zřejmé, že svůj dluh nesplní, a tedy i bez výzvy žalobkyně je žalovaná v právním postavení ručitele povinna plnit namísto dlužníka. Pohledávka za dlužníkem se stala splatnou ze zákona v důsledku úpadku dlužníka. Dnem následujícím proto také žalobkyni přísluší úrok z prodlení, který byl mezi žalobkyní a dlužníkem řádně ujednán v obchodních podmínkách ve výši 24 % ročně, jedná se o nárok dle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Žaloba je po připuštěné změně v plném rozsahu důvodná, soud jí proto vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. Protože byla žalobkyně ve věci převážně úspěšná a její neúspěch v rozsahu částečného zastavení řízení je pouze nepatrný, podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. jí soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 58 184 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 64 100 Kč za pět úkonů právní služby po 12 820 Kč (počítáno z jistiny pohledávky 1 128 644,63 Kč) za převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne 10. 5. 2022, písemné podání ze dne 23. 5. 2022 a účast na jednání soudu dne 24. 5. 2022, náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 téže vyhlášky ve výši 1 500 Kč (pět úkonů po 300 Kč), náhrada dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu za promeškaný čas při dvou cestách k soudu na trase [obec] – [obec] a zpět ve výši 400 Kč (za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč) a cestovní náhrady za dvě cesty osobním automobilem na trase [obec] – [obec] a zpět. Při celkové vzdálenosti 190 km a sazbě 4,70 Kč činí základní náhrada za použití osobního automobilu za jednu cestu 893 Kč, za obě cesty 1 786 Kč. Při kombinované spotřebě 5,9 litrů na 100 km a ceně nafty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 36,10 Kč za 1 litr činí náhrada za spotřebované pohonné hmoty za cestu dne 10. 5. 2022 částku 404,68 Kč. Při téže vzdálenosti a ceně nafty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb., ve výši 47,10 Kč za 1 litr činí náhrada za spotřebované pohonné hmoty za cestu dne 24. 5. 2022 částku 527,99 Kč Celkem tak cestovní náhrady činí 2 718,67 Kč. Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta ve výši 68 718,67 Kč zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty (14 430,92 Kč) a po připočtení soudního poplatku náklady činí celkem 141 333,59 Kč.