14 C 311/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupena obecným zmocněncem Anonymizováno adresa pro doručování Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o vyloučení nemovitých věcí z výkonu rozhodnutí

I. Žaloba o vyloučení nemovité věci, a to podílu o velikosti 3/8 na pozemcích parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. 348, parc. č. 1313/1, zahrada a parc. č. 1313/10, zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č. p. či č. e. – garáž, to vše zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální , adresa, , katastrální území , Anonymizováno, , z výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí vedeného u Okresního soudu Plzeň-město pod sp.zn. , spisová značka, ve věci oprávněného , Jméno zainteresované osoby 1/0, proti povinnému , jméno FO, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou tomuto soudu dne 18. 10. 2023 se žalobkyně domáhala, aby rozhodnutím soudu byly vyloučeny z výkonu rozhodnutí nemovité věci specifikované v žalobě, a to podíl o velikosti 3/8 na pozemcích parc .č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 348, Anonymizováno, rodinný dům, parc .č. , Anonymizováno, 1, zahrada a parc. č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č. p./ č. e. garáž, vše zapsaná na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , katastrální území , Anonymizováno, (dále také jen jako „nemovitost“). Žalobu odůvodnila tím, že darovací smlouvou sepsanou notářem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 4. 3. 2021 darovala svému vnukovi, , jméno FO, , nar. 4. 11. 1980, uvedenou nemovitost. V rámci téže darovací smlouvy darovala žalobkyně svému vnukovi také spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na stavbě garáže bez č.p stojící na pozemku jiných vlastníků parc .č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, stavba zapsaná na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , katastrální území , Anonymizováno, . , jméno FO, (dále též jako „povinný“, popř. „obdarovaný“) se v darovací smlouvě zavázal mimo jiné k tomu, že jako spoluvlastník 3/8 nemovitosti nebude sám usilovat o užívání jemu darovaných nemovitostí, bude prosazovat zachování stavu tak, že žalobkyně bude užívat pro své bydlení byt v 1. nadzemním podlaží domu a nebude rušena v užívání těchto nemovitostí. Povinný po provedení vkladu vlastnického práva k uvedené nemovitosti, která byla předmětem daru, se začal vůči žalobkyni chovat zcela nevhodně, začal hrubě porušovat podmínky darovací smlouvy, zejména v rozporu s ustanovením darovací smlouvy žalobkyni bránil v užívání jemu darovaných nemovitostí. Opakovaně též porušoval právo žalobkyně pokojně užívat byt v prvním nadzemním podlaží a přestal také o žalobkyni projevovat opravdový zájem. Po nabytí daru povinný přestal být obezřetný ke svým finančním závazkům a nashromáždily se mu značné dluhy. Byť žalobkyně povinného vyzývala, aby tuto situaci s dluhy napravil, žalovaný tyto výzvy ignoroval. Žalobkyně se proto rozhodla dar odvolat pro nevděk a od darovací smlouvy odstoupit. Povinný byl o odvolání daru vyrozuměn, vyrozumění o odvolání daru ze dne 12. 12. 2021potvrdil svým podpisem a přislíbil žalobkyni, že zařídí zpětný převod vlastnického práva k předmětu daru na katastru nemovitostí zpět na žalobkyni, což se však nestalo. Dne 5. 10. 2023 se žalobkyně od povinného dozvěděla, že jeho finanční situace je natolik špatná, že je proti němu vedeno několik exekucí, mj. exekuční řízení ve věci sp.zn. , spisová značka, (sp. zn. exekutora , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, , spisová značka, ), v rámci něhož byla pověřeným soudním exekutorem nařízena exekuce dle vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 10. 2022 č.j. , spisová značka, k uspokojení pohledávky žalovaného ve výši 3 000 000 Kč s příslušenstvím a úhradě nákladů exekuce. Žalobkyně tak byla seznámena se skutečností, že první dražební jednání ve věci prodeje spoluvlastnického podílu povinného o velikosti 3/8 na nemovitosti je nařízeno na den 26. 10. 2023, z čehož žalobkyně seznala též skutečnost, že povinný nezajistil zpětný převod vlastnického práva k nemovitosti na žalobkyni, jak sliboval. Dle žalobkyně tak povinný hrubě porušil rodinné i společenské normy a mravy a žalobkyni ublížil, neboť ji vystavil nebezpečí ztráty bydlení v pokročilém věku. Žalobkyně se přitom v této situaci ocitla bez vlastního zavinění.Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že okolnosti, které žalobkyně popsala v žalobě, jsou smyšlené, zavádějící a lživé. Nesouhlasil s jejím tvrzením, že po převodu vlastnického práva k nemovitosti se povinný začal k žalobkyni chovat nevhodně, ani s tím, že obdarovaný přestal projevovat o svou babičku (žalobkyni) opravdový zájem. Tyto okolnosti žalovaný považoval za vykonstruované za účelem podání žaloby, aby se obdarovaný vyhnul plnění svých závazků. Žalovaný uvedl, že je mu známo, že obdarovaný žalobkyně pravidelně navštěvovala, vozil ji k lékaři a zařizoval pro ni běžné věci. Taktéž žalovaný sdělil, že povinný měl dluhy již dávno před darováním nemovitosti ze strany žalobkyně, pročež odvolání daru pro nevděk a odstoupení od darovací smlouvy bylo účelovým jednáním s cílem poškodit věřitele, přičemž samotná listina o odstoupení od smlouvy spojená s odvoláním daru byla podle žalovaného antedatována. Za nevěrohodné žalovaný označil také skutečnost, že žalobkyně se nedomáhala žalobou určení vlastnického práva k nemovitosti, ač již dne 17. 12. 2021 byl vydán exekuční příkaz č. j. , spisová značka, k prodeji nemovitých věcí , tituly před jménem, , jméno FO, z Exekučního úřadu Praha 2, a to pro celkovou částku 1 703 590,35 Kč. Obdarovaný následně v roce 2022 vymáhanou pohledávku uhradil a exekuce tak byla zastavena. Žalovaný doplnil, že v souvislosti s podezřením na antedatování listiny o odvolání daru a odstoupení od smlouvy zvažuje podání trestního oznámení, neboť jeho podezření je podloženo tím, že v červnu 2023 jednal žalovaný s rodinou žalobkyně a povinného s cílem vyřešit věc smírně, přičemž při těchto jednáních ani jednou nezazněla informace, že mělo vůbec k odvolání daru dojít. Jedna z variant nabízeného řešení sporu přitom byla ta, že se podíl na nemovitosti přepíše na žalovaného. Žalovaný je tak přesvědčen o tom, že žalobkyně za podpory svého vnuka zneužívá soudního řízení k tomu, aby došlo k poškození věřitele.Mezi stranami byla nesporná skutečnost, že žalobkyně darovala svému vnukovi darovací smlouvou mimo další spoluvlastnický podíl velikosti , Anonymizováno, na pozemku parc .č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemku parc . č. , Anonymizováno, 1 a pozemku parc .č. , Anonymizováno, , na němž stojí stavba bez č. p. (garáž). Ostatní tvrzení zůstala mezi stranami v rovině sporu.Na základě provedené dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z listiny datované ke dni 12. 12. 2021 (č.l. 6) soud zjistil, že žalobkyně adresovala , jméno FO, (obdarovanému) dopis označený jako „odvolání daru pro nevděk spojené s výzvou k vrácení daru, odstoupení od smlouvy“. V dopisu žalobkyně sděluje obdarovanému důvody, které ji vedou k odvolání daru pro nevděk a odstoupení od darovací smlouvy, jíž bylo na obdarovaného převedeno vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu o velikosti 3/8 na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , dále na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, na kterém stojí stavba jiných vlastníků bez č. p./č. e. (garáž) a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na stavbě garáže bez č. p./č. e. stojící na pozemku jiných vlastníku parc. č. , Anonymizováno, a zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , k. ú. , Anonymizováno, (dále také jen jako „předmět daru“). Žalobkyně v tomto dopise uvádí, že obdarovaný jí soustavně brání v užívání předmětu daru, opakovaně porušuje její užívací právo k bytu v prvním nadzemním podlaží rodinného domu, nechová se k ní slušně a neprojevuje o ni jakýkoli zájem, jaký by měl vnuk o babičku projevovat, přičemž obdarovaný tímto svým jednáním porušuje podmínky darovací smlouvy, a to od doby krátce po převodu vlastnického práva z žalobkyně na obdarovaného. Žalobkyně v dopise dále uvádí, že finanční situace obdarovaného se zhoršila v průběhu roku 2021 natolik, že žalobkyně se důvodně obává, že přijde o jediné své bydlení, pakliže dluhy obdarovaného budou vymáhány ze strany věřitelů. Takové skutečnosti žalobkyni ubližují a zjevně obdarovaný porušuje vůči žalobkyni coby dárkyni dobré mravy. Z listiny vyplývá, že žalobkyně odvolává dar pro nevděk a zároveň odstupuje od darovací smlouvy ke dni 12. 12. 2021 a současně dopisem vyzvala obdarovaného k vrácení předmětu daru a poskytnutí součinnosti ve věci převodu vlastnického práva zpět na žalobkyni. Na stejné listině je pak připojeno podepsané prohlášení obdarovaného, že potvrzuje doručení a převzetí odvolání daru pro nevděk spojené s výzvou k vrácení daru a odstoupením od darovací smlouvy k datu 29. 12. 2021. Z usnesení Exekutorského úřadu Plzeň-město ze dne 21. 9. 2023 č.j. , spisová značka, soud zjistil, že bylo nařízeno první dražební jednání na den 26. 10. 2023 od 13:00 hodin, přičemž předmětem dané dražby je spoluvlastnický podíl o velikosti 3/8 na výše specifikované nemovitosti, která byla předmětem daru. Soud dále provedl listinu na č.l. 15, z níž je zřejmé, že žalobkyně informovala dopisem ze dne 18. 10. 2023 soudního exekutora , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, o podání žaloby v této věci. Z výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 35-36) je zřejmé, že ke dni 12. 3. 2024 je jako spoluvlastník podílu o velikosti 3/8 výše specifikované nemovitosti, uveden , jméno FO, , narozený , datum, .Soud neprovedl k důkazu účastnické výslechy žalobkyně a žalovaného, neboť to považoval za nadbytečné za situace, kdy oba účastníci měli bezpochyby možnost tvrdit a prokazovat veškeré pro věc významné skutečnosti i jiným způsobem, přičemž účastnický výslech má být v zásadě proveden pouze tehdy, když danou skutečnost nelze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o.s.ř.) Dále soud zamítl návrh na provedení výslechu svědka , jméno FO, , neboť s ohledem na právní hodnocení věci uvedené níže v textu odůvodnění rozsudku shledal i tento důkaz soud nadbytečným. Ze shodného důvodu jako v případě navrženého výslechu svědka nebyla k důkazu provedena ani listina v podobě návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitosti z roku 2021, která byla navržena ze strany žalobkyně při jednání soudu dne 13. 3. 2024. Tato listina dle tvrzení žalobkyně měla být předána již podepsaná , jméno FO, v květnu 2022 za účelem, aby zpětného převodu vlastnického práva k předmětu daru na žalobkyni. Za situace, kdy z dalších důkazů provedených v řízení je zřejmé, že obdarovaný , jméno FO, byl i ke dni bezprostředně předcházejícímu vydání rozhodnutí v této věci spoluvlastníkem předmětného podílu nemovitosti (výpis z katastru nemovitostí na č.l. 35-36), bylo nadbytečné tuto listinu provádět. Soud tak konstatuje, že z jemu dostupných a provedených důkazů se jeví jako nejpravděpodobnější spíše varianta, že obdarovaný žádné kroky navazující na jednání žalobkyně v podobě odvolání daru vůbec nerealizoval.Podle § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.Jde-li o právní posouzení takto zjištěného skutkového stavu, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předně je třeba říci, že podstata daného sporu spočívala v tom, že žalobkyně se domáhala vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, pročež její procesní úspěch závisel na tvrzení a prokázání skutečnosti, že je vlastníkem dané nemovité věci, která má být ve vykonávacím řízení předmětem dražebního jednání. Žalobkyně přitom tvrdila na skutečnost, že vlastnické právo k věci jí náleží z titulu platného odvolání daru pro nevděk spojeného (s platným) odstoupením od darovací smlouvy ze dne 4. 3. 2021 z důvodů, které byly precizovány v žalobě. Pokud by tedy soud dospěl k závěru, že platně došlo k odvolání daru a odstoupení od darovací smlouvy, potom by se žalobkyně fakticky stala vlastnicí v žalobě specifikované nemovitosti k okamžiku, kdy odvolání daru došlo obdarovanému (tj. ke dni 29. 12. 2021), byť zápis v katastru nemovitostí takovému stavu reálně neodpovídá (neboť v katastru je nadále jako spoluvlastník věci veden obdarovaný). Platným a účinným odvoláním daru se totiž obnovuje vlastnické právo dárce s účinky ex nunc a obdarovaný by se tímto okamžikem stal nepoctivým držitelem věci ve smyslu § 2073 o. z. Odvolání daru přitom nenastává ex lege jednáním naplňujícím znaky nevděku, nýbrž teprve jednáním dárce, kterým obdarovanému dá najevo, že závadné jednání odpovídající nevděku obdarovanému nepromíjí, následkem čehož může dárce požadovat vydání předmětu daru. Jednání žalobkyně (odvolání daru) sice splňuje náležitost formy dle § 560 o. z., když předmětem daru je nemovitá věc, avšak postrádá náležitosti právního jednání dle § 545 a násl. o. z. z hlediska jeho vážnosti, určitosti a také srozumitelnosti. Je třeba říci, že k tomu, aby právní jednání spočívající v odvolání daru pro nevděk (resp. výzva k vrácení daru) bylo způsobilé vyvolat jím zamýšlené právní účinky, dosavadní judikatura klade poměrně přísné nároky na preciznost popisu jednání, v němž dárce spatřuje nevděk obdarovaného. Dárce by měl zejména uvést konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje zjevné porušení dobrých mravů vůči ze strany obdarovaného vůči dárci, případně osobám jemu blízkým, a to jak z hlediska popisu samotného jednání, tak rozsahu, intenzity a časového rámce, kdy k tomuto jednání mělo dojít tak, aby dané jednání nebylo zaměnitelné s jiným jednáním. Požadavek na zcela jednoznačné a určité vymezení závadného skutku či jednání obdarovaného vyplývá například z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 9. 2008 sp.zn. , spisová značka, , popř. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 12. 2002 sp.zn. , spisová značka, , která jsou aplikovatelná i na právní úpravu v poměrech občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Jinými slovy dárce v odvolání daru, resp. odstoupení od darovací smlouvy dostatečně nespecifikuje důvody, pro které tak činí, není takové jednání dle soudní praxe způsobilé darovací smlouvu zrušit a obnovit tak vlastnické právo dárce k předmětu daru. Soud v dané věci dospěl k závěru, že listina ze dne 12. 12. 2021 (č.l. 6) tak nemohla vyvolat právní účinky odvolání daru ve smyslu § 2072 o. z. a odstoupení od darovací smlouvy, a to pro neurčitost právního jednání. Žalobkyně k jednání obdarovaného, které ji vedlo k odvolání daru, toliko uvedla, že obdarovaný jí soustavně brání v užívání předmětu daru, opakovaně porušuje její užívací právo k bytu v prvním nadzemním podlaží domu, nechová se k ní slušně, neprojevuje o ni opravdový zájem, jaký by vnuk vůči babičce projevovat měl a kvůli špatné finanční situaci obdarovaného má žalobkyně důvodné obavy, že přijde o své jediné bydlení, pročež toto jednání obdarovaného žalobkyni ubližuje, zjevně tím porušuje dobré mravy vůči ní a žalobkyně jej současně obdarovanému nepromíjí. Takto uvedené důvody z pohledu soudu nesplňují požadavky, které jsou kladeny na právní jednání z hlediska jeho určitosti platným občanským zákoníkem, navíc z obsahu listiny žalobkyně není ani zřejmé, kdy k tomuto závadnému jednání ze strany obdarovaného mělo dojít, resp. docházet, pročež ve smyslu výše řečeného soud hodnotí odvolání daru pro nevděk spojené s odstoupením od darovací smlouvy učiněné žalobkyní jako právní jednání zdánlivé pro jeho neurčitost, k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k takto přijatému právnímu hodnocení bylo již nadbytečné se zabývat další obranou žalovaného, a to námitkou týkající se antedatování předmětné listiny, resp. tím, zda tvrzení žalobkyně o tom, že obdarovaný se k ní chová nevhodně je pouze účelové a smyšlené. Stejně tak se soud nezabýval důvody, proč se žalobkyně po „odvolání daru“ nedomáhala převodu vlastnického práva určovací žalobou, pakliže obdarovaný dle dohody nepodal návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně, byť listinu ze dne 12. 12. 2021 převzal, jakož i důvody, proč skutečnost, že žalobkyně měla přistoupit k odvolání daru, nebyla žalovanému sdělena v rámci vyjednávání stran o mimosoudním vyřešení sporu.Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v daném sporu procesně úspěšný, pročež by mu náležela náhrada nákladů řízení v plné výši. Žalovaný se však (s poukazem na skutečnost, že žalobkyně byla s největší pravděpodobností do právního jednání spočívajícího v darování nemovitosti a následně v odvolání daru pro nevděk navedena obdarovaným, a taktéž s přihlédnutím k pokročilému věku žalobkyně) náhrady nákladů řízení vzdal, pročež soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.