14 C 317/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň – město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 15 935,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 234,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 9 234,75 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 382 Kč do tří dnů od dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalované vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 935,72 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost Multitude Bank p.l.c., uzavřela dne 20. 1. 2025 s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 15 935,72 Kč. Tento úvěr měl být splacen do 20. 6. 2025, avšak žalovaná prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 14. 1. 2026 doplnila žalobu tak, že jednak uvedla, jakým způsobem původní věřitel před sjednáním úvěrové smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované, a jednak doplnila, že žalovaná čerpala úvěr následovně: dne 20. 1. 2025 jí byla poskytnuta na jeho účet č.ú. , č. účtu, částka 10 000 Kč, dne 25. 2. 2025 jí byla na účet vyplacena částka 697 Kč. Celkem tak žalovaná čerpala úvěrové prostředky ve výši 10 697 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před postoupením pohledávky žalovaná uhradila celkem 1 462,25 Kč, což je patrné z platební historie žalované, kterou vedl právní předchůdce žalobkyně. Žalobkyni byla postoupena pohledávka ve výši 15 935,72 Kč, která se skládá z jistiny 9 999,69 Kč, nákladů, které byly účelně vynaloženy ve výši 750 Kč a úroku za období čerpání úvěru ve výši 5 186,03 Kč. Smlouvou ze dne 27. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky ze společnosti Multitude Bank p.l.c. na žalobkyni. Předmětnou dlužnou částku žalovaná neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Podle § 115a o.s.ř. nebylo třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jelikož žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v žalobě a žalovaná na výzvu soudu nevyjádřila svůj nesouhlas s tímto postupem, pročež se její souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal.

3. Z předložených důkazů soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 20. 1. 2025 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr ve výši 10 000 Kč, úrok činil 0,4026 % za den (146,949 % ročně), RPSN činila 299,98 %. Žalovaná se zavázala celkem vrátit právnímu předchůdci částku 17 959,74 Kč a to formou pravidelných měsíčních splátek, kdy minimální splátka činila 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za výběr nebo 1 000 Kč dle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Celkový počet splátek dle smlouvy byl tak odvislý na době trvání úvěru a skutečně čerpané částce. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěné, že dne 20. 1. 2025 byly na účet žalované připsány finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, dne 25. 2. 2025 pak byla na její účet poskytnuta částka 697 Kč, obě pod VS , var. symbol, . Skutečnost, že peněžní prostředky byly vyplaceny na účet žalované, je zřejmá též ze zprávy banky na č. l. 25, z níž je patrné, že účet č. ú. , č. účtu, je veden na jméno žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve spojení přílohou představující seznam postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou identifikovaná pod číslem , hodnota, byla právním předchůdcem postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměn dopisem žalobkyně datovaným ke dni 12. 7. 2025. Předžalobní výzvou ze dne 12. 7. 2025 odeslanou dle podacího lístku téhož dne byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení této výzvy. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz činily v lednu 2025 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let sazbu do 9 % ročně.

4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovanou a žalobkyní nevznikl závazek v podobě úvěru podle § 2395 občanského zákoníku na základě žalobkyní předložené úvěrové smlouvy. Smluvní strany zamýšlely uzavření takového druhu závazku, což je soudem dovozováno z obsahu smlouvy. Soud však z úřední povinnosti zkoumal případnou absolutní neplatnost této smlouvy a dospěl k závěru, že úvěrová smlouva ze dne 20. 1. 2025 je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku. Úroková sazba dle smlouvy činila 0,4026 % denně, což činí úrok ve výši 146,949 % ročně (!!!). Takovou výši úroku soud shledává jako nemravnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku. Pro zjednodušení odůvodnění tohoto závěru odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je formulován názor na rozpor určité výše úroků ujednaných ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb, ve znění účinném do 31. 12. 2013) v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrové prostředky v celkové výši 10 697 Kč, z čehož žalovaná dle tvrzení žalobkyně již 1 462,25 Kč vrátila. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, kdy soud hodnotí uzavřenou smlouvu jako absolutně neplatnou, tak žalobkyni vzniklo právo pouze na vrácení půjčené jistiny po zohlednění platby učiněné ze strany žalované. Žalobkyně tak má nárok vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o. z. ve výši 9 234,75 Kč. Pokud jde o příslušenství v podobě úroku z prodlení, soud jej přiznal až od data 19. 7. 2025, neboť soud vycházel ohledně počátku prodlení žalované z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 12. 7. 2025. Ke dni 19. 7. 2025 se tak žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého závazku ve smyslu § 1970 o. z.

9. Výrokem II. rozsudku byla žaloba zamítnuta ve zbytku žalobou uplatněného nároku, tj. ohledně částky 6 700,97 Kč a též ohledně zbývající příslušenství v podobě úroku z prodlení za předchozí období, neboť nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dříve.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. Náklady řízení by v případě plného úspěchu byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 400 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění,) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tyto tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, tj. celkem částkou 2 615 Kč. Jelikož ke dni rozhodnutí byla žalobkyně úspěšná pouze v částce 9 234,75 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 666,20 Kč (kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí) a neúspěšná v částce 7 380,97 Kč (součet zamítnuté částky 6 700,97 Kč plus příslušenství z této částky kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku), byla úspěšná v rozsahu 57,3 % a neúspěšná v rozsahu 42,7 %. Po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14,6 %, tj. v částce 382 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě určené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.