14 C 353/2019

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Bučkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem, JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem, Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 92 056 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 92 056 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 24. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 46 774,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město náklady dokazování v částce 4 612 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 8. 11. 2019, žalobkyně uplatnila pohledávku z titulu náhrady škody v částce 92 056 Kč s úrokem z prodlení, a to původně vůči [anonymizováno 5 slov], [IČO], právní předchůdkyni nynější žalobkyně. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako kupující uzavřela s žalovanou jako prodávající dne 10. 5. 2019 kupní smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl převod jednotky [číslo] – jiný nebytový prostor a převod jednotky [číslo] – jiný nebytový prostor, nacházející se v prvním podzemním podlaží budovy [adresa] v [obec], části [územní celek]. Žalobkyně se stala výlučným vlastníkem nemovitostí s účinky ke dni 13. 5. 2019. Po zakoupení jednotek začala žalobkyně s jejich rekonstrukcí za účelem zřízení kadeřnictví, při níž však došlo dvakrát k vytopení předmětných prostor z kanalizačního potrubí. K druhému topení došlo v době, kdy už byly veškeré rekonstrukční práce hotové a došlo tak ke značné škodě na majetku žalobkyně. Obě události byly nahlášené žalované. K prvnímu vytopení došlo 23. 6. 2019, kdy žalovaná poté nahlásila škodu své pojišťovně, avšak z jejich strany nedošlo dosud k žádnému plnění. Žalovaná nechala jí vybranou instalatérskou firmou vyčistit potrubí a žalobkyni sdělila, že k dalšímu vytopení již nedojde, což ovšem nebyla pravda. Dne 12. 8. 2019 došlo k druhému vytopení prostor odpadní vodou z kanalizace. Na základě souhlasu žalované nechala žalobkyně kanalizaci prohlédnout a následně opravit jinou instalatérskou firmou, a to [právnická osoba] [anonymizováno]. Ta zjistila po odhalení stávajícího rozvodu litinového potrubí kanalizace v podlaze, že na kanalizaci nejsou osazené zpětné klapky, které by zabránily zpětnému pronikání odpadních vod do předmětných nebytových prostor. Aby nadále nedocházelo k opakovanému zaplavování jednotek, osadila uvedená společnost dvě zpětné klapky na nově osazené plastové potrubí a namontovala novou dvorní vpusť s kalovým košem. Náklady na odstranění závady a prací s tím spojených byly uvedenou společností vyčísleny na 92 055 Kč s podrobným rozpočtem, který byl poskytnut žalované, aby mohl škodu opětovně uplatnit u své pojišťovny. Následně uvedená společnost vyúčtovala žalobkyni provedené dílo fakturou [číslo] v částce 92 056 Kč za splatností 28. 10. 2019. Dne 23. 10. 2019 žalobkyně uvedenou částku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. uhradila. Žalobkyně je přesvědčena, že se jednalo o skrytou vadu, která se na předmětných nemovitostech musela vyskytovat již v době jejich prodeje, čemuž svědčí i vyjádření ke skryté vadě vydané [právnická osoba] [anonymizováno] o. dne 11. 9. 2019. V důsledku této skryté vady došlo ke vzniku značné škody na zrekonstruovaném kadeřnickém salonu žalobkyně, když muselo dojít například k vybourání nové podlahy a následnému opětovnému položení, k opravě podlah, opravě stěn a nové výmalbě. Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého zástupce dne 17. 9. 2019 dopis, ve kterém požadovala úhradu žalované částky. Na tento dopis žalovaná reagovala tím, že nárok žalobkyně neuznává.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve věci se vyjádřila tak, že žalobkyně v kupní smlouvě prohlásila, že se seznámila se stavem předmětu převodu, že jí nebyla odepřena prohlídka předmětu převodu a měla možnost si prohlédnout všechny součásti a příslušenství, a dále si v kupní smlouvě nevymínila žádnou vlastnost předmětu převodu. Nebytové prostory se nachází ve starším bytovém domě, přičemž opatření kanalizace zpětnými klapkami není považováno za standardní příslušenství, a protože tato vlastnost nebyla ani vymíněna, nemůže být jejich absence považována za skrytou vadu. K přetížení kanalizace došlo vinou přívalových dešťů, jejíž vznik nemohla žalovaná nijak ovlivnit a za způsobenou škodu nemůže odpovídat.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy a zjistil z nich následující skutečnosti. Kupní smlouvu [číslo] původní žalobkyně jako prodávající prodala žalobkyni jako kupující dvě jednotky [číslo] [číslo] – jiné nebytové prostory v prvním podzemním podlaží bytového domu – budovy [adresa] v obci a katastrálním území [obec], části [územní celek], která je součástí pozemku parc. [číslo] tamtéž, za kupní cenu ve výši 950 000 Kč. Podle vyrozumění příslušného katastrálního úřadu byl vklad proveden s právními účinky k 13. 5. 2019.

4. Dne 11. 9. 2019 se jednatel společnosti [právnická osoba] písemně vyjádřil ke skryté vadě na nemovitosti při rekonstrukci, kdy uvedl, že během prováděných prací na rekonstrukci došlo dvakrát při silnějším dešti k zatopení nebytových prostor vodou z domovní kanalizace přes odpadní potrubí na WC. Byl svědkem této události dne 23. 6. 2019 před zahájením rekonstrukce a opakovaně dne 12. 8. 2019, kdy došlo k zatopení již zrekonstruovaného prostoru kadeřnictví. Vzhledem k chybějící projektové dokumentaci zjišťoval postupným odhalením stávajícího rozvodu litinového potrubí kanalizace v podlaze, proč dochází k opakovanému zatopení, a zjistil, že na kanalizaci nejsou osazeny zpětné klapky, které by těmto událostem zabránily, dle jeho názoru jde o skrytou vadu na této nemovitosti. Aby nedocházelo k opakovanému zaplavení prostoru, vyřešil závadu rozebráním části stávajícího litinového potrubí a osazením dvou zpětných klapek na nově osazené plastové potrubí a montáží nové dvorní vpusti s kalovým košem, čímž je závada odstraněna a nic nebrání řádnému užívání předmětné nemovitosti.

5. Fakturou [číslo] [právnická osoba] [anonymizováno] vyúčtovala žalobkyni stavební práce v předmětném domě v částce 92 056 Kč, a to dle dohodnuté ceny, se splatností 28. 10. 2019. Podle potvrzení banky o provedení platby byla uvedena faktura uhrazena dne 23. 10. 2019. Účtované práce odpovídají cenovému rozpočtu opravy kanalizace, který obsahuje podrobný výčet všech provedených prací a dodaných materiálů. Dopisem ze dne 17. 9. 2019 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky do 30. 9. 2019.

6. Dopisem ze dne 23. 8. 2019 se [právnická osoba] vyjadřovala ke zpětnému vzdutí odpadních vod v sousedním domě na adrese [adresa]. Sděluje, že 22. 8. 2019 byla provedena revize provozního stavu uliční stoky a nebyly prokázány žádné závady, které by mohly způsobit zpětné vzdutí odpadních bod. Problém byl s největší pravděpodobností způsoben celkovým kapacitním přetížením kanalizační stoky a následným zpětným vzdutím odpadních vod v kanalizačním systému. Kapacita kanalizačního systému je navržena na předepsanou intenzitu a dobu návrhového deště, v případě překročení návrhových hodnot může nastat situace kapacitního přetížení, kterou ovšem [anonymizováno] [obec] není schopna ovlivnit. Možností ochrany je osazení zpětné klapky na trasu kanalizační přípojky tak, aby zamezila zpětnému vzdutí odpadních vod do objektu.

7. Dále soud provedl k důkazu předložené fotografie, ze kterých byl zřejmý stav prostor po opakovaném vytopení a také průběh prací na odstranění škod po vytopení.

8. Dále soud provedl také důkaz záznamem telefonního hovoru jednatele [právnická osoba], pana [příjmení] s paní [příjmení], zástupkyní žalované. Z hovoru vyplynulo, že žalovaná byla o druhém vyplavení prostor informována a byla připravena s žalobkyní jednat o úhradě nákladů na odstranění škod.

9. Soud ve věci ustanovil znalce [celé jméno znalce], který podal znalecký posudek č. [číslo]. Na otázku, zda zpětná klapka je běžnou a nutnou součástí kanalizační přípojky v domě uvedl znalec, že je běžnou a nutnou součástí nikoliv kanalizační přípojky, nýbrž vnitřních rozvodů kanalizace v domě, a to tehdy, je-li jimi odváděna odpadní voda z bytové či nebytové jednotky umístěné v domě pod úrovní hladiny vzduté vody. Na otázku, zda je absence zpětné klapky v daném případě vadou jednotky, uvedl znalec s využitím výkresů původní dokumentace předmětného domu, že absence zpětné klapky ve vnitřních kanalizačních rozvodech odvádějící odpadní vody do podzemních prostor domů na území města Plzně je vadou ve stavu dané nemovitosti, protože podle ČSN 75 6760 je ochrana a zabezpečení podzemních prostor budov před účinky vzdutých odpadních vod povinná a tato norma je na základě usnesení [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne 17. 10. 2017 závazná. K tomu znalec dále uvedl, že absence zpětných klapek v kanalizačním potrubí není skrytou vadou, protože tato skutečnost je zcela evidentní důsledkem na první pohled patrné neexistence šachet v podlaze podzemní místnosti s odsouzenými zařizovacími předměty napojenými na kanalizaci. Strany neměly výhrady k písemnému posudku, nežádaly jeho doplnění ani výslech znalce. Rovněž soud považoval znalecký posudek za úplný, jednoznačný a vyčerpávající, soud proto vycházel pouze z písemného vyhotovení posudku a upustil od výslechu znalce. Dalších důkazů nebylo zapotřebí.

10. Na základě provedeného dokazování soud hodnotí nárok žalobkyně jako důvodný. Jádrem sporu byla otázka, zda opatření vnitřního kanalizačního rozvodu zpětnou klapku je obvyklou a nutnou součástí jednotky. Tato otázka byla zcela vyjasněna znaleckým posudkem, z něhož vyplývá, že v poměrech dané nemovitosti se jedná o povinnou a nutnou součást kanalizačního rozvodu, neboť v daných konkrétních poměrech je přítomnost a instalace zpětné klapky povinná a navíc na území [územní celek] je příslušná technická norma závazná. Znalec sice konstatoval, že podle jeho odborného názoru se nemůže jednat o vadu, která je skrytá, neboť skutečnost, že zpětné klapky v prostoru nainstalovány nejsou, je patrná z toho, že v podlaze podzemních místností nejsou šachty, ve kterých musí být zpětné klapky umístěné. Soud však tento závěr nepovažuje za relevantní ve vztahu k žalobkyni, která zjevně není odborníkem ve stavebnictví a nelze od ní očekávat znalost těchto odborných otázek, které ostatně v řízení vyjasnil teprve až znalec. Žalobkyně sice měla možnost si prostor prohlédnout před koupí, což ostatně prohlásila ve smlouvě, nelze však klást k jejich tíži, že nemá příslušné odborné znalosti k tomu, aby vyhodnotila, že daný prostor měl být osazen zpětnými klapkami a že jimi osazen není. Soud proto ve vztahu k žalobkyni uvedenou vadu hodnotí jako vadu skrytou, tedy nejde o zjevnou vadu ve smyslu ust. § 2103 občanského zákoníku. Ustanovení § 2106 i § 2107 přiznávají žalobkyni v případě vady předmětu koupě právo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Náklady související s instalací zpětné klapky, které tvoří součást žalované sumy, soud právně hodnotí právě jako nárok na přiměřenou slevu z kupná ceny, přičemž o rozsahu prací nebyl mezi stranami spor. Ve zbývajícím rozsahu se jedná o škodu, která vznikla na předmětu koupě v důsledku vady, neboť pokud by prostory byly osazené zpětnými klapkami v době prodeje, k vytopení již zrekonstruovaných prostor by následně nedošlo. Uvedená ustanovení zákona neuvádějí právo na náhradu škody jako právo plynoucí z vad, toto právo však není vyloučeno, neboť se jedná o přímý důsledek zjištěné vady, a pokud jej nelze uspokojit podle práv plynoucích z vad, pak je namístě je uspokojit z titulu nároku na náhradu škody, a to podle ust. § 2913 občanského zákoníku, neboť žalovaná porušila smlouvu tím, že na žalobkyni převedla vlastnictví k věci, která trpěla vadami. O rozsah provedených prací nebylo mezi stranami sporu ani v tomto případě. Nárok žalobkyně je proto v celém rozsahu důvodný. Protože žalovaná neuspokojila nárok na výzvu žalobkyně, po marném uplynutí lhůty ve výzvě žalobkyně se žalovaná dostala do prodlení, a proto přísluší žalobkyni podle ust. § 1970 občanského zákoníku také nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě zcela vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 4 603 Kč, složená záloha na náklady dokazování ve výši 5 000 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 28 920 Kč (šest úkonů právní služby po 4 820 Kč za převzetí zastoupení, výzvu k plnění, podání žaloby, písemné podání ze dne 22. 9. 2020, účast na jednání soudu dne 25. 6. 2020 a účast na jednání soudu dne 31. 5. 2022) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč (šest úkonů právní služby po 300 Kč). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta ve výši 30 720 Kč zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty (6 451,20 Kč) a po připočtení soudního poplatku a zálohy činí náklady celkem 46 774,20 Kč.

12. Podle výsledku řízení pak také soud uložil neúspěšné žalované dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost nahradit státem placené náklady řízení. V tomto případě se jedná o znalečné [celé jméno znalce], které mu bylo přiznáno a vyplaceno ve výši celkem 9 612 Kč, přičemž zálohou složenou ze strany žalobkyně bylo znalečné kryto pouze do částky 5 000 Kč, a ve zbývající sumě bylo vyplaceno ze státních prostředků. V tomto rozsahu proto soud žalované uložil povinnost nahradit České republice takto placené náklady řízení, a to v běžné pariční lhůtě.