14 C 355/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň–město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 301 00 Plzeň o zaplacení částky 16 166,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 166,54 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 10. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 842,56 Kč od 2. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně (dále také jen jako „banka“) se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 166,54 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 14. 6. 2006 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. , hodnota, , na základě se banka zavázala poskytnutou žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč (kontokorent). Dne 8. 2. 2010 byl sjednaný limit kontokorentu navýšen na částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentu a splatit žalobkyni celou výši kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu a to tak, že nejpozději ke dni splatnosti příslušné pohledávky banky zajistí na účtu dostatek prostředků ke splácení pohledávky banky. Úroky z kontokorentu byly sjednány ke dni podpisu smlouvy ve výši roční sazby 15,90 %, v současné době činí sazba u kontokorentu 18,90 % ročně. Žalovaný své povinnosti nedodržel, vznikl mu na účtu nepovolený debetní zůstatek, pročež žalobkyně ho vyzvala k neprodlené úhradě tohoto nepovoleného debetního zůstatku, což však neučinil. Žalobkyně byla oprávněna z nepovoleného debetního zůstatku účtovat sankční úroky od počátku vzniku nepovoleného debetního zůstatku, tj. od počátku přečerpání, resp. nesplacení kontokorentu. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě a současně celý úvěr zesplatnila k datu 1. 10. 2023. Dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši 15 842,56 Kč, dále z úroku ve výši 236,25 Kč (18,90 % p.a. z částky 15 000 Kč od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023), úroku z prodlení ve výši 87,73 Kč z vyčerpané částky po splatnosti. Poslední výzva k úhradě byla žalovanému zaslána dne 12. 8. 2023 a smlouva byla vypovězena ke dni 30. 9. 2023. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu též předžalobní upomínkou ze dne 22. 5. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu trvalého pobytu. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 6. 2006 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč s úrokem ve výši 15,9 % ročně s tím, že žalovaný se zavázal kontokorent průběžně čerpat a nepřekročit jeho sjednanou výši. Celou výši kontokorentu se žalovaný zavázal splatit do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu a nejpozději ke dni splatnosti příslušné pohledávky žalobkyně zajistit na svém účtu dostatek peněžních prostředků ke splacení pohledávky žalobkyně. Jelikož žalovaný tuto podmínku nesplnil a na účtu byl žalobkyní evidován záporný debetní zůstatek (výpis z účtu na č.l. 7-19), vyzvala žalobkyně žalovaného k doplacení záporného zůstatku dopisem ze dne 3. 10. 2023 a současně ukončila žalobkyně žalovanému možnost čerpat debetní prostředky. Žalovaný byl poté k zaplacení dlužné částky vyzván též předžalobní výzvou ze dne 22. 5. 2024, nicméně ani poté dlužnou částku neuhradil. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak. Celková výše dlužné částky pak vyplývá z listiny žalobkyně označené jako Stav úvěru v minulosti na č.l. 20-21.

4. Podle § 497 zákona č. 89/2012 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Strany platně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 497 a násl. obchodního zákoníku účinného v době uzavření smlouvy, nicméně žalovaný porušil smlouvu a ve sjednané lhůtě nezajistil na svém účtu dostatečnou výši disponibilních prostředků. Žalobkyně proto smlouvu vypověděla a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně dlužných poplatků a sjednaného úroku. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 16 166,54 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůtu k plnění určil soud žalovanému v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. Soud proto přiznal žalobkyni částku odpovídající soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a dvěma úkonům po 100 Kč za každý úkon (za podání žaloby a předžalobní upomínku) v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.