14 C 380/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň–město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 301 00 Plzeň o zaplacení částky 17 794 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 794 Kč s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 15 833 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 833 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně (dále také jen jako „banka“) se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 794 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 27. 7. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu pro čerpání a splácení úvěru č. , č. účtu, , na základě se banka zavázala poskytnutou žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl poskytován v rámci produktu „Půjčka“ jako neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a úroky z úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 353 Kč vždy ke každému 15. dni příslušného měsíce, přičemž první splátka měla být zaplacena ke dni 17. 8. 2023 a poslední splátka byla stanovena na 15. 5. 2028 ve výši 197 Kč. Žalovaný své povinnosti nedodržel, neboť se dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně byla oprávněna z nepovoleného debetního zůstatku účtovat sankční úroky od počátku vzniku nepovoleného debetního zůstatku, tj. od počátku přečerpání, resp. nesplacení kontokorentu. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě úvěru nejpozději do 27. 9. 2023 a poté, co žalovaný dluh neuhradil, přistoupila k zesplatnění úvěru k datu 27. 9. 2023. Dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši 15 833 Kč, a poplatků ve výši 1961 Kč, které se skládají z nezaplaceného pojistného za období od května do září 2023 a nákladů spojených s prodlením dle smlouvy za 40 a 70 dní v prodlení. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu též předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu trvalého pobytu. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 27. 7. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr až do výše 20 000 Kč s úrokem ve výši 13,99 % ročně s tím, že žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 353 Kč počínaje 17. 8. 2020. Poslední splátka měla být zaplacena k datu 15. 5. 2028 ve výši 197 Kč. Dle článku 8.3 smlouvy byl žalovaný v případě prodlení povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši a za podmínek dle ceníku žalobkyně. Dále si strany ve smlouvě sjednaly pojištění v měsíční výši 33 Kč (článek 7 smlouvy). Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, vyzvala žalobkyně žalovaného k doplacení dlužné částky dopisem ze dne 9. 9. 2023, a to nejpozději do data 27. 9. 2023. Dopisem ze dne 27. 9. 2023 pak žalobkyně k tomuto datu celý úvěr zesplatnila. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval opak. Celková výše dlužné částky pak vyplývá z listin žalobkyně označené jako Seznam splátek úvěru na č.l. 12-13 a listiny Podklady pro soudní řízení na č.l. 15-16. Výše jednotlivých poplatků a smluvních pokut, které žalobkyně naúčtovala žalovanému je zřejmá z listiny na č.l. 14 a rovněž z doloženého ceníku žalobkyně.

4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Strany platně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., nicméně žalovaný porušil podmínky smlouvy, když poskytnuté prostředky nesplácel řádně a včas tak, jak bylo ve smlouvě ujednáno, a ocitl se v prodlení s hrazením splátek. Žalobkyně proto úvěr v souladu s příslušným ustanovením úvěrové smlouvy zesplatnila ke dni 27. 9. 2023 a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně dlužných poplatků za prodlení, sjednaného pojištění a sjednaného úroku. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 17 794 sestávající z dlužné jistiny 15 833 Kč a dlužných poplatků ve výši 1961 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku jdoucího z dlužné jistiny od 27. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb rovněž jdoucího z dlužné jistiny od 27. 9. 2023 do zaplacení. Lhůtu k plnění určil soud žalovanému v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

5. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, a dále paušální náhradou hotových výdajů 600 Kč (za dva úkony po 300 Kč) dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 400 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému určena shodně jako v případě výroku I. jako běžná třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.