14 C 450/2018

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 410 793 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 1 410 793 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 9. 10. 2018 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 227 345,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň - město státem placené náklady řízení ve výši 42 549,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 410 793 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení tak, jak je specifikováno ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 12. 2. 2018 rozhodla v rámci zadávacího řízení pro veřejnou zakázku s názvem„ Energeticky úsporná renovace budovy PŠS [obec], [ulice a číslo] – zateplení, rekuperace“ na základě nejvýhodnější nabídky o výběru žalobkyně jakožto subjektu, který splnil všechny požadavky žalované. Na základě výsledků zadávacího řízení uzavřely strany dne 4. 4. 2018 smlouvu o dílo, a to za sjednanou cenu 1 370 000 Kč bez DPH. Předmět smlouvy o dílo byl rozčleněn do tří částí: A) vyhotovení projektové dokumentace pro stavební řízení, B) vyhotovení projektové dokumentace pro provedení stavby a C) zpracování předepsaných žádostí k příslušnému stavebnímu úřadu a zajištění všech pravomocných rozhodnutí. Žalobkyně byla povinna zpracovat část A) díla do 15 týdnů (105 kalendářních dnů) od podpisu smlouvy za cenu 1 331 000 Kč včetně DPH. Dne 24. 7. 2018 došlo k protokolárnímu předání této části díla žalované včetně předání daňového dokladu [číslo] s vyúčtovanou cenou 1 331 000 Kč s DPH splatnou ke dni 23. 8. 2018. Žalovaná dne 3. 8. 2018 zaslala žalobkyni dopis s výzvou k odstranění zjištěných vad a nedodělků a společně s tímto dopisem vrátila žalobkyni fakturu, neboť s ohledem na rozsah vad nevznikl žalobkyni nárok na zaplacení části díla. Žalobkyně proto oznámila žalované svá stanoviska k vytčeným vadám, kdy převážnou část vad neuznala, neboť se jednalo převážně o neoprávněně vytčené vady a současně sdělila, že vady vytknuté oprávněně odstraní nejpozději do 17. 8. 2018. Žalovaná však po odstranění vytknutých vad a předání doplněné dokumentace dopisem ze dne 7. 9. 2018 odstoupila od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy o dílo, neboť i po výzvě k odstranění vad shledává žalovaná v doplněné projektové dokumentaci četné vady a nedodělky, které žalované neumožňují podat žádost o podporu v Operačním programu životního prostředí (dále také jen„ OPŽP“). Žalovaná zároveň vrátila žalobkyni předmětnou fakturu a informovala ji o tom, že předaná část díla pro ni nemá žádný význam, pročež je připravena ji bezodkladně vydat. Žalobkyně má za to, že veškeré nedodělky a vady, které jí byly vytknuty, odstranila a žalovaná v odstoupení od smlouvy uplatnila nové dříve nevytčené vady. Žalovaná tak od smlouvy odstoupila nedůvodně a neplatně, pročež žalobkyně postupovala v souladu s čl. XIII odst. 5 smlouvy o dílo upravujícím vypořádání vzájemných závazků stran po odstoupení od smlouvy – předložila žalované dílčí konečný daňový doklad [číslo] na částku 1 410 739 Kč včetně DPH za provedení dílčí části A a B smlouvy a vyzvala žalovanou k zaplacení této částky nejpozději do 8. 10. 2018. Žalovaná na výzvu k plnění nereagovala a zahájila druhé zadávací řízení na veřejnou zakázku stejného názvu. Žalobkyně též uvedla, že již v průběhu realizace smlouvy vytkla žalované, že se společných jednáních mezi stranami, na nichž se projednávaly interní obchodní postupy žalobkyně, a jednalo se o technických detailech projektové dokumentace, účastní zástupce [právnická osoba] s.r.o., která se rovněž účastnila zadávacího řízení a umístila se v pořadí za žalobkyní. Na tuto skutečnost poukazovala v souvislosti s tím, že právě [právnická osoba] s.r.o. získala druhou veřejnou zakázku vypsanou poté, co žalovaná odstoupila od smlouvy, a domnívá se proto, že žalovaná měla od počátku v úmyslu smluvní spolupráci se žalobkyní ukončit. Navíc [právnická osoba] s.r.o. podala vítěznou nabídku ve výši 1 150 000 Kč, tj. řádově o 500 000 nižší cenu, než nabízela žalobkyně v původním veřejné zakázce a je tak zcela evidentní, že žalovaná měla v úmyslu poskytnout projektovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní novému vítěznému dodavateli, jelikož žalobkyní zpracovaná projektová dokumentace je způsobilá pro účely stavebního řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává, jelikož od předmětné smlouvy o dílo odstoupila po právu. Sdělila, že jako nejzásadnější a stěžejní vadu díla spatřuje v absenci výkazu výměr a položkového rozpočtu. I další vady specifikované v odstoupení od smlouvy jsou však natolik závažné, že ve svém souhrnu vedly žalovanou k rozhodnutí od smlouvy odstoupit. Jde-li o chybějící výkaz výměr a položkový rozpočet, bylo zřejmé, že je žalobkyně v rámci plnění části A) díla nepředá, neboť vždy tvrdila, že nejsou součástí této části díla. [příjmení] výběrové řízení pak žalovaná vypsala z důvodu, aby měla alespoň teoretickou možnost podat kvalifikovanou žádost o podporu z Operačního programu životního prostředí (OPŽP), což byl hlavní účel zpracování díla dle smlouvy, z čehož plyne i skutečnost, že částečné plnění nemělo pro žalovanou žádný význam. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni jakožto zhotoviteli a osobě oboru znalé, mělo být známa skutečnost, že plánované stavební práce, jichž se projektová dokumentace týká, nepodléhají ani stavebnímu povolení ani ohlášení. I přesto žalobkyně vyvíjela inženýrskou činnost (část B) díla) a to i poté, kdy žalovaná od smlouvy odstoupila. Žalovaná zároveň popřela, že by jejím úmyslem od počátku bylo ukončit spolupráci s žalobkyní. Žalovaná od smlouvy odstoupila teprve poté, kdy již bylo zřejmé, že žalobkyně nehodlá vytčené vady odstranit. K vytýkané spolupráci se [právnická osoba] s.r.o. uvedla, že s touto společností konzultovala nevhodná řešení navrhovaná žalobkyní (a to zateplení budovy zevnitř), činila tak zcela transparentně s cílem urychlit připomínkové řízení a ihned poté, co byla na nevhodnost takového postupu žalobkyní upozorněna, spolupráci se [právnická osoba] ukončila. Popřela, že by dílo předané žalobkyní využila k tomu, aby jej předala [právnická osoba] s.r.o. Žalovaná obdržela 1 kus nosiče CD s příslušnou dokumentací a ten žalobkyni vrátila, navíc při předání díla dne 24. 7. 2018 byla žalované předána v elektronické podobě pouze část díla, a to v PDF formátu, který je nepoužitelný pro další práci na projektu. Projektovou dokumentaci v požadovaném formátu [anonymizováno] dle smluvního zadání žalobkyně nikdy nepředala. O skutečnosti, že se žalovaná snažila dovést spolupráci s žalobkyní do zdárného konce, vypovídá i to, že žalobkyní předané elektronické podklady v detailech odpovídají podkladům, jež žalovaná žalobkyni poskytla po podpisu smlouvy ve snaze urychlit postup prací.

3. V replice k žalovanou uplatněné obraně žalobkyně uvedla, že položkový rozpočet měl být zpracován až v části C) díla (tj. v části označené jako Zpracování dokumentace pro provádění stavby včetně zpracování soupisu prací, výkazu výměr a rozpočtu) předmětem části A) díla bylo zpracování dokumentace pro stavební povolení/ohlášení dle § 1 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. V čl. II odst. 4 smlouvy v podrobné specifikaci předmětu plnění byla část A) díla charakterizována jako„ vypracování dokumentace pro stavební řízení, v rozsahu přílohy [číslo] vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění a v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., kterou se stanoví rozsah dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměrem a vypracování položkového rozpočtu. Žalobkyně se proto domnívá, že žalovaná chybně vykládá toto ustanovení smlouvy, když se nejedná o požadavek na zpracování položkového rozpočtu již v této části díla, ale toliko o vymezení obsahu citované vyhlášky v daném ustanovení smlouvy. Žalobkyně nadto uvedla, že projektová dokumentace zpracovaná pro provedení stavby je v podstatě„ pouze“ detailněji zpracovaná dokumentace pro stavební povolení/ohlášení, která byla žalobkyní zpracována v části A) a obsahově vychází z projektové dokumentace pro stavební povolení/ohlášení stavby. Z vyjádření vedoucího oddělení Státního fondu životního prostředí ČR jakožto poskytovatele dotace navíc vyplývá, že k žádosti o podporu [anonymizováno] není třeba dokládat položkový rozpočet, není-li vzhledem k rozpracovanému stupni projektové dokumentace k dispozici, a s podáním žádosti je vhodné počkat do doby, kdy bude zpracována projektová dokumentace pro provedení stavby i s přesným položkovým rozpočtem, přičemž k okamžiku podání žádosti se vyžaduje toliko předložení orientačního rozpočtu stavby. Žalobkyně setrvala na svém tvrzení, že plnění poskytnuté žalované je pro ni plně využitelné v dalším stupni, tj. pro provedení stavby. Pakliže žalovaná namítala, že žalobkyně neměla vyvíjet inženýrskou činnost z důvodu, že stavební práce nepodléhají stavebnímu povolení ani ohlášení, žalobkyně tak činila proto, že neměla možnost do smlouvy uzavřené na základě výsledků zadávacího řízení nijak zasahovat, jinak by byla ze zadávacího řízení vyloučena. V souvislosti s odstoupením žalované od smlouvy poukázala na nutnost postupovat dle čl. XIII odst. 5 smlouvy, neboť takto si strany ujednaly postup v případě odstoupení od smlouvy a tento mechanismus vypořádání měl být mezi stranami dodržen.

4. Žalovaná doplnila svá tvrzení ještě v rámci své reakce na repliku žalobkyně. Formulace čl. II odst. 4 smlouvy neumožňuje dvojí výklad, jde-li o formulaci toho, co má být předmětem části A) díla a je nepochybné, že součástí této části díla měl být i zpracovaný položkový rozpočet. Ač žalobkyně nemohla zasahovat do obsahu smlouvy, neměla k jejímu obsahu v rámci zadávacího řízení žádné připomínky a bez výhrad ji podepsala. Po podpisu smlouvy žalovaná předala žalobkyni na datovém disku kompletní zaměření budov ve formátu PDF, které pro žalovanou vyhotovil Ing. [jméno] [příjmení], a žalobkyně evidentně z tohoto zamření vycházela. Žalovaná dále zpochybnila argumentaci žalobkyně k vyjádření vedoucího oddělení Státního fondu životního prostředí ČR a způsob, jakým jej žalobkyně interpretovala. Žalovaná opakovaně po žalobkyni vyžadovala dodání podrobného položkového rozpočtu, což žalobkyně odmítla a nepředložila žalované ani zjednodušenou verzi rozpočtu, pročež žalovaná od smlouvy odstoupila.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z listiny označené jako Zadávací dokumentace k veřejné zakázce zadávané v podlimitním režimu – aktualizace včetně příloh (č.l. 6-30) z 1. 12. 2017 vyplývá jednak samotný předmět veřejné zakázky (část 2) včetně specifikace, jak má vypadat finální podoba kompletní dokumentace (5 paré v tištěné podobě a 1 ks nosiče v elektronické podobě –CD nebo DVD ve formátu *.pdf a *.dwg, soupisy prací vč. výkazu výměr a rozpočet ve formátu.xls, xml a pdf (tisková verze s podpisem)), jednak v jakém rozmezí se má pohybovat nabídková cena a dále v části 3 je obsažen podrobný popis předmětu zakázky rozčleněný do částí A) až F). Z bodu A. Zpracování dokumentace pro stavební řízení včetně zaměření stavby je mj. zřejmé, že samostatnou položkou části A) díla bylo vypracování výkazu výměr a položkového rozpočtu. Nejednalo se tedy o název textu vyhlášky, dle které má být při zhotovení díla postupováno, ale vymezení, že v této části díla se předpokládá krom vypracování samotné projektové dokumentace též zhotovení výkazu výměr, položkového rozpočtu a soupisu prací. Jde-li o část B) díla Zajištění inženýrské činnosti pro stavební řízení a získání pravomocného příslušného rozhodnutí, její podstatou mělo být projednání se všemi dotčenými orgány a účastníky, kdy výsledkem měla být bezrozporná kladná stanoviska těchto orgánů k navrženému projektovému řešení, podání návrhu na vydání stavebního povolení a inženýrská činnost spojená s vydáním stavebního povolení včetně nákladů s tím spojenými. Zadávací dokumentace stanovila rovněž termíny plnění pro jednotlivé části díla (část 5).

6. Z rozhodnutí o výběru nabídky ze dne 12. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně byla vybrána jako subjekt, jenž v rámci zadávacího řízení předložil sice v pořadí až druhou nejvýhodnější nabídku, nicméně subjekt, který se svou nabídkou umístil na prvním místě, ze zadávacího řízení odstoupil, pročež byla vybrána právě žalobkyně.

7. Strany uzavřely dne 4. 4. 2018 smlouvu o dílo, jež vychází ze zadávací dokumentace a mnohé formulace z této dokumentace výslovně přejímá. Předmět smlouvy byl vymezen v čl. II smlouvy do částí A) až E) a obsahem odpovídá specifikaci předmětu zakázky dle zadávací dokumentace. Část A) byla charakterizována jako vypracování dokumentace pro stavební řízení, v rozsahu přílohy [číslo] vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění a v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., kterou se stanoví rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr a vypracování položkového rozpočtu dle výkazu výměr. Zároveň bylo stanoveno, že projektová dokumentace pro stavební řízení, soupis prací a výkaz výměr a položkový rozpočet musí být vypracovány v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Část B) díla byla ve smlouvě vymezena shodně jako na straně 7 zadávací dokumentace (č.l. 9 spisu). Cena díla byla sjednána v částce 1 657 700 Kč včetně DPH za všechny části díla A) až E), přičemž část A) díla měla být zhotovena nejpozději do 15 týdnů od podpisu smlouvy, tj. do 105 kalendářních dní (článek IV. smlouvy), část B) nejpozději do 35 týdnů od podpisu smlouvy, tj. shodně jako bylo vymezeno v zadávací dokumentaci. V článku V. si strany ujednaly možnost odstoupení od smlouvy, v článku XIII. odst. 3 až 5 pak byly ujednány podrobnosti postupu v případě částečného odstoupení některé ze stran od smlouvy a předání částečného plnění.

8. Z předávacího protokolu ze dne 24. 7. 2018 soud zjistil, že žalobkyně předala tohoto dne žalované dokumentaci pro stavební povolení (část zateplení a část rekuperace) ve 4 paré v tištěné podobě, dále protokol a průkaz energetické náročnosti budovy ve 2 paré, požárně bezpečnostní řešení ve 2 paré a 1 CD nosič s příslušnou dokumentací v elektronické podobě. Z faktury [číslo] vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované dne 24. 7. 2018 za provedení části A) díla částku 1 331 000 Kč splatnou nejpozději do 23. 8. 2018. Z dopisu ze dne 3. 8. 2018 adresovaného žalobkyni soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobkyni k odstranění vad a nedodělků, nejpozději do jednoho týdne a upozornila žalobkyni na možnost odstoupení od smlouvy v případě neodstranění vytčených vad a nedodělků v určené lhůtě. Tyto vady se měly týkat jak části stavební, tak vzduchotechniky, zároveň žalovaná vytkla chybějící dokumentaci v *.dwg formát souboru, chybějící soupis prací, dodávek a služeb a dále řadu ostatních připomínek formulovaných v odstavci d) dopisu, v důsledku kterých žalobkyni nevznikl nárok na odměnu, neboť nezhotovila část A) díla řádně. Zároveň žalovaná odmítla prodloužení lhůty pro odevzdání díla a informovala žalobkyni o vrácení výše uvedené faktury.

9. Z nedatovaného dopisu žalobkyně (č.l. 50-51) soud zjistil, že žalobkyně avizovala nápravu vad do 15 dnů, k ostatním námitkám podala své vysvětlení a odpovědi. Soudu bylo rovněž předloženo Písemné zdůvodnění k výzvě k odstranění vad a nedodělků (č.l. 52-59) s podrobným rozpisem jednotlivých vytčených vad u jednotlivých částí dokumentace, přičemž přílohou tohoto dopisu měl být i soupis prací. Z dopisu zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], z 16. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaná jím byla vyrozuměna o předání opravené projektové dokumentace dne 17. 8. 2018, se kterým společně bude žalované předána též nově vystavená faktura za část A) díla se soupisem prací a počtem odpracovaných hodin, které bude zapotřebí odsouhlasit oběma stranami. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 17. 8. 2018 vyplývá, že žalobkyně tohoto dne vystavila nový doklad s vyúčtovanou částkou 1 331 000 Kč splatnou ke dni 16. 9. 2018, a to za zpracování dokumentace pro stavební povolení/ohlášení stavby (zateplení a rekuperace budovy).

10. Z emailové zprávy ze dne 4. 9. 2018 je zřejmé, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] informovala ředitele žalované o postupu ve věci získání pravomocného stavebního povolení a související inženýrské činnosti. V emailu uvedla výčet celkem 20 stanovisek dotčených orgánů, která byla ke dni 4. 9. 2018 podána a vyřízena, a doplnila, že již zbývá vyřídit poslední stanoviska, a to Krajského úřadu [příjmení] kraje – odboru životního prostředí, [anonymizováno] záchranného sboru [příjmení] kraje a Úřadu městského obvodu [obec a číslo] – odboru výstavby.

11. Soud k důkazu provedl jednotlivá vyjádření dotčených orgánů (vyjádření [anonymizována čtyři slova] na č.l. 325, vyjádření [právnická osoba] spol. s r.o. na č.l. 326-327 včetně přílohy, stanovisko [právnická osoba] – [anonymizováno] na č.l. 328, vyjádření společnosti [právnická osoba] na č.l. 329, dále vyjádření Krajského úřadu [příjmení] kraje – odboru životního prostředí k záměru zateplení komplexu budov [ulice] průmyslové školy na č.l. 331 a stanovisko [anonymizováno] záchranného sboru [příjmení] kraje na č.l. 333).

12. Z dopisu ze dne 7. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaná písemně odstoupila od smlouvy v souladu s článkem V. smlouvy, přičemž v tomto svém dopisu provedla soupis jednotlivých vad a nedodělků, které shledala na předané projektové dokumentaci i poté, co žalobkyni vyzvala k jejich odstranění, resp. doplnění. Vady, které žalovaná v dopisu uvádí, představují z jejího pohledu podstatné porušení smlouvy a neumožňují jí jakožto objednateli podat žádost o podporu v OPŽP. Žalovaná současně vyrozuměla žalobkyni o vrácení vystavené faktury a též o tom, že je připravena bezodkladně vydat žalobkyni předanou dokumentaci, která pro ni jako objednatele nemá žádný význam.

13. Z nedatovaného dopisu žalobkyně (č.l. 64-66 spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně na odstoupení od smlouvy reagovala tím, že nemá námitky k odstoupení od smlouvy, avšak trvá na uhrazení vystavené faktury za provedenou část díla. Uvedla, že ač dílo bylo prvně předáno s vadami a nedodělky, byly všechny tyto vady neprodleně opraveny a žalobkyně tak nemohla porušit smlouvu. Požadavek na uhrazení faktury a jednotlivé důvody, pro které žalobkyně odmítá a neuznává vytýkané vady/nedodělky vyplývají rovněž z dopisu zástupce žalobkyně, advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], ze dne 13. 9. 2018 Cena za část A) díla i za část B) díla byla žalované vyúčtována dílčím konečným daňovým dokladem [číslo] ze dne 27. 9. 2018 a datem splatnosti ke dni 8. 10. 2018, a činila 1 410 739 Kč, tj. částku, která byla předmětem tohoto sporu. K této faktuře žalobkyně přiložila i kalkulaci hodinových sazeb k oběma částem díla (č.l. 71-72). O úhradu této částky byla žalovaná upomínána rovněž předžalobní upomínkou ze dne 2. 10. 2018. K důkazu žalobkyně dále předložila soudu druhou výzvu k podání nabídky z 5. 10. 2018, z jejíhož obsahu je patrné, že název zakázky, její předmět i požadavky a zadávací podmínky jsou de facto totožné s obsahem původní zakázky z prosince 2017. Výsledkem této druhé výzvy pak bylo rozhodnutí o výběru dodavatele z 24. 10. 2018 (č.l. 80), a to [právnická osoba] s.r.o. za nabídkovou cenu 1 150 000 Kč bez DPH (1 391 500 Kč včetně DPH).

14. K důkazu byla provedena též písemná komunikace žalobkyně a žalované týkající se účasti zástupce [právnická osoba] s.r.o., pana [jméno] [příjmení], na společných jednáních mezi stranami, která probíhala v souvislosti s plněním smlouvy o dílo (dopis Mgr. [příjmení] z 8. 6. 2018 a reakce žalované ze dne 19. 6. 2018), z nich však soud neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění. Zástupce žalované dopisem ze dne 15. 10. 2018 v reakci na žalobkyní odeslanou předžalobní výzvu odmítl požadavek žalobkyně na zaplacení účtované částky.

15. Dále soud z listiny označené jako Vysvětlení zadávací dokumentace [číslo] (č.l. 92-96 spisu) zjistil, že žalovaná k dotazu žalobkyně reagovala sdělením, že zadavateli (žalované) jsou známy podmínky a požadavky k žádosti o dotaci, nicméně zadavatel musí znát přesné rozpočtové náklady, jež budou v žádosti o dotaci uvedeny a tyto lze získat pouze na základě projektové dokumentace ve stupni zpracování pro realizaci stavby. Žalovaná také odpovídala na dotaz žalobkyně ohledně požadavku na zpracování dokumentace pro povolení stavby, k čemuž žalovaná sdělila, že stavební práce, které budou předmětem stavebního díla, nepodléhají stavebnímu povolení, pročež je zadavatel nepožaduje. Zároveň žalovaná zdůraznila požadavek na inženýrskou činnost a získání potřebných stanovisek dle návrhu smlouvy. Z emailu ze dne 12. 9. 2018 odeslaného zástupci žalobkyně (č.l. 97) vedoucím Státního fondu životního prostředí, [jméno] [příjmení], vyplývá, že žalobkyni bylo mj. sděleno, že se doporučuje vyčkat s podáním žádosti až do doby, než bude zpracována projektová dokumentace pro provedení stavby i s přesným položkovým rozpočtem, a to i s ohledem na to, že se jedná o architektonicky cennou a památkově chráněnou budovu. Z předávacího protokolu ze dne 17. 8. 2018 je zřejmé, že uvedeného dne převzal pověřený pracovník žalované dílo v rozsahu specifikovaném v tomto protokolu (v podrobnostech na č.l. 101).

16. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo zapotřebí objasnit otázky odborného charakteru, jejichž zodpovězení bylo zásadní pro posouzení věci samotné, ustanovil soud za tímto účelem znalce z oboru projektování a stavebnictví, [celé jméno znalce], jemuž bylo zadáno vypracování znaleckého posudku na stanovené otázky (č.l. 133-155 spisu).

17. Znalec se v posudku podrobně vyjádřil ke všem otázkám, které mu byly soudem zadány v rámci znaleckého úkolu. Vycházel přitom nejen z obsahu spisu, ale také z dokladů, které si za účelem zpracování posudku od stran vyžádal, a měl k dispozici též samotnou projektovou dokumentaci v elektronické i listinné verzi. Znalec provedl podrobný rozbor obsahů všech tří dostupných verzí projektové dokumentace stavby (tj. dokumentace v elektronické verzi předané žalobkyní žalované dne 24. 7. 2018, elektronické verze dokumentace předané žalobkyní soudu v podání ze dne 25. 1. 2019 (č.l. 102) a listinnou verzi projektové dokumentace předanou žalobkyní při jednání soudu dne 28. 5. 2019) a učinil následující závěry. Ani jedna verze projektové dokumentace stavby svou formou ani obsahem neodpovídala obsahu přílohy [číslo] vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, tzn. všechny tyto verze byly vypracovány nedostatečně a tím pádem vadně, neboť k účelu, pro který byly vypracovány, by nemohly být použity. Jde-li o verzi předanou dne 24. 7. 2018, ta byla natolik neúplná a kusá, že znalec výslovně uvedl, že se jí nelze zabývat. Ostatní dvě verze dokumentace předané soudu v roce 2019 jsou vypracovány technicky vadně s celou řadou formálních nepřesností a chyb včetně technických a konstrukčních vad (podrobně jsou tyto vady specifikovány na str. [číslo] posudku). Znalec přezkoumal jednotlivé, žalovanou vytýkané vady v dopisu žalované ze dne 3. 8. 2018, na které žalobkyně reagovala nedatovanými dopisy (Písemné zdůvodnění k výzvě k odstranění vad a nedodělků na č.l. 50-51 a na č.l. 52-59) a zjistil, že z celkových 25 žalovanou vytčených vad či nedodělků jich celkem devatenáct skutečně existuje (popř. se jedná o jinou existující vadu, než jakou uváděla žalovaná – viz bod 11 na str. 30 posudku), ve třech případech vada zjištěna nebyla, v jednom případě se jednalo o nekonkrétní tvrzení žalované, které nebylo podrobeno přezkumu znalce, v jednom případě se jednalo o doporučení a nikoli o vytčenou vadu a v jednom případě bylo znalcem potvrzena pravdivost konstatování žalované, že s ohledem na míru a závažnost vad nebylo možné tuto dokumentaci použít k stanovenému účelu. Jde-li o vady vytýkané žalobkyni v dopisu žalované ze dne 7. 9. 2018, jímž žalovaná odstoupila od smlouvy, k těmto znalec konstatoval, že pouze ve čtyřech případech výtek vadu nezjistil (bod 3, 4, 6 a 9 dopisu), šestnácti případech vadu zjistil (bod 1, 2, 5, 7,10, 13, 14, 17, 18, 20 až 26 dopisu), v jednom případě zjistil jinou existující vadu (bod 8), v pěti případech jde pak o nepřezkoumatelné tvrzení jedné či druhé strany, u nichž nelze rozhodnout o (ne) existenci vady (bod 11, 12, 15, 16 a 19). Současně znalec konstatoval, že ve všech těchto případech zjištěných vad se jedná o natolik zásadní vady, že pokud by je žalovaná strana předvídala, měl by důvod smlouvu na vypracování projektové dokumentace s žalobkyní neuzavřít. Projektovou dokumentaci znalec hodnotil natolik neúplnou, nedostatečnou a současně vykazující takové vady, pro které by případně podaná žádost musela být zamítnuta. Znalec zároveň připustil, že projektová dokumentace pro povolení stavby (její forma a obsah) byly zadány s jistou zmatečností, ale i tak měla žalobkyně možnost splnit takové zadání, pakliže by postupovala v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., která předepisuje minimální obsah a rozsah, při jehož splnění lze každou takto vyhotovenou dokumentaci považovat za úplnou a dostatečnou pro daný účel. V případě části B) díla bylo znaleckým zkoumáním zjištěno, že žalobkyně nesplnila závazné podmínky smlouvy o dílo, když nepředala žalované potřebný počet listinných paré a elektronickou verzi dokumentace v požadovaném formátu *.pdf v tiskové verzi s podpisem ani soubory otevřené ve formátech *.dwg (výkresy), *.xls a *.xlm. (textové části a soupis prací a dodávek včetně rozpisu). Elektronická verze projektové dokumentace, která byla žalované předána dne 24. 7. 2018, neodpovídala svým obsahem ani formou obsahu přílohy [číslo] vyhlášky č. 499/2006 Sb. v tehdy platném znění, pročež žalobkyně v tomto směru nesplnila smluvní závazek vůči žalované. I po doplnění dokumentace k výzvě žalované a jejím předání dne 17. 8. 2018 některé přílohy dokumentace chyběly nebo byly založeny do dokumentace jako neúplné. Znalec též vzájemně porovnal obsah obou verzí předložených žalobkyní soudu (listinné paré [číslo] pro stavební povolení, které je přílohou spisu a její elektronickou verzi na č.l. 102 spisu) a shledal obě tyto verze neúplnými a obsahem neodpovídajícími obsahu přílohy [číslo] vyhl. č 499/2006 Sb. Část dokumentace označená jako [anonymizována dvě slova] [číslo]) byla navíc autorizována Ing. [jméno] [příjmení] až k datu 16. ledna 2019, což znamená, že až v tento den měla dokumentace všechny potřebné náležitosti a byla tak úplná. Znalec vyslovil přesvědčení, že podle technických příčinných souvislostí jde v případě listinného paré [číslo] předaného soudu při jednání dne 28. 5. 2019 a v případě elektronické verze na č.l. 102 doručené soudu dne 25. 1. 2019 o antidatované verze vypracované či dopracované žalobkyní až po podání žaloby, nejspíše v době kolem 16. ledna 2019, kdy byla autorizována číst listinného paré [číslo]. Tato tvrzení znalec odvodil i ze skutečnosti, že výkresy z elektronické verze původní dokumentace předané žalobkyní dne 24. 7. 2018 nejsou formou ani obsahem totožné se stejnými výkresy, jež jsou přílohami elektronické verze předané žalobkyní soudu (na č.l. 102). Projektová dokumentace z DVD disku na č.l. 102 nevznikla jako soubor složený z výkresů obsažených v původní dokumentaci předané 24. 7. 2018 a doplněných o později zcela nově vypracované výkresy chybějící, nýbrž jako zcela nová a samostatná dokumentace, kdy i výkresy již dříve vypracované byly buď upraveny a doplněny přepracováním výkresů původních, popř. byly vypracovány také zcela nově.

18. Z výslechu znalce při jednání soudu dne 10. 8. 2021 vyplynuly následující skutečnosti. K námitce žalobkyně, že obstarala všechna potřebná vyjádření dotčených úřadů a orgánů, znalec uvedl, že z dokumentace, která byla soudu předložena v roce 2019 a která byla dostupná též znalci při vypracování posudku, jsou obsažena pouze tři stanoviska – a to souhlasné stanovisko [anonymizováno] záchranného sboru [příjmení] kraje z 25. 9. 2018, vyjádření Odboru životního prostředí Krajského úřadu [příjmení] kraje ze dne 3. 10. 2018 a stanovisko [anonymizováno] [obec a číslo], stavebně správního odboru o postoupení žádosti o stavební povolení úřadu místně příslušnému. Žádné další dokumenty o výkonu inženýrské činnosti a o vyjádření dotčených úřadů znalci předloženy nebyly a v dokumentaci založeny nejsou. Pro dané dílo by přitom v úvahu přicházela minimálně vyjádření vlastníků sousedních pozemků, správy majetku města Plzně, vyjádření úřadu hlavního architekta k barevnosti a členění fasády a celkovému řešení stavby, vyjádření správy vodovodů a kanalizací, vyjádření organizace oprávněné k vydání povolení k záboru veřejných pozemků a jiné. Okruh dotčených orgánů a úřadů se přitom obvykle zjišťuje na místně příslušném stavebním úřadu, byť se nejednalo o stavbu, která by byla řešena stavebním povolením. Znalec vyjádřil přesvědčení, že pokud by stavební úřad zkoumal dokumentaci ve stavebním řízení, musel by odhalit veškeré nesprávnosti a vady, na které znalec v posudku poukázal, a v důsledku nich by dokumentaci musel vrátit k dopracování. Vzhledem k tomu, že se však jednalo k stavbu, k níž nebylo zapotřebí stavebního povolení, stavební úřad ji proto nemusel zkoumat a vrátil ji po seznámení se s jejím obsahem žadateli zpět. I tak ale znalec setrval na závěru, že pro vady, které dokumentace obsahovala, je zřejmé, že žádost o podporu z operačního programu by byla zamítnuta.

19. Soud vyhodnotil, že bude vhodné nechat vypracovat ještě doplněk znaleckého posudku, a to za účelem zjištění, jaká byla v daném místě a čase obvyklá cena žalobkyní vyhotovené projektové dokumentace pro stavební povolení a provedené inženýrské činnosti spočívající v obstarání stanovisek dotčených orgánů a podání návrhu na vydání stavebního povolení s přihlédnutím k vadám a nedodělkům zjištěným znaleckým posudkem. Z dodatku znaleckého posudku (č.l. 365-389) bylo zjištěno, že v daném místě a čase činila obvyklá cena všech projektových prací a souvisejících výkonů inženýrských činností nutných pro úplné a správné vypracování projektové dokumentace stavby ve stupni dokumentace pro stavební povolení částku 1 412 325,66 Kč bez DPH (tj. 1 708 914 Kč včetně 21% DPH). Cena sjednaná mezi smluvními stranami (1 452 000 Kč včetně DPH) byla cca o 15 % nižší než zjištěná obvyklá cena, což však odpovídá obvykle nižším cenám dosahovaným ve výběrových řízeních dle zákona o zadávání veřejných zakázek na zakázky hrazené z veřejných prostředků. Zjištěnou výši obvyklé ceny v daném místě a čase poté znalec s přihlédnutím k zjištěným vadám a nedodělkům korigoval tak, že zohlednil podíl projektových prací a výkonů inženýrské činnosti, které by byly nutné pro dopracování chybějících částí dokumentace a odstranění veškerých zjištěných vad. Tento podíl znalec určil v rozsahu 50 %, tj. jedné poloviny ze sjednané ceny díla, pročež dospěl k částce 854 457 Kč včetně DPH, která by odpovídala obvyklé ceně žalobkyní vypracované dokumentace. Současně však zdůraznil, že o takto zjištěné obvyklé ceně lze uvažovat pouze za předpokladu, že by bylo možné a účelné dokumentaci dopracovat a opravit. V opačném případě se jedná o dílo nepoužitelné k určenému účelu, jehož užitná hodnota je pro žalovanou nulová a práce provedené žalobkyní na projektové dokumentaci včetně souvisejících činností nelze hodnotit jinak než jako práce vykonané neužitečně a marně.

20. Znalec byl k dodatku znaleckého posudku vyslechnut při jednání soudu dne 30. 1. 2023 a k dotazu soudu uvedl, že zatímco v prvém posudku se zabýval pouze existencí vad dokumentace, v případě dodatku posudku řešil, zda je dokumentace s takto zjištěnými vadami použitelná a jakou má případnou hodnotu. [příjmení] 854 457 Kč odpovídá hodnotě vložené práce k vyhotovení dokumentace, užitná hodnota pro objednatele je však nulová. Pakliže uvedl podíl 50% z původní ceny, jedná se vyjádření použitelnosti provedených prací ve vztahu k tomu, co by muselo být opraveno a doplněno. Vycházel přitom z odborného odhadu, neboť neexistuje žádné exaktní měřítko, které by bylo možné obecně použít k stanovení procentuální vadnosti dokumentace. S přihlédnutím k výčtu povinných částí dokumentace a jejich obsahu tak, jak stanovuje příslušná vyhláška č. 499/2006 Sb., však dospěl porovnáním množství a závažnosti nedostatečných částí dokumentace k odbornému odhadu 50 % původně sjednané částky.

21. Soud k důkazu provedl rovněž znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 209-226), který předložila žalobkyně. Z jeho obsahu bylo zjištěno, že znalec, [anonymizováno] [příjmení], neměl k dispozici samotnou projektovou dokumentaci, vycházel toliko z obsahu znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], smlouvy o dílo, zadávací dokumentace, pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, dopisu odeslaného vedoucím oddělení Státního fondu životního prostředí ČR ze dne 11. 9. 2018, usnesení ÚMO [obec] ze dne 26. 11. 2018 o odložení žádosti a příslušných právních předpisů.

22. Z usnesení [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne 26. 11. 2018 vydaného pod č.j. [spisová značka] ([číslo listu]) vyplývá, že byla odložena žádost o stavební povolení na danou stavbu, a to z důvodu, že stavební úpravy, které měly být provedeny, tj. zateplení fasády včetně zateplení střech, vzduchotechnika a rekuperace učeben jsou stavebními úpravami nevyžadujícími stavební povolení ani ohlášení. Výměna oken a venkovních dveří, výměna hromosvodu a předláždění zpevněných ploch jsou udržovacími pracemi a taktéž nevyžadují stavební povolení ani ohlášení.

23. K žádosti soudu o zapůjčení spisového materiálu k žádosti o stavební povolení k předmětné stavbě sdělil [anonymizována tři slova] [obec a číslo] zprávou ze dne 28. 3. 2022, že projektová dokumentace byla vrácena zástupci stavebníka, zároveň úřad k věci dohledal pouze usnesení č.j. [spisová značka] ze dne 26. 11. 2018, jímž bylo řízení o žádosti odloženo.

24. Pokud jde o další provedené důkazy (usnesení Magistrátu města Plzně ze dne 25. 10. 2018 na č.l. 322, listiny tvořící součást CD disku na č.l. 155 spisu), soud z nich neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění.

25. K důkazu bylo provedeno též vyjádření Ústav pro jazyk český [anonymizována tři slova] (č.l. 332) zodpovídající dotaz žalobkyně týkající se jazykového výkladu souvětí vyňatého z textu předmětné smlouvy o dílo. Toto stanovisko se však zabývalo toliko větným rozborem a vzájemným vztahem jednotlivých souvětí vyňatého textu - nezabývalo se vůbec tím, jaký je přesný název (označení) vyhlášky č. 169/2016 Sb., na který poukazovala žalobkyně v souvislosti s tvrzením, že vypracování položkového rozpočtu dle výkazu výměr nebylo dle textu smlouvy povinností žalobkyně a namítala s odkazem na ustanovení § 557 obč. zákoníku vykládat takto ve smlouvě použitý výraz k tíži žalované, jelikož formulace textu umožňovala různý výklad.

26. Návrhy na provedení důkazů učiněné v podání žalované ze dne 28. 5. 2019 (svědecký výslech [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], p. [příjmení], účastnický výslech žalované, spisem stavebního úřadu, spisem Policie ČR), návrh žalobkyně na provedení účastnického výslechu jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a výslech svědkyně [titul] [anonymizováno], a taktéž důkazní návrhy učiněné žalobkyní v podáních ze dne 5. 6. 2020 a ze dne 15. 1. 2022 (krom důkazů již provedených) byly zamítnuty pro nadbytečnost.

27. Po právním zhodnocení učiněných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům. Strany mezi sebou platně uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo mj. zpracování projektové dokumentace ve stupni pro stavební povolení a pro provedení stavby a dále inženýrská činnost spočívající v obstarání souhlasných stanovisek dotčených orgánů. Žalovaná dopisem ze dne 7. 9. 2018 od této smlouvy platně odstoupila, a to v souladu s ustanovením § 2002 odst. 1 občanského zákoníku pro podstatné porušení povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy o dílo. Tento závěr soudu je podpořen zejména závěry znaleckého posudku ve znění jeho doplňku, z něhož vyplynulo, že projektová dokumentace byla vypracována s celou řadou zásadních chyb, některé její části byly neúplné nebo zcela chyběly, a tyto vady nebyly odstraněny ani poté, co žalovaná písemně vady vytkla. Znalec se v posudku velmi podrobně vyjádřil ke každé jednotlivě vytknuté vadě, a to jak k vadám vytčeným v dopisu žalované ze dne 3. 8. 2018, tak i k vadám uplatněným až v písemném odstoupení od smlouvy ze dne 7. 9. 2018. Převážnou většinu takto vytčených vad znalec buďto potvrdil anebo klasifikoval jako jinou existující vadu, pouze v marginální části soupisu žalovanou vytýkaných vad znalec žádnou vadu neshledal.

28. Soud se poté, co přijal závěr o tom, že žalovaná důvodně odstoupila od smlouvy, zabýval též otázkou, zda by měla být v rámci vypořádání vztahů mezi stranami po odstoupení od smlouvy zohledněna hodnota žalobkyní vynaložené práce. Za tímto účelem nechal soud vyhotovit dodatek znaleckého posudku, z něhož vyplynulo, že hodnotu práce vložené žalobkyní do vyhotovení dokumentace v té podobě, v jaké byla žalované odevzdána, lze vyčíslit konkrétní částkou stanovenou jako 50 % podíl z původně sjednané ceny za dílo (854 457 Kč včetně DPH), avšak jde-li o užitnou hodnotu takové dokumentace, je nulová a nelze hodnotit tyto vynaložené práce jinak než jako vynaložené zcela marně. Znalecký posudek (včetně jeho dodatku) přitom soud hodnotí jako velmi podrobně a precizně zpracovaný, zodpovídající vyčerpávajícím způsobem jednotlivé souvislosti a srozumitelně vysvětlující též metody využité k přijetí dílčích závěrů, pročež soud neměl žádný důvod pochybovat o jeho věcné správnosti. V tomto ohledu vyhodnotil soud závěry znaleckého posudku v kontextu dalších provedených důkazů tak, že žalobkyně nesplnila část A) díla (vyhotovení projektové dokumentace) ani část B) díla (inženýrská činnost), přičemž je nutno zdůraznit, že stěžejní otázkou bylo splnění zadání předmětu smlouvy o dílo, tj. zda bylo dosaženo zadaného předmětu plnění. V případě části A) díla znalecký posudek prokázal vadnost a neúplnost projektové dokumentace, a to jak projektové dokumentace předané v listinné podobě, tak dokumentace elektronicky zpracované. Namítala-li žalovaná, že z interpretace příslušné části smlouvy (čl. II odst. 4 část A) a též vyhl. č. 169/2016 Sb. nevyplýval požadavek na zpracování též položkového rozpočtu již v této části, nýbrž bylo nutné ho vypracovat až v části C) díla, bylo toto tvrzení vyvráceno jednak znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce], zároveň požadavek na vypracování výkazu výměr a položkového rozpočtu vyplýval nejen z předmětné smlouvy, ale též ze samotného vymezení předmětu smlouvy v zadávací dokumentaci, jejíž přílohou byla mj. i samotná smlouva o dílo. Žalobkyně dále argumentovala vyjádřením Státního fondu životního prostředí (č.l. 97) k otázce nutnosti vypracování položkového rozpočtu, byť z tohoto vyjádření naopak vyplývá doporučení posečkat s podáním žádosti až do okamžiku, kdy bude zpracována projektová dokumentace pro provedení stavby včetně přesného položkového rozpočtu. Stejně tak neobstál argument žalobkyně, že se v případě části A) díla jednalo v článku II. odst. 4 smlouvy nikoliv o formulaci požadavku zpracovat v rámci této části díla položkový rozpočet a výkaz výměr, ale o název vyhlášky č. 169/2016 Sb., který byl obsažen v textu smluvního ujednání, jelikož správný název uvedeného právního předpisu zní vyhláška č. 169/2016 Sb., kterou se stanoví rozsah dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále následující text:„ … a vypracování položkového rozpočtu dle výkazu výměr“ již není součástí názvu této vyhlášky).

29. Jde-li o část B) díla – zajištění inženýrské činnosti - bylo v řízení prokázáno, že ani tato část nebyla žalobkyní splněna, neboť žalobkyně předložila pouze stanovisko [anonymizováno] záchranného sboru [příjmení] kraje, přičemž další vyjádření, která soudu k důkazu předložila, byla svým obsahem pouze sdělením vlastníků nebo pověřených správců inženýrských sítí k žádostem o sdělení jejich případné existence v území dotčeném stavbou. V tomto směru soud odkazuje zejména na obsah dodatku znaleckého posudku (č.l. 383 spisu). Pakliže žalobkyně tvrdila, že všechna potřebná stanoviska od jednotlivých úřadů a orgánů zajistila, odvozovala splnění této inženýrské činnosti krom stanovisek, která předložila, pouze z textu uvedeného v usnesení [anonymizováno] [obec a číslo] o odložení žádosti o stavební povolení („ upozorňujeme stavebníka, že je nutné dodržovat veškerá doložená stanoviska a vyjádření.“), což však nelze akceptovat jako důkaz o tom, že skutečně všechna jednotlivá a potřebná stanoviska pro žalovanou obstarala za situace, kdy soudu ani znalci je žalovaná následně nebyla schopna doložit. Pro úplnost soud podotýká, že v tomto směru je lhostejné, zda pro danou stavbu žalovaná vůbec stavební povolení potřebovala či nikoliv – podstatný a pro strany závazný byl obsah smluvního ujednání, na kterém se strany dohodly. Tím, že žalobkyně v řízení neprokázala své tvrzení, že potřebná stanoviska obstarala, dospěl soud k závěru, že žalobkyně tuto část díla rovněž nesplnila.

30. Soud se neztotožnil ani se závěrem žalobkyně, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající pro ni ze smlouvy, a to konkrétně z ustanovení článku XIII. odst. 5 písm. c) smlouvy, když nedodržela stanovený postup při dílčím přejímacím řízení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nesplnila zadání části A) díla ani zadání části B) (k důvodům vizte výše), tzn. nebyly dokončeny řádným způsobem ani první dvě části ze smluveného předmětu díla, jehož rozsah byl formulován v článku III. smlouvy a zahrnoval dílčí části pod písmeny A) až E). Žalobkyně však v určeném termínu odevzdala projektovou dokumentaci s četnými vadami, inženýrskou činnost neprovedla řádným způsobem a žalovaná přitom byla omezena časovým termínem pro podání žádosti v rámci OPŽP, pročež částečné plnění vykonané žalobkyní pro žalovanou nemohlo mít žádný význam. Z tohoto důvodu žalovaná odstoupila od celého plnění právě pro podstatné porušení smlouvy, přičemž skutečnost, že předané dílo pro žalovanou nebylo využitelné, dovozuje soud v souladu se závěry znaleckého posudku zejména z důvodu absence položkového rozpočtu a výkazu výměr a dalších zjištěných vad, které nebyly odstraněny ani poté, co žalovaná tyto vady žalobkyni vytkla.

31. Byť byl soudu v řízení předložen i znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], vycházel soud při hodnocení odborných otázek z posudku vypracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce], a to především z toho důvodu, že znalec [celé jméno znalce] při zpracování posudku disponoval (a též podrobně rozebral a zhodnotil) samotnou projektovou dokumentací, zatímco znalec [příjmení] přezkoumával pouze závěry již přijaté znalcem [celé jméno znalce], ačkoliv s obsahem projektové dokumentace seznámen nebyl. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že komentář znalce [příjmení] [příjmení] k závěrům znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] svým obsahem ani není odborným znaleckým vyjádřením, ale svou povahou se jedná o vyjádření a hodnocení právní, které znalci nepřísluší (srov. č.l. 211 spisu).

32. Vzhledem k těmto výše uvedeným skutečnostem a s přihlédnutím ke všem ostatním provedeným důkazům dospěl soud k závěru, že je namístě žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok I. rozsudku), neboť žalovaná platně odstoupila od smlouvy o dílo a zároveň práce, které žalobkyně pro žalovanou vykonala, neměly pro žalovanou žádnou užitnou hodnotu. Jde-li o požadovaný úrok z prodlení, jenž žalobkyně původně uváděla ve výši 8,5 % ročně z žalované částky, avšak následně v závěrečném návrhu úrok z prodlení vyčíslila v sazbě 9 % ročně, vycházel soud z žalobkyní opraveného petitu, neboť od počátku řízení bylo zřejmé, že žalobkyně se domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení a tento činil ke dni 9. 10. 2018 právě 9 %.

33. Jelikož žalovaná byla ve věci úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za celkem 12 úkonů právní služby po 13 980 Kč podle § 7 (bod 6) a § 11 odst. 1 písm. a), d), e) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 15. 12. 2018, vyjádření k replice žalobkyně ze dne 28. 5. 2019, písemné podání ze dne 28. 6. 2019, účast u jednání soudu dne 28. 5. 2019, 10. 8. 2021 (2 úkony), 15. 3. 2022, 5. 5. 2022, 31. 5. 2022, 30. 1. 2023 a 27. 3. 2023) v celkové výši tedy 167 760 Kč, dále pak náhradou hotových výdajů advokáta za 12 zmíněných úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou těchto částek a zaplacenou zálohou na provedení znaleckého posudku ve výši 20 000 Kč Celkem tak má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení ve výši 227 345,60 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna tyto náklady zaplatit k rukám zástupce žalované.

34. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení platil vůči neúspěšné žalobkyni ve výši 42 549,63 Kč a tato povinnost tak byla žalobkyni uložena výrokem III. rozsudku. Výše těchto nákladů odpovídá znalečnému, které bylo proplaceno ze státních prostředků, neboť na pokrytí jeho výše nestačila předem složená záloha. O lhůtě ke splnění této povinnosti bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.