14 C 46/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň – město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o žalobě na odstranění následků nedovoleného zásahu do osobnosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaný na své vlastní náklady zajistil zveřejnění omluvy na serveru , Anonymizováno, ve znění: „Omlouvám se panu , Jméno žalobce, za to, že jsem v mém komentáři (článku) pro server , Anonymizováno, uveřejněném dne 18. 10. 2024 v 10:46 hodin na tomto serveru s názvem „, Jméno žalovaného, : Král je nahý! Úzké spojenectví s obviněným definitivně rozbíjí obraz čistého primátora“ o jeho osobě uvedl nepravdivá tvrzení týkající se jeho podnikatelských aktivit. Tato tvrzení se nezakládají na pravdě.“, a kterou se dále domáhal zaplacení částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 24. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Ve zbylém rozsahu se řízení zastavuje.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 37 630,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město se žalobce domáhal odstranění následků nedovoleného zásahu do osobnosti žalobce, a to formou uveřejněním omluvy a dále poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný zasáhl do jeho osobnostní sféry tím, že dne 18. 10. 2024 byl uveřejněn v 10:46 hod. na internetových stránkách serveru www.plzen.cz článek s názvem: „Král je nahý! Úzké spojenectví s obviněným definitivně rozbíjí obraz čistého primátora“, který byl sepsán formou komentáře (dále také jen jako „Komentář“), jehož autorem je právě žalovaný. Žalovaný se v rámci tohoto Komentáře vyjadřoval mimo hodnocení činnosti primátora města , Anonymizováno, i k osobě žalobce, kterého označil za osobu zapojenou do tzv. obchodu s chudobou, a z kontextu tohoto tvrzení označil žalobce za „kmotra“. Uvedl mimo jiné, že „už samotné sestavování koalice, kde se její součástí stalo hnutí , Anonymizováno, , adresa, plzeňského podnikatele a obchodníka s chudobou , jméno FO, , Anonymizováno, , vzbuzovalo silnou pochybnost, jak to , jméno FO, s „bojem proti kmotrům“ vlastně myslí.“ Žalobce tak brojil nejen proti označení své osoby za někoho, kdo je zapojen do obchodu s chudobou a za „kmotra“, ale také proti spojení s uvedeným politickým hnutím, neboť žalobce nijak nefiguruje ve vedení tohoto hnutí, není jeho členem, nekandiduje a ani s ním není žádným jiným způsobem spojen. Tvrzení žalovaného v Komentáři jsou tak nepravdivá a ničím nepodložená a nepřípustně zasahují do vážnosti, pověsti a cti žalobce, jelikož mají čtenáře přesvědčit, že se žalobce zapojuje do nekalých podnikatelských praktik. Zásah do osobnostních práv žalobce je o to zásadnější, že žalobce je na , Anonymizováno, všeobecně známou, respektovanou a váženou osobou a taková tvrzení jej poškozují v běžných mezilidských i podnikatelských vztazích. Žalobce se nijak neúčastní veřejného, zejména politického dění, není členem žádného politického subjektu, ani žádný takový subjekt nepodporuje, zatímco žalovaný je politikem, který se v rámci své vlastní politické soutěže snaží poškodit žalobcovo jméno, aby získal tzv. politické body. Žalobce zdůraznil, že výrok žalovaného se dotýká jeho soukromé sféry, neboť směřoval do oblasti jeho podnikání s cílem jej znevážit a poškodit jeho pověst. Zcela neoprávněně se pak žalovaný snaží jako politik snížit důvěryhodnost konkurenčního politického hnutí a zneužívá k tomu právě jméno žalobce. Požadavek na omluvu a finanční odškodnění odůvodnil žalobce tím, že protiprávní jednání žalovaného způsobilo žalobci značné problémy. Žalovaný se lživě vyjadřoval k jeho podnikání, při kterém je vážnost, čest a dobré jméno pro žalobce zcela zásadní. Komentář byl nadto publikován ve veřejném médiu a jeho dosah je proto značný. Dopady protiprávního jednání jsou tak zásadní, neodčinitelné a citlivé.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou, s tvrzeními žalobce nesouhlasil. Uvedl, že pokud jde o označení žalobce za „obchodníka s chudobou“, jde o hodnotící soud, který vyjadřuje subjektivní názor žalovaného, jenž k podnikání žalobce zaujímá určitý postoj. Tento hodnotící soud má věcný základ, neboť žalobce již byl opakovaně v médiích spojován s ubytovnami pro ukrajinské uprchlíky, přičemž tyto ubytovny byly v médiích diskutovány pro jejich nevyhovující stav. Jde-li o spojení žalobce s politickým hnutím , Anonymizováno, , adresa, , k tomu žalovaný uvedl, že i tento komentář je hodnotícím úsudkem žalovaného, který si žalovaný utvořil na základě veřejně dostupných informací, zejména článků, které byly v minulosti publikovány a které žalobce s tímto politickým hnutím spojovaly. Žalovaný dále namítal, že žalobce je vlivný podnikatel a bývalý politik, který měl v plzeňské ODS nejsilnější pozici, a proto je nepochybně osobou veřejného zájmu, která ve vztahu ke kritice požívá zásadně nižší ochrany než osoby soukromé sféry. Zdůraznil také skutečnost, že žalobce využil své možnosti snadného přístupu k médiím a takřka okamžitě reagoval na Komentář žalovaného, neboť na totožném serveru www.plzen.cz dne 20. 10. 2024 uveřejnil článek „, Jméno žalobce, : , Anonymizováno, , jméno FO, a ne příliš úspěšný podnikatel , jméno FO, “, v němž mimo jiné uvedl, že žalovaný „loutkou kmotra“, dále také to, že „má údajně finanční problémy“ a „nemůže se smířit s tím, že mu po prohraných volbách skončil městský a krajský byznys.“ Konečně žalovaný namítl, že jeho Komentář nijak nevybočil z mezí přiměřené míry svobody projevu a nemohl tak zasáhnout do osobnostní sféry žalobce tak, jak žalobce tvrdí.

3. Žalobce vzal žalobu částečně zpět podáním ze dne 15. 4. 2026, přičemž již netrval na omluvě za spojení jeho osoby s hnutím PRO , adresa, v uveřejněném komentáři žalovaného.

4. Strany označily za nesporné následující skutečnosti. V prvé řadě nebylo sporu o tom, že předmětný Komentář skutečně byl publikován a jeho autorem je žalovaný. Dále nebylo sporu o tom, že žalovaný je aktivním komunálním politikem, který v Plzeňském kraji působí za stranu TOP 09, stejně tak jako to, že i žalobce byl v politice v minulosti činný v rámci Plzeňského kraje. Za nespornou označili účastníci také skutečnost, že dne 20. 10. 2024 vyšel článek žalobce reagující na publikovaný komentář žalovaného. Strany se shodly také na tom, že žalobce je v Plzni a jejím okolí veřejně známou osobností.

5. V řízení byly provedeny jednotlivé listinné důkazy. Z článku publikovaného dne 18. 10. 2024 na serveru www.plzen.cz s názvem „Král je nahý! Úzké spojenectví s obviněným definitivně rozbíjí obraz čistého primátora“ soud zjistil, že žalovaný se vyjadřoval k politické situaci v Plzni, a v rámci kriticky pojatého textu komentoval kauzu zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v pražském dopravním podniku a následné obvinění místopředsedy dozorčí rady pražského dopravního podniku , jméno FO, . Poukazoval na spojení této osoby s primátorem města Plzně, , jméno FO, , což podle žalovaného boří , jméno FO, pečlivě budovaný obraz člověka, který si s nikým nezadá. Žalovaný doslova uvedl: „Už samotné sestavování koalice, kde se její součástí stalo hnutí Pro , adresa, plzeňského politického podnikatele a obchodníka s chudobou , jméno FO, Štrunce, vzbuzovalo silnou pochybnost, jak to , jméno FO, s „bojem proti kmotrům“ vlastně myslí“. Komentář zmiňuje další osoby s úzkou vazbou na primátora, které čelily zásadním kauzám – Přemysla Švarce, bývalého ředitele Úřadu služeb obyvatelstvu podezřelého ze šikany svých podřízených,, jméno FO, coby bývalého radního pro bezpečnost, který ve funkci skončil po zveřejnění kauzy obviněného drogového dealera, který měl zásilky s kokainem vozit mj. k němu domů, a právě , jméno FO, , jenž se měl často vyskytovat ve společnosti právě po boku primátora a od něhož se primátor po jeho obvinění distancoval.

6. K důkazu soud provedl článek „Plíseň, švábi, konflikty. Matky popsaly život v ubytovně v domě vlivného podnikatele“, zveřejněný na serveru www.hlidacipes.org dne 19. 9. 2024 (č.l. 24-25). Článek se věnuje problematice uprchlíků, kteří v , Anonymizováno, shánějí nejen zaměstnání, ale také možnost ubytování, čehož často zneužívají agentury práce, které jim sice obojí zajistí, ale za velmi nevýhodných podmínek. V článku jsou popsány jednotlivé příběhy několika osob ukrajinské národnosti právě z ubytovny ve , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, , kterou vlastní firma , právnická osoba, . patřící žalobci. Dle článku byly v této ubytovně zjištěny naprosté nevhodné podmínky pro ubytované osoby (včetně rodin s dětmi), neboť běžně se zde řešily každodenní konflikty, výhružky ze strany zaměstnanců agentury práce, byly zde ubytovávány drogově závislé osoby a na ubytovně panovaly zcela nevyhovující hygienické podmínky včetně švábů či plísní na pokojích. V článku je uvedeno, že: „Ubytovna, kterou provozuje agentura , Anonymizováno, , sídlí v objektu podnikatele , jméno FO, , Anonymizováno, , který stojí za hnutím , Anonymizováno, , adresa, . Ten v oblasti tzv. obchodu s chudobou působí již dlouho, dříve ubytovny i sám provozoval.“ Článek mimo jiné zmiňuje také to, že žalobce dříve provozoval další ubytovnu v Plzni ve Žlutické ulici (resp. provozovala ji jeho společnost , právnická osoba, ).

7. V článku na č.l. 26-31 s názvem „Jako pes na řetězu:“ Propojení plzeňských ubytoven, pracovních agentur a vazby na politiku“ uveřejněného dne 4. 4. 2024 na serveru www.investigace.cz je rozebírána problematika pracovních agentur působících v , Anonymizováno, a okolí. Článek analyzuje praktiky těchto subjektů, které cílí zejména na cizince, a kromě zaměstnání jim nabízejí také ubytování a další související služby. Opět se zde uvádí, že v ubytovnách panují často velmi neutěšené poměry, v nichž žijí i celé rodiny s dětmi – není přitom výjimkou, že rodina za ubytování vydá částky pohybující se kolem 25 000 Kč měsíčně a k tomu je nucena si zvlášť připlácet za další služby spojené s ubytováním jako například praní prádla nebo použití vařiče. Zaměstnancům, kteří jsou současně takto ubytováni, jsou dále účtovány položky, služby či pokuty, které jsou jim automaticky odečítány z příjmu ze zaměstnání bez jejich souhlasu, případně jim tyto další platby nejsou ani nijak vyúčtovávány. Ze všech těchto plateb pak plyne zisk pro ubytovny. V závěru článku v odstavci označeném nadpisem „Komu patří ubytovny v , Anonymizováno, “ je konstatováno, že asi jedna pětina ze 70 plzeňských ubytoven patří nebo je provozována pracovními agenturami, které zaměstnávají Ukrajince. Jako příklad je uvedena jedna z největších pracovních agentur, společnost , Anonymizováno, , nabízející bydlení ve třech objektech (ubytovnách), z nichž jedna (s kapacitou ubytování až pro 500 lidí) patří bývalému politikovi ODS a vlivnému plzeňskému podnikateli, , Jméno žalobce, , nebo jeho firmám.

8. Soud k důkazu provedl také článek ze dne 15. 5. 2024 publikovaný na www.hlidacipes.org (na č.l. 31 p.v.-32) s titulkem „Tohle jsme ještě nezažili! Proč odvolání radní plzeňského“, který mimo jiné poukazuje na politickou minulost a vliv žalobce na politické dění, když uvádí: „Hned po volbách v roce 2022 uzavřelo , Anonymizováno, v , Anonymizováno, koaliční smlouvu vedle , Anonymizováno, a , Anonymizováno, také s uskupením , Anonymizováno, , adresa, . To vedou dlouhodobí spolupracovníci podnikatele a bývalého vlivného člena , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , který v , Anonymizováno, politice tahá za nitky už od 90. let.“ Dále se lze v textu dočíst také to, že žalobce před více než 15 lety seděl v , Anonymizováno, zastupitelstvu a zastával významné pozice v městských firmách, např jako předseda představenstva , právnická osoba, .

9. Z článku „Hnutí , Anonymizováno, slibuje tažení proti kmotrům. Opřít se chce i o neprůhledné hnutí , Anonymizováno, , adresa, “ na č.l. 22 p.v.-23 ze dne 3. 10. 2022 uveřejněného na webu www, adresa10. Dopisem ze dne 7. 11. 2024 (č.l. 5) vyzval žalobce žalovaného prostřednictvím svého zástupce k omluvě a zaplacení částky 100 000 Kč nejpozději do deseti dnů ode dne doručení výzvy. Výzvu žalovaný převzal dne 13. 11. 2024 (č.l. 6 p.v.).

11. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

12. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

13. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

14. Podle § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná a je namístě ji zamítnout. V prvé řadě bylo pro hodnocení souzené věci zásadní skutečností to, že žalobce je v , Anonymizováno, a okolí veřejně známou osobností, a to nejen pro svou podnikatelskou činnost, ale také z důvodu, že žalobce v minulosti řadu let působil jako politik. Tuto skutečnost označily strany za nespornou. , adresa, sporu mezi stranami ležela v náhledu a posouzení článku žalovaného ve vztahu k osobě žalobce – jinými slovy se soud v dané věci musel vypořádat s tím, zda komentářem žalovaného na adresu žalobce došlo k zásahu do jeho osobnostní sféry, kterou je třeba odčinit omluvou a finančním odškodněním či zda míra kritiky nezakládá důvod pro odčinění újmy žalobce. Z jednotlivých článků, které soud k důkazu provedl (na č.l. 24-25, 26-31) bylo zjištěno, že žalobce již byl v minulosti několikrát v médiích jmenován v souvislosti s budovami ubytoven (ve , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ulici). Oba články obecně kritizovaly byznys související s provozováním ubytoven, poukazovaly na nevyhovující podmínky, které byly v těchto ubytovacích zařízeních zjištěny a také zdůrazňovaly propojení agentur práce s těmito zařízeními a jejich nekalé praktiky ve vztahu k ubytovaným zaměstnancům. Žalobce v řízení nijak nepopíral, že dané objekty vlastnil či vlastní, bránil se však proti označení své osoby za obchodníka s chudobou. Na tomto místě soud podotýká dva aspekty, které mají vliv na hodnocení věci. Zaprvé autorem Komentáře je žalovaný, který sám je osobou aktivně působící v politice a jeho text tak soud vnímá jako kritický hodnotící úsudek. Již z podstaty věci je hodnotící úsudek subjektivním míněním dotyčného, navíc v této konkrétní věci článek primárně ani nemířil na osobu žalobce, ale vztahoval se k osobě primátora , jméno FO, , přičemž žalobce v něm byl zmíněn pouze na okraj v souvislosti s výčtem osob, jimiž se primátor obklopuje. Z obsahu článku je zřejmé, že jeho cílem bylo kritizovat složení osob, s nimiž primátor udržuje kontakt či s nimiž v rámci koalice spolupracuje. Při vědomí, že žalovaný sám v politice aktivně působí, navíc ve vztahu ke kritizovanému primátorovi je politikem opozičním, jde bezpochyby o přípustnou debatu veřejně diskutovaných záležitostí, kterou je navíc potřeba vnímat v širším kontextu skutečnosti, že inkriminovaný článek vyšel bezprostředně po krajských volbách a kriticky se tak vyjadřoval k vzniklé povolební situaci. Zadruhé, žalobce je na , Anonymizováno, veřejně známou osobností, a to má vliv na hodnocení hranic přípustné kritiky, které jsou nepochybně u žalobce dány v širším měřítku, než by tomu bylo u osoby veřejně neznámé. V tomto směru odkazuje soud na rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 367/03 ze dne 15. 3. 2005, v němž Ústavní soud dovodil, že osoby veřejně činné či jinak veřejně známé (tzv. „celebrity“) musí obecně snést vyšší míru kritiky, než jakou by bylo možné akceptovat u běžných občanů (jednotlivců z davu). Je přitom nerozhodné, zda se jedná o osobnosti známé z oblasti showbyznysu nebo veřejné činitele, politiky nebo jiné mediálně známé osobnosti, stejně tak jako zda se jedná o osobnost známou například pouze lokálně, jako je tomu u žalobce. V citovaném rozhodnutí je přitom řečeno také to, že ústavní ochrany požívají nejen kontroverzní vyjádření, ale také vyjádření šokující, polemická či urážející, neboť svoboda projevu je základem demokratické společnosti a vztahuje se jak k obecně kladně přijímaným informacím, tak i k myšlenkám a názorům zraňujícím, šokujícím nebo znepokojujícím. Soud přitom přihlédl i ke kritériím jmenovaným v nálezu Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2015 vydaným pod sp.zn. II. ÚS 2051-14 ke střetu práva na svobodu projevu s právem na ochranu osobnosti (na který mj. odkazoval žalobce), a konstatuje, že jakkoli se žalobce snažil navodit dojem, že všechna tato kritéria jdou v dané věci k tíži žalovaného, opak je pravdou. Žalobce je veřejně známou osobou, za takovou se v žalobě sám označil a znovu je třeba zdůraznit, že tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Výroky žalovaného přitom nejsou tvrzením skutečnosti, ale jde čistě o hodnotící úsudek žalovaného, což je zřejmé již jen z obsahu a struktury textu článku, navíc zařazeného na příslušném serveru v sekci „názory a komentáře“. Nemůže být akceptována ani argumentace žalobce, že se článek týkal jeho soukromé sféry, neboť v článku žalovaný kriticky hodnotí podnikatelskou činnost žalobce právě coby osoby veřejně známé. Nadto žalovaný v článku poukazoval na fakta, která ve veřejném prostoru opakovaně zazněla (vizte jednotlivé články), a to že žalobce je zapojen do byznysu kolem ubytoven tím, že jím vlastněný subjekt vlastní nemovitost, ve kterém sídlí ubytovna. Označil-li proto žalovaný žalobce za obchodníka s chudobou, jde o pouze o kritické označení skutečnosti, která už ve veřejném prostoru zazněla. Stejně tak užil-li žalovaný výraz „kmotr“, jde pouze o kritické pojmenování toho, že žalobce byl a je vlivnou osobností s vazbami a vlivem v politickém i veřejném prostředí, a to již po velmi dlouhou dobu (srov. na č.l. 32). Ostatně – a v tom se soud ztotožňuje s argumentací žalovaného – to, že žalobce je osobou, která přímo či nepřímo uplatňuje svůj vliv na veřejné dění, takzvaně „tahá za nitky v zákulisí“, jsou běžné způsoby počínání, s nimiž se v politickém či podnikatelském prostředí bezpochyby lze běžně setkat, a nemusí na tom nutně být nic závadného či nelegálního, byť takové aktivity veřejnost nevnímá a nepřijímá vždy pozitivně. Výraz „kmotr“ v souvislosti s takovým počínáním je tak spíše nadsázkou či kritikou takového počínání. Na tomto místě soud uvádí, že ačkoli samotný článek žalovaného byl pojat jako kritika (i k žalobci), nijak nepřekročil meze slušnosti, ač se nevyhýbá ani kontroverzním označením (jako například zmíněný výraz „kmotr“), neobjevují se v něm ani žádné vulgarity či šokující nařčení nebo jiné extrémní slovní obraty, které by pomyslnou mez akceptovatelné kritiky překračovaly. K tomu soud doplňuje, že je čistě osobní záležitostí žalobce, jakým podnikatelským aktivitám se věnuje, leč musí být srozuměn s tím, že pokud část svých aktivit směřuje právě do této oblasti, tedy do byznysu spojeného s ubytovnami (např. tím, že pronajímá svou nemovitost či nemovitosti subjektu provozujícímu ubytovnu), potom musí počítat s tím, že bude spojován se všemi negativními aspekty takového podnikání, a to tím spíše je-li osobou veřejně známou. Žalobce si musel být vědom toho, že téma ubytoven veřejným prostorem rezonuje (o čemž svědčí všechny články provedené k důkazu, které se problematice ubytoven, uprchlíků a jejich zaměstnávání věnují) a že právě v , Anonymizováno, , kde je žalobce známý pro svou podnikatelskou činnost, jsou ubytovny dlouhodobě sledovány a také kritizovány.

16. S přihlédnutím ke všem těmto zjištěním má soud za to, že při vnímání celého kontextu žalobou napadeného komentáře za současného respektování závěrů judikatury Ústavního soudu je třeba uzavřít, že v dané věci je nutné upřednostnit právo na svobodný projev před právem jednotlivce na ochranu osobnosti, neboť článek žalovaného komentuje veřejně diskutovaná témata. Diskuze o věcech veřejných je přitom z hlediska svobody projevu chráněna, protože právě veřejná debata je v demokratické společnosti chápána jako klíčový prostor pro utváření názorů. V souzené věci, v níž je řešen střet práva na ochranu osobnosti žalobce s právem žalovaného na svobodný projev, tak musí být upřednostněna vzhledem ke všem okolnostem výše popsaným druhá z jmenovaných hodnot už jen proto, že i žalobce jako osoba veřejně známá je součástí veřejného zájmu, což se promítá do závěru, že i jeho veřejná činnost a podnikatelské aktivity mohou být předmětem veřejné debaty a kritiky. Ta přitom v daném případě nijak nevybočila z mezí obecně přijímaných pravidel slušnosti, pouze akcentovala skutečnost, že žalobce vlastní objekt, který byl v médiích debatován v souvislosti s provozováním ubytovny, stejně tak jako v souvislosti se špatnými podmínkami, které na ubytovně byly zjištěny. Označil-li pak žalovaný, resp. převzal-li žalovaný označení žalobce za „obchodníka s chudobou“, mířil tím kriticky na stinnou stránku takového podnikání a problémů souvisejících s takovým způsobem provozování ubytování, lhostejno, že žalobce sám takovou činnost neprovozuje, ale toliko svůj majetek pro tyto účely pronajímá někomu jinému. Žalovaný tak navíc učinil v rámci kriticky napsaného komentáře, který bezpochyby je hodnotícím úsudkem žalovaného. To vše lze v podmínkách demokratické společnosti považovat za přípustnou kritiku veřejně známé osoby, kterou žalobce musí akceptovat a snést, a za kterou nelze poskytnout odčinění v podobě omluvy a finanční kompenzace k tomu.

17. Pro úplnost soud uvádí, že za situace, kdy dospěl k závěru, že žalovaný se ve vztahu k žalobci dopustil přípustné kritiky, bylo již nadbytečné v řízení žalobce vyzývat a poučovat k upřesnění tvrzené újmy, která mu měla být předmětným článkem způsobena, stejně tak jako k doplnění skutečností, z jakého důvodu nepostačuje jiný způsob odčinění újmy než poskytnutím finanční kompenzace.

18. Výrokem II. rozsudku soud řízení dle ust. § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu zastavil z důvodu částečného zpětvzetí žaloby (vizte výše v odstavci 3 odůvodnění), tedy v rozsahu žalobou požadované omluvy za spojení osoby žalobce s politickým hnutím PRO , adresa, tak, jak žalovaný tuto skutečnost ve svém komentáři ze dne 18. 10. 2024 uvedl.

19. Výrok III. rozsudku vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, ve zbylém rozsahu po učiněném zpětvzetí byla žaloba zamítnuta. Procesně neúspěšnou stranou byl proto žalobce, a je tak povinen nahradit žalovanému coby procesně úspěšné straně účelně vynaložené náklady tohoto řízení. Tyto náklady sestávají z odměny zástupce žalovaného za celkem pět úkonů právní služby po 5 100 Kč (z tarifní hodnoty 100 000 Kč) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, písemnou reakci na předžalobní výzvu (???), vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 2. 4. 2025, účast zástupce žalovaného u jednání soudu dne 23. 1. 2026 a účast zástupce žalovaného u jednání soudu dne 22. 4. 2026, dále náhrady hotových výdajů advokáta za těchto pět úkonů právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, DPH ve výši 21 % počítané z odměny zástupce a paušálních náhrad, dále cestovným v celkové výši 2 407,20 Kč (za cesty realizované zástupcem žalovaného z Prahy do Plzně a zpět (každá z těchto cest v délce 204 km) ve dnech 23. 1. 2026 a 22. 4. 2026 (za použití osobního automobilu Volvo XC90, reg. zn. , SPZ, a průměrné spotřebě paliva 8,7 litru na 100 km dle doloženého TP vozidla, ceně nafty a sazbě základní náhrady určené dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. účinné v době uskutečnění jednotlivých jízd k jednání soudu), a náhrady promeškaného času v celkové výši 907,50 Kč včetně sazby DPH dle § 14 odst. 1 písm. a) a. t. ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu (za obě uskutečněné cesty zástupce žalovaného k soudním jednáním). Celkem tak náklady řízení, které žalovaný v řízení účelně vynaložil, činí částku 37 630,10 Kč, přičemž žalobci byla ke splnění této povinnosti určena obecná třídenní lhůta dle § 160 odst. 1 o.s.ř.