14 C 51/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně A, 972 32 Giebelstadt, Spolková republika Německo zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 29 106,97 EUR a částky 796 081,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 106,97 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 600 EUR jdoucím od 18. 2. 2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 506,97 EUR jdoucím od 13. 4. 2022 do zaplacení a částku 796 081,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 130 Kč jdoucím od 17. 10. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 771 951,40 Kč jdoucím od 18. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 261 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -město náklady řízení ve výši 24 391,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -město soudní poplatek ve výši 71 351 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň-město dne 18. 2. 2020 domáhala po žalované původně zaplacení částky 13 600 EUR s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 2. 5. 2019 podstoupila u žalované plastický chirurgický zákrok spočívající v , Anonymizováno, . Zákrok prováděl , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně uvedla, že následující den po operaci, tj 3. 5. 2019, byla propuštěna do domácího ošetření, ačkoli se necítila dobře. O této skutečnosti informovala žalovanou, byla však ujištěna, že vše proběhlo v pořádku a že se jedná jen o obvyklý důsledek takového typu zákroku. Stav žalobkyně se však nadále zhoršoval, zvyšovaly se bolesti v oblasti břicha, došlo u ní k abscesu švu a z rány začal vytékat hnis. Pro tyto komplikace a rychlé zhoršení stavu se žalobkyně obrátila na svého praktického lékaře v místě svého bydliště. Cesta k žalovanému na kontrolu byla v takovém zdravotního stavu žalobkyně vyloučena. , právnická osoba, rozhodl po shlédnutí žalobkyně o nutnosti její hospitalizace, která si vyžádala pobyt žalobkyně od 15. 5. 2019 do 29. 5. 2015 na klinice , Anonymizováno, . Během hospitalizace byla žalobkyni nasazena intravenózně antibiotická léčba, dále výměnná houba , Anonymizováno, a bylo jí aplikováno několik sekundárních stehů. Žalobkyně poté, co se její zdravotní stav zlepšil, dále absolvovala dne 17. 6. 2019 operační zákrok za účelem zmenšení defektu rány na spodní stěně břišní, který vznikl v důsledku předchozího zánětu. Ze zjištění lékařů kliniky v , Anonymizováno, vyplynulo, že infekce se do rány musela dostat při chirurgickém zákroku provedeném žalovanou. Dle žalobkyně žalovaná při operačním zákroku nepostupovala lege artis a neprovedla nezbytnou dezinfekci, a přestože informovala žalovanou o tom, že se necítí dobře, ji žalovaná propustila do domácího ošetřování a nepodnikla potřebné kroky ke zjištění jejího aktuálního zdravotního stavu tak, aby mohlo být ihned započato s nezbytnou léčbou. Žalobkyně za operační zákrok u žalované zaplatila částku 3 600 EUR. Komplikace a vady poskytnuté lékařské péče žalobkyně žalované vytkla přípisem svého právního zástupce ze dne 25. 7. 2019, leč žalovaná na něj nijak nereagovala. Nenabídla žalobkyni ani termín kontrolního vyšetření, který by s ohledem na předchozí akutní stav ohrožující žalobkyni na životě byl projevem zájmu o zdravotní stav pacientky. Žalovaná neprojevila o zdravotní stav své pacientky žádný zájem ani poté, co o něm byla informována. Žalobou žalobkyně požadovala náhradu nemajetkové škody ve výši 10 000 EUR jako přiměřené odčinění vytrpěné bolesti. Uvedla, že pokud by byla infekce odhalena přímo žalovanou, mohla být zahájena včasná léčba, která by si nevyžádala dlouhé léčení a dlouhou hospitalizaci. Žalobkyně se přitom od propuštění až do konce hospitalizace na , Anonymizováno, potýkala s velmi silnými a trvalými bolestmi břicha, které musely být tlumeny silnými analgetiky. Z důvodu infekce musela podstoupit opakovaný operační zákrok. Lékařským zákrokem provedeným žalovanou došlo k nedůvodnému závažnému zásahu do fyzického a psychického zdraví žalobkyně. Kromě bolestného se žalobkyně domáhala též zaplacení částky 3 600 EUR odpovídající zaplacenému operačnímu zákroku u žalované. Žalobkyně žalovanou vyzvala k smírnému řešení věci, avšak ze strany žalované se dočkala toliko odpovědi, že někteří pacienti se komplikovaně hojí, bez projevu snahy žalobkyni alespoň prohlédnout a přezkoumat její zdravotní stav.

2. Žalovaná učinila nesporným to, že je zdravotnickým zařízením poskytujícím plastické chirurgické zákroky a to, že žalobkyně u ní dne 2. 5. 2019 podstoupila výše specifikovaný operační zákrok, který provedl , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále za nesporné označila skutečnost, že žalobkyně byla dne 3. 5. 2019 propuštěna domácího léčení. Ve zbylém rozsahu žalovaná s žalobou nesouhlasila a nárok žalobkyně neuznala ani zčásti. Odmítla tvrzení žalobkyně stran nesprávného postupu žalované při operaci a následné léčbě žalobkyně. Namítla, že veškeré důkazy, které žalobkyně předložila k postupu non lege artis žalované jsou nedostatečné. Lékařské zprávy, které žalobkyně s žalobou předložila, se přitom týkají až období následné péče po samotné operace, tj. ve dnech 15. 5. až 19. 6. 2019, kdy není nijak zdokumentováno, jak a kým byla žalobkyně po propuštění do domácí péče léčena, pročež není ani prokázána příčinná souvislost mezi vznikem infekce v souvislosti s údajným pochybením lékaře žalované a vzniklými útrapami žalobkyně či jinou další případnou škodou. Žalobkyně přitom byla lékařem řádně poučena o všech možných komplikacích léčby a podepsala také informovaný souhlas. Na nějakou další kontrolu se již žalobkyně nedostavila a neproběhla tak ani konkrétní notifikace případných výhrad k postupu žalované při její léčbě.

3. Žalobkyně žalobu rozšířila podáním ze dne 13. 4. 2022 o požadavek na zaplacení částky 15 506,97 EUR odpovídající v součtu nákladům, které žalobkyně byla nucena uhradit v souvislosti s její hospitalizací na klinice , datum, , což pro ni představovalo velkou zátěž po fyzické i psychické stránce. Nebyla schopna si dojít ani nakoupit a s velkými obtížemi zvládala péči o sebe samotnou. Musela zásadním způsobem změnit své dosavadní návyky a způsob života, například přestala navštěvovat saunu a či chodit do bazénu s rodinou. Následujících pět měsíců se postupně její zdravotní stav zlepšoval, začala se zapojovat do péče o rodinu a domácnost, nicméně stále přetrvávaly a dosud trvají významná omezení v jejím osobním, rodinném i profesním životě, neboť fyzická bolest zcela nezmizela. Žalobkyně prožívá pocity studu v intimním soužití pro vzhled svého těla a jizev. To u ní prohlubuje psychické obtíže. Obtíže zažívá i při nákupu vhodného padnoucího oblečení, neboť její postava je důsledkem zákroku nesymetrická. Částečně zůstala závislá na pomoci v domácnosti, neboť není schopna vykonávat činnosti, při nichž musí zapojit břišní svaly jako např. čištění oken nebo práce na zahradě, ač především zahradničení byla pro ni dosud odpočinková činnost, která pro ni představovala radost a relax.

4. Strany učinily nespornými to, že žalobkyně zaplatila žalované částku 3 600 EUR za provedení operačního zákroku.

5. Z listinných důkazů soud učinil soud následující skutková zjištění. Propouštěcí zpráva vyhotovená , tituly před jménem, , jméno FO, obsahuje kontaktní údaje na žalovanou a dále žádost o pokračování v pooperační péči o žalobkyni, avšak samotný nález při propuštění, doporučená medikace a další pro věc významná doporučení jsou ve zprávě uvedena nečitelně (č.l. 12 p.v.). K důkazu byly dále provedeny lékařské zprávy z kliniky v Ochsenfurtu (č.l. 13-16 včetně tlumočnické doložky), z nichž vyplývá, že dne 15. 5. 2019 byla žalobkyně přijata k hospitalizaci, ke které byla předána obvodním lékařem pro bolest v oblasti jizvy a zvýšené sekreci zapáchajícího sekretu. Při prohlídce byla u žalobkyně zjištěna rozsáhlá jizva, v místě setkání dvou jizev byla zjištěna široká nekróza kůže o délce 15 cm táhnoucí se ke středu. Ve zprávě je zaznamenána zjevná kapsa v nekrotické tukové tkání s hnisavým sekretem, do které bylo možné při stěru zasáhnout hluboko do velkých kapes. Z lékařské zprávy vyhotovené dne 29. 5. 2019 vyplývá, že žalobkyni byla podávána celkem , hodnota, dní antibiotická léčba, přičemž ještě dne 27. 5. 2019, kdy byla pacientka propuštěna na její přání do domácí péče, činil neuzavřený defekt rány přibližně 10 x 4 x 2 cm. Během pobytu v nemocnici došlo dvakrát k výměně houby VAC s aplikací několika sekundárních stehů. Ze zprávy téže kliniky ze dne 7. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně byla při kontrole shlédnuta lékařem, a na základě nálezu byla indikována k další operaci formou operativního zmenšení a zúžení defektu. K zákroku došlo podle zprávy na č.l. 15 dne 17. 6. 2019. K důkazu byly předloženy taktéž listiny na č.l. 75 a 78 (anesteziologický záznam a protokol pooperační péče), které byly spolu s dalšími lékařskými zprávami jedním z podkladů pro oba ve věci zpracované znalecké posudky. Dále měl soud k dispozici listiny na č.l. 199-208, z nichž je zřejmá celková výše nákladů, kterou žalobkyně uhradila za následnou hospitalizaci spojenou s reoperacemi na klinice v , Anonymizováno, , kdy náklady za pobyt na klinice v období od 15. 5. 2019 do 27. 5. 2019 včetně následné péče navazující na tuto hospitalizaci činily 8 548,69 EUR a náklady za péči poskytnutou na klinice v době od 17. 6. 2019 do 12. 7. 2019 činily 6 958,28 EUR, celkem tedy částku 15 506,97 EUR. I tyto dokumenty byly podkladem pro oba znalecké posudky, stejně tak jako výpis ze složky pacientky (žalobkyně) týkající se poskytnuté léčby a jednotlivých ošetření realizovaných v období od 6. 5. 2019 do 4. 6. 2019 na č.l. 170-174. Soud měl k dispozici rovněž snímek na č.l. 5 p.v. zachycují defekt rány na břiše žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 13. 11. 2019 (č.l. 7).

6. Soud provedl výslech žalobkyně při jednání soudu dne 17. 9. 2021. Žalobkyně se v jeho rámci vyjádřila jak ke skutečnostem, které operaci předcházely, tak i k tomu, co si pamatuje z operačního dne a k tomu, jak se po operaci cítila a jak se její zdravotní stav postupně zkomplikoval. Žalobkyně uvedla, že pro zákrok se rozhodla proto, že na břiše se jí v důsledku tří absolvovaných císařských řezů vytvořila tuková řasa, která se již nevstřebala. Pojišťovna jí však odmítla zákrok proplatit, a proto došla k závěru, že z finančních důvodů bude nejlepším řešením podstoupit operaci v České republice. Hledala proto informace na internetu, neboť plánovala zákrok podstoupit v některé z nemocnic poblíž hranic, aby to neměla daleko od svého bydliště. Operační zákrok u doktora , adresa, absolvovala na základě uzavřené smlouvy se zprostředkovatelskou agenturou, která se starala o domlouvání termínů, o způsob zaplacení zálohy a od této agentury také dopředu věděla, kolik přesně bude zákrok stát a kdo ho bude provádět. Nakonec skončila v Plzni u pana doktora , adresa, . Relativně brzo po obdržení kontaktu na žalovanou dostala termín operace, přičemž hned následující den po pohovoru se operace měla uskutečnit. Pohovor s doktorem , jméno FO, proběhl dne 1. května 2019 někdy cca v 19:30 hodin. Na pohovor přišla společně s manželem, s sebou měla lékařskou dokumentaci z , Anonymizováno, . Jednalo se o záznamy z EKG a hodnoty krevních testů, ale pan doktor , jméno FO, se o to vůbec nezajímal. K samotnému zákroku žalobkyni jenom stručně popsal, že se bude odstraňovat řasa z břišní stěny, ale nedostala se jí žádného poučení o tom, jaká jsou rizika operace a ani se neodehrálo „takové to rozkreslování“ přímo na těle. Žalobkyně uvedla, že s , tituly před jménem, , jméno FO, se bavili o dvou modifikacích – jednak o variantě, že se povede podélný řez od prsou dolů, který bude mít větší efekt, ale za tuto variantu požadoval 400 EUR navíc. Žalobkyně uvedla, že se na doktora obrátila s tím, že by chtěla ještě napnout stydkou oblast, ale to podle slov doktora bylo dalších 400 EUR, a to žalobkyně s manželem s sebou neměli. Lékař následně žalobkyni požádal, aby něco podepsala ve smyslu, že je s operací srozuměna a nechal si zaplatit dalších 50 EUR za to, že bude moct přenocovat noc před operací přímo na klinice. S anesteziologem žalobkyně mluvila až druhý den ráno, ten jí rovněž něco vysvětloval a znovu něco podepisovala. V samotný den operace komunikovala žalobkyně s , tituly před jménem, , jméno FO, jen velmi krátce, a to když přišel ráno na pokoj, pozdravil ji a de facto jí pouze řekl to, že se za chvíli uvidí na operačním sále. Žalobkyni překvapilo, že na operační sál došla po svých, divila se i velmi malému operačnímu sálu a tomu, že na podlaze se nacházely nějaké kartony. Žalobkyně dále vypovídala k tomu, co si pamatuje po realizaci samotného zákroku. Uvedla, že se probudila asi dvě hodiny po operaci. Bylo jí špatně, měla velké bolesti, pročež jí zdravotní sestra podala analgetika. Kvůli velkým bolestem nakonec nebyla schopna jít ani na toaletu, a to ani během následující noci a musela jí proto být zavedena cévka. Na pokoji byla ubytovaná s další pacientkou a té se vedlo velmi podobně. Také měla bolesti, trpěla nevolností, obě střídavě zvracely. K průběhu dne následujícího po operaci, tzn. 3. května 2019 žalobkyně uvedla, že , tituly před jménem, , jméno FO, se na pacientky přišel podívat, jak vypadají rány. Na operační ránu ji přeložil , právnická osoba, náplast, a to bylo vlastně celé. Poté vyzval ji i její spolupacientku, aby pokoj vyklidily. Žalobkyně uvedla, že doktorovi psala, že je jí opravdu špatně a že nemůže ani na toaletu, nemůže pořádně chodit a že jí má manžel vyzvednout až odpoledne. Podobně se vedlo její spolupacientce z pokoje, která by navíc bývala musela cestovat zpátky vlakem sama, tak ho požádala, jestli by mohla rovněž zůstat na pokoji až do odpoledne. Žalobkyně druhé pacientce z pokoje nabídla, že mají v autě volné místo a jsou schopni ji odvézt s sebou alespoň do , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, z toho příliš nadšený nebyl, nicméně žalobkyni i druhé pacientce dovolil setrvat na klinice do 16. hodiny, byť každá musela zaplatit 50 EUR. Pan doktor zůstal na klinice zhruba do jedenácté hodiny dopoledne, sestřička odcházela po noční směně, takže v podstatě došlo k tomu, že obě zůstaly na klinice samy. Počkaly tam až do doby, kdy se dorazil manžel žalobkyně. V tu dobu žalobkyně dle jejích slov stále téměř nemohla chodit, dolů k autu museli jet výtahem a manžel ji do auta dílem nějak donesl a dílem ji podepíral. Žalobkyně měla v tu dobu v sobě ještě dva drény. Před svým odchodem z kliniky se s panem doktorem , jméno FO, již neviděla. S sebou si odvážela pouze nějaký papír, který jí , tituly před jménem, , jméno FO, dopoledne předal, když si prohlížel operační ránu. Instruoval ji, aby si v pondělí ráno zašla ke svému praktickému lékaři. Žalobkyně upřesnila, že při odchodu z lékařského zařízení sice byla schopna se vymočit, ale nebyla schopna na tu toaletu dojít. To, že žalobkyně z kliniky 3. května odjede, bylo ujednáno již zprostředkovatelskou agenturou, přes kterou si žalobkyně operaci sehnala. , tituly před jménem, , jméno FO, přitom žalobkyni řekl, že každý je svobodný člověk a může proto odejít, kdy se mu zlíbí. Nikde nebyla řeč o tom, že by žalobkyně na klinice zůstávala déle než jeden den. Pokud jde o pooperační péči, od doktora , adresa, obdržela pouze poučení, že v pondělí má zajít za svým praktickým lékařem, což také učinila. V ničem dalším jí lékař nepoučoval. V propouštěcí zprávě měla zmínku o drénech, které bude nutno odstranit a také doporučení brát analgetika. Po příjezdu zpět do , Anonymizováno, byla žalobkyně velmi unavená, v podstatě pouze ležela v posteli. Za velkých bolestí byla alespoň schopna dojít si na toaletu. Hned v pondělí navštívila svého praktického lékaře, který ji chtěl vidět také ve středu. Někdy kolem té středy si její maminka začala všímat toho, že kolem rány povolují švy. V té době byla u praktického lékaře de facto na kontrole buď denně nebo nanejvýš obden. Zhruba ve čtvrtek nebo v pátek po operaci začaly švy povolovat a kolem rány se začal objevovat hnis. , právnická osoba, na to reagovala tak, že jí udělal stěr, ve kterém se našly choroboplodné zárodky. Žalobkyně uvedla, že přesný průběh události si již nepamatuje vzhledem k tomu, že jí bylo velmi špatně. Z operační rány začalo vytékat velké množství různých tekutin a lékař ji nechal proto okamžitě hospitalizovat. Bylo jí sděleno, že bude muset být znovu operována, protože v operační jizvě se vyvinul velký defekt. Dostala také antibiotika na infekci. Nakonec byla žalobkyně operována hned následující den poté, co byla v Německu hospitalizována. Defekt rány byl natolik veliký, že operatér byl schopen do té rány strčit obě ruce. Dle jeho slov měla žalobkyně velké štěstí, protože pokud by bývala přišla byť o den později, mohla se již infekce dostat až k orgánům v dutině břišní a mohla zemřít. Když se žalobkyně po operačním zákroku vzbudila, měla otevřené břicho s vakuovou pumpou, v které se musel každé dva dny měnit zásobník. Jednoznačně jí šlo o život. Samotný defekt byl natolik veliký, že ho nebylo možné zašít. Trvalo proto velmi dlouho, než se rána zacelila. Po propuštění do domácího léčení se o žalobkyni starala její maminka, která s ní v domě bydlí. Žalobkyně při svém výslechu při jednání dne 17. 9. 2021 uvedla, že samotná léčba v podstatě trvá až doteď. Když byla ošetřována v Německu, tak jí lékaři řekli, že podle toho, jak vypadají operační rány, je vidět, že operace byla zfušovaná. Žalobkyně také vyslovila podezření, že k zanesení infekce do rány muselo dojít již při operaci u žalované, na což usuzuje z toho, že zárodky, které se v infekci našly, se běžně v domácnosti nevyskytují. Místnost, kde byla operována u doktora , adresa, , nevypadala jako operační sál. Byla tam velká spousta různých regálů a nevybalené kartony z lepenky. Žalobkyně vyloučila, že by se infekce do rány zanesla v důsledku domácího ošetřování. Uvedla, že její maminka, která se o ránu starala, vždy používala sterilní rukavice. Poté, co z operační rány začal vytékat hnis a tekutina, jí na ránu přikládala sterilní gázu. Maminka žalobkyně postupovala dle instrukcí, které dostala od praktického lékaře žalobkyně, a navíc sama měla potřebné zkušenosti, protože dříve pracovala v oblasti péče o nemocné. Drény z operační rány odstranil žalobkyni její praktický lékař. Žalobkyně doplnila, že tytéž choroboplodné zárodky, které se v ráně vyskytly, měla mít též její sousedka z pokoje, která si odžila v podstatě úplně totéž, co žalobkyně, jenom se to týkalo oblasti prsou. Doktora , jméno FO, žalobkyně již nekontaktovala ani pro následné komplikace, protože jednak to bylo hodně daleko a jednak také proto, že už nebyla s výsledkem spokojená a s tím, jak ji z kliniky víceméně vyhodil. Žalobkyni přitom nebylo nikým doporučeno, aby na kontroly chodila přímo k doktorovi , jméno FO, . Doporučeno jí bylo pouze to, aby zašla za praktickým lékařem. Žalobkyně uvedla, že její představa byla taková, že po operaci u doktora , adresa, ještě pár dní zůstane. Domnívala se, že následné kontroly po propuštění budou probíhat v , Anonymizováno, a doktor , jméno FO, že ji znovu uvidí např. až za půl roku, až budou operační rány zhojené. O plánech, jak dlouho na klinice zůstane, se však při pohovoru s doktorem , jméno FO, při schůzce dne 1. května vůbec nemluvilo, ten rámec byl jasně daný. Pan doktor jí řekl, že ráno bude operace a odpoledne bude z kliniky propuštěna. O tom, za jakých okolností a proč by měla dále zůstávat, se vůbec nemluvilo. Zároveň však žalobkyně připustila, že doktorovi , jméno FO, o své představě setrvat na klinice ještě nějakou dobu neřekla. Žalobkyně uvedla, že dále má povědomí o tom, že na stejné klinice podstoupily různé operační zákroky další pacientky, které v důsledku operace zažily podobné nebo stejné komplikace, jako ona sama. Jedna z těchto pacientek přitom byla operována ve stejný den jako žalobkyně, jiné pak byly operovány s relativně krátkým časovým odstupem poté. Žalobkyně současně připustila, že do operačního zákroku šla poněkud naslepo, chtěla mít zkrátka operační zákrok hlavně za sebou. O samotné operaci, přesnou představu neměla, od lékaře se dozvěděla de facto pouze to, že bude mít napnuté břicho. Žalobkyně situaci srovnala s předchozími třemi operacemi, které podstoupila v důsledku porodů císařským řezem. Při těchto předchozích operacích přitom vždy předem věděla, jak budou operační řezy vypadat, jak dlouho budou zákroky trvat a jak se má po operacích chovat. Od doktora , adresa, se naopak dozvěděla pouze to, že půjde o napnutí břicha. Z hlediska pooperačního průběhu žalobkyně srovnala, že u předešlých operací vždy po zákroku setrvávala ještě další 3–5 dnů, přičemž každý den se na operační ránu přišel někdo podívat a zajímal se o to, jak se žalobkyni daří. U doktora , adresa, tohle vše absentovalo. U něj dostala pouze propouštěcí zprávu a pokyn, aby si zašla k praktickému lékaři. Nebyla však poučena o žádném pooperačním průběhu. Na dotaz, proč žalobkyně operaci vůbec u doktora , adresa, podstoupila, pakliže toto srovnání s minulými operačními zákroky měla a pakliže se jí nedostalo potřebného poučení, uvedla, že je to také pravděpodobně její největší životní chyba, kterou málem zaplatila životem. Měla zkrátka důvěru, že vše proběhne v pořádku a chtěla se zbavit té jizvy na břiše. Nic však nedávalo právo panu doktorovi ji tak toho znetvořit a nechat ji na holičkách. Až zpětně si uvědomila v okamžiku, kdy jí řekli, že má v ráně choroboplodné zárodky, že se jí podezřele jevily již okolnosti jejího příchodu na operační sál, který byl z jejího pohledu nehygienický. Žalobkyně dále podrobně vypovídala k okolnostem péče na klinice žalované, která následovala po samotném zákroku dne 2. 5. 2019. Sdělila, že pacientky měly k dispozici zdravotní sestřičku, která ji a její spolupacientky obstarávala v noci, a která jim také podávala analgetika. Poté, co na klinice zůstaly samy, měly k dispozici na stěně toliko telefonní číslo , tel. číslo, případ nouze. Propouštěcí zprávu od doktora , adresa, žalobkyně obdržela někdy před jedenáctou hodinou, než z kliniky odešel. První kontrolu u svého praktického lékaře žalobkyně absolvovala v pondělí. Kontrola proběhla tak, že lékař jí z operační rány sejmul břišní pás a jednotlivé pásky z gumy a gázy, které ránu přikrývaly a o kterých pan doktor , jméno FO, říkal, že by se měly na ráně nechat, dokud samy neodpadnou. Na základě tohoto pokynu praktický lékař tedy pásky z rány nesundával. , právnická osoba, v tu chvíli žádné obavy o operační ránu neprojevil. Naplánoval však další kontrolou, a to na středu. Ve středu se žalobkyně již cítila špatně, nebyla schopná jít vzpřímeně, měla bolesti v podbřišku a byla pořád jenom unavená. Na té kontrole ve středu si lékař všimnul toho, že dochází k uvolňování stehů, z rány se začal vylučovat nějaký sekret a lékař proto udělal také první stěr. Další kontrola byla naplánovaná na pátek, stav se však nelepšil, zároveň se ale ani nezhoršoval. Následoval víkend a další kontrola byla naplánovaná na pondělí. To už byly švy kompletně povolené a rána byla kompletně otevřená, vytékalo z ní poměrně velké množství tekutiny. Jak konkrétně rána vypadala, žalobkyně nebyla schopna říct, a to z důvodu, že ona sama se na operační ránu sama nikdy nedívala. V to pondělí 13. května ji lékař odeslal do nemocnice. Jde-li o aktuální zdravotní stav, žalobkyně uvedla, že její zdravotní problémy přetrvávají. V místě, kde je defekt, má pouze tenkou vrstvu kůže a tam ji to bolí. Cítí se znetvořená, má velké zábrany se objevit někde na pláži nebo v plavkách. Zůstala jí na břiše velká a velmi široká jizva. V místě defektu se vytvořila prohlubeň a tam je tkáň velmi tenká.

7. Proveden byl také účastnický výslech (tehdejšího) jednatele žalované, , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž žalobkyni dne 2. 5. 2019 operoval. Ten se vyjádřil jak k průběhu operace samotné, tak i k následně poskytnuté péči na klinice žalované a obecně se vyjádřil také k tomu, co operaci předcházelo. Uvedl, že je zaměstnancem žalované od roku 2010. , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že samotné operaci předcházel pohovor s žalobkyní, při kterém mu žalobkyně sdělila své požadavky, zatímco on jí vysvětlil průběh a trvání operace a také její výhody a rizika. Žalobkyně při pohovoru vyplnila zdravotnický dotazník týkající se mimo jiné předchozích úrazů nebo operací. Žalobkyně požadovala provedení , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , přičemž přišla coby pacientka s celkem jasnou představou. Nevěděl však, zda zákrok byl indikován jiným lékařem nebo zda šlo čistě o její soukromou objednávku. Žalobkyně si s sebou na pohovor přinesla zprávu z předoperačního vyšetření z , Anonymizováno, , v níž nebyla napsána žádná kontraindikace k operaci. On sám jí stručně nastínil samotný průběh operace, včetně nákresu chirurgickým fixem na tělo, kudy se povedou jednotlivé řezy. Stejně tak s pacientkou probral dobu trvání operace a její rizika včetně toho, jak dlouho se následně bude pacientka hojit. Dále uvedl, že operace pacientky nebyla ničím výjimečná. Jde-li o pooperační průběh, vypověděl, že do odjezdu byl stav pacientky standardní s tím, že pacientka již druhý den sama chodila, močila a neměla ani teplotu. V obecné rovině , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že každý pacient může po operaci odejít, pokud spontánně močí a sám chodí, aniž by kolaboval. Není tedy nijak dáno, kolik dnů má pacient po operaci zůstat na klinice. Zároveň sdělil, že po operaci takového typu by měl být pacient lékařsky kontrolován denně nebo alespoň obden. Uvedl, že takové operační rány by si pacient neměl převazovat doma, měl by to provádět lékař. O tom všem však byla žalobkyně poučena a měla to uvedeno též v propouštěcí zprávě. Z jeho pohledu je nejlepší, pokud ráno kontroluje sám operatér. Žalobkyně mu však řekla, že musí odjet domů a že další léčbu i ošetřování má zařízené v místě bydliště. On sám může něco maximálně doporučit, ale nikoho nemůže držet násilím na klinice déle. Uvedl, že neví, jakým způsobem probíhala následná péče o žalobkyni po jejím propuštění, ani ke komu chodila na kontroly. Pokud je mu z dokumentace známo, pak žalobkyně k němu nikdy na kontrolu nepřišla a nepamatoval si ani, zda ho kontaktovala z důvodu nějakých potíží. Uvedl, že s časovým odstupem si již nepamatuje, zda mu žalobkyně telefonovala, ale připustil, že je to možné. Dále jednatel žalované uvedl, že z pohledu statistiky určitě žalobkyně není jediná, která se nehojila dobře. Určitých komplikací se obecně nelze vyvarovat, ale z jeho pohledu by bylo čirou spekulací, co bylo příčinou zanesení infekce do rány žalobkyně. K tomu uvedl, že žalobkyně je předně už rizikový typ pacienta proto, že zánět vždy vzniká v tuku, neboť je to nejméně prokrvená tkáň v těle, což tedy znamená, že obéznější lidi se vždy snáz zanítí a k tomu se často přidružují další interní problémy, jako například to, jakým materiálem se rány převazují, případně jak se dezinfikují. On sám má však certifikované nestátní zdravotní zařízení, přičemž materiál bere vždy sterilní z fakultní nemocnice a také nástroje se pravidelně sterilizují. Zjednodušeně řečeno, je režim na klinice úplně stejný jako v nemocnici. Taktéž operační sál se pravidelně dezinfikuje a na operačním sále se provádějí kontrolní stěry. Děje se tak v pravidelných intervalech několika měsíců, přičemž jde-li o sterilitu, tak žalovaná nikdy nedostala žádnou pokutu. Žalobkyně u žalované vyplňovala krom předoperačního otazníku také listinu, v rámci které souhlasila s tím, že vůbec bude operována. Souhlas s operací tedy poskytla. Dále se , tituly před jménem, , jméno FO, vyjadřoval k pooperační péči, ke které uvedl, že obecně by se první den po operaci mělo 90 % času ležet, maximálně si zajít na toaletu a postupně by se mohla navyšovat zátěž dle pocitu pacienta. Každé hojení je však individuální proces a nelze obecně říci, kdy tento proces končí. Záleží zejména na tom, jak se pacient cítí a je důležité zátěž navyšovat postupně. Riziko v procesu hojení je v prvé řadě kouření a také obezita. On sám do odjezdu žalobkyně na ní nic abnormálního nepozoroval. Každému pacientovi před propuštěním vždy popřeje šťastnou cestu domů a také dobré hojení, ale že by on sám následně po propuštění se dál zajímal o zdravotní stav pacientů, to nikoliv. Nevzpomíná si, že by se na něj pacientka dále obracela například po telefonu a uvedl, že si nevzpomíná ani to, že by jej kontaktoval následně německý právní zástupce žalobkyně. Na klinice má celkem , hodnota, lůžek, což tedy znamená, že denně může provádět maximálně šest operací. Většinou ale operují tak 3 až 4 lidi za den, takže většinou místo na klinice vždycky je. Rozhodně to není tak, že by kohokoliv posílali domů první den po operaci, to by byli sami proti sobě. Pacientky poučuje, že že by si ránu měly denně dezinfikovat, dále že by je v následujícím týdnu po operaci měl kontrolovat lékař. Potom většinou v propouštěcí zprávě zmiňuje to, kdy by se měly vyndat drény a pak jim zpravidla píše, že po dobu šesti týdnů se má nosit stahovací pás. Vyndání drénů z operační rány musí být správně načasováno, nesmí se vyndat drény předčasně, neboť to by se v ráně mohl utvořit hematom. Na druhou stranu se nesmí drény nechat v ráně příliš dlouho, protože to je v podstatě cesta pro infekci. Proto je také důležité vědět, kdo a jak se má o ránu starat a kdy jaký drén vyndat a proč. Žalobkyni však od doby jejího propuštění z kliniky neviděl a na otázku, zda jí nabídl kontrolní ošetření, , tituly před jménem, , jméno FO, neodpověděl. Zdůraznil však, že to byla paní žalobkyně, která chtěla první den odjet zpátky domů. Klidně tam však mohla na klinice další 2–3 dny zůstat, toto však byl její požadavek. Klinika skoro nikdy není úplně plná, většinou jsou na klinice tak 3 lidi, ale i pokud by klinika plná byla, tak ještě disponují apartmánem ve vedlejším vchodu, kam případně může přejít na ubytování pacient, který je již v lepším zdravotním stavu. Pacient tedy má možnost zůstat ve vedlejší budově, kde jsou 2 další lůžka, tam může zůstávat a chodit odtamtud na převazy. Dále se , tituly před jménem, , jméno FO, vyjadřoval ke ztrátě krve žalobkyně během operace, kdy uvedl, že při každé operaci dochází ke ztrátě krve, která se však nijak nezaznamenává do operačního protokolu, protože se to zaznamenat nijak nedá. Pokud nějaký pacient více krvácí, má zajištěnou smlouvu s Fakultní nemocnicí v Plzni, která jim dodává krevní konzervy. Standardně se však transfuze u pacientů nepodává, musí být přísně indikována. Indikátorem k podání transfuze je přitom fyzický stav pacienta, přičemž před samotnou transfuzí se vždy udělá kontrolní náběr. Poté se vyhodnotí, jak je na tom pacient, zda je schopen se sám postavit, zda je bledý, opocený, případně kolabuje. To však nebyl případ paní žalobkyně, která normálně první den po operaci chodila a projevila přání vrátit se domů. To, že žalobkyně musela být schopna druhý den po operaci samostatně chodit, je samozřejmé, protože jinak by nikdo nebyl propuštěný, aniž by sám si nedošel na toaletu. Každý pacient po operaci od něj z kliniky sám odchází po svých. Dále , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že rozhodně nemá nikdy nemá radost z toho, když se nějaký pacient nehojí, ale zároveň uvedl, že všem pacientům opakuje poučení k možným komplikacím. Obecně komplikacemi po operaci je vždy buď krvácení, zánět, anebo jizva. Většinou jiné komplikace nikdo nikdy neměl. Po operaci samotné pacient zůstává ještě po dobu asi tří hodin napojený na monitor. Pokud je jeho stav dobrý, tak se následně monitor odpojí. Poté pacientův zdravotní stav sleduje sestra, která monitoruje jeho životní funkce. Pokud má pocit, že je něco v nepořádku, potom samozřejmě volá doktora, a to buď jeho, případně anesteziologa, v závislosti na tom, o potíže jakého typu se jedná. Žalobkyni přitom sledovaly celkem dvě zdravotní sestry, neboť žalobkyně u nich strávila dobu 24 hodin, přičemž zdravotní sestry se střídají po dvanáctihodinových službách.

8. Dále byl proveden účastnický výslech svědka, pana , Anonymizováno, , manžela žalobkyně. Ten vypověděl, že se jeho manželka necítila ve svém těle dobře, protože se jí na břiše vyvinula taková řasa, zkoušela nejprve, jestli jí operaci proplatí některá , Anonymizováno, pojišťovna, to se ale nezdařilo, a proto nakonec zvolila tuto cestu. Žalovanou si jeho manželka našla na internetu, ale jakým způsobem se na stránky společnosti dostala, mu známo nebylo. Sdělila mu, že operaci podstoupí v , Anonymizováno, a požádala jej, jestli by ji do , Anonymizováno, dopravil, přičemž mu řekla, že naplánováno je to tak, že jeden den ji přiveze, další den poté podstoupí operaci a následující den po operaci, tedy 3. den, ji bude zase moct odvézt domů. Od zprostředkovatelské agentury měla informaci o takovém časovém plánu. Do , Anonymizováno, s manželkou přijeli o den dřív, aby si mohli užít příjemný den a následující den navečer přijeli na adresu, která jim byla sdělena. Tam byli přijati k panu doktorovi , jméno FO, do ordinace, respektive spíše do kanceláře, a s ním řešili především finanční stránku celé věci. Manželka se potom ještě na něco dále vyptávala, ale víceméně se to zase točilo spíš okolo financí a potom již odešli, protože pan doktor se musel věnovat dalším pacientkám. Zaplatili nějakou zálohu v hotovosti a doktor jim dal dohromady kalkulaci s tím, že každý z dalších dvou řezů navíc je potřeba zaplatit každý po 400 EUR, že pokud to nebude zaplaceno, tak se operace nekoná. Poplatek 50 EUR navíc platili i za to, že jeho žena strávila na klinice noc před operací. Kvůli úhradě doplatku v hotovosti musel svědek jít k bankomatu a vyzvednout ho. Teprve poté, co byly finance vyřízeny, tak kancelář opustili a jeho žena šla na pokoj. On sám potom odjel domů. Při konzultaci s lékařem manželka nepodepisovala žádnou listinu. Zároveň s lékařem ani neprobírali nic významného z hlediska případných rizik operace. V podstatě se řešilo pouze to, kolik stojí řezy navíc a rovněž probírali i to, že bude žena po operaci potřebovat pás a jestli mají svůj, nebo jestli ho vůbec potřebují. Lékař je dále instruoval o tom, že po návratu do , Anonymizováno, má jít žena v pondělí k praktickému lékaři, si nechat ránu zkontrolovat. Lékař svědkovi řekl, že si má pro manželku přijet v pátek ráno a na to odpověděl, že protože musí jít do práce, tak to nestihne. Nakonec se tedy domluvili na tom, že ji vyzvedne v pátek odpoledne. S lékařem mluvili německy, jednalo se sice o lámavou němčinu, ale srozumitelnou. Pokud jde o vyzvednutí manželky po operaci, proběhlo to tak, že poté, co svědek skončil v pátek v práci, jel rovnou do , Anonymizováno, , kam dorazil někdy okolo půl čtvrté odpoledne. V době, kdy přijel na kliniku, tam nebyl žádný personál. Nejprve se tedy postaral o zavazadla a potom manželku k výtahu přivezl na vozíku. Dolů sjeli výtahem a dole ji víceméně odnesl k autu. Celou dobu ji podpíral. Autem potom cestovali zpět do , Anonymizováno, , a to společně s pacientkou, která sdílela pokoj s jeho manželkou. Po cestě si jeho manželka stěžovala na bolesti, takže musel jet opravdu opatrně a pomalu a pokud možno se vyhýbal nerovnostem na silnici. V tu dobu si manželka ještě na nic nestěžovala, protože byla víceméně ráda, že to tak nějak dobře proběhlo a říkala pouze, že jí rána svědí a tam, kam se byla schopna sama podívat, tak pouze říkala, že řez není úplně rovný a čistý. Doma se o manželku starala tchýně, ta ránu dezinfikovala a dělala také samotné převazy. Svědek přiznal, že ránu viděl teprve ve středu a že není schopen jí objektivně posoudit, protože se mu dělá špatně, když vidí nějakou otevřenou ránu. Snažil se proto tedy pozorování spíše vyhnout. Ví ale, že první dny v domácím ošetřování proběhly relativně v klidu, ale potom po návštěvě praktického lékaře si manželka stěžovala na nějaký sekret, který se vylučoval z rány. Doma manželka dodržovala klidový režim, byla opravdu v klidu, víceméně proležela celý den v posteli. Poté, co byla manželka opětovně hospitalizována, a to již v , Anonymizováno, , byl svědek informován o tom, jaký je manželky zdravotní stav. Věděl tedy, že se jí nevede příliš dobře, ale detaily mu známy nebyly. Jelikož ztratila mnoho krve, nebylo možné jí operovat hned a také mu bylo řečeno, že se do rány dostala nějaká neznámá bakterie, která jí způsobila komplikace. Konkrétně doktor , Anonymizováno, z kliniky vyslovil domněnku, že v ráně byla nalezena bakterie, která se běžně nevyskytuje v domácnostech, a proto vyslovil domněnku, že musí pocházet z nějakého zdravotnického zařízení. Poprvé byla jeho manželka hospitalizována v Německu koncem května a podruhé někdy v období června a července téhož roku. Teprve koncem července se rány začaly postupně hojit. Opravdu stěžovat si manželka začala na svůj stav někdy okolo středy. Oproti předpokladům praktického lékaře se její stav začal spíš zhoršovat, než že by se zlepšoval. Uvedl také, že se jeho žena snažila dovolat doktorovi , jméno FO, , ale údajně tam nikoho nezastihla. Pokud jde o aktuální manželčin zdravotní stav, svědek uvedl, že jí zůstaly jizvy nad pánví a také po obvodu těla, dále potom od hrudníku dolů. Jsou to jizvy, které jsou tmavé, zčásti jsou zarostlé a zčásti je ta tkáň na nich tvrdá. Po psychické stránce se s tím stavem manželka nikdy nesrovná, zvlášť pokud ty jizvy budou tak viditelné, jako jsou nyní. Dalšího zákroku se však manželka již obává.

9. K věci soud vyslechl také svědkyni , jméno FO, , matku žalobkyně. Ta k věci vypověděla, že od dcery věděla, že dne 1. 5. má odjet do Plzně, druhého má být operována a třetího už zase přijede domů, protože má být propuštěna. Uvedla, že dcera se vrátila domů 3. května někdy odpoledne nebo navečer, každopádně to bylo v pátek. V den návratu domů měla silné bolesti a následující den v sobotu svědkyně zjistila, že celý obvaz na operační ráně je prosáklý krví. Sundaly proto pouze svrchní vrstvu a na spodek vůbec nesahaly, vyměnily pouze obvazový materiál za čerstvý. Celý obvaz si svědkyně netroufla doma sundat sama, chtěla to nechat na lékaři na pondělí. Bezprostředně po návratu dcery v pátek obvazy ještě krví nasáklé nebyly, ale v sobotu už ano, proto právě v sobotu sejmula svrchní vrstvu obvazů a vyměnila ji. Když si dcera vyhrnula oblečení a řekla jí, aby se na ránu podívala, tak se svědkyně lekla, jak velké ty řezy jsou a kam až to sahá. Nevypadalo to hezky. Ke stavu dcery svědkyně vypověděla, že po jejím návratu si dcera prostě jenom lehla a oni doma jí nechali odpočívat. To ještě sami nic zlého netušili. Prvních pár dnů po návratu dceři pomáhala, protože ona sama nebyla schopná ani vstát. Postupně jí pomáhala například dojít do koupelny nebo na toaletu, vždy ji podepřela a doprovodila ji. Tam už se potom obstarala sama. V pondělí svědkyně odvezla žalobkyni k praktickému lékaři na kontrolu, ten žalobkyni vyndal drény a také sundal celý obvaz. Svědkyně uvedla, že se poprvé zděsila, když vydělala ránu odhalenou a její první slova byla: „který řezník tohle dělal“. Vůbec to totiž nevypadalo jako výsledek estetické operace. Jizva se žalobkyni táhla až do oblasti zad, byla strašně velká. Nic takového svědkyně nečekala. Stavem rány byl přitom šokovaný také praktický lékař, nicméně bylo to třetí nebo čtvrtý den po operaci, takže se zaměřil zejména na to, jak ránu správně převazovat. Svědkyně uvedla, že má kvalifikaci jako ošetřovatelský personál, z tohoto oboru má zkušenosti rovněž její dcera, proto věděly, jak se to má správně dělat a po dohodě s lékařem zčásti tu ránu ošetřovaly a převazovaly doma sama. Rána však nechtěla vůbec schnout a někdy třetí až čtvrtý den si svědkyně všimla, že se začíná otevírat. Bylo to prostě jako zip. , jméno FO, proto znovu k lékaři a ten ránu vypláchl. Tlaková bolest se přitom stupňovala a dostaly proto pokyn, aby jely do nemocnice, což bylo v pondělí. Svědkyně uvedla, že při kontrole u praktického lékaře ve středu byla již rána zanícená, a proto lékař nabral žalobkyni krev a někdy za další 2–3 dny byla rána zahnisaná. V mezidobí proto museli doma ránu proplachovat a přidávalo se tam ještě něco dalšího k dezinfekci za účelem zabíjení bakterií. Pro svědkyni to bylo velmi špatné, stav se ze dne na den zhoršoval. Z rány vytékal hnisavý sekret. Svědkyně popsala, že dcera měla i horečku, přičemž tu při návratu z , Anonymizováno, ještě neměla. Teplota začala narůstat teprve v okamžiku, kdy se břicho zanítilo a kdy měla velmi silné tlakové bolesti. Domácí péče o ránu přitom obnášela to, co jim nařídil praktický lékař, tzn. každé ráno ránu převázat, sundat starý obvaz, vypláchnout ránu, přiložit nové krytí a na to dát znovu obvaz. Pokud jde o proplachování rány, používaly k němu chlorid sodný. To se dělo na základě instrukce od praktického lékaře. Vždy po takovém převazu daly zpátky na stejné místo břišní pás, který dcera obdržela od doktora , adresa, . Svědkyně uvedla, že absolvovala všechny kontroly u praktického lékaře společně s dcerou. Dceru navštěvovala také poté, co byla znovu hospitalizována na klinice v , Anonymizováno, , neboť byla úplně na dně a chvílemi neměla ani chuť k životu. Strávila tam poměrně dlouhou dobu, a tak se snažila dodávat jí naději. Svědkyně uvedla, že než se břicho žalobkyni uvnitř zahojilo a uzdravilo, trvalo to měsíce. Bohužel však s jizvou spokojená není a bohužel vypadá úplně znetvořeně. K zacelení rány došlo až za nějakých 5 až 6 měsíců, asi v listopadu roku 2019. Dcera dostala poměrně silné léky, aby se se stavem nějak vyrovnala, a to zejména v psychické rovině. Dále svědkyně uvedla, že zdravotní stav dcery konzultovala s lékaři na klinice, a dozvěděla se, že by se to možná mělo zkusit ještě jednou operovat a nějakým způsobem ten její stav vylepšit, protože operace nebyla provedena odborně. Lékaři jí sdělili, že něco takového se v podstatě vůbec nesmí stát. Divili se zejména tomu, jak rychle po operaci byla žalobkyně propuštěna z nemocnice do domácího léčení a že při tak velkých ranách to prostě není možné. Lékaři jí také řekli, že nemělo dojít k tomu zánětu, což svědčí o neodbornosti provedení operace a také, že bylo odebráno příliš mnoho kůže, vlivem čehož došlo k příliš velkému pnutí a následně k prasknutí celé rány, protože žalobkyně neměla dostatek tkáně na břiše. Tím došlo k tomu, že se tam vše přetrhlo, a stydká oblast zkrátka sjela dolů. Poté, co praktický lékař zjistil špatné výsledky z krve, dostala dcera léky. Proč ale došlo k infekci rány, jí lékař nevysvětlil. Sama svědkyně si vznik infekce vysvětluje tak, že povrch té rány byl příliš veliký a vznikly tam opravdu velké kapsy. Svědkyně popsala, že poprvé operační ránu viděla až v pondělí u praktického lékaře, kde s dcerou byla. Svědkyně uvedla, že asi dva roky pracovala jako pečovatelka v domově seniorů, kde mimo jiné vykonávala též převazování pooperačních ran. Pokud jde o nezbytný materiál a vybavení k ošetřování rány po operaci, tak rukavice, dezinfekci a další vybavení obdržely s dcerou na kontrole u praktického lékaře. Svědkyně proto vždy za sterilních podmínek vyměňovala pouze svrchní vrstvu obvazu, postupovala tak, že užívala při převazu sterilní pinzetu a používala rukavice. Někdy ve středu nebo ve čtvrtek už začala rána vypadat špatně, začala se otvírat a z rány se začal vylučovat sekret, který zapáchal. To už bylo vidět, že je něco špatně. V okamžiku, kdy dceři začaly povolovat ty stehy, tak praktický lékař začal ránu i proplachovat. Byla to v podstatě jedna z prvních věcí, kterou udělal, když viděl, že švy povolují. K proplachování rány používal roztok NaCl, tedy chloridu sodného. Svědkyně si roztok vyzvedla v lékárně, aby mohla ránu proplachovat i doma. Do rány se roztok aplikoval za pomoci injekční stříkačky, přičemž větší část roztoku odtekla a zbytek se potom odsál tamponem. Samotná injekční stříkačka se však rány vůbec nedotkla. V okamžiku, kdy se rána otevřela, bylo to provázeno nárůstem bolestivosti a v okamžiku, kdy potom lékař na břicho žalobkyni lehce zatlačil, vytlačil ven hnis. To mohlo být tak dva dny předtím, než byla dcera opětovně odeslána do nemocnice. Svědkyně vyjádřila, že nemá vůbec žádné pochybnosti o správnosti postupu praktického lékaře. Podle ní postupoval správně, pakliže 1–2 dny zkoušel tu ránu nějakým způsobem vyčistit sám a teprve potom dceru poslal do nemocnice. Skutečnost, že lékař, který dceru přijímal následně do nemocnice, řekl, že přišli prakticky na poslední chvíli, si svědkyně vysvětluje tím, že ta infekce byla již uvnitř a postupovala zevnitř, což dceru ohrožovalo na životě. Podle ní to nebyla ničí chyba, protože o ránu se snažili pečovat společně – jak lékař, tak i ona sama. Byl to i běžný postup v rámci pooperační péče a ta infekce neustupovala, proto také jeli do nemocnice. Ten zánět ale nepřišel zvenčí, nýbrž zevnitř. O žádných doporučeních od doktora , adresa, se její dcera nezmiňovala, věděla v podstatě pouze to, že by si měla nechat od praktického lékaře vytáhnout drény a také, že by měla nosit ten břišní pás, což je u takovýchto operací běžné. Potom už jí její dcera jenom vyprávěla, jak k ní byl doktor , jméno FO, nezdvořilý a jak relativně brzy z kliniky odešel.

10. Slyšen byl také , tituly před jménem, , jméno FO, , který se podílel na operaci žalobkyně coby externí anesteziolog. Na žalobkyni si rovněž konkrétně nevzpomínal. Svědek po nahlédnutí do anesteziologického záznamu (na č.l. 75 spisu) uvedl, že z něj nelze zjistit, zda během operace došlo k nějakým komplikacím. Vysvětlil, že každý pacient je po operaci převeden na tzv. dospávací pokoj, kde jsou dále monitorovány jeho vitální funkce a on jako anesteziolog je v dosahu po dobu minimálně dvou hodin od operačního výkonu. Poté, kdy tento nutný monitoring skončí a pokud zde nejsou žádné komplikace, dále pacienta sleduje už pouze zdravotní sestra. Podle něj se občas stává, že jsou lůžka na klinice plně obsazena. Svědek rovněž sdělil, že pacienty obecně o anestezii nepoučuje, ale pokud mají nějaké dotazy, tak jim vše vysvětlí. Dotazník vyplňují sami pacienti a pokud v něm něco zamlčí, tak on sám to není schopen nijak zjistit.

11. Vyslechnuta byla , tituly před jménem, , jméno FO, , zdravotní sestra, která byla operačnímu zákroku přítomna jako instrumentářka. S žalobkyní však přímo nekomunikovala, protože se s ní viděla teprve v okamžiku, kdy pacientka již byla v anestezii na operačním sále. Na konkrétní operaci žalobkyně si svědkyně již s ohledem na časový odstup nepamatovala, ale z dokumentace jí bylo známo, o jaký zákrok se u žalobkyně jednalo. Vypověděla také to, že si nevybavuje, že by u žalobkyně došlo k nějaké mimořádné ztrátě krve nebo čemukoliv nestandardnímu. Obecně se vyjádřila pouze k tomu, co se děje na sále před dezinfekcí operačního pole a jak se zajišťuje sterilita na operačním sále. Uvedla, že u všech pacientů se také kontroluje operační nákres dle záznamu, připravují se sterilní nástroje a poté se takzvaně rouškuje. Po skončení operace se zase sčítají operační nástroje, zavádí se drény, dezinfikují se rány, pacient se oblékne a po probuzení odjíždí na pokoj, kde si jej přebírá do péče zdravotní sestra. Potvrdila, že na klinice se nachází celkem šest lůžek pro pacienty, přičemž stav využití těchto lůžek je různý. Někdy na klinice nepřespávají jen pacienti, ale také jejich doprovod – to závisí na vytíženosti lůžek dle počtu operací. Za den těch operací může být provedeno maximálně šest, protože víc pacientů nejí možné na kliniku uložit. Po zákroku jako je abdominoplastika běžně pacient zůstává na klinice dva dny. Svědkyně dále sdělila, že pooperační dokumentaci si vede sám lékař, a to včetně operačního protokolu, který se pořizuje až následně po operaci.

12. Další svědkyně, , jméno FO, , , tituly za jménem, , rovněž u žalované působila v době operace jako zdravotní sestra. Účastnila se jí jako anesteziologická sestra, avšak shodně jako svědkyně , jméno FO, již nebyla schopna si žalobkyni coby konkrétní pacientku vybavit. Pacientku by si byla schopna vybavit pouze v případě, pokud by při operaci něco probíhalo nestandardně, což se však nestalo. Vysvětlila, že v kontaktu s pacienty je až na operačním sále v rámci anestezie. Její práce končí v okamžiku, kdy se pacient po zákroku probere k vědomí a vrací se zpátky na oddělení. Samozřejmě pokud by se vyskytly nějaké komplikace, tak si pacienta ponechávají ještě mimo lůžkovou část. V případě, že se jedná o zákrok typu liposukce, uvedla, že pacienti zůstávají na klinice víc jak 24 hodin. Připustila však, že jelikož žalovaná není státní zdravotním zařízením, je režim v tomto ohledu více benevolentní, což znamená, že se konkrétním pacientům vyjde víc vstříc, pokud si něco přejí. Není to tedy tak, že by po 24 hodinách nemohl striktně žádný člověk odejít. Vše je věc domluvy mezi operatérem a konkrétním pacientem. Ona jako sestra do toho nezasahuje. Svědkyně potvrdila, že propouštěcí zprávu vyhotovuje a podepisuje vždy , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud dojde k nějaké komplikaci u pacienta, tak , tituly před jménem, , jméno FO, se s ním domlouvá buďto mailem anebo se domluví na nějaké návštěvě. Standardně , tituly před jménem, , jméno FO, pacienty poučuje, dostávají také anesteziologický záznam a samozřejmě podepisují souhlas s operací předem. Rozsah operace si přitom pacient konzultuje s , tituly před jménem, , jméno FO, jednak při osobní předoperační konzultaci, ale také se již dopředu domlouvají přes e-mail o tom, co se vlastně bude provádět. Shodně jako svědkyně , jméno FO, uvedla, že operací na klinice žalované proběhne za den nanejvýš tolik, aby bylo místo pro pacienty v rámci jejich rekonvalescence, než se budou přijímat noví pacienti. Nikdy jich tam tedy nemůže být více než šest, což je dáno počtem jednotlivých postelí.

13. Soud ve věci ustanovil znalce, , tituly před jménem, , jméno FO, , za účelem zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví plastická chirurgie, jehož cílem bylo zhodnotit postup žalované při operačním zákroku včetně pooperační péče a posoudit, zda došlo k odbornému pochybení ve smyslu porušení pravidel lékařské vědy a obvyklých uznávaných postupů. Znalec měl k vyhotovení posudku k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci žalobkyně, která byla soudu předložena. Z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 265-277) vyplynulo, že již z předoperačního vyšetření žalobkyně provedeného v , Anonymizováno, bylo zřejmé, že se jedná o pacientku s , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ). Současně tento fakt byl zřejmý také z přijímací zprávy , tituly před jménem, , adresa, a vyplněného anesteziologického dotazníku, ačkoli poukázal na chybějící předoperační fotodokumentaci, která by lépe dokumentovala tělesný stav pacientky před zákrokem a celkový předoperační nález. Doplnil, že absenci fotodokumentace lze tolerovat za předpokladu, kdy je nahrazena velmi podrobným popisem fyzického stavu pacienta s upřesněním lokalit, z nichž je plánováno v případě , Anonymizováno, odsát tuk. Uvedl, že břišní stěna žalobkyně byla vyklenutá z důvodu velkého množství tuku uvnitř, přičemž takto vysoký BMI index s velmi silnou tukovou vrstvou představuje vyšší riziko komplikací samotného výkonu a je i komplikací při podání celkové anestezie. Silná tukové vrstva přestavuje málo prokrvenou tkáň, což má zásadní vliv na proces hojení. Zachování dobrého prokrvení je u plastiky břicha, při níž dochází k mobilizaci břišní stěny, základním předpokladem pro dobré hojení. V důsledku nedokrvení tkáně totiž může jednak dojít k rozvoji tukové nekrózy a následnému odumření kožního krytu s rozpadem rány a vznikem defektu, a zároveň je nedokrvená, resp. nekrotická tkáň mnohem více náchylná k bakteriální infekci. To vše svědčilo z pohledu znalce o tom, že se jednalo o rizikovou pacientku, u níž bylo vysoce pravděpodobné, že nebude natolik fit, aby mohla den po operaci opustit kliniku, a to i pokud to bylo jejím přáním. Z estetického hlediska představoval operační zákrok pro žalobkyni tak, jak byl naplánován a proveden, jen malý profit, neboť i po odstranění převisu v , Anonymizováno, tak jako tak nebylo možné během operace odstranit. Znalec uvedl, že pro pacientku by optimálním řešením byla nejprve maximální redukce váhy nejméně na úroveň BMI indexu v hodnotě , hodnota, tak, aby alespoň došlo ke snížení anesteziologických rizik. I přesto, pokud by pacientka za daných okolností byla indikována k operaci, bylo by to s použitím jiné operační techniky, než jakou zvolil , tituly před jménem, , jméno FO, , a to s potřebou lepšího zázemí kliniky ve smyslu dvoudenní hospitalizace s tím, že zákrok neměl být rozšiřován o liposukci v oblasti stehen. Volba operační techniky u žalobkyně nezohlednila její individuální tělesnou konstituci zejména s ohledem na silnou tukovou vrstvu na břiše. Operační postup , jméno FO, . , adresa, zachycený v operačním protokole přitom vypovídá o provedení široké mobilizace a odstranění kožnětukového převisu v dolní části břicha, který se standardně provádí u klasické plastiky břicha. Právě tato zvolená široká mobilizace stěny břicha představuje dle znalce větší riziko nedokrvení kůže a podkoží při následném sešití rány, což vede k vytvoření tzv. mrtvého prostoru, v němž se u obézních pacientek může vytvořit krevní , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ). Toto hromadění zvyšuje tlak na břišní stěnu zevnitř a ohrožuje tak prokrvení tkáně. Znalec výslovně uvedl, že , tituly před jménem, , jméno FO, zvýšil riziko nedokrvení kůže a podkožního tuku tím, že odsál tuková depozita v oblasti nadbřišku a pasu žalobkyně. Rovněž znalec konstatoval, že délka jizev u žalobkyně je větší, než jakou uvádí , tituly před jménem, , jméno FO, v operačním protokolu a vypovídá tak o ještě větším rozšíření operačního výkonu do stran s dalším rizikem neprokrvení tkání. Dle znalce by u žalobkyně byla mnohem vhodnější variantou byla , Anonymizováno, , což je odlišná technika od klasické plastiky břicha, kterou , tituly před jménem, , jméno FO, provedl. V souhrnu totiž , Anonymizováno, umožňuje větší redukci tuku i kůže, je také bezpečnější a dosáhne se lepšího estetického výsledku v porovnání se standardní , Anonymizováno, . , Anonymizováno, také umožňuje operovat silnější pacientky, které by jinak k operaci nebyly indikovány. I tak jsou však podle znalce pacientky s BMI indexem kolem hodnoty 35 k operaci indikovány z důvodu vyšších anesteziologických rizik spíše výjimečně. Znalec uvedl, že plastický chirurg, který přistoupí k operaci pacientky tělesného habitu žalobkyně, by měl znát tuto šetrnější a bezpečnější operační techniku (tj. , Anonymizováno, ) a měl by ji umět vhodně použít. Postup zvolený , tituly před jménem, , jméno FO, by bylo možné po odborné stránce tolerovat za předpokladu, pokud by aktivně zohlednil přítomnost silné tukové vrstvy břicha tak, že by neprovedl natolik radikální uvolnění břišní stěny směrem k žeberním obloukům, čímž by snížil riziko nedokrvení silné břišní stěny. Dále měl , tituly před jménem, , jméno FO, použít tzv. Baroudiho stehy, které uzavírají volný mrtvý prostor mezi břišní stěnou a hlubokou fascií, pročež by nedocházelo k pravděpodobnému hromadění tekutiny v tomto prostoru. Znalec se ohradil proti tvrzení znalce, že po celém světě je jedna standardní metoda s malými odchylkami, jak operaci tohoto typu provádět. , tituly před jménem, , jméno FO, podle znalce jednoznačně nezvolil existující vhodnější postup v podobě , Anonymizováno, , ani méně radikální uvolnění stěny břišní se založením , Anonymizováno, u klasické techniky, kterou provedl. Tím už tak rizikový výkon rozšířil ještě o liposukci nadbřišku, pasu a krajinu stehen, čímž ještě zvýšil již stávající vysoká rizika komplikací a operační zátěž žalobkyně. Z velmi kusé zdravotnické dokumentace dle znalce nelze seznat, jaká oblast stehen byla u žalobkyně ošetřena liposukcí, avšak podle množství odsátého tuku v množství , Anonymizováno, lze usuzovat, že se nejednalo o zanedbatelný rozsah , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že operatér nezohlednil individuální tělesný , Anonymizováno, žalobkyně a její zdravotní stav, nepostupoval z pohledu znalce v souladu se současnou medicínskou vědou. Rovněž zdravotnická dokumentace podle vyjádření znalce neodpovídá současným standardům jejího správného vedení. Z dokumentace lze s jistotou vyčíst pouze zvolenou operační techniku plastiky břicha a její rozsah a tu znalec shledává vadnou. Klíčovou skutečností podle znalce je to, že operační postup zvolený , tituly před jménem, , jméno FO, zvyšoval riziko komplikací v důsledku špatného prokrvení tkání, k němuž následně skutečně došlo. Jako nedostatečnou vyhodnotil znalec i další dokumentace, když v dokumentu Informovaný souhlas není uvedeno, jakých částí těla žalobkyně se liposukce bude týkat, a neobsahuje ani konkrétní komplikace, které mohou být s daným zákrokem spojeny. Tento dokument dle znalce ani nezohledňuje individuální stav pacientky, který se jevil jako více rizikový než v případě běžného zdravého pacienta. Jde-li pooperační komplikace, znalec uvedl, že již v době propuštění žalobkyně z kliniky mohly být patrné známky horšího prokrvení okrajů rány, případně stěny břišní, což ale nebylo lékařem vůbec zdokumentováno. Převaz rány v domácím prostředí byl přitom proveden odpovídajícím způsobem a na další průběh hojení tak neměl vliv. Podle znalce prvotní příčinou , Anonymizováno, , které vedlo k jejich , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ). Došlo i k , Anonymizováno, . Ke vzniku , Anonymizováno, dochází až sekundárně osídlením právě špatně , Anonymizováno, . Znalec uzavřel, že příčinou rané komplikace žalobkyně byla , Anonymizováno, němuž došlo následkem nevhodně zvolené operační techniky a jejího rozsahu. Infekce přitom nebyla primární příčinou komplikace a léčebný postup na klinice v , Anonymizováno, byl zcela v pořádku. Závěrem znalec uvedl, že postup , jméno FO, . , adresa, je jednoznačně v příčinné souvislosti s pooperační komplikací v podobě , Anonymizováno, . Uvedl, že pokud dojde k výskytu , Anonymizováno, , kde je zachováno dobré , Anonymizováno, v naprosté většině všech případů nedojde ke vzniku , Anonymizováno, . Péče poskytnutá obvodním lékařem žalobkyně a dále péče na , Anonymizováno, představovala dle znalce již toliko léčbu komplikovaného hojení rány a byla podle něj prováděna správně. Zdravotnickou dokumentaci žalované označil znalec za velmi kusou, neúplnou, a proto neodpovídající současným standardům správného vedení zdravotní dokumentace. Dokument, který žalobkyně obdržela před operací, neobsahoval výčet možných komplikací a nesplnil tak svou informační funkci. Taktéž podle znalce chybí v dokumentaci sesterský perioperační záznam dokládají způsob sterilizace operačních nástrojů a operačního pole, chybí rovněž informace o množství odebrané tkáně, chybí dekurz s rozpisem medikace na den následující po operačním výkonu a v převazu před propuštěním žalobkyně do domácí péče není uveden údaj týkající se prokrvení okrajů rány a stěny břišní. Informace týkající se další pooperační péče navíc byly v propouštěcí zprávě uvedeny nečitelně.

14. Soud ve věci zadal dále znalecký posudek (č.l. 314-332) za účelem ohodnocení nemajetkové újmy žalobkyně na zdraví, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , znalci z oboru zdravotnictví se specializací chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Podkladem pro zpracování posudku byla znalci jednak zdravotnická dokumentace z kliniky žalované, jednak dokumentace z , Anonymizováno, kliniky, kde žalobkyně podstoupila následnou operaci a léčbu, a znalec taktéž provedl vlastní vyšetření a shlédnutí žalobkyně. Z vlastního vyšetření žalobkyně znalec zjistil, že žalobkyni v současné době nejvíce omezuje , Anonymizováno, , kdy se nedostavil očekávaný estetický efekt, zůstaly jí na břiše jizvy a přišla i o , Anonymizováno, , o čemž nebyla předem informována. Žalobkyně trpí bolestmi v jizvě, které se projevují zejména při delším sezení nebo při otřesech způsobených například chůzí ze schodů nebo při pokusu byť o rekreační formu sportovní aktivity. Vzhledem k bolestem při sezení je žalobkyně omezena při cestování (autem či jiným dopravním prostředkem), ať již jako řidič nebo pasažér, na dobu kratší než jednu hodinu, poté je nucena udělat přestávku. Pro bolesti při sezení a otřesech žalobkyně v současnosti nepracuje. Ztratila také kožní čití v okolí jizvy, což zasahuje i do oblasti pohlavních orgánů. Je schopna pohlavního styku, ale libido je u ní zhoršeno omezením čití v genitální oblasti a bolestmi při tlaku či otřesech v okolí jizvy. Zhoršily se rovněž její psychické obtíže. Nechodí se koupat s dětmi, ani se neúčastní jiných aktivit, při kterých se běžně odkládají části oděvu. Znalec v rámci vyšetření žalobkyně shlédl i oblast jizvy, přičemž uvedl, že mediální řez v dolní polovině břicha je délky 20 cm s citlivostí, na dolní konec pak navazuje příčná jizva o délce 70 cm, která vede oboustranně až do oblasti beder, o šířce 15-25 mm. V pozici vestoje znalec popsal patrnou deformitu břicha s příčnými vkleslinami, přičemž porovnáním se stavem před operací dle dostupné fotodokumentace ji shledal jako deformitu podstatnější s tím, že přibyly plošné barevně odlišné jizvy a není již patrná pupeční jizva. Znalec shrnul, že současný estetický výsledek není co do deformace stěny břišní lepší než původní stav a bolesti v jizvách po komplikovaném hojení původní operace jsou zdrojem bolesti, které žalobkyni omezují i ve zcela běžných denních činnostech. Ač žalobkyně nebyla dle znalce schopna přesně uvést, od kdy jsou její obtíže stabilizovány, znalec vyšel z obdobných případů, kdy k ustálení zdravotního stavu dochází obvykle po třech až šesti měsících. V rámci stanovení výše újmy na zdraví (bolestného) vzniklé v souvislosti s operačním zákrokem podstoupeným u žalované postupoval znalec dle metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy. Ohodnotil vzniklou újmu za plastiku, komplikace a léčbu celkem , hodnota, body. Dále uvedl, že žalobkyně je v běžném životě nejvíce omezena deformací břicha a bolestmi projevujícími se i při mírném stlačení nebo otřesech břišní stěny, v důsledku čehož je omezena v cestování, a pro tyto bolesti aktuálně ani nepracuje. Bolesti jsou pociťovány jak při sezení, tak chůzi anebo při rekreační sportovní aktivitě. Žalobkyně zvládne drobné domácí práce, náročnější práce pak pomalu a s přestávkami. V práci s rukama nad hlavou je omezena pnutím v jizvě. V důsledku těchto omezení a bolestí se zhoršily její psychické obtíže a vynechává některé aktivity, při kterých by musela odkládat oděv (například koupání s dětmi). Znalec stanovil, že tato poškození zdraví omezují žalobkyni ve společenském uplatnění z asi 5 %, přičemž ztížení společenského uplatnění při zohlednění výchozí rámcové částky určil na částku 701 174 Kč a dodal, že s ohledem na to, že k poškození zdraví došlo u žalobkyně v jejích 40 letech, měla by tato částka být navýšena o dalších 10 % v souladu s metodikou Nejvyššího soudu na celkovou částku 771 951,40 Kč. Formálně však tuto korekci za věk žalobkyně v době uskutečněné plastické operace nezohlednil v přiloženém výpočtu ke znaleckému posudku, neboť tento závěr nespadá do kompetence znalce. Vypočtenou výši ztížení společenského uplatnění tak uvedl v částce 701 174 Kč.

15. Soud neprovedl zbylé navržené důkazy, a to výslech , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří měli žalobkyni v péči po jejím propuštění z kliniky žalované, neboť tyto lékaře bylo nadbytečné vyslechnout za situace, kdy jejich postup byl v rámci znaleckého zkoumání shledán příkladným a odpovídajícím. Stejně tak soud hodnotil jako nadbytečný výslech zdravotních sester , jméno FO, a , jméno FO, , které sice působily na klinice žalované v době, kdy tam žalobkyně podstoupila operační zákrok, avšak jejich výpovědí by nebyly zjištěny skutečnosti, které byly z hlediska právního posouzení věci podstatné, neboť obě zdravotní sestry zajišťovaly až následnou pooperační péči a nebyly přítomny na operačním sále po dobu zákroku. S ohledem na to závěr znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který za příčinu pooperačních komplikací žalobkyně označil nevhodně zvolený operační postup, který způsobil špatné prokrvení tukových tkání, jež vyústilo až v nekrózu v oblasti břicha, jevilo se soudu nadbytečné vyslýchat tyto svědkyně k průběhu pooperační péče, která nebyla zásadní z hlediska vývoje následných komplikací. Nadto soud důvodně předpokládal, že s ohledem na významný časový odstup od operace, která proběhla v roce 2019, by si svědkyně s pravděpodobností blížící se jistotě nebyly schopné konkrétní pacientku již vybavit. Zároveň soud nevyslechl ani navržené svědkyně , jméno FO, , , Anonymizováno, a , jméno FO, , které rovněž u žalované podstoupily plastické operační zákroky a měly taktéž prodělat určité komplikace, neboť žalobkyně na jejich výslechu netrvala a s ohledem na závěry, které vyplynuly z ostatních provedených důkazů (tj. zejména pak s ohledem na obsah znaleckého posudku, ale též na obsah výpovědi žalobkyně, jejího manžela a matky) bylo nadbytečné k věci vyslýchat další svědky.

16. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

17. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

18. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

19. Podle § 4 odstavce 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

20. Podle § 28 odst. 2 téhož zákona má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

21. Po právním zhodnocení takto učiněných skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že je namístě žalobě v plném rozsahu vyhovět. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že jednotlivé nároky, které žalobou uplatnila, jsou důvodné, přičemž veškerou újmu, kterou žalobkyně utrpěla a která je vyčíslena jednotlivými nároky, lze bezesporu dát do příčinné souvislosti s postupem žalované použitým při plastické operaci, již žalobkyně podstoupila dne 2. 5. 2019 a kterou fakticky provedl , tituly před jménem, , jméno FO, . Na tomto místě soud zdůrazňuje, že otázka příčinné souvislosti je přitom otázkou skutkovou, nikoliv otázkou právní, což znamená, že pro závěr, zda je možné dát určitou skutečnost do příčinné souvislosti s konkrétním jednáním, je nutné vést k této otázce dokazování. Příčinná souvislost se tedy nepředpokládá, ale zjišťuje prostřednictvím procesu dokazování, což soud v dané věci učinil. Jako plně důvodný byl vzhledem k zjištěným následkům vyplývajícím jak z účastnické výpovědi žalobkyně, tak především z obou znaleckých posudků shledán nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy za vytrpěnou bolest (dále také jen jako „bolestné“) v požadované výši 10 000 EUR a v částce odpovídající rozšíření žaloby o další částku 24 130 Kč. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, zcela jednoznačně vyplynulo, že , tituly před jménem, , jméno FO, zvolil nevhodný operační postup, když nezohlednil individuální zdravotní a fyzický stav žalobkyně a provedl u ní , Anonymizováno, navíc rozšířenou o , Anonymizováno, v blíže neurčené oblasti , Anonymizováno, , čímž významně zvýšil riziko možných pooperačních komplikací, k nimž následně u žalobkyně skutečně došlo. Zvolená operační metoda přitom dle závěru znalce nebyla jedinou možností, jak estetický zákrok provést, čímž zcela vyvrátil tvrzení žalované, že po celém světe se tento typ operace provádí jedinou existující metodou. Soud přitom nemá jediný důvod k pochybnostem ohledně správnosti závěrů znaleckého posudku, neboť znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, shledává přesvědčivým, logickým, vnitřně uceleným a dávajícím srozumitelné odpovědi na všechny položené otázky, které znalec zodpověděl v souvislostech a vyčerpávajícím způsobem. Znalec přitom vycházel ze všech dokumentů týkajících se poskytnuté péče jak ze strany žalované, tak ze strany německých lékařů, které byly součástí spisového materiálu a po prostudování těchto podkladů došel k závěru, že postup , jméno FO, . , adresa, nebyl v souladu se současnou medicínskou vědou a vyústil ve špatné prokrvení tkání v oblasti operační rány, které u žalobkyně způsobilo , Anonymizováno, . Nelze tedy než uzavřít, že postup operatéra, , tituly před jménem, , adresa, nebyl postupem legem artis s přihlédnutím k závěrům vyplývajícím ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Není bez významu ani skutečnost, že jmenovaný znalec označil zdravotnickou dokumentaci, kterou žalovaná vyhotovila, za velmi kusou a zcela neodpovídající z hlediska současných standardů. Tento přístup žalované k vedení dokumentace sice není zásadní z hlediska odpovědnosti žalované za konkrétní újmu žalobkyně, neboť ta je v dané věci dána porušením povinnosti ve smyslu ust. § 4 a § 28 zákona č. 372/2011 Sb., tedy neposkytnutím odpovídající lékařské péče na požadované úrovni a v požadované kvalitě s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem na straně pacientky, leč svědčí o zřejmé laxnosti přístupu žalované ke zdraví svých pacientů a vypovídá o zcela neprofesionálním přístupu , tituly před jménem, , adresa, , do jehož péče se žalobkyně s veškerou důvěrou a očekáváním svěřila. Zároveň je pro závěr o odpovědnosti žalované za způsobenou újmy podstatný fakt, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, neshledal žádné pochybení v postupu lékařů, kteří žalobkyni ošetřovali po jejím propuštění a návratu do Německa, když znalec označil za příkladnou jak péči praktického lékaře, k němuž žalobkyně docházela na kontroly, tak postup lékařů na klinice v , Anonymizováno, a nic nenamítal ani proti způsobu, jakým byla poskytována péče v domácím prostředí. Znalec výslovně uvedl, že převaz v domácí péči byl proveden odpovídajícím způsobem a neměl vliv na další hojení, stejně tak jako výslovně zdůraznil, že praktický lékař se o žalobkyni staral příkladným způsobem a ihned odeslal žalobkyni k hospitalizaci, jakmile zjistil rozevření pooperační rány. Stanovení výše nemateriální újmy vychází z metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy a byla znalcem, , tituly před jménem, , jméno FO, ohodnocena celkem , hodnota, body při zohlednění zvýšení celého hodnocení bolesti o 10 %, neboť se u žalobkyně jednalo o podstatné poškození břišní stěny s celkovým podstatným dopadem na její zdravotní, resp. fyzický stav. Z okolností, které soud dokazováním zjistil, zejména pak z výslechu samotné žalobkyně, dále pak z výpovědi její matky a manžela, soud neshledal žádný důvod pro snížení požadované částky, která byla původně požadována v částce 10 000 EUR a v důsledku závěrů učiněných , tituly před jménem, , jméno FO, zvýšena o další částku 24 130 Kč. Žalobkyně i její nejbližší rodinní příslušníci vypověděli, jaké bolesti žalobkyně bezprostředně po propuštění z kliniky žalované prožívala v domácím léčení, kdy byla značně limitována v pohybu a jakými útrapami si prošla i v důsledku nutnosti dalších reoperací, jimiž byly v podstatě napravovány škody způsobené operací ze dne 2. 5. 2019. O vážnosti stavu žalobkyně svědčí již jen to, že k hospitalizaci v , Anonymizováno, byla přijata v život ohrožujícím stavu v důsledku rozsáhlé infekce, která již zasáhla do oblasti břicha a též velikost defektu, pro kterou ani nebylo možné žalobkyně ihned operovat, ale muselo se nejprve počkat, až se rána zahojí. Výpověď matky žalobkyně i manžela žalobkyně přitom soud shledává zcela důvěryhodnými, ucelenými a které vzájemně na sebe navazují, tedy podávají soudu zřejmou představu o tom, v jakém stavu se žalobkyně po operaci absolvované u , tituly před jménem, , adresa, nacházela, jakým způsobem ji doma ošetřovali a jak se její zdravotní stav dramaticky zhoršoval až vyústil v nutnost další hospitalizace a vedl v dlouhotrvající léčbu. Stejně tak soud nemá nejmenší důvod zpochybňovat výpověď samotné žalobkyně, která přesvědčivě vylíčila sled jednotlivých událostí od okamžiku pohovoru na klinice žalované dne 1. 5. 2019 až po události, které následovaly po samotné operaci. Naopak výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, soud hodnotí jako místy velmi obecnou se sklonem bagatelizovat jednotlivé skutečnosti („každej ikstej pacient se nehojí dobře“ nebo „každý pacient může odejít, pokud spontánně močí a rovně chodí“) některé jeho výroky se dokonce ukázaly být v kontextu ostatních provedených důkazů nepravdivými (např. to, že všeobecně se po celém světě používá jedna technika plastiky břicha, když tento závěr byl vyvrácen znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ). O velmi svérázném přístupu ke zdraví pacientky svědčí i zcela nedostatečná a kusá zdravotnická dokumentace, která by naopak měla být podrobnou historií každého případu a pakliže tak lékař nečinil, jde to bezpochyby k jeho tíži. Na závěr si soud dovoluje vyjádřit údiv a nepochopení nad tím, jak celkově , tituly před jménem, , jméno FO, přistoupil ze své pozice lékaře ať již k zákroku samotnému, který nebyl proveden medicínsky správně, tak i k způsobu vedení vstupního pohovoru s žalobkyní (za přítomnosti jejího manžela), resp. následnému nezájmu o vývoj stavu žalobkyně, což z pohledu soudu vypovídá o neomluvitelné absenci profesionality, která by v daném oboru měla být naprostou samozřejmostí.

22. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení částky 771 951,40 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění, i tento byl shledán důvodným, neboť je nepochybné, že žalobkyně je v důsledku nesprávně provedeného zákroku trvale limitována bolestmi a pnutím v jizvách, je omezena v pracovních i pohybových aktivitách, neboť otřesy při chůzi či déletrvající sezení u ní vyvolává bolest a diskomfort. Subjektivní potíže žalobkyně, a to zejména psychického rázu související s přítomností jizev nad rámec plánovaného zákroku znalec víceméně potvrdil (č.l. 272 p.v.), stejně tak jako případné bolesti v jizvě, které však nelze blíže objektivizovat (tamtéž). Bylo prokázáno, že žalobkyně je omezena také v aktivitách, které vyžadují odkládání oděvu, jelikož se stydí za svůj fyzický vzhled, pročež například odmítá jít s dětmi plavat nebo zajít si do sauny. Stud a psychické obtíže ji limitují také v intimní oblasti, jak z pohledu estetického vnímání vlastního těla, tak i z hlediska ztráty čití v oblasti pohlavních orgánů. To vše lze považovat za významný zásah do tělesné integrity žalobkyně, který proniká jak do společenské, tak i intimní oblasti jejího života a bezpochyby je jím podstatně zhoršena jeho kvalita. Uvedl-li znalec (, tituly před jménem, , jméno FO, ), že ztížení společenského uplatnění je u žalobkyně v důsledku poškozeného zdraví sníženo asi z 5 %, což při výchozí rámcové částce vychází na vyčíslení ztíženého společenského uplatnění částkou 701 174 Kč a uvedl-li navíc – ač to nespadá do jeho znalecké kompetence– že je třeba vzít v úvahu též relativně mladý věk žalobkyně, které v době operace bylo pouze 40 let, potom se soud za použití postupu dle § 136 o.s.ř. s takovou úvahou plně ztotožnil a z ní také vyšel pro potřebu vlastního rozhodnutí ve věci.

23. Žalobě bylo vyhověno i ohledně částky 3 600 EUR, kterou žalobkyně zaplatila žalované za provedení plastické operace. Zde je podstatné říci, že žalovaná danou skutečnost označila za nespornou, pročež k této skutečnosti nebylo vedeno dokazování. V řízení nicméně bylo prokázáno, že žalovaná nepostupovala při operaci legem artis (zde soud odkazuje na obsah odstavce 21), tedy porušila právní povinnost vyplývající pro ni z příslušného předpisu (zákona č. 372/2011 Sb.), pročež i tento nárok žalobkyně byl posouzen z titulu odškodnění náhrady újmy na zdraví ve smyslu § 2958 o. z.

24. Konečně pokud jde o částku 15 506,97 EUR, kterou žalobkyně uhradila v souvislosti s lékařskou péčí a operacemi spojenými s pobytem v nemocničním zařízení v , Anonymizováno, , i tento nárok byl shledán důvodným, neboť se jednalo o náklady vynaložené v příčinné souvislosti s jednáním žalované, jinými slovy o náklady, které žalobkyně vynaložila pouze v důsledku nezbytně nutné péče k záchraně jejího zdraví poškozeného pochybením na straně žalované. Z právního hlediska tak jde o náklady spojené s péčí o zdraví žalobkyně ve smyslu § 2960 o. z., které je žalovaná povinna coby škůdce žalobkyni nahradit. Výši těchto nákladů má přitom soud za prokázanou z jednotlivých vyúčtování (č.l. 199-208), jejich důvodnost potom ze závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .

25. Výrok pod bodem II. rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, dle kterého má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, neboť měla ve věci plný procesní úspěch. Tyto náklady se skládají z odměny zástupkyně žalobkyně v celkové výši 233 893 Kč za celkem , hodnota, níže uvedených úkonů právní služby:a) příprava a převzetí zastoupení,b) podání žaloby,c) předžalobní výzvu,d) písemné vyjádření ve věci samé ze dne 1. 7. 2022,e) vyjádření ze dne 22. 1. 2021,f) účast u jednání soudu dne 22. 4. 2021,g) účast u soudního jednání dne 16. 9. 2021, které trvalo od 9:05 do 13:35 hodin (odpovídající 3 úkonům právní služby),h) účast u jednání soud dne 17. 9. 2021, které trvalo od 9:00 do 15:3 hodin (odpovídající 4 úkonům právní služby),i) rozšíření žaloby ze dne 13. 4. 2022,j) písemné vyjádření ze dne 4. 5. 2022,k) účast u jednání soudu dne 13. 12. 2023,l) písemné otázky na znalce ze dne 20. 12. 2023,m) rozšíření žaloby ze dne 17. 10. 2024ve výši určené dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), tedy po 9 700 Kč (úkony pod bodem a) až h) počítané z tarifní hodnoty 13 600 EUR při kurzu 1 EUR = 25,15 Kč k prvnímu dni v měsíci, v němž byla podána žaloba), po 11 140 Kč (úkony pod písm. i) až l) počítané z tarifní hodnoty 29 106,97 EUR při kurzu 1 EUR = 24,375 Kč k prvnímu dni v měsíci, v němž byla žaloba rozšířena) a jeden úkon po 22 640 Kč (pod bodem m) z tarifní hodnoty odpovídající součtu částek 29 106,97 EUR a 796 081,40 Kč), tomu odpovídajících 18 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a DPH v sazbě 21 % počítané z odměny advokátky a paušálních náhrad. Soud nepřiznal vyúčtovanou odměnu za úkon spočívající v účasti u jednání soudu dne 18. 12. 2024, neboť v daný den se ústní jednání pro odrok neuskutečnilo z důvodu nemoci soudkyně, pročež je zřejmé, že zástupkyně žalobkyně se jej ani nemohla účastnit. Přiznaná náhrada nákladů řízení dále zahrnuje zaplacený soudní poplatek 4 532 Kč, zaplacenou zálohu na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 20 000 Kč, zaplacenou zálohu na vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 5 000 Kč, náklady na překlad dokumentů z německého do českého jazyka v celkové výši 11 214 Kč, které žalobkyně předkládala k důkazu (dle předložených faktur za jednotlivé překlady vyhotovené tlumočnicí) a konečně cestovné a hotové výdaje, které žalobkyni vznikly v souvislosti s vedením tohoto sporu. Žalobkyně tyto náklady specifikovala a doložila soudu jednotlivými listinami (vizte č.l. 302-309 a 347-356 spisu), přičemž soud shledal jako účelně vynaložené náklady částku v celkové výši 9 060,60 Kč sestávající z náhrady zaplacené 10denní dálniční známky (270 Kč), náhrady cestovného (6 617,70 Kč) za cestu z místa bydliště žalobkyně do Prahy za účelem shlédnutí žalobkyně znalcem, které proběhlo dne 29. 8. 2024, včetně zpáteční cesty (tj. celkem , hodnota, ujetých km při použití osobního automobilu Ford S Max při spotřebě nafty 5,46 l na 100 km a ceně paliva 38,70 Kč v souladu s vyhl. č. 398/2023 Sb.), dále nocležného ve výši 528,40 Kč za ubytování v Praze dne 29. 8. 2024 v souvislosti s cestou za znalcem (počítané z ceny 21,10 EUR a kurzu 1 EUR = 25,045 Kč ke dni 29. 8. 2024) a nocležného za ubytování v hotelu v Plzni ve dnech 16. 9. – 17. 9. 2021 v ceně 1 644,50 Kč, neboť po oba dva dny se konalo jednání soudu, jehož se žalobkyně osobně účastnila. Naopak soud nepřiznal žalobkyni cestovné a náklady uplatněné za koupi dálniční známky ve výši 310 Kč v souvislosti s cestou na jednání soudu dne 16. 9. 2021 a dne 17. 9. 2021 zpět, neboť tento výdaj byl zohledněn již v přiznané výši svědečného, které bylo proplaceno manželu žalobkyně na základě usnesení Okresního soudu , adresa, -město vydaného dne 14. 7. 2022 pod č.j. , spisová značka, , kdy z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně a její manžel k jednání soudu cestovali společně jedním autem. Stejně tak soud žalobkyni nepřiznal náhradu nocležného ve výši 4 933,64 Kč za ubytování v hotelu ve dnech 16. 9. 2021 až 17. 9. 2021, když celková částka vynaložená na ubytování dle dokladu o zaplacení činila 6 578,14 Kč, nicméně z obsahu protokolu z jednání soudu konaného dne 17. 9. 2021 je z výpovědi svědka Steinhöfera (manžela žalobkyně) zřejmé, že ubytování se týkalo obou manželů a také dětí (vizte protokol na č.l. 155 spisu), pročež soud shledal jako účelně vynaloženým nákladem pouze ubytování žalobkyně, která coby účastnice řízení bezpochyby měla právo účastnit se obou jednacích dnů, leč nelze jako účelně vynaložený náklad hodnotit též ubytování jejího manžela, který vypovídal coby svědek pouze dne 16. 9. 2021, natož pak náklady za ubytování dětí žalobkyně. Doloženou částku vynaloženou za ubytování proto soud z uvedených důvodů poměrně rozdělil (vydělil čtyřmi) a tento podíl odpovídají jedné čtvrtině žalobkyni v rámci náhrady nákladů přiznal, zatímco zbylou část nikoliv. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna uhradit žalobkyni jako procesně úspěšnému účastníkovi řízení, představuje po zaokrouhlení na celé koruny částku 261 200 Kč s tím, že žalované byla ke splnění této povinnost určena obecná třídenní pariční lhůta ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř.

26. Jde-li o výrok III., tím bylo rozhodnuto o povinnosti žalované k náhradě těch nákladů, které v řízení hradil stát ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť stát má podle výsledku řízení právo na náhradu těch nákladů řízení, které v řízení platil. Jelikož žalovaná měla ve věci procesní neúspěch, má povinnost k náhradě těchto nákladů. V dané věci se jednalo o proplacené svědečné ve výši 4 077,63 Kč, dále potom znalečné proplacené ze státních prostředků ve výši 8 314 Kč (znalci , tituly před jménem, , jméno FO, ) a znalečné ve výši 12 000 Kč (znalci , tituly před jménem, , jméno FO, ). Celkem tak náklady řízení placené státem činí 24 391,63 Kč, přičemž lhůta k plnění byla stanovena shodně jako v případě výroku II. dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

27. Výrok IV. vychází z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb. Žalobkyně je osvobozena od placení soudního poplatku dle § 11 shora uvedeného zákona, pročež poplatková povinnost přešla na žalovanou, která byla v řízení procesně neúspěšná, přičemž výše soudního poplatku, kterou je žalovaná povinna zaplatit, je určena v souladu s položkou 1 bodem 1 písm. b) sazebníku poplatků, když předmětem té části řízení, na které se pro žalobkyni vztahovalo osvobození od placení soudního poplatku, byla částka 25 506,97 EUR (10 000 EUR + 15 506,97 EUR) a částka 796 081,40 Kč. Výše soudního poplatku, který je žalovaná povinna zaplatit na účet Okresního soudu , adresa, -město, tak činí částku 71 351 Kč. O lhůtě ke splnění této povinnosti bylo i v tomto případě rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.