16 C 162/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Skalou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro návrh na vydání platebního rozkazu pro částku 57 016 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 41 000 Kč s úrokem z prodlení 12 % p.a. jdoucím od 25. 6. 2025 do zaplacení.

II. Pokud bylo požadováno zaplacení dalších částek, a to: částky 10 580 Kč s úrokem z prodlení 12 % p.a., jdoucím od 25. 6. 2025 do zaplacení, dále částky 5 436,78 Kč a dále úroku ve výši 78,22 % p.a. z částky 41 000 Kč od 25. 6. 2025 do 18. 7. 2025, jakož i úroku ve výši 12 % p.a. z částky 41 000 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 6. 2025 dosáhne částky 144 900 Kč, žaloba se v této části zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku 7 436 Kč k rukám Jméno advokátky, advokátky. Žalobce se domáhal vrácení úvěru. Žalovaný se nevyjádřil. Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky. Soud zjistil tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli 13. 3. 2025 smlouvu o úvěru číslo hodnota a žalobce následně poskytl žalovanému částku 41 000 Kč týž den. Žalovaný na úvěr ničeho nevrátil. Byla sjednána úroková sazba 78,22 % p.a. Sazba RPSN pak činila 111 % (č.l. 37). Přitom v době uzavření smlouvy činily obvyklé úrokové sazby z úvěru na spotřebu 6 % p.a. Soud přezkoumal případnou zneužívající povahu smluvních ujednání a shledal, že věřitel prověřil v rámci smluvního procesu dostatečným způsobem úvěruschopnost (bonitu) dlužníka, tj. žalovaného, přičemž vycházel jednak z údajů sdělených dlužníkem a jednak z podkladů, které mu žalovaný předložil. - Výše uvedený přezkum již nebude moci být zpochybněn, nebude-li podáno odvolání proti tomuto rozsudku (rozs. Soudního dvora EU ze dne 17.5.2022 ve věci C-600/19, Ibercaja banco). Soud v podrobnostech uvádí, že soud považuje za dostatečné zjištění příjmů žalovaného (18 402 Kč), kde žalovaný uvedl též konkrétní údaje o svém zaměstnavateli (č.l. 20 p.v.) s tím, že 10 300 Kč je zaměstnání a 8 125 Kč je invalidní důchod. Výdaje sice nebyly ověřeny, bylo vycházeno ze sdělení žalovaného o výdajích 9 810 Kč, avšak s ohledem na výši splátky úvěru 2 875 Kč měsíčně se toto prověření jeví jako dostačující. Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V nálezu sp. zn.

I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012 uvedl Ústavní soud, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. … Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Jelikož RPSN činila více než 100 %, považuje soud sjednaný úrok za neplatný (excesivní úroková sazba). Jedná se o neplatnost absolutní (ohrožení společenské soudržnosti jako takové, tj. narušení veřejného pořádku, § 588 občanského zákoníku). Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Podle § 2991 odst. 1 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí (mimo jiné) ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení). Výzvu k zaplacení dal žalobce žalovanému dne 23. 6. 2025 (č.l. 44). Splatnost nastala podle názoru soudu dne 24.6.2025. Dalšího dne 25.6.2025 začal běžet úrok z prodlení podle § 1970 OZ. Žalovaný je tedy povinen, vrátit žalobci přijatou částku 41 000 Kč. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud o nákladech řízení rozhodl s ohledem na částečný úspěch každého z účastníků ve věci. Úspěch žalobce činil 72 % a úspěch žalovaného činil 28 %. Rozdíl činí 44 %. Žalobce byl totiž úspěšný co do 41 000 Kč a neúspěšný ohledně jistiny 10 580 Kč + 5 436 Kč. Dále soud uvádí celkové náklady řízení žalobce 16 899 Kč (a z tohoto 44 % činí 7 436 Kč). Žalobcovy náklady zahrnují jednak soudní poplatek 2 851 Kč. Dále pak odměnu 10 260 Kč za 3 úkony a dále 3 paušály po 450 Kč. K tomu 21 % DPH. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání dvojmo ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu zdejšího, do patnácti dnů od jeho doručení. Nebude-li uložená povinnost dobrovolně splněna, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.