16 C 181/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Skalou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno pro 78 016,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 53 050 Kč s úrokem z prodlení 12 % p.a. od 29. 4. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení dalších částek:a) úroku z prodlení ve výši 0,75 % p.a. z částky 53 050 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení,b) částky 1 250 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % p.a. od 29. 4. 2025 do zaplacení,c) částky 2 865,46 Kč,d) částky 3 628,37 Kč,e) úroku 12,75 % p.a. z částky 54 300 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 9 445 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 445 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení ve výši 12%.

IV. Žaloba se zamítá co do zaplacení dalších částek:a) úroku z prodlení ve výši 2,75 % p.a. z částky 9 445 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení,b) částky 14 271,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. od 29. 4. 2025 do zaplacení,c) částky 3 488,52 Kč,d) částky 4 165,04 Kč,e) úroku 14,75 % p.a. od 29. 4. 2025 do zaplacení,f) částky 3 488,52 Kč,g) částky 4 165,04 Kč,h) úrok 14,75 % p.a. z částky 23 716,89 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku 12 173 Kč k rukám , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta. Žalobce se domáhal vrácení úvěru.Žalovaný se nevyjádřil.Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky.Soud zjistil tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, ) uzavřel postupně se žalovaným 2 smlouvy.V případě „nároku 1“ šlo o smlouvu – časově pozdější -datovanou 30. 11. 2022, kde byl poskytnut žalovanému úvěr celkem 60 000 Kč. Mělo být spláceno 24 splátek měsíčně po 5 694 Kč, RPSN byla uvedena 112,27 %, celkově mělo být vedle jistiny na úroku zaplaceno ještě dalších 76 638 Kč. Žalovaný celkově uhradil z přijaté částky 60 000 Kč pouze 6 950 Kč. Rozdíl těchto částek činí 53 050 Kč. Uvedenou částku soud považuje za nárok žalobce splatný 28. 4. 2025, proto tuto částku žalobci přiznal s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 29. 4. 2025 do zaplacení.Jako „nárok 2“ žalobce poukázal na úvěrovou smlouvu ze dne 4. 5. 2022, kde předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr 33 000 Kč. Měl být vedle této jistiny vrácen ještě úrok, takže celkově by žalovaný zaplatil 65 971 Kč. Bylo sjednáno celkem , hodnota, měsíčních splátek. RPSN byla uvedena ve výši 76,98 %. Na tento nárok žalovaný žalobci vrátil 23 555 Kč. Rozdíl těchto dvou částek (tj. jistiny 33 000 Kč a vrácené částky) činil 9 445 Kč a soud uvedenou částku považuje za splatnou stejně jako v předchozím případě v den 28. 4. 2025. Přiznal ji tedy žalobci s úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % od 29. 4. 2025 do zaplacení.Soud přezkoumal případnou zneužívající povahu smluvních ujednání a shledal, že věřitel přezkoumal v rámci smluvního procesu dostatečným způsobem úvěruschopnost (bonitu) dlužníka, tj. žalovaného, přičemž vycházel jednak z údajů sdělených dlužníkem a jednak z podkladů, které mu žalovaný předložil. - Výše uvedený přezkum již nebude moci být zpochybněn, nebude-li podáno odvolání proti tomuto rozsudku (rozs. Soudního dvora EU ze dne 17. 5. 2022 ve věci C-600/19, Ibercaja banco). V daném případě totiž byla vyžádána pracovní smlouva, výplatní pásky za 3 měsíce a smlouva k bytu, přičemž uvedené listiny soud považuje z hlediska § 86 zák. č. 257/2016 Sb. za dostačující.Věřitelka (úvěrující) následně postoupila svoji pohledávku smlouvou postupní ze dne 28. 4. 2025. Postupníkem byl žalobce.V době poskytnutí úvěrů činila průměrná úroková sazba úvěru na spotřebu domácností mezi 8 – 10 % p.a., proto výše uvedené sazby RPSN jsou zcela excesivní, s následkem absolutní neplatnosti (viz níže).Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V nálezu sp. zn.

I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012 uvedl Ústavní soud, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. … Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat.Jedná se o neplatnost absolutní (ohrožení společenské soudržnosti jako takové, tj. narušení veřejného pořádku, § 588 občanského zákoníku).Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout. Výroky I., II. se vztahují k „nároku 1“, zatímco výroky III. – IV. rozsudku se vztahují k „nároku 2“.Pokud jde o právní úpravu bezdůvodného obohacení (úprava účinná od 1. 1. 2014), občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) uvádí v § 2991 odst. 1, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení).Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud o nákladech řízení rozhodl s ohledem na částečný úspěch každého z účastníků ve věci. Úspěch žalobce činil 62 495 Kč, což je 80 % a úspěch žalovaného činil 20 %. Soud vycházel z porovnání celkově žalované jistiny, která činila 78 017 Kč, z toho důvodně přiznáno bylo žalobci pouze 62 495 Kč, což je 80 %. Proto má žalobce právo na náhradu části (60 %) svých nákladů řízení. Tyto náklady zahrnují jednak soudní poplatek 3 121 Kč. Dále pak odměnu 3 x 4 260 Kč za převzetí, předžalobní výzvu a žalobu, dále 3 paušály po 450 Kč a DPH ve výši 21 %. Celkem tedy náklady řízení žalobce činily 20 218 Kč a z tohoto žalobce obdrží od žalovaného částku 12 173 Kč.