16 C 241/2015

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Skalou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 173 610 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 173 610 Kč s úrokem z prodlení 8,05% p.a. od 23. 9. 2014 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen, zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradu nákladů řízení ve výši 141 503 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátky.

III. Žalovaný je povinen zaplatit Českému státu – Okresnímu soudu Plzeň – město do 3 dnů od právní moci rozsudku náklady řízení, ve výši 10 476,84 Kč.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky, uvedené ve výroku (I) tohoto rozsudku, z důvodu vrácení kupní ceny poté, co odstoupil od kupní smlouvy ze dne datum. Žaloba byla podána dne 27. 8. 2015.

2. Žalovaný uvedl, že se žalobou nesouhlasí. Po opravě nabízel neúspěšně žalobci pohovku k převzetí, vady byly odstraněny, žalobce však neplatně odstoupil od smlouvy.

3. Soud zjistil tento skutkový stav: Dne datum byla uzavřena kupní smlouva žalovaným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím, jejímž předmětem byla mj. sedací souprava -) blog, 3 sofa s područkou vlevo -) blog, 3 sofa s područkou vpravo -) blog, rohový komponent s kupní cenou 173 610 Kč (za tento předmět smlouvy). Poznamenává se, že zároveň byla zakoupena také sedačka anonymizováno, tato není předmětem žaloby – nebyla reklamována a nebylo od smlouvy v tomto rozsahu odstoupeno. V písemné smlouvě byly jednotlivé položky vč. dílčích kupních cen odděleny. Smlouva sjednala záruční dobu 24 měsíců, obchodní podmínky pak jsou na č.l.

49. V obchodních podmínkách bylo mj. sjednáno, že doba záruční opravy je stanovena 30 dnů, v případě potřeby zaslání výrobku k opravě do země původu (pozn.: zde byl výrobek z země) je doba opravy 60 dnů. Zboží bylo předáno kupujícímu (žalobci) dne datum.

4. Následně se dle tvrzení žalobce začaly projevovat vady zboží, přičemž skutkový závěr soudu je pro přehlednost uveden níže. Žalobce poprvé vytkl vady ústně 27. 1. 2014 v provozovně žalovaného; k tomu pak uvedl (protokol ze dne 18. 7. 2016, str. 3), že byla reklamována vada sedáků a rozjíždění se polštářů. Písemně nic zachyceno nebylo, vznikla dohoda, že žalovaný se dostaví k žalobci za účelem prohlídky věci. Nebyl vznesen výslovný požadavek opravy. - Žalovaný k ústní reklamaci z 27. 1. 2014 uvedl, že žalobce vytýkal sedací soupravě, že se na ní špatně leží, což ale není účelem sedací soupravy, nevyhovovalo mu, že pokud sedí na dvou sedácích současně, je to nepohodlné, dále vytýkal, že údajně se sedáky posouvají od sebe. - Podle názoru soudu je podstatné, že žalobce netvrdí, že byla již dána výzva k odstranění vad, byl jen předběžně dohodnut další postup – prohlídka zboží.

5. Dne datum se žalovaný e-mailem (č.l. 51) omlouvá, že pan příjmení se z rodinných důvodů nedostavil ke schůzce. Žalovaný nabízí, že zboží si k reklamačnímu řízení odveze sám. Následovala pak rozsáhlá e-mailová korespondence účastníků, kdy byl domlouván termín, kdy žalovaný si zboží u žalobce vyzvedne. Došlo k opakovanému„ odročování“, které zřejmě nelze klást jako zaviněné žádnému z účastníků, jelikož žalobce např. datum (č.l. 55) sděluje, že prohlídka u žalobce je možná, avšak odvoz zatím nikoliv; žalobce sděluje dále, že oslovil soudního znalce a teprve po zpracování posudku žalobce může předat sedací soupravy k reklamaci žalovanému. Dne datum žalobce e-mailem reklamoval (č.l. 55) vady: - každý čalouněný sedák je po usednutí různě vysoký - rohové sedáky se propadají - v područkách se objevila propadlina – propadl se materiál, který tvoří výztuž područky - chybějící výsuvný díl Reklamace neobsahuje výslovný požadavek způsobu řešení (zejména slevu či odstranění vad), nýbrž kupující uvedl, že pohovku ještě předloží znalci a následně až po získání posudku ji vydá prodávajícímu k reklamačnímu řízení, což učinil 20. 6. 2014. Dne datum u žalobce prohlédl zboží znalec celé jméno znalce. Dne datum anonymizováno celé jméno znalce zhotovil znalecký posudek číslo (příloha žaloby). Zde konstatoval (v bodě 2.8 posudku) tyto vady: - nedostatečná odolnost proti dynamickému namáhání - neoznačení údajem o výrobci a výrobku trvale a zřetelně - některé hrany dřevěných částí, které jsou namáhány při užívání, nejsou zaobleny poloměrem min. 3 mm - spojovací a výztužné prvky jsou při užívání znatelné, při sezení a ležení tlačí na sedací části - není zde minimální hlučnost výrobku při užívání - nevhodné konstrukční materiály - skuliny a mezery, v nichž se hromadí nečistoty - neestetické protažení potahových materiálů - narušení návaznosti švů potahů - není zřetelně slovně uvedeno zařazení látek do užitné kategorie - sousedící sedací plochy nemají stejnou tvrdost - síla, potřebná k používání pohyblivých částí, je u stejných skupin značně rozdílná, v jednom případě tak nízká, že znemožňuje řádné užívání. Dne 27. 2. 2014 byl posudek předán žalovanému„ k vyjádření“. Přílohou k žalobě je průvodní dopis z téhož dne, v němž se uvádí, že v příloze se zasílá kopie dvou posudků (pozn.: druhý z nich se týkal sedačky anonymizováno, není předmětem soudního sporu). Dle názoru soudu nelze bez dalšího považovat za pravděpodobné, ani nebylo v řízení tvrzeno, že projev (předání posudku s vytčenými vadami) zároveň obsahoval již výzvu k odstranění všech vad, které jsou uvedeny ve znaleckém posudku. Tento posudek byl doručen žalovanému dne 27. 2. 2014 (k tomu viz potvrzující e-mail od žalovaného z 5. 3. 2014). Nedošlo ani k předání zboží prodávajícímu. Až do dne 20. 6. 2014 nelze hovořit o počátku lhůty pro žalovaného k vyřízení reklamace, neboť již ze shora popsaného předání posudku 27. 2. 2014„ k vyjádření“ vyplývá, že kupující v té době teprve očekával, jaké stanovisko prodávající zaujme. Dne 15. 4. 2014 žalobce urguje u žalovaného sdělení termínu, kdy může žalovaný odvézt sedací soupravu„ za účelem její prohlídky“, přičemž tato formulace je použita v e-mailu dvakrát (č.l. 59). Z toho vyplývá, že den 15. 4. 2014 je tedy první prokazatelný okamžik, kdy bylo mezi účastníky dohodnuto předání zboží k reklamaci v sídle kupujícího (nikoliv tedy doprava zboží kupujícím do provozovny prodávajícího), stále ještě pouze za účelem zaujetí stanoviska prodávajícím. Dne 18. 4. 20214 žalovaný píše (č.l. 67), že předvídá termín 5.5.2014 – 7.5.2014. Dne 26. 5. 2014 proběhla znovu výměna e-mailů, kdy podle stanoviska žalobce žalovaný v avizovaném termínu nepřijel a žalobce opakuje, že nábytek je připraven k nakládce kdykoliv (č.l. 61, 70). V dalších obdobích to byl žalovaný, kdo neměl kapacity řidičů, a soud bere za prokázané, že jestliže již prodávající dal najevo, že si zboží k dalšímu řízení sám vyzvedne, docházelo z jeho strany k průtahům v řešení celé situace. Nakonec došlo k odvozu 20. 6. 2014, kdy zboží žalovaný (prodávající) převzal v sídle žalobce (kupujícího) k reklamační prohlídce, k tomu viz protokol o předání č.l.

50. Nebylo prokázáno, že před 20. 6. 2014 byl vznesen požadavek (provedena volba kupujícího) na odstranění vad. Do té doby mohlo z hlediska kupujícího přicházet např. i to, že prodávající připustí, že vady jsou podstatné a neodstranitelné, navrhne zrušení smlouvy vzájemnou dohodou. V tomtéž období (není přesně známo kdy) také došlo k dohodě účastníků o tom, že to bude prodávající, kdo si zboží vyzvedne v sídle kupujícího (v obchodních podmínkách bylo uvedeno opačně). Nikde ve vzájemné korespondenci není výslovný požadavek na odstranění vad a nebylo ani prokázáno, zda a kdy přesně byl tento požadavek vznesen ústní formou. Teprve 20. 6. 2014 je prokazatelné, že zboží si prodávající tohoto dne vyzvedl a muselo to být za účelem opravy, neboť mezi účastníky bylo již v té době srozuměno, že zboží bude dopraveno výrobci do Itálie. V době předcházející byla situace z hlediska kupujícího nejasná, protože kupující vytkl doručením posudku některé vady, které vadami nejsou či by byly vadami zjevnými (hlučnost), předával pohovku znečištěnou apod. Tedy je logické (a nebyl prokázán opak), že kupující ještě konkrétní požadavek nevznášel. Důkazní břemeno o provedení volby nesl kupující a nebylo prokázáno, že tuto volbu provedl dříve než 20. 6. 2014. Písemné zachycení provedené volby nebylo učiněno, avšak soud postupuje ve prospěch žalobce a vychází z úvahy, že těžko by v praxi kupující předal zboží prodávajícímu a stále by ještě neuvedl, čeho se domáhá. Uvedeného dne 20. 6. 2014 tedy začala běžet prodávajícímu lhůta k vyřízení reklamace (reklamace pak byla vyřízena dne 24. 7. 2014). Dne 24. 7. 2014 žalobce (č.l. 27) od žalovaného požaduje nejprve zaslání písemného stanoviska k uplatněné reklamaci, předtím, než si žalobce předmět koupě převezme od prodávajícího. Kupující zároveň sděluje, že zítřejšího dne 25. 7. 2014 (což byl tudíž den, který zjevně prodávající v předchozí komunikaci nabídl kupujícímu) nikdo z vedení žalobce nebude k dispozici. Reklamace tedy byla vyřízena dne 24. 7. 2014 s tím, že prodávající od té doby začal nabízet dodání zboží po opravě zpět kupujícímu. Na jiném místě odůvodnění je řešena otázka, do jakých detailů popsal prodávající kupujícímu způsob vyřízení reklamace, nad rámec toho, že mu (nesporně) sdělil, že zboží je po opravě bez vad. Žalobce nesvolil k převzetí zboží nebo k jeho prohlídce a místo toho např. dne 14. 8. 2014 žalobce urguje žalovaného o stanovisko k reklamaci. Dne 19. 8. 2014 žalovaný píše žalobci (k rukám zástupkyně), že zboží bylo prohlédnuto v sídle výrobce (Itálie). Označení zboží štítkem se připevňuje k boku sedačky, tam také bylo umístěno při prodeji. V prostoru mezi sedáky se nemá vůbec sedět, proto není případná námitka, že se zde sedí nepohodlně. Naproti tomu výrobce opravil soupravu tak, aby i pocitově byla dána stejná tuhost sedáků, zvýšil sedáky v rohovém dílu a upravil tuhost polohování opěrek. Nad rámec toho výrobce vyčistil sedací soupravu, která byla silně znečištěna, opravil také proraženou područku. Již asi tři týdny je k dispozici ve skladu žalovaného, který může soupravu dodat zpět žalobci (č.l. 28). Dne 22. 8. 2014 žalovaný znovu píše žalobci, že sedací souprava je k vyzvednutí u žalovaného, nebo jí může dodat žalobci (č.l. 29).

6. Dne 8. 9. 2014 žalobce odstoupil (dopis je nevytištěnou přílohou k žalobě) od kupní smlouvy, Listina byla odeslána 10. 9. 2014 a bylo nesporné, že krátce poté došla žalovanému. V odstoupení konstatuje kupující, že podle sdělení žalovaného byla reklamace zcela oprávněná. Rekapitulují se znovu vady uvedené v posudku anonymizováno celé jméno znalce, přičemž žalobce vytýká žalovanému, že s nimi se žalovaný ve svém vyjádření relevantně nevypořádal (např. hlučnost při používání, nevhodné konstrukční materiály, neestetické protažení potahových materiálů). Jde o vady konstrukční, které podle názoru kupujícího nelze odstranit dílčím servisem. Žalobce proto o výrobek nemá nadále zájem, proto odstupuje od kupní smlouvy a vyzývá k vrácení kupní ceny 173.610 Kč do sedmi dnů od doručení. Dne 2. 10. 2014 pak následovala nesouhlasná korespondence od žalovaného a reakce žalobce (č.l. 21, 34, 35).

7. Dne 27. 8. 2015 žalobce podal žalobu. Na posudek anonymizováno celé jméno znalce se hledí jako na posudek vyžádaný soudem. Soud (po výslechu anonymizováno celé jméno znalce) zadal revizní posudek anonymizováno celé jméno znalce, jenž ohledal pohovku datum a vyhotovil revizní posudek dne 20. 5. 2019. S ohledem na výslovný návrh žalobce (č.l. 225 p.v.) soud ještě (před výslechem anonymizováno celé jméno znalce) revizní posudek anonymizováno celé jméno znalce předložil k posouzení a případnému odstranění rozporů anonymizováno celé jméno znalce, který podal následně dodatek číslo ze dne datum (č.l. 255). Jelikož se takto rozpory neodstranily, následoval pak teprve výslech anonymizováno celé jméno znalce datum, a to jak k jeho posudku (č.l. 186) ze dne datum, tak ke znaleckým závěrům anonymizováno celé jméno znalce.

8. K jednotlivým vytknutým vadám bylo zjištěno následující. Ohledně propadené nosné části levé područky: anonymizováno celé jméno znalce v původním posudku (např. č.l. 201 p.v.) tuto vadu dne datum shledal. anonymizováno celé jméno znalce při svém ohledání (30.4.2019) vadu neshledal a uvedl pak, že buďto byla odstraněna, nebo nelze teoreticky vyloučit, že jde o jinou pohovku shodného typu (č.l. 192), přesně řečeno jako znalec to objektivně nemůže vyloučit, nedá se poznat pohovka kvalitně opravená a pohovka jiná. anonymizováno celé jméno znalce pak dne datum uvedl (č.l. 366), že neshledal např. nevhodný směr vláken dřeva či vadu konstrukce, takže„ nejspíše došlo k nějakému neobvyklému namáhání, které ten konstruktér nepředpokládá“. Nezávazná norma předpokládá tíhu 75 kg, aniž by specifikovala, zda může jít o váhu bodově soustředěnou. Dle znalce„ nejspíše – podle jeho zkušeností tomu tak asi bylo“ došlo k působení síly větší než 75 kg. Podle posudku anonymizováno celé jméno znalce (č.l. 200 p.v.) v době ohledání„ potahová látka vykazuje ušpinění“. Tento stav existoval v době, kdy pohovka se nacházela ještě v dispozici kupujícího, a tedy přinejmenším tato vada byla způsobena nevhodným zacházením. Kromě toho jde o nepřímý důkaz nasvědčující tomu, že i zlomení područky bylo způsobeno neznámou osobou v době, kdy pohovka byla u žalobce. anonymizováno celé jméno znalce uvedl (č.l. 383 p.v.), že na jedné straně platí, že pokud byla dána skrytá vada materiálu, může k prolomení dojít i bez nadměrné síly, tedy i při šetrném zacházení. Avšak v posudku anonymizováno celé jméno znalce postrádal např. fotografii z lomu a popis k otázce, zda ten lom byl roztřepený, přičemž např. pokud by bývalo došlo k pochybení při sušení dřeva, potom důsledkem je snížení pevnosti a následný zlom pak nebude roztřepený. Což však anonymizováno celé jméno znalce již (při ohledání věci po opravě) nemohl ověřit. Soud vzal za prokázané, že žalovaný unesl důkazní břemeno o tom, že uvedenou vadu (zlomení područky) způsobil buďto sám kupující, nebo třetí osoba, v každém případě v době, kdy pohovka byla po uzavření smlouvy předána kupujícímu. Za tuto vadu nenesl prodávající odpovědnost (nevhodné zacházení), navíc byla vada následně prodávajícím odstraněna. Hrany, které nejsou zaoblené – k těmto anonymizováno celé jméno znalce konstatoval, že některé části kostry, stýkající se s čalounickými vrstvami, nebyly zaobleny. Norma vyžaduje zaoblení s poloměrem 3 mm (popis vady v posudku č.l. 202). Tuto skutečnost zjistil znalec pohmatem (např. str. 8 dodatku č. 1 posudku, č.l. 261). anonymizováno celé jméno znalce jako znalec revizní uvedl, že nemohl tuto skutečnost ověřit vzhledem k zakrytí hran čalounickým materiálem (č.l. 192). Žalovaný uvedl, že v daném místě je umístěná vrstva čalounického materiálu o síle cca 25 – 30 mm vč. textilu, takže podle názoru žalovaného nemohl Ing. celé jméno znalce nahmatat tvar hrany a způsob zaoblení bez destrukce čalounění. Žalovaný dodal, že případné nezaoblené hrany se nacházejí např. zespoda, kde nejsou namáhány. K tomuto anonymizováno celé jméno znalce uvedl (č.l. 366), že to pohmatem zjistil, byla tam vrstva čalounění méně než 25 mm, v té době toto čalounění hranou poškozeno nebylo, dle jeho názoru se o vadu jedná. anonymizováno celé jméno znalce uvedl (č.l. 384 dole), že norma požaduje poloměr hrany nejméně 3 mm, ovšem pouze tam, kdy se tato hrana stýká s čalouněným materiálem. Tento požadavek tedy znalec shledal jako nesplněný pouze zespoda, kde pevná část (hrana) se nestýká s čalounickým materiálem. Znalec setrval na tom, že anonymizováno celé jméno znalce ve skutečnosti nemohl prověřit pohmatem zaoblení hran v místech, která jsou při užívání namáhána, ledaže by materiál rozřízl nožem, podle anonymizováno celé jméno znalce toto pohmatem zvenku zjistit nelze. Soud za přesvědčivé považuje vyjádření anonymizováno celé jméno znalce, neboť anonymizováno celé jméno znalce při výslechu neuváděl přesně místa, která takto prověřoval. Lze také poukázat např. na odstoupení anonymizováno celé jméno znalce od jeho původních poměrně kategorických tvrzení v jiných otázkách. Zde např. srovn. Dodatek č. 1 k jeho posudku (č.l. 263), kde anonymizováno celé jméno znalce ohledně propadené nosné části područky uváděl ještě závěry ve prospěch kupujícího, tedy že nezná žádné indicie, na základě kterých mohla odbornice příjmení (HP) dojít k závěru, že k poškození došlo při užívání. Naproti tomu bylo shora citováno pozdější stanovisko anonymizováno celé jméno znalce ve prospěch prodávajícího, jenž možnost nešetrného zacházení, vedoucího k propadení područky, označil jako pravděpodobnou (č.l. 366). Tedy závěry jeho posudku a Dodatku č. 1 nelze sice označit za úmyslně nepravdivé, ale některým otázkám se anonymizováno celé jméno znalce zřejmě vyhnul (v posudku se nevyjadřoval k detailům lomu područky) a u otázek subjektivnějšího charakteru (nadměrná hlučnost; příliš snadné vyjíždění sedáků) se přikláněl ve prospěch zadavatele posudku. Soud uzavřel, že nedostatečné zaoblení hran (v místech, kde je povinné) jakožto vadu žalobce neprokázal. Síla nutná pro zajíždění a vytažení jednotlivých vyjížděcích sedáků: Dle anonymizováno celé jméno znalce je u středové sekce v jednom případě síla potřebná k vytažení tak nízká, že při sezení dochází k samovolnému vyjíždění (č.l. 201 dole). V pravé sekci jsou dle anonymizováno celé jméno znalce dány rozdíly v síle, nutné k jejich vytažení. Pro přehlednost se uvádí, že oba znalci zřejmě používají opačnou terminologickou konvenci pro označování levé a pravé strany (dle anonymizováno celé jméno znalce se častěji vychází z pohledu osoby, která čelně hledí na pohovku). Dle anonymizováno celé jméno znalce (posudek a pak výslech datum na č.l. 384 pv) tato vada je spíše subjektivním názorem znalce příjmení celé jméno znalce, který neprovedl objektivní měření potřebné síly (siloměrem), naopak anonymizováno celé jméno znalce shledal splnění požadavků normy. Norma dle názoru soudu může být orientačně považována za hledisko průměrného spotřebitele. anonymizováno celé jméno znalce poznamenal k posudku anonymizováno celé jméno znalce ve svém Dodatku č. 1, že anonymizováno celé jméno znalce nevzal v úvahu, že čalouněná souprava (ČS) byla mezi oběma prohlídkami opravena. K tomu, proč anonymizováno celé jméno znalce vady bagatelizuje a nebere v úvahu, že čalouněná souprava byla opravena, se nemůže anonymizováno celé jméno znalce vyjádřit (str. 7 ze 14 dodatku posudku, č.l. 255 an). anonymizováno celé jméno znalce uvedl (č.l. 384 p.v.), že síla potřebná pro vytažení mu připadala přiměřená. Sílu rovněž exaktně neměřil. Znalec uvedl, že nelze jednoznačně uvést, zda potřebná síla se v čase mění (snižuje – zvyšuje), nebo nemění. Záleží na konkrétním provedení konstrukce. Soud tedy uvádí, že nelze objasnit otázku, zda vada – pokud byla dána v době uplatnění reklamace – byla vadou zjevnou, existující již při přechodu nebezpečí. Soud uzavřel, že ke dni 24. 7. 2014 (vyřízení reklamace) vada na výrobku již nebyla dána. Je třeba dát za pravdu anonymizováno celé jméno znalce v tom směru, že posuzoval pohovku pouze před opravou, zatímco znalec příjmení celé jméno znalce posuzoval pohovku již po provedené opravě. Tuto okolnost však anonymizováno celé jméno znalce nezastíral a v jeho posudku lze vždy rozlišit, kde plní úkoly revizního znalce v pravém slova smyslu, tj. hodnotí předchozí posudek svého kolegy, např. k otázkám, zda některá vada byla odstranitelná, kdy mohla být asi seznatelná kupujícím apod., a naopak bylo patrné, kde se anonymizováno celé jméno znalce zabývá vlastnostmi pohovky v okamžiku svého šetření. Toto specifikum případu nelze samozřejmě vytknout žádnému ze znalců. Ohledně rozdílné tuhosti sedáků: anonymizováno celé jméno znalce (č.l. 201) vysvětlil, že u této pohovky je vytvářen nevhodný výškový rozdíl mezi sedacími plochami při sezení, což v případě posezení na spojnici obou částí (krajní sekce/středová sekce) způsobuje nepřirozené nahýbání sedící osoby. K tomuto uvedl anonymizováno celé jméno znalce (č.l. 191 – str. 6 posudku z datum), že zmiňovaný efekt křivého sezení je velmi nepravděpodobný vzhledem k tomu, že v praxi budou pro sezení využívány zejména oddělené sedáky. Dále tamtéž uvedl, že levá sekce (s výsuvnými sedáky – pojmenování levé a pravé strany se dle anonymizováno celé jméno znalce používá konvenčně při čelním pohledu na pohovku) nevykazuje vadu, popisovanou anonymizováno celé jméno znalce, kdy vyjížděcí sedáky měly údajně vykazovat dosed na nosnou nepružnou vrstvu. V Dodatku číslo 1 anonymizováno celé jméno znalce uvedl (str. 6 Dodatku, č.l. 260), že rozdíl v tuhosti sousedních sedáků skutečně byl v době jeho ohledání přítomen. Dále tento znalec cituje anonymizováno celé jméno znalce, který popisuje jednu z možných příčin vzniku této vady. Soud uvádí, že anonymizováno celé jméno znalce vskutku konstatoval vyšší tuhost sedáků pravé části pohovky ve srovnání s levou částí, což anonymizováno celé jméno znalce odůvodňoval tím, že výsuvné sedáky – které jsou právě jen v jedné části a nikoliv ve druhé - jsou zamýšleny též jako plocha příležitostného spaní. Účelem je vyrovnat tlaku na tělo při poloze vleže a tlaku při sezení. Dle anonymizováno celé jméno znalce (výslech č.l. 365 p.v.) jsou však k dispozici konstrukční řešení, které toto zcela eliminují. Znalec příjmení celé jméno znalce se dále vyjadřoval (dle názoru soudu po právní stránce nesprávně) tak, že pokud by vada byla odstraněna výměnou příslušného materiálu nebo podobně, šlo by o„ opravu v rozporu s původní dokumentací“. Směr této úvahy je sice správný, neboť podstata„ odstranění vad“ spočívá v tom, aby zboží bylo uvedeno do souladu se smlouvou, tj. s tím, co si strany sjednaly. Avšak v tomto ohledu je podstatné, že obsahem kupní smlouvy ani např. katalogu prodávajícího nebylo konkrétní konstrukční řešení uvnitř výrobku. Tudíž oprava musela zůstat pouze v těch mantinelech, které by zajistily, aby šlo ještě o shodnou věc z funkčního i optického hlediska. Což znalec příjmení celé jméno znalce nevyvracel. anonymizováno celé jméno znalce (č.l. 383) uvedl, že pohovka je koncipována jako kancelářské vybavení, nikoliv primárně ke spaní. Jedna její část slouží k sezení, kde se obecně vychází z nutnosti tužší výplně (vyšší tuhosti). Druhá část může sloužit k příležitostnému přenocování, kde aby zážitek byl příjemný, použije se pěna měkčí. Pak je tam ještě rohový element (pozn. soudu: tedy mezi částí levou a částí prostřední, dále mezi částí prostřední a částí pravou). Ten není vůbec určen k sezení, někdy se vůbec nečalouní. Dle anonymizováno celé jméno znalce nenastal zde ani tzv. efekt oblíbeného místa, tento připadá v úvahu až po 2 – 3 letech užívání.

9. Soud uzavřel, že pohovka primárně nebyla určena k pohodlnému přespání, protože jde o kancelářský nábytek reprezentativního charakteru. Navíc vzhledem k tvaru U a jejím rozměrům je zcela vyloučeno, aby jedna osoba při spaní zaujala pozici sahající od levé části přes střední část až po pravou část. Je tedy bezpředmětné považovat za vadu, pokud levá krajní část má jinou tuhost než pravá krajní část. Pokud pak se jedná o sezení, potom rozdílná tuhost mezi částí levou vs střední, popř. mezi částí střední vs pravou, není na závadu, když usednout na styk jednotlivých částí není v souladu s běžným užíváním. Popisovaná vlastnost pohovky tedy nepředstavuje vadu. Shodný závěr platí také pro obdobně vytčenou okolnost, že při sezení na rozhraní jednotlivých míst určených k sezení může dojít k nepohodlí. Pokud již pohovka vykazuje rozdělení pro určitý počet osob, není určena pro počet vyšší. Navíc by se (v případě této„ vady“) jednalo o vlastnost seznatelnou při převzetí, která by tudíž nebyla vytknuta včas (§ 428 obch. zákoníku). Ohledně neestetického protažení potahových materiálů, dále nařasení jedné látky vůči druhé ve švech na několika místech, nenavazování švů na zádech na pravé sekci (z pohledu čelního) a obecně dalších„ závad“ uvedených v posudku anonymizováno celé jméno znalce v oddílu 2.3 (kvalita šicích a čalounických prací): anonymizováno celé jméno znalce v dodatku k posudku setrval na tom, že některé z těchto vad shledal i anonymizováno celé jméno znalce, a to mj. nařasení ve švech. anonymizováno celé jméno znalce uvedl, že v případě reálného užívání každé pohovky se každá povrchová látka protáhne, nelze tomuto zabránit. Jako kompenzace tohoto jevu působí pružná výplň, situovaná uvnitř (polyuretanová pěna), avšak ta funguje jen po určitou dobu, později to již nestačí kompenzovat. Výrobci během let vyzkoušeli řadu materiálů, kupující nevznesl při sjednávání smlouvy konkrétní požadavek, že k nařasení nemá po určitou dobu dojít. Při denním užívání pohovky může k takovému nařasení dojít za 2 – 3 roky. anonymizováno celé jméno znalce uvedl, že to je„ vada“ v tom smyslu, že to je vidět, ale neznehodnocuje to ten výrobek. K roztažení švů a dalším obdobným vlastnostem, které byly vytčeny, uvedl, že se nejedná o vadu, nýbrž způsob zhotovení. Soud uzavřel, že za přesvědčivé považuje stanovisko anonymizováno celé jméno znalce, že po určité době k nařasení potahů vždy dojde, záleží na intenzitě užívání. Je ovšem nesporné, že znalec za obvyklou dobu vzniku nařasení (v dané intenzitě) označí 2 – 3 roky, zde bylo nařasení vytknuto po 4 měsících. Dle názoru soudu jde o hraniční situaci. Po právní stránce je podstatné, že samotné nařasení není vadou, již proto, že mu objektivně nelze zabránit, jde tedy o projev opotřebení, pouze k němu v daném případě došlo poněkud dříve, než je obvyklé. Dle názoru soudu je třeba přiklonit se ještě k závěru, že jev byl pravděpodobně způsoben intenzivním využíváním, podobně jako kdyby ohledně obuvi bylo znalecky zjištěno, že u průměrného uživatele vzniká dané opotřebení podrážky po dvou letech a v konkrétním případě by nastalo po půl roce. Není tím prokázáno, že vznikla vada, tj. stav věci neodpovídající opotřebení. Je třeba totiž také zohlednit, že nelze nijak objektivně prokázat stupeň užívání věci – v případě pohovky tedy zjišťovat, kolikrát denně na ni osoba usedla a vstala. Soud proto uzavřel, že v tomto případě nejde o vadu, nýbrž jde o projev běžného opotřebení. Ohledně skulin, v nichž se má hromadit nečistota (prach), a ohledně dalších obdobných„ drobnějších“ závad (že není slovně na pohovce uvedeno zařazení materiálu do skupiny, údajná vyšší hlučnost při vyjíždění sedáků, nepřipojení štítku se vzorkem tkaniny pevně na pohovku): Zde soud zejména uvádí, že tyto okolnosti jsou v čase konstantní, musel by je shledat kupující již při převzetí zboží a šlo by tedy o vady zjevné, které tudíž byly vytknuty opožděně. V některých případech tyto vady nebyly prokázány (hlučnost) nebo se nejedná o vady (způsob připojení štítku s informacemi – dle anonymizováno celé jméno znalce nelze nic vytýkat postupu výrobce, jenž tyto informační materiály a vzorky látky dává do plastové obálky, kterou jen volně připojí k výrobku). V ostatním soud pro stručnost odkazuje na posudek anonymizováno celé jméno znalce. V rámci skutkových závěrů soud také řešil otázku, zda žalovaný znalci příjmení celé jméno znalce předložil tutéž pohovku, která byla předmětem kupní smlouvy (viz např. pochybnosti žalobce vyjádřené na č.l. 224). Důkazní břemeno o tom, že znalecký posudek je v dané věci použitelný (zde tedy ohledně toho, že vůbec znalec přezkoumal totožný předmět), nese vždy účastník, jemuž je výsledek posudku ke prospěchu, což zde byl žalovaný. Soud předesílá, že i pokud by se ukázalo nepravdivým tvrzení žalovaného, že nabízel žalobci shodnou pohovku po opravě, potom na výsledek sporu by to nemělo vliv, vyjma snížení věrohodnosti žalovaného. Podle anonymizováno celé jméno znalce je pohovka, která nesporně je typově shodná, způsobilá k užívání, je bez závad. Proto by takováto okolnost vedla k závěru, že žalovaný se vyjádřil nepravdivě, ovšem z právního hlediska může dle § 437 odst. 2 obch. z. prodávající vždy namísto odstranění vad opravou přikročit k dodání náhradního zboží. Přesto se soud touto otázkou zabýval a vyšel posléze z toho, že (č.l. 262) anonymizováno celé jméno znalce v dodatku číslo posudku používá spíše odlišnou terminologii, když doslova uvedl, že druhý znalec (ZT – tedy anonymizováno celé jméno znalce)„ posuzoval ČS (čalouněnou soupravu) až po opravě, tedy posuzoval jiný PP (předmět posudku)“. Tedy anonymizováno celé jméno znalce měl spíše na mysli, že každý znalec posuzoval předmět v jiné podobě. anonymizováno celé jméno znalce se totiž vymezoval proti závěru Ing. celé jméno znalce, jenž na několika místech konstatoval, že vady, které byly vytýkané anonymizováno celé jméno znalce v jeho původním posudku, již anonymizováno celé jméno znalce neshledal. Dne datum uvedl anonymizováno celé jméno znalce, že ani znalec nedokáže v každém případě určit, zda ohledává předmět podrobený předtím opravě, anebo předmět zcela nový (shodně č.l. 384). anonymizováno celé jméno znalce pak uvedl (č.l. 365 p.v.), že nemá důvod k závěru, že anonymizováno celé jméno znalce měl k dispozici odlišnou movitou věc než on. Žalovaný tedy unesl důkazní břemeno, že předložil anonymizováno celé jméno znalce shodnou pohovku, kterou předtím prodal žalobci.

10. Pokud jde o právní posouzení věci: Smlouva se řídila dle § 409 a násl. obch.z. číslo 513/1991 Sb., s převzetím záruky za jakost (§ 429 a násl. obch. z.) po dobu 24 měsíců.

11. Ust. § 437 odst. 1 obch. z. upravuje práva kupujícího při porušení smlouvy nepodstatným způsobem, kupující tedy může požadovat odstranění vad zboží, nebo slevu z kupní ceny. Kupující požádal o odstranění vad, takže pokud by žalovaný v přiměřené lhůtě vady neodstranil, mohl žalobce od smlouvy odstoupit dle § 437 odst. 5 obch.z., jestliže upozorní na tento úmysl prodávajícího.

12. Právní důsledky platného odstoupení od smlouvy by pak vyplývaly z § 351 odst. 2 obch.z., který stanoví povinnost vrátit přijaté plnění. (V daném případě kupující není povinen vracet přijaté zboží, neboť toto se nachází stále u prodávajícího).

13. Dále žalovaný namítal, že ve smyslu § 428 obch.z. nesplnil kupující včas svou povinnost oznámit vady zboží (odst. 2). Kupující musí vady vytknout bez zbytečného odkladu poté, kdy vady zjistil nebo je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce. Kupující je povinen (§ 427 odst. 1 obch.z.) prohlédnout zboží co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na zboží.

14. Jestliže kupující vady neoznámil včas prodávajícímu, nemůže dle § 441 odst. 1 obch. z. odstoupit od smlouvy.

15. Soud učinil následující skutkové a právní závěry. Nároky kupujícího se liší dle toho, zda vada, představuje podstatné porušení smlouvy (§ 345 odst. 2 obch.z.). Podstatné porušení smlouvy je taková vada, o které prodávající v době uzavření smlouvy musel předvídat, že při takovém vzniku vady nebude mít kupující zájem na dodatečném splnění povinností. Tj. nebude mít zájem na odstranění vady a nelze po něm objektivně požadovat, aby přijal věc po provedené opravě. Je vhodné zejména odlišit podstatné a nepodstatné porušení smlouvy na straně jedné (viz obchodní zákoník nebo současný o.z.) a na straně druhé tzv. podstatné či nepodstatné vady (občanský zákoník, účinný do r. 2013). Nepodstatná vada byla podle dřívější právní úpravy taková, která i v případě svého ponechání nebrání v tom, aby kupující užíval věc jako věc bezvadnou. Zejména šlo o estetické vady, které se nezdařilo odstranit (poškrábaný lak na výrobku). Kupující neměl právo odstoupit od smlouvy, musel se spokojit se slevou. Naproti tomu podstatná vada byla taková, při jejímž ponechání nebylo možno věc užívat, např. nefunkční brzdy vozidla. Naproti tomu pojetí podstatného porušení smlouvy (§ 345 odst. 2 obch. z.) znamená, že v případě vzniku takovéto vady nemá kupující vůbec zájem na jejím odstranění, tzn. prodávající nemá právo, aby se byť jen pokusil o její odstranění. V případě jen nepodstatného porušení smlouvy kupující musí dát prodávajícímu možnost takovou vadu odstranit. Pokud ale prodávající neodstraní i třeba jen kosmetickou vadu (tj. vadu nepodstatnou dle dřívějšího pojetí), což by zde bylo například nařasení potahového materiálu, potom smí kupující odstoupit od smlouvy a není povinen se spokojit s poskytnutím slevy. Zda jde o podstatné porušení smlouvy, záleží tedy vždy na okolnostech a účelu smlouvy. Je uváděn příklad, kdy povolení švu na kalhotách pro běžné nošení představuje nepodstatné porušení smlouvy, taková vada může nastat, a vznikne-li v záruční době, prodávající ji odstraňuje (kupující nesmí rovnou odstoupit od smlouvy). To v kontrastu s povolením švu na kalhotách pořízených pro slavnostní příležitost (svatební oblek), kdy pokud by kupující při uzavření smlouvy předvídal, že takováto vada nastane, vůbec by smlouvu neuzavřel. Podobně přístroj, kterým si diabetik měří v domácích podmínkách glukózu v krvi, jej může v případě chybných údajů ohrozit na životě, takže taková vada bude (bez ohledu na odstranitelnost) zřejmě podstatným porušením smlouvy. Ze shora uvedeného vyplývá, že v tomto případě představovaly veškeré vzniklé vady„ pouhé“ nepodstatné porušení smlouvy. I v případě nejzávažnější z těchto vad (což je propadlá područka) platí, že z hlediska účelu područky (opěra ruky při sezení, položení nápoje) nehrozí při této vadě prakticky riziko větší škody. Nebylo tedy zjištěno, že tato vada by v případě jejího předvídání mohla průměrného kupujícího zcela odradit od zakoupení sedačky, jinak řečeno šlo o nepodstatné porušení smlouvy, což ostatně bylo nesporné (jinak by kupující rovnou odstoupil). Soud však po provedeném dokazování zjistil, že všechny vytčené vady (ty z nich, které opravdu byly vadami, viz shora) byly následně prodávajícím bez zbytečného odkladu odstraněny. Proto byl kupující povinen výrobek po opravě převzít a naopak nebyl oprávněn dle § 437 odst. 5 obch. z. od smlouvy odstoupit a žádat vrácení ceny. Tolik k právnímu významu toho, zda se jednalo o podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy. Ohledně projevů žalovaného v souvislosti s vyřízením reklamace žalobce uvedl (č.l. 1), že žalovaný„ se omezil na tvrzení, že souprava je opravena, vyčištěna a připravena k převzetí“, aniž by konkrétněji žalobci sdělil, jaké opravy přesně byly výrobcem učiněny. Žalovaný uvedl (a bylo prokázáno e-mailem), že dne 19. 8. 2014 žalovaný žalobci sdělil e-mailem, že některé z vytčených vlastností nepovažuje za vady. Uvedl zároveň, že italský výrobce přislíbil zajistit pocitově stejnou tuhost sedáků, zvýšit sedáky v rohovém dílu, opravit proraženou područku, v rámci možností vyčistit povrch soupravy, která jevila známky„ velmi nešetrného zacházení“ (č.l. 28). K formulaci„ výrobce přislíbil“ je vhodné dodat, že e-mail končí sdělením, že výrobek je po opravě asi 3 týdny v sídle prodávajícího, tj. formulace se ve skutečnosti netýkala budoucího času. Z hlediska tohoto sporu je podle názoru soudu podstatné to sdělení, že výrobek je nyní v souladu s kupní smlouvou a připraven k vrácení kupujícímu. Byly provedeny veškeré opravy, které„ by měly vést ke spokojenosti zákazníka“ (neuvedl tedy výslovně, že v plném rozsahu reklamaci uznává). Nabídl převoz soupravy do sídla žalobce. - Žalovaný během řízení dodal (č.l. 392), že italský výrobce vyjádřil údiv, proč zboží vykazující např. stopy podrážek na sedacích částech bylo k reklamaci převzato, italský výrobce žalovanému přislíbil„ případně odstranit to, co sice není závada, avšak bude se tím zabývat pro uklidnění situace“. Zde se samozřejmě jednalo o vnitřní komunikaci na straně prodávajícího (bez právního významu), která však osvětluje logiku děje, kdy některé vytknuté vlastnosti byly odstraněny a zároveň nešlo o uznání reklamace. Přitom je podstatné, vedle projevu žalovaného, v jakém stavu se tedy pohovka nacházela v okamžiku, kdy byla kupujícímu nabídnuta k vrácení. K tomuto byl rozhodujícím důkazem posudek anonymizováno celé jméno znalce, neboť nebylo zjištěno, že v mezidobí od nabídky kupujícímu z 24. 7. 2014 do ohledání znalcem celé jméno znalce dne datum byla pohovka ještě nějak měněna, a podstatné je, že žalobce, který odmítl vůbec pohovku shlédnout a např. zdokumentovat, zabránil případné možnosti prokázat opak. Soud uzavřel, že jelikož zákon neupravuje v tomto ohledu podrobnosti o povinnostech účastníků po vyřízení reklamace, je třeba vycházet ze všech okolností případu. Žalovaný poprvé nabídl pohovku žalobci nejpozději dne datum, jak bylo prokázáno listinnými důkazy (citováno na jiném místě). Informaci pak žalobci podal 19. 8. 2014 (č.l. 28). Jednoznačně informoval žalobce, že vady, které uznal, jsou odstraněny, byla odstraněna též vada jakožto reklamace neuznaná (propadená područka a zašpinění), ve zbytku – aniž by to konkretizoval – se nejedná o vady, předmět koupě tedy považuje nyní za bezvadný a kupující si jej může prohlédnout, nebo prodávající může předmět dodat do sídla kupujícího. - Za těchto okolností, kdy ani vzdálenost mezi oběma sídly nebyla extrémní, soud považuje za přiměřený požadavek, aby kupující se dostavil k prodávajícímu a prověřil skutečný stav zboží, event. mohl ponechat prodávajícího, aby ten dodal výrobek kupujícímu, čímž ještě kupující není zavázán věc taktéž převzít. Kupující v dané situaci přímo odstoupil od smlouvy, přičemž soud zdůrazňuje, že výrobek byl v dané době bez vad (pouze prodávající neinformoval dopodrobna kupujícího o tom, které vady – z velkého množství vad vytčených v posudku – jednotlivě odstranil a které vady neuznává). Potom platí, že odstoupení kupujícího bylo neplatné, jelikož shora zmíněné„ komunikační pochybení“ prodávajícího je právně bezvýznamné. Tolik k projevům prodávajícího po vyřízení reklamace.

16. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

17. K některým dalším otázkám soud uvádí: Ohledně doby, kterou žalovaný potřeboval pro vyřízení reklamace, ještě žalobce namítal, že podle anonymizováno celé jméno znalce je přiměřená doba pro opravu konkrétních vad 60 – 90 dnů. Potom je však (uvedl žalobce) nevěrohodné, že údajně anonymizováno výrobce ve svém sídle dokázal pohovku opravit za den. Soud k tomu uvádí, že anonymizováno celé jméno znalce evidentně dotaz chápal v obecné rovině, kdy odstranění vad zahrnuje komunikaci s výrobcem, dohodnutí termínu, zajištění případných náhradních dílů výrobcem, dopravu tam, dopravu zpět, poté vyrozumění kupujícího o vyřešení vady. Znalec se nevyjadřoval k dotazu, zda je vyloučeno, aby pokud je konkrétní seznam vytknutých vad např. komunikován předem a výrobce se připraví, tak jak tomu mohlo být i v daném případě, zda je i přesto fyzicky vyloučeno odstranit předmětné vady během 1 dne (jak by tomu např. bylo u provedení nátěru vč. zaschnutí). Právní význam toho, že žalobce vůbec nepřijal zboží ani jej nezhlédl po vyřízení reklamace, je takový, že kupující především není k takovému kroku povinen a z hlediska zákona mu nic nebrání, odstoupit již na základě např. přehodnocení situace, kdy vadu původně požadoval odstranit a následně po konzultaci s odborníkem si je zcela jistý, že vada je neodstranitelná. Nicméně v daném případě takto kupující vytvořil situaci, kdy mohl být se žalobou úspěšný skutečně toliko v případě, že i opravené zboží (které neviděl) by i nadále vykazovalo některou z vytýkaných vad. - Navíc § 437 odst. 5 obch.z. by ještě vyžadoval, aby kupující prodávajícího upozornil na úmysl odstoupit od smlouvy v přiměřené lhůtě před odstoupením od smlouvy (anebo již při stanovení lhůty k opravě). Toto kupující v daném případě neučinil a dle názoru soudu se tak jedná o samostatný důvod pro zamítnutí žaloby.

18. Soud neprovedl důkazy výslechem obchodního ředitele žalobce jméno příjmení, jelikož tento byl navržen (375 p.v.) k prokázání těch tvrzení, která byla nesporná, tj. komunikace mezi účastníky. Dále soud zamítl výslech jméno příjmení, která vyřizovala za žalovaného reklamaci, a to z důvodů shodných jako u jméno příjmení. Svědkyně jméno příjmení je tlumočnice, která měla prokázat, že výrobek strávil v země 1 den a toto by podpořilo tvrzení žalovaného, že jde o shodnou pohovku, která byla opravena (nikoliv vyměněna). Soud má za to, že tato událost, u níž svědkyně byla – oprava v země – by ještě nevylučovala možnost, že následně ji prodávající získal a nyní předkládá odlišnou pohovku, tj. důkaz nebyl způsobilý prokázat uvedené tvrzení. Naopak toto tvrzení je prokázáno jiným způsobem.

19. Ohledně náhrady nákladů řízení mezi účastníky navzájem soud (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) zavázal žalobce k náhradě žalovanému, a to celkem částkou 141 503 Kč. Uvedená částka zahrnuje jednak složenou a spotřebovanou zálohu žalovaného 10 000 Kč. Dále náklady na straně žalovaného zahrnují odměnu 104 780 Kč za 13 úkonů po 8 060 Kč, kdy odměna za úkon vyplývá z tarifní hodnoty 173 610 Kč. Úkony zahrnují převzetí věci, 6 písemných podání a účast na šesti jednáních. Dále 13 režijních paušálů po 300 Kč činí 3 900 Kč. Ze základu 108 680 Kč pak DPH 21% činí 22 823 Kč. Součet 10 000 + 104 780 + 3 900 + 22 823 činí 141 503 Kč (náklady řízení žalobce).

20. Celkově náklady provedeného dokazování činily 32 476,84 Kč (placeno ze složených záloh a z rozpočtu soudu). příjmení zahrnuje znalečné anonymizováno celé jméno znalce 6 846,84 Kč dle usnesení z datum (z čehož ze záloh bylo vyplaceno 4 566,30 Kč a 2 117,50 Kč, z rozpočtu 164,04 Kč). Dále anonymizováno celé jméno znalce 12 275 Kč za písemný posudek, částka byla vyplacena ze záloh účastníků. Dále anonymizováno celé jméno znalce 4 860 Kč, z čehož 1 818,80 Kč bylo placeno soudem a 3 041,20 Kč ze záloh účastníků. Dále 8 495 Kč anonymizováno celé jméno znalce za výslech ze dne datum. Součet uvedených částek je 32 476,84 Kč. Žalobce složil zálohu 9 000 Kč (č.l. 100), dále 3 000 Kč (č.l. 250), tyto zálohy byly spotřebovány. Žalovaný složil zálohu 10 000 Kč (č.l. 149), záloha byla spotřebována rovněž v plném rozsahu. Pro úplnost se uvádí, že účastníci tedy složili celkem zálohy 22 000 Kč (z toho 12 000 Kč žalobce a 10 000 Kč žalovaný). Vedle toho český stát platil z rozpočtu celkem 10 476,84 Kč. Takto bylo ze záloh a z rozpočtu soudu uhrazeno 32 476,84 Kč (souhrnně náklady důkazů).

21. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalobci, který ve věci neuspěl, náhradu nákladů českému státu ve výši 10 476,84 Kč. Stát platil 163,04 Kč znalci příjmení celé jméno znalce dle usnesení z datum (za výslech datum). Dále pak témuž znalci 1 818,80 Kč podle usnesení ze dne 4. 5. 2020 za dodatek číslo 1 k posudku. Dále pak 8 495 Kč podle usnesení ze dne datum za výslech ze dne datum Celkem český stát z rozpočtu platil 10 476,84 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.