16 C 83/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Skalou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecnou údaje o zástupci pro zaplacení částky 19 055,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna, zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 8.621,50 Kč spolu s úrokem z prodlení 11,75 % p.a. jdoucím od 1.4.2022 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně zaplacení další částky 6.612 Kč spolu s úrokem z prodlení 11,75 % p.a. jdoucím od 1.4.2022 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá ohledně zaplacení další částky 3.822 Kč spolu s úrokem z prodlení 11,75 % p.a. jdoucím od 1.5.2022 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem z 10. 5. 2022 domáhal částky 19 055,50 Kč, a to na základě Dohody o vypořádání společného jmění manželů (SJM) ze dne [datum]. V dohodě se žalovaná zavázala, hradit jedno polovinu určitých výdajů spojených s bytovou jednotkou, kde tato jednotka byla v rámci vypořádání SJM co do jedné poloviny přikázána žalobci a co do zbylé poloviny pak převedena oběma nezletilým synům. Předmětné období, za které žalovaná nehradila řádně tyto výdaje, bylo od 1. 11. 2021 do 30. 4. 2022.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. V dohodě bylo sjednáno, že hrazena bude polovina nikoliv všech nákladů spojených s bydlením, nýbrž pouze taxativně uvedených výdajů (tj. v menším rozsahu, než dle názoru žalobce), přičemž postupně po nabytí zletilosti toho kterého syna měla žalovaná přestat platit příslušnou čtvrtinu uvedených výdajů (tedy nikoliv v plném rozsahu až do zletilosti mladšího syna). Za těchto předpokladů pak žádný dluh nevznikl.

3. Byl zjištěn tento skutkový stav:

4. Účastníci byli manželé, rozsudek o rozvodu manželství ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] nabyl právní moci 9. 1. 2018 Nezletilí synové byli svěřeni do výchovy a výživy otci (žalobci v nynějším řízení).

5. Účastníci měli ve svém SJM mj. družstevní podíl v bytovém družstvu, s nímž byla spojena práva a povinnosti k bytu – jednotce [číslo] na parc. [číslo] v obci [obec] [anonymizováno] [číslo]. Přibližně ve stejné době bylo zřejmé, že účastníci uhradí zůstatek investičního úvěru, tak aby v souladu se stanovami družstva byla jednotka převedena do výlučného vlastnictví.

6. Dne [datum] uzavřeli účastníci Dohodu, podle které uvedený byt připadne manželovi (žalobci), který následně do tří měsíců sepíše darovací smlouvu tak, aby každý ze synů účastníků ([jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození]) obdržel čtvrtinu bytu.

7. V bodě III. Dohody si dále ujednali, že se oba tito účastníci„ budou do zletilosti obou synů podílet na úhradě nákladů spojených s užíváním jednotky rovným dílem“, přičemž v uvedené větě byla za slovem„ jednotky“ ještě obsažena závorka obsahující poměrně podrobný výčet jednotlivých výdajů, resp. nákladů, např. dodávka tepla, dodávka teplé vody, dodávka vody, odvádění odpadních vod, dodávka elektřiny a plynu, naopak zde nebylo nic uvedeno u platbách do fondu oprav. Závorka neobsahovala slovo„ zejména“.

8. Dne [datum] došlo ke vkladu vlastnického práva (č.l. 4 p.v.), s právními účinky ke dni [datum], a to ve prospěch obou synů, tedy co do jedné čtvrtiny pro nezletilého [jméno] a co do jedné čtvrtiny nezletilého [jméno].

9. Nynější žalovaná požádala 23. 4. 2021, když se dozvěděla o provedeném vkladu, aby jí žalobce sdělil a doložil výši nákladů spojených s užíváním bytu (č.l. 43). K tomu dále uvedla (č.l. 31), že v té době probíhalo opatrovnické řízení o zvýšení výživného a styk matky s mladším synem (sp.zn. [spisová značka]), a veřejně v souvislosti s tím žalobce na uvedenou žádost žalované nereagoval, ani v opatrovnickém řízení nepředložil doklady o výši nákladů spojených s bytem. Zdůraznila, že žalobce reagoval až 30. 5. 2021 poté, co [datum] vyhlásil opatrovnický soud rozsudek v první instanci (viz např. obsah rozsudku [název soudu] ze dne 12. 10. 2021 č.j. [číslo jednací], založen na č.l. 17).

10. Zmiňovaný e-mail, jímž žalobce žalované dne 30. 5. 2021 odpověděl, je na č.l.

9. Aniž by to mělo přímý vliv na výsledek tohoto řízení, bylo tedy nesporné to, že ve vztahu k žalované jí žalobce vyčíslil a doložil požadované částky po cca měsíci od žádosti, což v nynějším řízení dost dobře nedokázal vysvětlit.

11. Uvedená okolnost má v nynějším sporu pouze ten výsledek, že pokud žalovaná v probíhajícím opatrovnickém řízení platby začala hradit, učinila tak ještě předtím, než jí příslušné výdaje byly doloženy, nešlo tedy o plnění s důsledkem uznání závazku (§ 2054 o.z.).

12. Dne [datum] tedy zdejší opatrovnický soud zvýšil výživné pro matku. Rozsudek byl změněn odvolacím soudem dne [datum], přičemž v bodě 15 odůvodnění odvolací soud uvedl, že matka zcela zajišťuje bytovou potřebu obou nezletilých, jednak tím, že se v jejich prospěch vzdala vypořádacího podílu k bytu, jednak především tím, že se na základě Dohody podílí na polovině nákladů„ spojených s užíváním bytu“. K dalším projevům účastníků v opatrovnickém řízení, které se týkaly Dohody, se soud vyjadřuje níže.

13. Starší syn [jméno] nabyl [datum] zletilosti.

14. Do měsíce října 2021 hradila žalovaná polovinu výdajů (tj. všech) spojených s předmětným bytem, od listopadu 2021 snížila tyto platby o 50%.

15. Při výkladu Dohody o SJM ze dne [datum] se soud nejprve věnoval části, uvádějící formulaci„ do doby nabytí zletilosti obou synů“.

16. K tomu uvedl žalobce, že žalovaná měla platit polovinu až do doby zletilosti mladšího syna [jméno] (tedy do března [rok]). Zavázala se hradit náklady za„ svoji polovinu“, kterou přenechala dětem, do doby, kdy obě děti budou zletilé. Znění navrhla sama žalovaná. Dle názoru žalobce je výhodnější pro žalovanou, pokud má její povinnost skončit se zletilostí mladšího syna, teprve v nedávné replice protistrany se objevilo, že to údajně bylo vnímáno jinak (uvedl 19. 10. 2022, č.l. 74).

17. Žalovaná nesouhlasila, brala jako samozřejmost, že se hradí vždy do zletilosti každého syna příslušná čtvrtina.

18. Soud uvádí k formulaci„ do doby nabytí zletilosti obou synů“, že tzv. objektivní výklad, tedy z hlediska„ nezávislého pozorovatele“, který by měl k dispozici pouze text dohody, by se spíše jednalo o časový okamžik [datum], tedy zletilosti [jméno] [celé jméno žalobce], do této doby by byla hrazena polovina nákladů bytu. Nebyla totiž použita opačná, jednoznačná formulace„ do doby zletilosti vždy toho kterého syna... jedna čtvrtina nákladů“.

19. Ohledně výkladu pojmu„ nákladů spojených s užíváním jednotky (dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody, odvádění odpadních vod atd., dodávky elektřiny a plynu, viz č.l. 7 p.v.)“ soud uvádí:

20. Objektivní výklad by byl takový, že by se jednalo o výčet taxativní, který záměrně neobsahoval fond oprav. Jednak v právních textech výčty, neobsahují-li dovětek„ zejména“, jsou považovány za výčty taxativní. Bylo také nesporné, že postupně došlo k precizaci tohoto ustanovení, kdy nejprve se žalobce tázal, jak žalovaná – která s tímto nápadem přišla – přesně rozsah těchto nákladů míní. Různé verze byly v rámci vyjednávání zasílány na vědomí, účastníci tedy nutně věnovali právě této otázce určitou pozornost.

21. Před objektivním výkladem však nejprve musí soud zjišťovat vůli, kterou účastník při svém projevu měl, byl-li takový úmysl protistraně znám, anebo musela-li o něm vědět (§ 556 odst. 1 věta 1 o.z.). Při tomto tzv. subjektivním výkladu se též zohlední mj. to, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2 citovaného ustanovení).

22. V rámci dokazování bylo k subjektivnímu výkladu Dohody, v obou jejích sporných místech, zjištěno následující.

23. Na č.l. 112 je přípis od právničky [anonymizováno] [příjmení], která tehdy zastupovala žalobce a uvádí v přípisu, že 9. 12. 2019 v rámci schůzky u ní v kanceláři jí [anonymizováno] [příjmení] (zmocněnkyně matky) řekla, že„ veškeré náklady, které by v budoucnu měly jít k tíži synů“, budou hrazeny společně rodiči, tomu odpovídala tehdejší textace smlouvy„ náklady spojené s jednotkou“, načež 11. 12. 2019 [anonymizováno] [příjmení] zaslala upravenou verzi se závorkou a výčtem v závorce. (Soud svědkyni [příjmení] nepředvolal, ač to žalobce navrhoval, neboť pokud její vylíčení je pravdivé, není to důvodem pro odchylný výsledek sporu.)

24. V opatrovnickém spisu [spisová značka] je na čl. 110 p.v. protokol ze [datum], kde matka uváděla, že souhlasí se schválením darovací smlouvy, nicméně nesouhlasí s tím dle jejího názoru děti samotné. Otec uváděl, že děti podíly na bytě nechtějí, ani nechtěly, místo toho chtěly, aby matka převedla byt otci; synové patrně nyní s přijetím daru souhlasí.

25. Dále (č.l. 111 opatrovnického spisu) v rámci svého výslechu uváděl [jméno] v únoru 2021, že nabízenou čtvrtinu bytu neodmítá, ale hned jak mu bude 18, tak ji chce darovat zpět tátovi, což [jméno] pravděpodobně po své zletilosti učiní rovněž.

26. Také nezl. [jméno] v rámci výslechu uvedl, že čtvrtinu bytu zpočátku nechtěl, teď už mu nevadí, že ji dostal, až mu bude 18, chce ji převést zpět tátovi.

27. Na č.l. 119b opatrovnického spisu se nachází podání matky datované 26. 3. 2021, kdy matka uváděla, že se v dohodě o SJM zavázala k tomu, platit„ až do doby zletilosti synů“ příslušný díl„ nákladů spojených s užíváním bytu“. Tudíž cca 4 000 Kč bude platit do zletilosti staršího syna a cca 2 000 Kč bude platit do zletilosti mladšího syna, uvedla tehdy matka s dovětkem, že otec bude do doby zletilosti dětí hradit pouze náklady na bydlení, spojené s jeho osobou. – Ve shodě s tím pak zařadila do téhož písemného podání tabulku v bodu 3. Tam uvedla náklady na výživu dětí, které bude hradit otec. Uvedla, že otec bude takto na bydlení dětí platit 0 Kč, k tomu připsala„ matka bude hradit samostatně, z důvodu darování bytu dětem“.

28. Na č.l. 212 opatrovnického spisu je závěrečný návrh matky z května 2021, kde rekapituluje, že v návaznosti na darování se zavázala„ za děti do doby jejich zletilosti hradit související náklady... takže v době 3 – 10/ 2021 musí hradit 3 220 Kč měsíčně a následně v době 11/ 2021 2026 bude hradit 1 610 Kč měsíčně“.

29. K tomu se dále váže rozsudek zdejšího soudu z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a to bod 45 odůvodnění, kde opatrovnický soud konstatoval, že se matka zavázala„ hradit polovinu výdajů spojených s bydlením v předmětném bytě... jelikož nezletilí se ke dni [datum] stali vlastníky každý ¼, matce již vznikla povinnost polovinu výdajů na bydlení hradit“. Uvedené konstatování opatrovnického soudu přitom nebylo podrobeno kritice ze strany žádného z rodičů.

30. V souladu s tím je také bod 14 odůvodnění odvolacího soudu (sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]; založeno ve spise [spisová značka] jako č.l. 20). Zde odvolací soud konstatoval, že matka otci platí na základě Dohody o SJM„ polovinu nákladů na bydlení“.

31. Z takto provedených důkazů soud učinil následující jednoznačné skutkové závěry k subjektivnímu výkladu Dohody. Za prvé žalovaná své opakované projevy uváděla jako to, jaký význam přikládá od samého počátku uzavřené Dohodě. Neuváděla např., že tím má na mysli nějaký návrh, tj. že oproti původně uzavřené dohodě má v úmyslu ji takto změnit a navrhuje to žalobci. Ani neuváděla, že jde pouze o její výklad, který je snad od počátku jiný než výklad žalobce. Za druhé, všechny tyto projevy žalované byly zpřístupněny žalobci, který na tyto projevy nijak nesouhlasně nereagoval. Pokud by žalobce s touto interpretací dohody nesouhlasil, mohl snadno vyjádřit nesouhlas, a to s jedním nebo s oběma rozhodujícími aspekty (které jsou nyní sporné). Vzhledem k velmi nestandardní podobě celé dohody o SJM by totiž zcela v obecné rovině přicházely do úvahy všechny 4 kombinace, tedy že hrazeny budou výdaje vč. fondu oprav nebo skutečně jenom výdaje uvedené taxativně v závorce, a dále že hrazena bude polovina výdajů bytu do dne [datum] anebo za každého syna čtvrtina vždy do jeho zletilosti. Matka tedy v opatrovnické věci deklarovala jednu z těchto čtyř možností. Proti tomuto nevznášel otec žádné výhrady. Z těchto důvodů vzal soud za prokázané, že takto byla dohoda míněna oběma stranami v době svého podpisu dne [datum], tj. že matka bude hradit podíl na všech nákladech spojených s bydlením, avšak vždy„ za toho kterého syna“ bude platit čtvrtinu, do zletilosti toho kterého syna.

32. K tomu je vhodné dodat, že skutečně vznikla situace poměrně neobvyklá, neboť objektivní výklad, nabízející se při nezávislém čtení textu dohody (§ 556 odst. 1 věta 2 o.z.) by v obou aspektech byl dle názoru soudu přesně opačný. Zákonodárce však zcela úmyslně stanovil v občanském zákoníku účinném od r. 2014, že pokud je zjištěna nějaká vůle účastníků, která byla u obou stran shodná (§ 556 odst. 1 věta 1 o.z.) a seznatelná protistraně, musí mít tento výklad vždy přednost. Tato úprava je dávána do kontrastu s bývalým § 35 odst. 2 obč. zák., který vůli zohledňoval jen tehdy,„ není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem“. Naopak v nové úpravě, pokud např. je zjištěno, že oba účastníci mají ve zvyku pod pojmem„ tucet“ mínit číslo 10, má to být respektováno. Úvaha zákonodárce je taková, že pokud se účastníci na něčem shodli, nemůže na to mít vliv názor třetí osoby, která by hypoteticky byla pozorovatelem jejich jednání nebo by četla písemnou smlouvu. V daném případě se dokonce ani nejednalo o nějakou neznalost na straně účastníků nebo slangové použití některého pojmu, nýbrž jednalo se evidentně o to, že ve vyostřené rodinné situaci účastníci vedli obtížné vyjednávání o textu Dohody. V době kolem podpisu Dohody ([datum]) bylo totiž konáno opatrovnické řízení (viz časové souvislosti, kdy první rozsudek byl z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], změna výživného s účinností od září 2020 byla v prvním stupni stanovena rozsudkem ze dne [datum]). Je tedy zřejmé, že dosažený text představoval jediný průsečík toho, co obě strany byly ochotny podepsat, a tím byl zjevně dán jeho obsah. Pro ilustraci toho lze dále uvést, že v rámci vyjednávání nejprve navrhla bývalá manželka 5. 9. 2019 (č.l. 64), že platby bude poskytovat„ do doby, než budou nezletilí schopni tyto náklady zajišťovat vlastními příjmy“, což opět nasvědčuje pro závěr, že v podtextu dohody byla myšlenka posuzovat každého syna zvlášť. Naproti tomu ohledně výčtu jednotlivých nákladů uváděla 11. 10. 2019 (č.l. 68) poměrně jednoznačně, že náklady, které je ochotna hradit, jsou (následoval tedy taxativní výčet, neobsahující fond oprav). Zřejmé tedy je, že během vyjednávání se návrhy účastníků různě vyvíjely.

33. Podpůrně lze také uvést hypotetickou situaci, kdy matka by prováděla platby stále ve stejné výši (1/2 výdajů) ještě po [datum] až do [datum]. V tom případě by byl zcela bezdůvodně zvýhodněn starší syn [jméno] (nabytí zletilosti [datum]), a to před mladším synem [jméno], neboť uvedené platby od matky by plynuly jen do 18. roku [jméno], ale do 23. roku [jméno]. K takovému rozlišování synů jejich rodiče neměli rozumný důvod (žádný neuváděli).

34. Dalším podpůrným argumentem pro závěr soudu je, že pokud by skutečně synové po dosažení zletilosti postupně své podíly darovali otci, potom důsledek takového kroku by musel být složitě dovozován výkladem, neboť v textu smlouvy samozřejmě zmíněn nebyl. Mechanický výklad dohody by vedl k absurdnímu závěru, že matka za [jméno] bude hradit čtvrtinu výdajů, přestože [jméno] již spoluvlastníkem bytu vůbec nebude.

35. Tolik tedy k výkladu Dohody.

36. Právní posouzení Dohody je takové, že se jednalo o smlouvu ve prospěch třetí osoby (§ 1767 o.z.), tedy ve prospěch dětí účastníků (např. daň z nemovitostí, poplatky za odvoz odpadu a podobné dávky, spojené bez dalšího s vlastnictvím nemovitosti). Pokud jde o další výdaje, kde například odběratelem elektřiny v bytě byl pouze otec, není pro účely tohoto řízení patrně nutné rozebírat detailně právní situaci, za koho vlastně měla matka výdaje hradit. Patrně by v tomto rozsahu šlo o smlouvu nepojmenovanou, kde podstatné je, že bylo dostatečně jasně sjednáno to, že určité výdaje, spojené s bytem či bydlením, bude hradit matka.

37. Jen pro úplnost se uvádí, že mezi účastníky se vyvinula celkem rozumná praxe, kdy tyto částky platil třetím osobám v plném rozsahu vždy nejprve otec (žalobce). Šlo o praktický postup jednak proto, že jinak by mohl hrozit vznik prodlení vůči příslušným dodavatelům, neboť po dojití faktury k rukám žalobce by musela proběhnout výzva od žalobce k žalované, aby žalovaná sama zaplatila dodavateli ½ faktury, což by bylo nepraktické. Naopak v tomto případě bylo výhodou, že otec sám byl spoluvlastníkem bytu, proto sám jako spoluvlastník rovněž prováděl obdobné platby a faktury tedy platil v plné výši. Takto zavedený postup vedl k tomu, že otec vždy v určité výši„ plnil za matku to, co po právu měla plnit matka“ (§ 2991 odst. 2 o.z.), a příslušné bezdůvodné obohacení pak měl právo žádat od žalované (matky) právě žalobce (otec). V tomto smyslu rovněž dohoda fungovala.

38. Dále bylo právně významné, zda a kdy bylo žalované doloženo, kolik zálohy činí. Stejně jako např. v případě náhrady škody, kde nelze mechanicky vycházet ze splatnosti„ bez zbytečného odkladu po výzvě“ a je žádáno, aby poškozený na zdraví např. přiměřeně doložil škůdci zdravotní posudek, tak také zde nelze mít za to, že žalovaná by byla povinna plnit v případě, že výzva k plnění by časově předcházela např. před doložením předpisu záloh ČEZu.

39. K této otázce bylo zjištěno, že dne 30. 5. 2021 žalovaná obdržela předpis záloh za období listopad 2020 – listopad 2021 (tvrzení žalovaného č.l. 135 p.v.), jak je prokázáno na č.l. 153.

40. Dnem 24. 3. 2022 je datována předžalobní upomínka (kterou žalovaná obdržela ještě v březnu 2022). Obsahovala též předpis záloh jednak fondu oprav od prosince 2020 a jednak záloh na plyn od listopadu 2021 a na elektřinu od prosince 2021. Z hlediska tohoto řízení postačuje zjištění, že žalovaná nejpozději koncem března 2022 výši záloh znala (žalobce požadoval úrok z prodlení od 1. 4. 2022).

41. Předpis záloh za dobu od prosince 2022 byl žalované doručen e-mailem 3. 12. 2022 (č. l. 113), spolu s vyúčtováním elektřiny za r. 2022.

42. Ke splatnosti opětovných měsíčních plateb (byla-li žalované doložena jejich výše) je vhodné uvést naopak ve prospěch žalobce, že nelze spravedlivě žádat od otce dětí, aby každý měsíc, jakmile příslušnou částku vynaložil, vždy znovu (jednotlivě) vyzýval žalovanou k úhradě ke svým rukám a teprve tím by dosahoval splatnosti. Naopak lze dovodit, že jakmile bylo žalované sděleno a prokázáno, kolik činí příslušné zálohy a kdy budou hrazeny, potom žalovaná měla platit k rukám žalobce bez zbytečného odkladu poté, co byly tyto zálohy vynaloženy (z rukou žalobce nebo teoreticky z rukou synů). O tomto ostatně účastníci neměli sporu.

43. Pokud jde o otázku, kolik měla žalovaná hradit, potom nejprve soud řešil právní otázku celkových nákladů spojených s bytem.

44. Předmětem řízení byly měsíce XI/2021 až IV/2022. Soud vzhledem k tvrzení žalované, že zde měla z období před listopadem 2021 přeplatek, posoudil období počínaje od III/2021.

45. Bylo nesporné, že v období březen 2021 – listopad 2021 tyto náklady činily 6 424 Kč měsíčně.

46. V prosinci 2021 činily 7 634 Kč měsíčně.

47. V lednu 2022 – dubnu 2022 činily 7 644 Kč měsíčně.

48. Konkrétní přehledný rozpis je obsažen, jakožto procesní tvrzení žalobce, v žalobě.

49. Pokud jde o tvrzení žalované, tato co do celkových nákladů proti tomuto nebrojila. K tomuto se váže její vlastní tabulka č.l. 147, odůvodňující částku 6 424 Kč měsíčně. Přitom pokud ohledně dalších měsíců uváděla částku nižší než žalobce, bylo tomu tak jenom proto, že nesouhlasila s navýšením měsíčních záloh na elektřinu, ke kterému přistoupil žalobce, kde soud však dává za pravdu žalobci. Je třeba respektovat svěření dětí do výchovy žalobci, který tedy může rozhodovat o konkrétním způsobu bydlení (nešlo-li o postup zcela úmyslně vybočující mezí rozumné úvahy). Zvýšení záloh navíc nemá žádný horší následek pro žalovanou, než vznik přeplatku nejpozději do 1 roku od zvýšení. Proto soud uzavřel, že celkové výdaje jsou takové, jak uvedl žalobce. Částka 7 644 Kč měsíčně (I- IV/2022) je též prokázána (viz tabulka sestavená žalobcem č.l. 13) jednak předpisem fondu oprav 5 094 Kč (č.l. 14) a předpisem záloh elektřiny 2 400 Kč měsíčně (č.l. 15), záloh za plyn 150 Kč měsíčně (č.l. 16 – jde o platbu 450 Kč čtvrtletně). Součet uvedených tří částek je 7 644 Kč měsíčně. Ohledně plynu činila záloha až do prosince 2021 měsíčně 140 Kč, od ledna 2022 měsíčně 150 Kč, z toho tedy vyplývá výjimečný součet částek v prosinci 2021 ve výši 7 634 Kč.

50. Soud uzavřel, že celkové náklady spojené s bytem byly v březnu až listopadu 2021 měsíčně 6 424 Kč, v prosinci 2021 pak 7 634 Kč a v lednu 2022 až dubnu 2022 pak 7 644 Kč měsíčně. Na jiném místě je odůvodněno, že za březen 2021 – říjen 2021 měla žalovaná hradit polovinu z celkových měsíčních nákladů, což je 3 212 Kč měsíčně. Počínaje listopadem 2021 měla žalovaná hradit čtvrtinu z celkových nákladů, což např. od ledna 2022 bylo 1 911 Kč měsíčně. [jméno] totiž nabyl zletilosti [datum] a s ohledem na měsíční platby je dohodu nutno vyložit tak, že ještě za celý říjen 2021 měl právo, aby za něho takto bylo hrazeno.

51. Žalovaná tedy měla zaplatit v období březen – říjen 2021 vždy 3 212 Kč měsíčně. V listopadu měla zaplatit 1 606 Kč (6 424 Kč). V prosinci měla zaplatit 1 908,50 Kč (7 634 Kč). Od ledna 2022 měla platit 1 911 Kč (7 644 Kč) měsíčně. Celkem tedy za březen 2021 – duben 2022 měla zaplatit 36 854,50 Kč.

52. Pokud jde o částečné plnění, poukázané platby od žalované k rukám žalobce byly v řízení nesporné. V červnu 2021 zaplatila 9 600 Kč. V červenci 4 233 Kč. V srpnu až říjnu zaplatila vždy 3 200 Kč. V listopadu 2021 až lednu 2022 zaplatila vždy 1 600 Kč měsíčně. Od února do května 2022 nezaplatila ničeho. Částky, zaplacené od června 2022 (2 000 Kč měsíčně) vedly dle názoru soudu k přeplatkům, kde hrazeno mělo být 1 911 Kč měsíčně. Tyto přeplatky může žalovaná využít do budoucna. V řízení bylo totiž nesporné, že platby učiněné po podání žaloby (25. 5. 2022) byly účelově určeny vždy na běžný měsíc, což žalobce akceptoval. Lze shrnout, že za březen 2021 – duben 2022 bylo žalobci uhrazeno celkem 28 233 Kč.

53. Ohledně vrácení platby dne 7. 12. 2022 žalovanou na účet žalobce bylo nesporné, že žalobce obdržel od příslušných dodavatelů určitý přeplatek z ročního vyúčtování (13 443 Kč, viz č.l. 115). Dohodu ze dne [datum] je třeba vykládat tak, že stejně jako se matka má podílet na zálohových platbách, musí se nutně v kladném slova smyslu podílet na přeplatku, který takto vznikne, a tento přeplatek má právo obdržet bez zbytečného odkladu poté, co je přeplatek vyplacen otci. Nesporné bylo, že žalobce 5. 12. 2022 na základě svých výpočtů poukázal žalované polovinu z částky 13 443 Kč, kterou žalovaná vrátila 7. 12. 2022 žalobci. Měla totiž za to (a sdělila zároveň s touto platbou), že měla obdržet částku vyšší, neboť má určité přeplatky vůči žalobci z předchozích období. Soud uvádí, že žalovaná pominula právní úpravu částečného plnění. Důsledkem částečného plnění není to, že částečně uspokojený věřitel vrátí celé přijaté plnění, nýbrž si je má ponechat a nadále má právo na doplatek případného zbývajícího dluhu. Pokud tedy žalovaná žalobci 7. 12. 2022 přijaté plnění vrátila, potom takto učinila bez právního důvodu a vzniklo na straně žalobce bezdůvodné obohacení dne 7. 12. 2022. Z hlediska nynějšího řízení je podstatné, že jakmile žalovaná případně vyzve žalobce k opětovnému vydání této částky, stane se teprve bezdůvodné obohacení splatným, k čemuž dosud nedošlo. V každém případě tedy v den vyhlášení rozsudku nelze k pohledávce žalované přihlížet a jakkoliv ji zúčtovat na platby z Dohody o SJM. Dodává se, že z téhož důvodu ani nebylo nutné zabývat se výší této pohledávky.

54. Pokud jde o platbu 1 600 Kč ze dne 14. 1. 2022, žalobce uvedl (str. 2 podání z 23. 3. 2023), že tuto platbu v původní žalobě neuvedl, neboť dne 10. 1. 2022 žalovaná naopak ve svém přípisu žalobci uvedla, že žalovanou nestíhá povinnost plnit a vznikl jí přeplatek. V průběhu řízení se pak účastníci ovšem shodli, že k platbě 1 600 Kč z ledna 2022 má v tomto řízení být přihlédnuto. Tato stanoviska soud hodnotí tak, že platba byla skutkově nesporná a nebyl tvrzen žádný právní důvod k ní nepřihlédnout. Soud uvádí, že v přípisu z 10. 1. 2022 (č.l. 11 p.v.) žalovaná neuváděla, že hodlá přestat plnit, proto i vzhledem k výši této platby přesně shodné, jako byly platby předchozí, tedy 1 600 Kč, šlo zjevně o platbu na tento závazek. Rozhodující je přiřazení (použití) platby, které je dáno tím okamžikem, kdy platba dojde věřiteli. Naopak odchylné, časově pozdější podání 19. 1. 2022 (č.l. 37), již je irelevantní pro důsledky platby, která byla učiněna dříve.

55. K otázce, zda lze pro účely předmětného období této žaloby (listopad 2021 – duben 2022) zohlednit existenci přeplatku z měsíců předchozích, soud uvádí následující.

56. Žalovaná v projevu č.l. 37 ze dne 19. 1. 2022 vůči protistraně uvedla, že eviduje přeplatek aktuálně 8 180 Kč, proto zastaví platby do června 2022 a v červnu začne hradit 2 000 Kč měsíčně. Soud dle § 574 o.z. (posuzovat jednání spíše jako platné) vzal do úvahy, že dohoda o SJM zavedla režim velmi obdobný vztahům mezi pronajímatelem a nájemcem. Uvedený projev žalované tedy znamená, že předchozí přeplatek má být zohledněn a využit pro nejbližší následující měsíce. Proto tento projev skutečně měl zamýšlené právní důsledky. Naopak by bylo přílišným formalismem trvat na tom, že předchozí vyšší platby od žalované vedly ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalobce, tudíž že žalovaná měla nejprve požádat o vrácení bezdůvodného obohacení, tím jej zesplatnit, a následně případně provést formální zápočet. Žalovaná totiž byla z hlediska termínů, kdy bude prováděno zúčtování, odkázána na zaslání příslušného vyúčtování do svých rukou ze strany žalobce. Proto nelze nic namítat proti projevu žalované, který byl učiněn prakticky uvnitř zúčtovacího období (zúčtování v listopadu 2021), kde žalovaná požádala v podstatě o to, aby přeplatky z měsíců minulých se přelévaly do měsíců budoucích. Z těchto důvodů soud provedl výpočet počínaje již březnem 2021.

57. Pokud jde o výši pohledávky, soud uvádí, že rozdíl mezi částkou, která měla být zaplacena (36 854,50 Kč) a částkou uhrazenou (28 233 Kč), vždy uváděno za dobu III/2021 až IV/2022, činí 8 621,50 Kč. Tato částka dosud nebyla žalobci uhrazena. Na jiném místě tohoto odůvodnění bylo uvedeno, že vymezení předmětu řízení je samozřejmě věcí žalobce, avšak zde v období, které žalobce určil, existoval přeplatek a tento je nutno zohlednit.

58. Částka 8 621,50 Kč byla splatná nejpozději 31. 3. 2022, neboť podstatné je, že nejpozději v uvedený den vznikla poslední dílčí pohledávka za měsíc březen.

59. Pokud jde o úrok z prodlení, potom žaloba zahrnovala nárok na částku 8 621,50 Kč a částku 6 612 Kč (obě se zákonným úrokem z prodlení od 1. 4. 2022 do zaplacení). Součet těchto částek totiž činí 15 233,50 Kč. Dále byla požadována další částka 3 822 Kč s úrokem z prodlení od 1. 5. 2022 do zaplacení. Z takto rozlišených nároků byl pouze první z nich důvodný, tj. na zaplacení částky 8 621,50 Kč s úrokem z prodlení od 1. 4. 2022.

60. Další dva nároky byly nedůvodné. V uvedené části tedy byla žaloba zamítnuta.

61. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud s ohledem na částečný úspěch každého z účastníků nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení.