17 C 1/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 25 575,90 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 953 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 20. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 17 622,90 Kč, úroku z prodlení 2 132,18 Kč, úroku z prodlení 507,9Kč, úroku 5 071,30 Kč, úroku 1 720,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 726,44‬ Kč od 25. 6. 2019 do 19. 3. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 773,44‬ Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, úroku 28 % ročně z částky 11 405,77 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku 27 % ročně z částky 3 320,67 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 25 575,90 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dvě smlouvy o zápůjčce. První z nich dne [datum], na základě které jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 1 416 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 993 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 440 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku v 60 týdenních splátkách po 248 Kč. Žalovaná ale nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkem zaplatila na smlouvu ze dne [datum] jen 9 932 Kč. Po započtení uhrazených částek částečně na jistinu a částečně na úrok a ostatní poplatky tak dluží u smlouvy ze dne [datum] na jistině 3 320,67 Kč, na úroku 1 720,94 Kč, na poplatcích 1 596,33 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok 27 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení. Druhou smlouvu o zápůjčce uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 2 586 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 8 750 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku v 60 týdenních splátkách po 467 Kč. Žalovaná ale nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkem zaplatila na smlouvu ze dne [datum] jen 5 115 Kč. Po započtení uhrazených částek částečně na jistinu a částečně na úrok a ostatní poplatky tak dluží u smlouvy ze dne [datum] dluží na jistině 11 405,77 Kč, na úroku 5 074,30 Kč, na poplatcích 9 253,13 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok 28 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení. Následně byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla poskytnuta žalované částka 8 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 248 Kč spolu s úrokem ve výši 1 416 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 993 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 440 Kč. Strany si ve smlouvě dohodly úrokovou sazbu ve výši 27 % ročně. Ze smluvních podmínek vyplývá, že administrativní činnost zahrnuje telefonické a písemné upozornění na prodlení s úhradou splátek, podporu telefonické linky a kontaktních (telefonických) center, činnost vyhotovení kopie smluvní dokumentace, mimořádné přijetí splátky na pobočce [anonymizováno]. Hotovostní režim splátek pak zahrnuje osobní podporu zákazníka při uzavření smlouvy, osobní doručení částky zápůjčky a osobní výběr splátek v místě bydliště zákazníka. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], pak uzavřeli dne [datum] další smlouvu o zápůjčce, na základě které byla poskytnuta žalované částka 15 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 467 Kč spolu s úrokem ve výši 2 586 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 8 750 Kč. Strany si ve smlouvě dohodly úrokovou sazbu ve výši 28 % ročně. Ze smluvních podmínek vyplývá, že zpracování a doručení zápůjčky zahrnuje administrativní činnost spojenou s uzavřením smlouvy, zavedením zákazníka do evidence, zpracování podkladů a dokumentace a osobní doručení a vyplacení částky zápůjčky v bydlišti zákazníka. Komfortní a flexibilní splácení pak zahrnuje hotovostní režim splátek a administrativní činnost spočívající v telefonické a písemné upozornění na prodlení s úhradou splátek, podporu telefonické linky a kontaktních (telefonických) center, činnost vyhotovení kopie smluvní dokumentace, mimořádné přijetí splátky na pobočce [anonymizováno]. Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Z žalobkyní předložených tabulek vyplývá, že žalovaná zaplatila na smlouvu ze dne [datum] celkem 9 932 Kč a na smlouvu ze dne [datum] celkem 5 115 Kč. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v červnu 2016 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 13,18 % ročně a v říjnu 2016 pak 12,88 % ročně.

4. Z úřední činnosti je soudu známo (sp. zn. 17 C 302/2020), že osoba uzavírající smlouvy a provádějící inkasa splátek pro společnost [právnická osoba] zpravidla nebyla jejím zaměstnancem, podnikala na vlastní živnostenský list, náklady na dopravu a telefony si hradila sama, její odměna za výběr inkasa činila 5 % z realizovaného výběru a za uzavření smlouvy s novým klientem obdržela odměnu 500 Kč a za každou další smlouvu s týmž klientem dostala odměnu 200 Kč.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

6. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

7. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Jak bylo zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a smluvních podmínek, dohoda o poplatku za administrativní zpracování zápůjčky 1 993 Kč neměla žádný specifický obsah a obsahem ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 440 Kč, tedy 43 % z celkové výše zápůjčky, byla povinnost žalované zaplatit za možnost inkasa splátek v místě svého bydliště. Úrok, který byl sice sjednán v sazbě 27 %, což je více než dvojnásobek průměrné sazby, a takový úrok by byl ještě v pořádku, nicméně dalším zasmluvněním poplatků, došlo k zastření cílů původního poskytovatele zápůjčky generovat různými poplatky další zisk. U smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] pak z jejího obsahu a smluvních podmínek vyplývá, že částka za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 8 750 Kč neměla žádný specifický obsah a pouze tyto sumy uměle navyšovaly úrok, který byl sice sjednán v sazbě 28 %, avšak dalším zasmluvněním poplatků také došlo k zastření cílů původního poskytovatele zápůjčky generovat různými poplatky další zisk. Ke generování zisku má být primárně určen úrok a pouze u tak specifických a individuálních obchodů, kde pouhý úrok by ke krytí nákladů nemohl nepostačit, je zapotřebí individualizovat takový obchod od ostatních smluveným poplatkem. Je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé půjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, nicméně taková činnost by měla být buď to kryta ze smluveného úroku, nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Pokud jde o inkasní poplatek, zcela jistě se jedná o poplatek za takovou činnost, kterou již nelze hradit ze smluveného úroku, nicméně pouze za situace, kdy náklady poskytovatele zápůjčky či úvěru v souvislosti s takto smluvenou službou jsou přiměřené k výši poplatku za ni.

9. Jak bylo uvedeno výše, z úřední činnosti je však soudu známo, že odměna osoby vybírající inkaso u každé splátky činí 5 % z inkasované částky, což by v případě smlouvy z [datum] bylo přibližně 12,40 Kč, přičemž na jedno inkaso připadalo 57,33 Kč (poplatek ve výši 3 440 Kč při 60 splátkách), a v případě smlouvy z [datum] to bylo přibližně 23,35 Kč, přičemž na jedno inkaso připadalo 145,83 Kč (poplatek ve výši 8 750 Kč při 60 splátkách). Původní poskytovatel zápůjčky tak u smlouvy ze dne [datum] z inkasované částky pouze na inkasním poplatku obdržel 78,4 % z inkasované sumy a 21,6 % připadlo konkrétnímu výběrci, navíc za situace, kdy se nejednalo zaměstnance společnosti [právnická osoba], s nímž by měla tato společnost mzdové výdaje, ale o samostatně podnikající subjekt, který veškerou svou činnost hradil ze svých prostředků, případně z podílu na inkasované částce. Vedle inkasního poplatku byl stranami sjednán další poplatek za administrativní zpracování ve výši 1 993 Kč, který i v případě, že by se jednalo o prvního klienta, znamená, že cca 75 % z tohoto poplatku opět připadlo společnosti a 25 % připadlo osobě výběrce, který smlouvu s klientem uzavřel. U druhé smlouvy (ze dne [datum]) pak výběrce obdržel na inkasním poplatku dokonce jen 16 % z inkasované sumy a původní poskytovatel zápůjčky 84 % Vedle inkasního poplatku byl stranami v této smlouvě sjednán další poplatek za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč, který i v případě, že by se jednalo o prvního klienta, znamená, že cca 69 % z tohoto poplatku opět připadlo společnosti a 31 % připadlo osobě výběrce, který smlouvu s klientem uzavřel. Činnost spojená se zpracováním a doručením smlouvy, stejně tak jako administrativní činnost, by měly být hrazeny primárně z úroku, který slouží ke generování zisku a pokrytí provozních nákladů, případně by měla být jejich cena přiměřená výši smluveného poplatku, což se však v daném případě nestalo. Naopak se jednalo o zasmluvněné poplatky, které měly pouze uměle navyšovat odměnu společnosti, která zápůjčku poskytla vedle již smluveného úroku. Cílem těchto poplatků tak nebylo ocenit poskytovanou službu, kterou již neleze saturovat ze smluveného úroku, ale skrytě navýšit smluvený úrok.

10. S ohledem k tomu, že v předmětném období byla u obdobných úvěrů či zápůjček úroková sazba v průměru 13,18 % ročně a 12,88 % ročně, leč při posouzení poplatku 6 849 Kč za 60 týdnů ze zapůjčených 8 000 Kč tak tato částka představuje 74,4 % ročně a při posouzení poplatku 12 961 Kč za 60 týdnů ze zapůjčených 15 000 Kč představuje 75 % ročně. Jelikož všechny smluvené poplatky bylo zapotřebí podle svého obsahu posoudit jako ujednání o úroku, bylo soudem shledáno ujednání o takto vysokém úroku jako zjevně se příčící dobrým mravům ve smyslu § 580 OZ, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 OZ, a to proto, že poskytovatel zápůjčky vedlejšími ujednáními o poplatcích zastřel skutečnou výši úroku, která v reálu činila cca 75 %, což téměř šestinásobně přesahovalo průměrné úrokové sazby v obdobných obchodech (blíže ke srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 13/2005).

11. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 7 953 Kč, která představuje dlužnou jistinu. Smlouvy o zápůjčce mezi žalovanou a společností [právnická osoba] totiž nebyly uzavřeny platně, a žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 OZ. Jelikož žalovaná obdržela 8 000 Kč 15 000 Kč, a to bez právního důvodu, jelikož uzavřené smlouvy byly neplatné, a uhradila pouze 15 047 Kč, je tak povinna žalobkyni, které byla platně pohledávka postoupena, uhradit zbytek jistiny, tedy 7 953 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 20. 3. 2020, jelikož nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniká až po výzvě, kterou žalobkyně žalované zaslala a určila lhůtu k plnění do 19. 3. 2020. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení, a je tak povinna zaplatit i úrok z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 130 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch, když otázka úspěchu se poměřovala nejenom při zohlednění jistiny, ale zejména i kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.