17 C 100/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 19 857,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. plynoucím z částky 19 200 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci toho rozsudku.

II. Ve zbývající části 657,58 Kč a žalovaném příslušenství neuvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 646,10 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 19 857,58 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 17. 2. 2021 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 25 482 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 118 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 5 524 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit hotovostně ve 78týdenních splátkách po 584 Kč, s poslední splátkou dne 17. 8. 2022. Žalované však uhradila celkem pouze částku 800 Kč. Žalobkyně vůči žalované v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 857,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 898,02 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 606,10 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 19 857,58 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 19 857,58 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřeli dne 17. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta hotovostně částka 20 000 Kč. Úvěr se žalovaná ve smlouvě zavázala vrátit ve 78týdenních splátkách po 584 Kč spolu s úrokem ve výši 16 118 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 5 524 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Z nesporného tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na úvěr uhradila částku 800 Kč.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 byly původním věřitelem , právnická osoba, postoupena žalobkyni i shora specifikovaná pohledávka za žalovanou.

5. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v únoru 2021 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 7,50 % ročně.

6. Jak bylo zjištěno ze smlouvy a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování úvěru v částce 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení v částce 5 524 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok nebyl, jak tvrdí žalobkyně v žalobě, sjednán v sazbě 15 % ročně, ale v sazbě 88 % ročně, což je ostatně uvedeno i v samotné smlouvě. Již jen v takové výši sjednaný úrok je sám o sobě nemravný.

7. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.

10. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 o. z. ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatné obě celé smlouvy o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to, pokud jde o částku 19 200 Kč, představující nesplacenou část jistiny. Úvěrová smlouva mezi žalovanou a společností , právnická osoba, nebyla uzavřena platně. Žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaná obdržela částku 20 000 Kč bez právního důvodu a vrátila dosud 800 Kč, je povinna žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele, uhradit nesplacenou část jistiny tedy částku 19 200 Kč.

13. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 4. 11. 2025. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Žalobkyně soudu doložila odeslání (doručení) oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, ve které byla obsažena i výzva k úhradě dluhu do deseti dnů. Výzva byla žalované za užití ust. § 573 o. z. doručena dne 24. 10. 2025 a ode dne uplynutí 10 dnů, tedy od 4. 11. 2025, je žalovaná v prodlení.

14. Soud se již s ohledem na shledanou neplatnost smlouvy pro rozpor s dobrými mravy nezabýval tím, zda žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť to s ohledem na skutečnost, že se žalovaná v řízení nedomáhala stanovení splatnosti dluhu v jiné, než-li v zákonem stanovené 3denní lhůtě tak jak mu umožňuje ust. § 87 odst. 2 z. č 257/2016 Sb., považoval za nadbytečné.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu případně je možné vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 97 % a neúspěšná v rozsahu 3 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 94 %. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 857,58 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně představují částku 2 815 Kč, z níž pak 94 % činí 2 646,10 Kč, které musí žalovaná uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.