17 C 102/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem JUDr Petrem Kulawiakem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o zaplacení 150.000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 150.000 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně z této částky od 2. 9. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 43.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1 Žalobce se po žalovaných domáhal zaplacení částky 150.000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 2. 9. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že 13. 10. 2017 uzavřel s oběma žalovanými smlouvu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu a s tím spojeným nájmem řadové družstevní garáže [číslo]. V souladu se smlouvou žalobce uhradil 17. 10. 2017 kupní cenu ve výši 150.000 Kč. Žalovaní však přípisem z 5. 2. 2018 odstoupili od smlouvy, nicméně kupní cenu přes opakované výzvy žalobci nevrátili. Bezdůvodně se tak obohatili na úkor žalobce. 2 Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že ve smlouvě o převodu družstevního podílu a občanských práv a povinností ohledně garáže bylo uvedeno, že kupní cena bude uhrazena z vlastních zdrojů nabyvatele. Od žalobce však žalovaní smluvenou částku neobdrželi a nemají tedy co vracet. Při jednání žalovaný ad 1) uvedl, že žalovaným vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty vůči žalobci, a do výše žalované částky tak uplatnil obranu nárokem na zaplacení této smluvní pokuty, který vyplývá ze smlouvy o rezervaci. 3 Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Účastníci uzavřeli smlouvu o převodu družstevního podílu a členských práv a povinností, s nímž bylo spojeno právo nájmu družstevní garáže [číslo]. Žalobce jako nabyvatel se zavázal zaplatit kupní cenu 150.000 Kč za převod družstevního podíl. Strany se dohodly na právu odstoupit od smlouvy, pokud bude odstoupeno od kupní smlouvy uzavřené stejného dne mezi převodci na straně jedné jako prodávajícím a společností [právnická osoba] Podle výpisu z účtu byla společností [právnická osoba] 17. 10. 2017 uhrazena částka 150.000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o převodu družstevního podílu s poznámkou [ulice a číslo] – družstevní podíl převod. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že společnost [právnická osoba] nezaplatila kupní cenu ze zmíněné kupní smlouvy uzavřené s žalovanými, a tak vzniklo žalovaným právo odstoupit od smlouvy o převodu družstevního podílu. Mezi účastníky bylo nesporné i to, že žalovaní odstoupili od smlouvy o převodu družstevního podílu i od smlouvy, na základě níž měla být převedena nemovitost. Smlouva o převodu družstevního podílu neobsahuje ujednání o smluvní pokutě. Ujednání o smluvní pokutě obsahuje smlouva o rezervaci uzavřená však mezi žalovanými a společností [právnická osoba] V této smlouvě se smluvní strany dohodly, že žalovaní poskytnou součinnost k tomu, aby na společnost [právnická osoba] byla převedena nemovitost ve smlouvě specifikovaná za 10 850 000 Kč a družstevní podíl za 150 000 Kč. Dále uzavřely stejné smluvní strany dne 13.10.2017 kupní smlouvu k předmětné nemovitosti, v níž se dohodly na smluvní pokutě ve výši 363 000 Kč (stejně jako v rezervační smlouvě), kterou bude povinna zaplatit žalovaným společnost [právnická osoba] v případě, že do 15.12.2017 nezaplatí kupní cenu nemovitosti. Mezi stranami pak bylo nesporné, že na [právnická osoba] nebylo možné družstevní podíl, jelikož to bylo možné jen na fyzickou osobu. Žalobce napsal žalovaným dopis, v němž uvádí, že dne 2. 1. 2018 mu byl doručen dopis žalovaných, ve kterém uplatňují vůči společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 363.000 Kč na základě kupní smlouvy. Žalobce, který je zároveň jednatelem této společnosti, uvedl, že s úhradou smluvní pokuty do budoucna počítají. Předžalobní výzvou ze dne 16.8.2018 byli žalovaní vyzváni k vrácení částky 150 000 Kč žalobci. 4 Jako nadbytečné byly zamítnuty důkazy na provedení smlouvy mezi žalovanými a paní [jméno] [příjmení], jelikož tento důkaz se týkal původně žalovanými zmiňovaného nároku na náhradu škody, od jehož uplatnění však při jednání žalovaný ustoupil. Dále pro nadbytečnost byl zamítnut důkaz v podobě dopisu zástupci žalobce, který obsahoval návrh na uzavření dohody o narovnání. 5 Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], která však nebyla účastníkem tohoto řízení, uzavřela s žalovanými smlouvu, na základě níž chtěla koupit nemovitost žalovaných a dále měla vůli koupit i garáž. Jelikož nebylo možné, aby podíl v družstvu, s nímž byl spojen nájem této předmětné garáže, koupila obchodní korporace, dohodli se žalobce a žalovaní na tom, že žalobce, který je jednatelem předmětné společnosti, se stane členem předmětného družstva a za převod obchodního podílu zaplatí 150.000 Kč Cena 150.000 Kč za převod obchodního podílu byla ze strany žalobce uhrazena, leč společnost [právnická osoba] neuhradila kupní cenu nemovitosti. Žalovaní proto odstoupili od obou smluv, nicméně žalobci nevrátili cenu za převod družstevního podílu. 6 Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7 Jelikož žalovaní odstoupili od smlouvy, na základě níž byla za žalobce uhrazena žalovaným částka 150.000 Kč, vznikla žalovaným povinnost vrátit tuto částku, protože ve smyslu § 2004 odst. 1 OZ byl závazek zrušen od počátku. Žalovaní si nesplnili svou povinnost vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky a obohatili se tak na jeho úkor bez spravedlivého důvodu, a jsou tak ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ povinni mu vydat to, oč se obohatili, jelikož odstoupením od smlouvy ve smyslu § 2991 odst. 2 odpadl důvod, na základě něhož žalovaní získali majetkový prospěch ve výši 150.000 Kč. Žalovaní se bránili dvěma argumenty. Jednak tím, že peněžní prostředky neposkytl žalobce osobně. Ustanovení § 1935 OZ umožňuje, aby dlužník plnil pomocí jiné osoby svůj dluh. Věřitel pak podle § 1936 odst. 1 OZ je povinen takové plnění přijmout. K tomu také došlo v posuzovaném případě, kdy za žalobce plnila jeho povinnost uhradit cenu za převod družstevního podílu ve výši 150.000 Kč společnost [právnická osoba] Tato společnost však nebyla přímým dlužníkem žalovaných ze smlouvy o převodu družstevního podílu a žalobce pouze jejím prostřednictvím uhradil dluh, který mu vůči žalovaným vznikl. Povinnost vrátit peněžní prostředky tak neměli žalovaní vůči této společnosti, ale přímo vůči žalobci. Ze způsobu platby je totiž evidentní, na jaký dluh bylo plněno a tedy to, že tento dluh vyplývá právě ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanými. Žalovaní se dále bránili tím, že jim vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, kterou uplatnili jako obranu proti žalované částce. Na základě provedeného dokazování však vyplynulo, že žalobce a žalovaní si žádnou povinnost uhradit smluvní pokutu neujednali a tato povinnost byla ujednána žalovanými pouze ve vztahu se společností [právnická osoba], která však není účastníkem tohoto řízení. Jestli žalovaným vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty vůči společnosti [právnická osoba], nebylo v tomto řízení řešeno, jelikož pro výsledek tohoto sporu bylo pouze podstatné, zda žalobci vznikla povinnost zaplatit žalovaným smluvní pokutu, což však nebylo prokázáno. Poukazovali-li žalovaní na to, že žalobce si byl v zaslaném dopise vědom povinnosti zaplatit smluvní pokutu, je vhodné zdůraznit, že žalobce koncipoval dopis jako jednatel společnosti [právnická osoba] Přestože v něm uvedl, že počítá do budoucna s úhradou smluvní pokuty, neznamená to ještě, že by tento příslib zavazoval samotného žalobce, jednal-li za společnost [právnická osoba], a navíc takovýto příslib sám o sobě není titulem k náhradě smluvní pokuty, jelikož nárok na zaplacení smluvní pokuty vzniká z ujednání stran a nikoli z příslibu. 8 Jelikož žalobce, který uhradil žalovaným částku 150.000 Kč, je ve věci aktivně legitimován, přestože částku uhradil prostřednictvím třetí osoby, a žalovaní si nesplnili svou povinnost vrátit mu bezdůvodné obohacení, kterého se jim dostalo plněním ze strany žalobce z důvodu, který odpadl po odstoupení od smlouvy, soud žalobě vyhověl a uložil žalovaným dlužnou částku uhradit. Žalovaní jsou také povinni uhradit zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož příslušenství bezdůvodného obohacení je splatné na výzvu, a žalobce prokázal, že žalovaní byli vyzváni k úhradě bezdůvodného obohacení před datem, od něhož je úrok z prodlení požadován. Žalovaní totiž neprokázali, že by se s žalobcem dohodli na smluvní pokutě, kterou by mohli uplatnit obranu proti žalované částce, ani nebyl důvodný argument, že nebyli povinni žalobci vrátit poskytnutou částku, jelikož ta jim nebyla vyplacena ze strany žalobce. 9 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7.5.2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 5 úkonů právní služby po 7.100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a vyjádření zástupce žalobce ze dne 21. 9. 2020) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 5 zmíněných úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a zaplaceným soudním poplatkem 6.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobce. 10 Lhůta k plnění jak u žalované částky, tak u nákladů řízení byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., a to přesto, že žalovaný při jednání požádal o umožnění splátek ve výši 500 Kč měsíčně z důvodu nemajetnosti. Splátky žalovaným nebyly umožněny, a to proto, že navržená výše splátek byla nepřiměřeně nízká a pouze jistina by při takovém splácení byla uhrazena v horizontu 25 let, a zejména s ohledem k tomu, že žalovaný odmítl sdělit, jak naložil s prostředky utrženými za prodej nemovitosti v hodnotě kolem 11 milionů korun, a pouze uvedl, že tyto prostředky použil na charitu. Je-li to skutečně pravda a použili-li žalovaní prostředky v této výši na charitu, není možné, aby se charitativně vůči nim choval i žalobce, případně jeho zástupce a vyčkávali v řádu desítek let na uhrazení žalované částky, resp. nákladů řízení.