17 C 117/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A jakožto insolvenční správce dlužníka Jméno žalobkyně B ., IČO IČO žalobkyně B se sídlem Adresa žalobkyně B proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zaplacení 311 014 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 311 014 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 311 014 Kč od 8. 12. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 47 820 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Společnost , Jméno žalobkyně B, ., IČO , IČO žalobkyně B, , se sídlem , adresa, se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10. 11. 2018 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost uhradit částku 311 014 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok na zaplacení odůvodnila tím, že vůči žalované uplatňuje právo na úhradu smluvní pokuty plynoucí ze smlouvy o dílo, kterou jako objednatel uzavřela se žalovanou jako zhotovitelem dne 11. 7. 2017. Žalovaná se dostala do prodlení s dokončením a předáním díla. Dílo žalovaná začala zhotovovat dne 18. 7. 2017 a mělo být dle smlouvy dokončeno do 24. 10. 20217. Prodlení žalované tak trvalo 44 dnů, od 25. 10. 2017 do 7. 12. 2017, kdy bylo dílo předáno a za každý den prodlení má žalovaná uhradit smluvní pokutu ve výši 0, 5 % z ceny díla smluvené v čl. III.1 a) smlouvy. Vznesený nárok na smluvní pokutu uplatnila , Jméno žalobkyně B, . dle čl. IX. 2 smlouvy o dílo.

2. Dne 14. 2. 2019 byl Krajským soudem v Praze ve věci vedené pod sp. zn. KSPH , spisová značka, zjištěn úpadek společnosti , Jméno žalobkyně B, . a na její majetek byl prohlášen konkurs. Současně byla insolvenčním správcem společnosti , Jméno žalobkyně B, . (dále též jen jako objednatel) ustanovena žalobkyně. S ohledem na přerušení řízení u Okresního soudu Plzeň-město ze zákona dle § 263 z. č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon, (dále jen IZ) byla žalobkyně dle ust. § 264 IZ vyzvána ke sdělení, zda navrhuje v tomto řízení pokračovat. Podáním ze dne 18. 1. 2024 žalobkyně navrhla, aby bylo v řízení pokračováno. V souladu s ust. § 264 odst. 1, in fine IZ se žalobkyně stala dne 18. 1. 2024 namísto společnosti , Jméno žalobkyně B, . účastníkem v tomto řízení, a to na pozici žalobkyně. Dne 27. 3. 2024 byl vydán elektronický platební rozkaz proti kterému si žalovaná podala odpor v důsledku čehož byl platební rozkaz zrušen.

3. Žalovaná v odůvodnění odporu odmítla, že by byla povinna hradit smluvní pokutu, neboť v prodlení s dokončením díla nebyla. Za sporný označila okamžik zahájení prací a za sporný označila i okamžik dokončení díla, když termín podpisu předávacího protokolu dne 7. 12. 2017 nedokládá datum faktického dokončení díla. Žalovaná dále uvedla, že v průběhu provádění díla došlo i k předpokládanému přerušení, resp. prodloužení běhu lhůty pro jeho dokončení, a to jednak z důvodů povětrnostních (čl. IV.6 smlouvy) a jednak z důvodu neposkytování řádné součinnosti ze strany objednatele (čl. IV.7 smlouvy). K přerušení provádění díla došlo i v důsledku změny pokynů objednatele v důsledku nevhodnosti požadovaného technologického postupu provádění díla a s tím související poučovací povinnosti žalované dle ust. § 2594 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaná dále uvedla, že objednatel byl pravidelně v prodlení s úhradou záloh na cenu díla a dále že odmítl převzít dílo, které bylo dokončené již v listopadu 2017 (ve 46. kalendářním týdnu) a k formálnímu stvrzení předání díla tak došlo až dne 7. 12. 2017. Žalovaná dále ponechala na úvaze soudu, zda je ujednání o smluvní pokutě vůbec platné, když čl. IX.2 smlouvy odkazuje na čl. IV.2 smlouvy, ačkoliv ten neobsahuje termín dokončení díla a je tedy otázkou, zda je ujednání o smluvní pokutě určité.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání, ke kterému se žalobkyně, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalobkyně a vycházel z obsahu spisu.

5. Nejprve se soud musel vypořádat s námitkami, které žalovaná ve svém odporu označila jako námitky procesní. Pokud jde o otázku, zda byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu opatřen podpisem právního zástupce tehdejší žalobkyně, soud konstatuje, že dle č. l. 2 spisu je zřejmé, že návrh byl řádně elektronicky podepsán. Námitka žalované, směřující k tomu, že žalobkyně neuhradila soudní poplatek ve správné výši, taktéž neobstojí, když soudní poplatek byl uhrazen ve výši 4 % ze žalované částky, tak jak je stanoveno v Sazebníku soudních poplatků pod položkou 2 písm. c) pro případ návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále soud konstatuje, že označení žalobkyně v elektronickém platebním rozkazu, které žalovaná označila za chybné, bylo v souladu s ust. § 264 odst. 1 IZ, tak jak je již vysvětleno shora.

6. Soud následně na základě provedených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

7. Ze smlouvy o dílo označené č. 43/2017 a uzavřené dne 11. 7. 2017 žalovanou jako zhotovitelem a společností , Jméno žalobkyně B, . jako objednatelem soud zjistil, že se žalovaná zavázala zhotovit dílo, a to montáž lícových pásů a lícových cihel na stavbu – bytový dům , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, . Cena díla byla sjednána v čl. III. smlouvy na částku 2 910 025,13 Kč bez DPH a byla rozčleněna na částku v čl. III.1 a) ve výši 1 413 702,60 Kč za provedení obkladu-montáž stavby a na částku v čl. III.1 b) ve výši 1 496 322,53 Kč za dodaný materiál. Termíny plnění si strany sjednaly v čl. IV. smlouvy tak, že v čl. IV.1 smlouvy byl sjednán termín předání a převzetí staveniště na 26. 6. – 29. 6. 2017, kdy měla být provedena kontrola připravenosti stavby a upřesnění zahájení prací. V čl. IV.2. smluvní strany ujednaly termín zahájení prací tak, že předpoklad je 29. kalendářní týden, bude upřesněno při předání staveniště a podmínkou je podpis smlouvy do 20. 6. 2017. Doba kompletace materiálu pro stavbu byla ujednána minimálně na 21 dnů. V čl. IV. 3 smlouvy byl sjednán termín pro dokončení a předání díla na 14 týdnů od zahájení prací. Z čl. IX. smlouvy soud zjistil, že si zde smluvní strany ujednaly podmínky pro vznik nároku na smluvní pokuty. Dle čl. IX.2 smlouvy je žalovaná povinna uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 0, 5 % z ceny díla dle čl. III. 1 a) /tedy z částky 1 413 702,60 Kč/, a to za každý den prodlení s dokončením díla oproti lhůtě sjednané v čl. IV. odst. 4. 2. smlouvy.

8. Z listiny označené jako denní záznam stavby na čl. 18, druhá strana, a to ze zápisu datovaného dnem 18. 7. 2017, soud zjistil, že tento zápis není opatřen podpisy smluvních stran a je zde uvedeno, že došlo k předání a převzetí staveniště, k převzetí kontejneru pro skladování nářadí, převzetí odběrných míst a školení BOZP. Žalovaná při jednání uvedla, že jí není známo, kdo předmětné zápisy do stavebního deníku prováděl, že ona to nebyla, žádný stavební deník k dispozici nemá a poukázala na skutečnost, že zápis z 18. 7. 2017 ani není opatřen podpisy smluvní stran. Tímto tvrzením žalované byla značně snížena i věrohodnost předloženého stavebního deníku jako důkazu, navíc za situace, kdy soud nemá k dispozici vyjádření žalobkyně k tomuto tvrzení, neboť ta se k jednání nedostavila. Pokud žalobkyně tento listinný důkaz navrhla k prokázání svého tvrzení o zahájení prací dne 18. 7. 2017, soud konstatuje, že takovou skutečnost z předložené listiny, resp. ze zápisu z tohoto dne nezjistil a tvrzení žalobkyně o zahájení prací dne 18. 7. 2017 má za neprokázané.

9. Z listiny označené jako předávací protokol soud zjistil, že objednatel prohlásil, že dílo je dokončené a že dne 7. 12. 2017 došlo k jeho protokolárnímu předání. Pokud žalobkyně tento listinný důkaz navrhla k prokázání svého tvrzení o dokončení díla dne 7. 12. 2017, soud konstatuje, že takovou skutečnost z předložené listiny nezjistil a tvrzení o dokončení prací dne 7. 12. 2017 má za neprokázané. Z této listiny má soud za prokázané pouze to, že dne 7. 12. 2017 došlo k předání díla, což není totožný okamžik s okamžikem dokončení díla, jak bude vyloženo níže.

10. Z ostatních provedených listinných důkazů (výzva k zaplacení smluvní pokuty, doklad o jejím doručení žalované a účetní soupis o hrazení vystavených faktur na č. l. 50 spisu) soud nezjistil žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci. Provádění dalších důkazů navržených žalovanou soud pro jejich nadbytečnost zamítl.

11. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno, neboť se jí navrženými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení o okamžiku zahájení prací (18. 7. 2017) a tvrzení o okamžiku dokončení prací (7. 12. 2017).

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.

13. Soud se musel nejprve zabývat námitkou žalované, zda smluvní pokuta byla vůbec sjednána určitě a tedy platně, když v čl. IX.2. smlouvy se výše smluvní pokuty sjednává za každý den prodlení s dokončením díla oproti lhůtě sjednané v čl. IV. odst. 4. 2., v kterémžto článku smlouvy je však uveden termín zahájení prací, a nikoliv jejich dokončení. Podle ust. § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné a podle ust. § 578 o. z. chyby v psaní nebo v počtech nejsou právnímu jednání na újmu, je-li jeho význam nepochybný. Pokud ujednání článku IX.2. smlouvy navazuje povinnost hradit smluvní pokutu na okamžik dokončení díla je zřejmé, že odkaz na ujednání čl. IV. odst. 4. 2. smlouvy, kde není termín dokončení díla uveden, je pouhou chybou v psaní. Vůlí smluvních stran bylo evidentně sankcionovat či zajistit povinnost dokončit dílo ve smluveném termínu dokončení, který je uveden explicitně v čl. IV. 4. 3. smlouvy. Soud považuje ujednání o smluvní pokutě dle ust. čl. IX.2. smlouvy za určitě a platně sjednané, když odkaz na čl. IV. 4.2. je pouze chybou v psaní a jazykovým výkladem lze bez pochyb dospět k jedinému logickému závěru, a to že smluvní strany měly v úmyslu odkázat na čl. IV. 4.3. smlouvy, tedy na sjednanou lhůtu dokončení díla.

14. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Smluvní strany si ujednaly smluvní pokutu za prodlení žalované s dokončením díla a její výše měla být určena ve sjednané procentní výši za každý den prodlení. Dílo mělo být dle dohody smluvních stran v čl. IV.1. a IV.2 smlouvy zahájeno v termínu, který měl být upřesněn při předání staveniště a dokončeno do 14 ti týdnů plynoucích od zahájení prací (čl. IV.3). Ke zjištění skutečnosti samotného prodlení žalované a současně ke stanovení počtu dnů případného prodlení žalované a tím i výše smluvní pokuty je tedy potřeba znát údaj o dni zahájení prací a dni dokončení díla.

15. Pokud jde o sjednaný okamžik zahájení prací, upravuje ho čl. IV.1. a IV.2. smlouvy jako pouze předpokládaný termín, bez uvedení data, navíc podmíněný podpisem smlouvy dne 20. 6. 2017. Smlouva byla podepsána až dne 11. 7. 2017. Bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala tvrzený okamžik zahájení prací. Z jediného, k tomuto tvrzení navrženého důkazu, a to stavebního deníku, soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. I kdyby soud pominul zpochybnění samotné věrohodnosti tohoto důkazu žalovanou, když neobsahuje podpisy obou smluvních stran a není zřejmé, kdo ho sepisoval a zda skutečně zaznamenává průběh zhotovení díla, pak zápis z 18. 7. 2017 prokazuje pouze okamžik, kdy došlo k předání staveniště. Okamžik předání staveniště a okamžik zahájení prací však smlouva o dílo výslovně odlišovala, když v čl. IV.1. smlouvy je ujednáno, že až po předání staveniště dojde ke kontrole připravenosti stavby a upřesnění zahájení prací. V čl. IV. 2. smlouvy je dále uvedeno, že kompletace materiálu pro stavbu je minimálně 21 dní. Je tedy zřejmé, že bylo vůlí smluvních stran odlišovat okamžik předání staveniště a okamžik zahájení prací. Žalobkyně, ač tvrdila zahájení prací dne 18. 7. 2017, toto tvrzení v řízení neprokázala.

16. Žalobkyně v řízení dále tvrdila, že k dokončení díla došlo dne 7. 12. 2017. Z důkazu označenému k tomuto tvrzení, a to z předávacího protokolu, soud zjistil, že 7. 12. 2017 došlo k předání díla. Podle ust. § 2064 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Je zřejmé, že občanský zákoník odlišuje okamžik provedení díla od okamžiku dokončení díla. Dokončení díla je jedním ze dvou kumulativních předpokladů pro provedení díla a je odlišné od okamžiku předání díla. Okamžik dokončení díla je přímo upraven občanským zákoníkem. Pokud žalobkyně k prokázání tvrzení o okamžiku dokončení díla označila jako důkaz předávací protokol ze dne 7. 12. 2017, tak ani v tomto směru neunesla své důkazní břemeno, když protokol prokazuje den předání, a nikoliv den dokončení díla a obsahuje pouze prohlášení objednatele o tom, že dílo je ke dni předání dokončené, aniž by však vyjadřovalo, jaký den k dokončení díla došlo.

17. Shrnuto tedy, předpokladem úspěchu žalobkyně v řízení bylo prokázání prodlení žalované s dokončením (nikoliv předáním či provedením) díla, jakožto hypotézy umožňující uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty dle čl. IX.2 smlouvy o dílo. Žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně samotné existence prodlení žalované, když neprokázala v řízení ani okamžik zahájení prací ani okamžik dokončení díla. Pokud nebyla žalobkyně schopna soudu prokázat prodlení žalované, pak nemohla být se žalobou úspěšná a soud žalobu zcela zamítnul.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 820 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 311 014 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 580 Kč za další poradu s klientem přesahující 1 hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. a z částky 9 580 Kč za účast při jednání soudu dne 24. 5. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Dále soud přiznal nárok na náhradu čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 520 Kč ve výši 8 300 Kč.