17 C 134/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 8 761,21 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 761,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 761,21 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 1 056,24 Kč a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 761,21 Kč od 13. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 8 761,21 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 15. 2. 2017 smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně i poskytování kontokorentního úvěru k tomuto účtu. V souladu se smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaná však porušila své smluvní závazky tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdce žalobkyně proto zrušil poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 8 761,21 Kč dne 8. 10. 2018 převedl na nově otevřený úvěrový účet a umožnil žalované debetní zůstatek hradit ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena, proto právní předchůdce žalobkyně celou dlužnou částku zesplatnil a vyzval žalovanou k okamžité úhradě částky 8 761,21 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, dlužná jistina proto byla úročena sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 29 %, jak bylo sjednáno ve smluvních podmínkách. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni. Vedle dlužné jistiny žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 056,24 Kč a rovněž 29% úrok ročně z částky 8 761,21 Kč od 13. 2. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny jí byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], dne 15. 2. 2017 smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě společnost pro žalovanou zřídila běžný účet a poskytla jí úvěrový limit ve výši 5 000 Kč Smluvní úrok z nepovoleného debetního zůstatku byl sjednán ve výši 29 % ročně. Pro případ překročení povoleného limitu si strany sjednaly možnost banky převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet a umožnit žalované jeho úhradu v splátkách. Pro případ, že se žalovaná ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky, strany sjednaly možnost banky prohlásit jakékoliv dluhy žalované za ihned splatné. Žalovaná překročila povolený úvěrový limit, čímž porušila své povinnosti ze smlouvy. Z výpisu z úvěrového účtu předloženého žalobkyní vyplynulo, že na běžném účtu žalované vznikl debetní zůstatek ve výši 8 761,21 Kč, který banka převedla na nově otevřený úvěrový účet a umožnila žalované jej hradit ve splátkách. Jelikož žalovaná dlužnou částku řádně a včas nesplácela, přistoupila banka k zesplatnění dlužné částky ke dni 12. 2. 2019. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 18. 11. 2020. Žalovaná v řízení netvrdila, tím spíše neprokázala, že by žalovanou částku zaplatila.

4. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

5. Dle § 2665 OZ, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

6. Dle § 2395 OZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 2662 OZ, přičemž v souladu s § 2665 OZ se na tento smluvní vztah použijí ustanovení o úvěru. Na základě této smlouvy vedl právní předchůdce žalobkyně pro žalovanou běžný účet a poskytl jí úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když úvěrový rámec překročila, čímž na běžném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 8 761,21 Kč. Debetní zůstatek pak právní předchůdce žalobkyně převedl na nově otevřený úvěrový účet a umožnil žalované jeho placení ve splátkách. Žalovaná debetní zůstatek ani zčásti neuhradila, pročež došlo k zesplatnění celého dluhu. Jelikož si žalovaná nesplnila své smluvní povinnosti a dlužnou částku neuhradila, bylo žalobě vyhověno. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého dluhu, a proto má žalobkyně právo i na úrok za dobu prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalované byla určena obecná třídenní lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.