17 C 151/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % od 12. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím a to s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 9. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které mu vyplatila částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 11. 11. 2019. Žalobkyně žalovaného k vrácení částky vyzvala 3. 12. 2021 spolu s oznámením o postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně se touto žalobou domáhala vrácení částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od 12. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Dne 11. 9. 2019 uzavřela společnost právnická osoba s žalovaným smlouvu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Obsahem této smlouvy bylo bezúročné zapůjčení částky 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 11. 11. 2019. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 11. 9. 2019 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba dne 11. 9. 2019 převedla částku 10 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet, který žalovaný uvedl jako účet, na který žádá částku vyplatit. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2021.

4. Podle § 574 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

5. Podle § 575 OZ má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

6. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Strany sice neuzavřely platně smlouvu o úvěru dle § 2395 OZ, jelikož esenciální součástí smlouvy o úvěru je závazek úvěrovaného zaplatit úvěrujícímu úrok, ale soud s přihlédnutím k § 574 a 575 OZ posoudil uzavřenou smlouvu jako platně uzavřenou smlouvu o bezúročné zápůjčce dle § 2390 OZ. Žalovaný se s právním předchůdcem žalobkyně dohodl, že zapůjčenou částku 10 000 Kč vrátí nejpozději do 11. 11. 2019, což neučinil a následující den se tak ocitl se svým závazkem v prodlení. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému, aby dlužnou částku uhradil, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (kvalifikovaná výzva, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.