17 C 22/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 67 995,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 67 995,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 351,42 Kč za dobu od 20. 9. 2023 do 12. 8. 2024, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 143,17 Kč za dobu od 20. 9. 2023 do 12. 8. 2024, úrok ve výši 19,9 % p. a. plynoucí z částky 65 683,47 Kč od 17. 9. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % p. a. plynoucí z částky 65 683,47 Kč od 17. 9. 2025 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 18 900,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovanou byla dne 20. 9. 2023 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem 19,90 % p. a. a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaná nedodržela, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 12. 8. 2024. Smlouvou ze dne 1. 10. 2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z jistiny, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Dluh žalovaná neuhradila, ač k tomu byla upomínána.

2. Soudu se nepodařilo zjistit bydliště žalované, proto jí byla postupem dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovena opatrovnice pro řízení, která se vyjádřila tak, že po prostudování spisu dospěla k závěru, že žaloba je opřena o podklady, které z pozice opatrovníka nelze zpochybnit a ponechala rozhodnutí na uvážení soudu.

3. Soud se souhlasem žalobkyně i opatrovnice věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání, a to na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 9. 2023, z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, a ze záznamů o zaplacených splátkách bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem 19,90 % p. a. a poplatky ve 60měsíčních splátkách po 2 014 Kč. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaná nedodržela, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 12. 8. 2024, když pro případ prodlení žalované bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen. Z prohlášení o okamžité splatnosti závazku ze dne 12. 8. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 12. 8. 2024. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2025 a smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 11. 2025 a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení žalované částky. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, z měsíčního výpisu z účtu žalované před poskytnutím úvěru, ze souhrnného přehledu identifikace žádosti a dále ze skutečnosti, že žalovaná na úvěr uhradila splátky v celkové výši 12 056 Kč, má soud za zjištěné, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru úvěruschopnou osobou, u které bylo možné předpokládat, že bude úvěr splácet (ostatně tak zpočátku i činila).

5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení sporu. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalovaná čerpala peněžní prostředky, ale svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostála, když řádně a včas neplatila splátky úvěru a dostala se tak do prodlení, načež právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a poplatků. Jelikož žalovaná dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatila, soud žalobě vyhověl. Soud nemá pochybnosti o správnosti listin předložených žalobkyní a zároveň žalovaná žádné relevantní okolnosti neuzavření smlouvy netvrdila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení byl žalobkyni přiznán podle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i zákonný úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno. Soud současně nezjistil, že by smlouva či postup úvěrující společnosti odporovaly ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru z. č. 257/2016 Sb, zejména § 86 a § 122.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 900,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 995,47 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 810 Kč ve výši 2 690,10 Kč.