17 C 229/2023

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 43 566,97 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 130 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 838,72 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 130 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci toho rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 5 436,97 Kč, úroku ve výši 8 012,13 Kč, úroku z prodlení ve výši 830,65 Kč, úroku ve výši 23,43 % ročně z částky 28 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 15 566,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 436,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 280,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 43 566,97 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o úvěru, první ze dne 21. 3. 2020, na jejímž základě žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 27 655 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,68 % ročně, odměnou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 12. 2021. Žalovaný však uhradil celkem pouze částku 9 870 Kč. Dne 11. 7. 2020 pak právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 37 034 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26 995 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,43 % ročně, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 830 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 3 097 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 4. 2022. Žalovaný však na tuto dlužnou částku nic neuhradil. Obě pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně po žalovaném v případě dluhu ze smlouvy ze dne 21. 3. 2020 požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 566,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 510,97 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 383,04 Kč, úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 15 566,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 15 566,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. V případě dluhu ze smlouvy ze dne 11. 7. 2020 žalobkyně požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 28 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 501,16 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 286,33 Kč, úroku ve výši 23,43 % ročně z částky 28 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 28 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 21. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč spolu s úrokem ve výši 19 282 Kč, odměnou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní splácení ve výši 1 714 Kč a částkou za flexibilní splácení ve výši 2 450 Kč. Dne 11. 7. 2020 pak uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 28 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 21 měsíčních splátkách po 3 097 Kč spolu s úrokem ve výši 26 995 Kč, částkou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní splácení ve výši 2 400 Kč a částkou za flexibilní splácení ve výši 3 430 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Podle statistických údajů [obec] národní banky dostupných na www.cnb.cz v březnu a červenci 2020 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 7,56 % a 7,81 % ročně.

4. Z úřední činnosti je soudu známo (sp. zn. 17 C 302/2020), že osoba uzavírající smlouvy a provádějící inkasa splátek pro společnost [právnická osoba] zpravidla nebyla jejím zaměstnancem, podnikala na vlastní živnostenský list, náklady na dopravu a telefony si hradila sama, její odměna za výběr inkasa činila 5 % z realizovaného výběru a za uzavření smlouvy s novým klientem obdržela odměnu 500 Kč a za každou další smlouvu s týmž klientem dostala odměnu 200 Kč.

5. Jak bylo zjištěno ze smluv a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování úvěru v částce 1 500 Kč neměla žádný specifický obsah. Obsahem ujednání o poplatku za komfortní splácení ve výši 1 714 Kč, resp. 2 400 Kč, tedy 8,57 %, z celkové výše úvěru, byla povinnost žalovaného zaplatit za možnost inkasa splátek v místě svého bydliště. Úrok, který byl sice sjednán v sazbě 23,43 % a 22,68 % ročně, je úrokem řádným, nicméně dalším zasmluvněním poplatků, došlo k zastření cílů původního poskytovatele půjčky generovat různými poplatky další zisk. Ke generování zisku má být primárně určen úrok a pouze u tak specifických a individuálních obchodů, kde pouhý úrok by ke krytí nákladů nemohl nepostačit, je zapotřebí individualizovat takový obchod od ostatních smluveným poplatkem. Je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé půjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, nicméně taková činnost by měla být buďto kryta ze smluveného úroku, nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Pokud jde o inkasní poplatek, zcela jistě se jedná o poplatek za takovou činnost, kterou již nelze hradit ze smluveného úroku, nicméně pouze za situace, kdy náklady poskytovatele půjčky či úvěru v souvislosti s takto smluvenou službou jsou přiměřené k výši poplatku za ni.

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

7. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

9. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to, pokud jde o částku 10 130 Kč v případě smlouvy ze dne 21. 3. 2020 a o částku 28 000 Kč v případě smlouvy ze dne 11. 7. 2020, představující nesplacené části jistin. Shora uvedené smlouvy mezi žalovaným a společností [právnická osoba] totiž nebyly uzavřeny platně, a žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ. Jelikož žalovaný obdržel částku 20 000 Kč a 28 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť uzavřené smlouvy byly neplatné, je povinen žalobkyni, které byla platně pohledávka postoupena, uhradit nesplacenou část jistiny, tedy částku 10 130 Kč a 28 000 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Byť byly uzavřené smlouvy neplatné, bylo z nich zřejmé, do kdy má žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení, jelikož okamžik, do kdy má žalovaný peníze vrátit, mu byl znám již od jejich poskytnutí. Soud nevyhověl nároku žalobkyně v části, která nebyla započtena na jistiny dlužné částky ve výši 5 436,97 Kč, stejně jako v části úroku z prodlení, které přesahuje zákonnou výši, proto byla žaloba zamítnuta ohledně částky 830,65 Kč, představující kapitalizovaný úrok z prodlení, stejně jako úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky. Dále pak soud zamítl žalobu ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 4 501,16 Kč a 3 510,97 Kč a úroku ve výši 23,43 % ročně z částky 28 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a ve výši 22,68 % ročně z částky 15 566,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a to s ohledem na neplatnost smlouvy. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení by v případě plného úspěchu byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 1 743 Kč. Jelikož ke dni rozhodnutí byla žalobkyně úspěšná pouze v částce 46 795,56 Kč a neúspěšná v částce 23 750,89 Kč, byla úspěšná v rozsahu 66,33 % a neúspěšná v rozsahu 33,67 %. Po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 32,66 %, tedy v částce 1 280,60 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.