Okresní soud Plzeň-město · Rozsudek

17 C 264/2019

č. j. 17 C 264/2019-112

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-11-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPM:2020:17.C.264.2019.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 59 120,48 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 59 120,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 24. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 557 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 59 120,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 4. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v období od 23. 2. 2014 do 25. 2. 2014 čerpal žalovaný neoprávněně zdravotní péči v podobě hospitalizace ve Francii na účet žalobkyně, když se v době, kdy nebyl pojištěn v souladu s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., protože jako osoba bez trvalého pobytu na území ČR přestal být zaměstnancem, prokazoval se při čerpání zdravotní péče ve Francii průkazem pojištěnce žalobkyně. Pojištění ze strany žalobkyně bylo ukončeno od 1. 1. 2014 do 6. 4. 2016. Žalobkyně za péči žalovaného zaplatila 59 120,48 Kč, kterou následně vyúčtovala fakturou. Žalobkyně si vyžádala potvrzení dob, kdy byl žalovaný zdravotně pojištěn v Bulharsku jako Bulharský občan, přičemž bulharská pojišťovna sdělila, že eviduje dluh žalovaného na pojistném a odmítla zdravotní péči žalobkyni uhradit s odkazem na čl. 109 odst. 2 bulharského zákona o pojišťovnictví, kdy nemá pojištěnec nárok na úhradu zdravotní péče, pokud má na veřejném zdravotnictví dluh. Žalovaný byl informován, že pokud není řádně zdravotně pojištěn, bude muset poskytnutou zdravotní péči uhradit z vlastních prostředků. Za péči mu byla vystavena faktura na částku 59 120,48 Kč, která byla žalovanému doručena včetně výzvy k úhradě, reagoval na ni telefonicky i elektronicky, nicméně následně přestal s žalobkyní komunikovat a dlužnou částku neuhradil. Předžalobní výzva mu byla doručena na adresu trvalého pobytu, lhůta k úhradě uplynula 23. 4. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány dožádaným soudem v Bulharsku do vlastních rukou. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovanému byla vystavena faktura za poskytnutou zdravotní péči [číslo] dne 16. 6. 2017 na dlužnou částku 59 120,48 Kč. Splatnost faktury byla stanovena na 10. 7. 2017. Podle ověření platnosti pojištění bylo zjištěno, že žalovaný nebyl pojištěn v rámci veřejného zdravotního pojištění, jak sdělil Národní fond zdravotního pojištění v Bulharsku. Žalobkyně dle výpisu z účtu uhradila péči žalovaného dne 4. 7. 2016. Žalovanému byla následně zaslána výzva k úhradě spolu s fakturou prostřednictvím bulharského styčného místa a prostřednictvím bývalého zaměstnavatele žalovaného. Žalovaný na ni reagoval emailem 19. 9. 2018. Dne 21. 3. 2019 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu na adresu trvalého bydliště v Bulharsku, lhůta uplynula marně dne 23. 4. 2019 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému, který nebyl pojištěn, vznikla podle ustanovení § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku povinnost zaplatit poskytovateli zdravotních služeb za poskytnutou péči, jelikož nebyl zdravotně pojištěn podle zákona č. 48/1997 Sb. Protože si žalovaný svou povinnost nesplnil, soud žalobě vyhověl a uložil mu dlužnou částku uhradit, a to společně s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni 2 957 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 2 odst. 3 téže vyhlášky ve výši 300 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 3 557 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.