17 C 28/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 43 794,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 43 794,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 58 663,08 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 27 058,43 Kč, úrok ve výši 16,9 % ročně plynoucí z částky 42 794,65 Kč od 18.5.2016 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení plynoucí z částky 43 794,65 Kč- od 18. 5. 2016 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % p. a.;- od 1. 1. 2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 % p. a.;- od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00 % p. a.;- od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % p. a.;- od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00 % p. a.;- od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % p. a.;- od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 % p. a.;- od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 % p. a.;- od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 ve výši 14,00 % p. a.;- od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 13,75 % p. a.;a od 1.7.2024 do zaplacení s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 13 222,80 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, , právnická osoba, ., uzavřela se žalovaným dne 21. 6. 2007 smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem 16,90 % ročně a poplatky v pravidelných 47měsíčních splátkách ve výši 1 462 Kč. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaný nedodržel a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila k 3. 6. 2008 a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Žalovaný úvěr ani po jeho zesplatnění neuhradil. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 42 794,65 Kč, smluvního úroku ve výši 58 663,08 Kč vyčísleného ke dni poslední úhrady, ke které došlo dne 17. 5. 2016, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu 17. 5. 2016 částkou 27 058,43 Kč, poplatků ve výši 1 000 Kč a dále pak smluvního úroku 16,9 % ročně z dlužné jistiny 42 794,65 Kč od 18. 5. 2016 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení plynoucího z dlužné jistiny a poplatku od 18. 5. 2016 do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač o to byl upomínán.

2. Soud o žalobě rozhodl po jednání, ke kterému se ani jeden z účastníků řízení, ač oba řádně předvolání, nedostavil.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 21. 6. 2007 (čl. 8-10) a dále z přehledu poplatků spojených s úvěrem (čl. 11), všeobecných obchodních podmínek a úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele (CEPR), kterými žalobkyně upravila smluvní vztah se žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout a dne 21. 6. 2007 (čl. 12) žalovanému poskytla částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok 16,9 % ročně, to vše v měsíčních splátkách 1 462 Kč, nejpozději do 20. 6. 2011. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný v řízení nijak nevyvracel, soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr nehradil smluvené splátky a byl s nimi v prodlení. Z výzvy ze dne 3. 6. 2008 (čl. 17) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celého úvěru, a to ve lhůtě do 16. 6. 2008. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění povinností plynoucích ze smlouvy a k dobrovolné úhradě dlužné částky, a to dle ust. § 142a o. s. ř., i výzvou ze dne 3. 9. 2024 (čl. 14-16). Za zaslání upomínky byl v sazebníků poplatků smluven poplatek 500 Kč. Žalobkyně uplatnila právo na zaplacení tohoto poplatku za dvě shora popsané upomínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 9. 6. 2014 (čl. 18) a ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 9. 6. 2014 (čl. 19-21) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 6. 2014 (čl. 22) soud zjistil, že žalobkyně se na základě těchto dvou smluv stala věřitelem ze žalované pohledávky.

4. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům. S ohledem na okamžik uzavření smlouvy je nutné vztah účastníků řízení dle ust. § 3028 odst. 2 o. z. posuzovat podle tehdy platných a účinných právních předpisů, tedy dle § 497 a násl. z. č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník, dále jen ObchZ), podle kterého se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 365 ObchZ dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Podle § 369 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

5. Po právní stránce zhodnotil soud věc tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 497 a násl ObchZ. Žalobkyně vyúčtovala smluvní úroky, zákonné úroky i poplatky v souladu se smlouvou o úvěru. Žalovaný svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostál, když řádně a včas neplatil splátky úvěru a dostal se tak do prodlení, načež žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a smluvených poplatků. Jelikož žalovaný dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatil soud žalobě vyhověl, a to v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když i vyčíslení zákonných úroků z prodlení odpovídá úpravě obsažené v nařízení vlády č. 142/1994 Sb. a § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb., které je nutné na daný vztah s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy aplikovat.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 222,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 752 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 794,65 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 480 Kč ve výši 1 990,80 Kč.