17 C 296/2020

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 11 962 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 985,73 Kč s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 7 529,19 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 529,19 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci toho rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 1 976,27 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 734,05 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 562,18 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 525,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 962 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 15. 1. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 1 379 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 2 196 Kč, a částkou za administrativní činnosti (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 570 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal uhradit částku 15 145 Kč formou 60 týdenních splátek po 253 Kč. Žalovaný však přestal pravidelné měsíční splátky hradit a poslední splátku uhradil dne 28. 3. 2017. Po započtení uhrazených splátek částečně na úrok a ostatní poplatky dluží žalovaný na jistině 7 529,19 Kč, na poplatku zahrnujícím úrok, odměnu za administrativní zpracování a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 4 432,81 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dále žalobkyně požadovala úrok 28 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba uzavřeli dne 15. 1. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla poskytnuta žalovanému částka 8 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 253 Kč spolu s úrokem ve výši 1 379 Kč v sazbě 28 % ročně, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 196 Kč (poplatek za administrativní činnost a dohodnutý úrok odpovídají v součtu sazbě 38,7 % ročně) a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti (hotovostní inkaso) ve výši 3 570 Kč. Žalovaný uhradil podle tabulky umoření předložené žalobkyní v celkem 5 splátkách částku 1 160 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v lednu 2017 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 10,24 % ročně.

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.

5. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

6. Podle § 1722 OZ plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.

7. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 9 985,73 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 7 529,19 Kč, dlužný úrok ve výši 443,56 Kč a odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 012,98 Kč (po zohlednění plateb žalovaného na jistinu, úrok, administrativní poplatek a realizované inkaso za 5 inkasovaných plateb), a dále pokud jde o smluvený úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení od stanoveného data do zaplacení. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně platně smlouvu o zápůjčce v souladu s § 2390 a násl. OZ. Soud posoudil ujednání o administrativním poplatku jako ujednání, které slouží k pokrytí nákladů poskytovatele zápůjčky, nicméně takové náklady by měly být saturovány ze smluveného úroku, jehož hlavní funkcí je generování zisku, z něhož náklady poskytovatele mají být hrazeny. Při posuzování platnosti sjednaného úroku tak soud posuzoval výši ujednaného úroku společně s výši administrativního poplatku a dospěl k závěru, že takto dojednaná odměna za poskytnutí peněz nijak nepřiměřeně nepřesahuje průměrné úrokové sazby a byla sjednána platně. Žalovaný nicméně porušil podmínky smlouvy a přestal pravidelné splátky hradit a nesplnil tak svou smluvní povinnost vrátit v dohodnutých termínech poskytnuté peníze, pročež soud žalobě vyhověl v části odpovídající dlužné jistině, smluvenému úroku za dobu trvání smlouvy a odměně za zpracování a doručení (administrativní poplatek) včetně příslušenství z této jistiny v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

8. U inkasního poplatku v případě nerealizovaných inkas dospěl soud k závěru, že tomuto nároku nelze vyhovět. Byť náklady na osobní inkaso jsou již tak zásadní položkou, kterou zjevně nelze saturovat ze sjednané odměny za poskytnuté prostředky, tedy úroku (který žalobkyně nazývá úrokem a odměnou za zpracování a doručení), je podstatné poukázat na skutečnost, že tu část inkasních poplatků, jejichž zaplacení soud zamítl, představují poplatky za nerealizovaná inkasa. Byť ujednání o hotovostním inkasu by bylo možné shledat platným, tak výkon práva, kdy se žalobkyně domáhá poplatků za inkasní služby, k nimž však ve skutečnosti nedošlo, lze považovat za zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 OZ, které nepožívá právní ochrany. Proto soud nevyhověl nároku žalobkyně na zaplacení dlužného inkasního poplatku ve výši 1 249,47 Kč a v této částce žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl. Vzhledem k tomu, že realizováno bylo jen 5 inkas, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení inkasního poplatku pouze ve výši 297,50 Kč (5x59, 50 Kč). Protože však žalobkyně již započetla část plateb žalovaného ve výši 2 023,03 Kč na nerealizovaná inkasa, zamítl soud podle § 1932 OZ ve stejné výši vzhledem k uvedenému kapitalizovaný úrok z prodlení (734,05 Kč), kapitalizovaný úrok (562,18 Kč) a částečně na smluvený úrok za dobu trvání smlouvy (726,80 Kč) ve výroku II. tohoto rozsudku.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení by v případě plného úspěchu byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. Jelikož ke dni rozhodnutí byla žalobkyně úspěšná pouze v částce 17 013,08 Kč a neúspěšná v částce 3 272,50 Kč, byla úspěšná v rozsahu 83,87 % a neúspěšná v rozsahu 16,13 %. Po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 67,74 %, tedy v částce 1 525,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je do 15 dnů ode dne jeho doručení přípustné odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu takového rozhodnutí nebo podat exekuční návrh u exekutora.