17 C 300/2023
č. j. 17 C 300/2023-41
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-město rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradu škody způsobené dopravní nehodou, přičemž žalovaná jako provozovatel vozidla neměla uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti. Soud potvrdil nárok žalobkyně na jednu třetinu částky, kterou uhradila poškozenému z garančního fondu, včetně nákladů na náhradní vozidlo a vyřízení případu. Nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně byl přiznán od doby, kdy žalovaná nezaplácela požadovanou částku. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 6 501,40 Kč, včetně soudního poplatku a odměny advokáta podle tarifu.
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 22 153,66 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 22 153,66 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15% p.a. plynoucí z částky 22 153,66 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 6 501,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná dne 15. 6. 2022 způsobila dopravní nehodu, a to vozidlem jméno FO Anonymizováno SPZ jehož byla vlastníkem a provozovatelem. jméno FO způsobila na vozidle tov.zn. Anonymizováno Anonymizováno SPZ ve vlastnictví jméno FO, bytem adresa, adresa (dále jen jako poškozený). Žalovaná jako vlastník a provozovatel vozidla v době nehody neměla uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv to byla její zákonná povinnost. Žalobkyně v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. b) z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také zákon o pojištění odpovědnosti) uhradila poškozenému škodu za žalovanou a v tomto řízení se domáhá po žalované náhrady jedné třetiny částky, kterou uhradila, tak jak ji opravňuje ust. § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.) ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud na základě listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze záznamu o dopravní nehodě a fotografií bylo zjištěno, že dne 15. 6. 2022 došlo v Anonymizováno, v adresa k dopravní nehodě, kterou způsobila žalovaná tím, že jako řidička vozidla jméno FO RZ SPZ svou přední částí vozidla narazila do zadní části vozidla Anonymizováno Anonymizováno SPZ (dále jen poškozené vozidlo) ve vlastnictví poškozeného, který stál na červené na semaforu. K vozidlu, jež žalovaná řídila a jehož je i vlastníkem, nebylo k datu nehody sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ze zprávy společnosti Anonymizováno ze dne 21. 11. 2022 a daňových dokladů vystavených společností Anonymizováno ze dne 7. 11. 2022 vyplývá, že škoda na vozidle poškozeného činila 58 353,78 Kč a částka 5 082 Kč představuje nájemné za náhradní vůz pro poškozeného po dobu opravy jeho vozidla. Obě tyto částky a dále i částku 3 025 Kč (jakožto odměnu pověřeného partnera -společnost Anonymizováno, která vyřizovala za žalobkyni likvidaci škodní události), uhradila žalobkyně z garančního fondu. Celkem žalobkyně vynaložila na náhradu škody způsobené žalovanou částku 66 461 Kč.
4. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 12. 2023 ve spojení s podacím archem vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o zaplacení žalované částky.
5. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení věci. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vše ve znění k datu škodné události.
6. Dle ust. § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti bylo povinností žalované mít k provozovanému vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z jeho provozu.
7. Dle ust. § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti, výplatou plnění z garančního fondu vzniká žalobkyni nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobkyní vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce žalobkyně (dále též Kancelář) na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle věty prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.
8. Dle ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti, žalobkyně poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona, 9. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud dospěl k závěru, že uplatněný regresní nárok žalobkyně je oprávněný, když plnila z garančního fondu na základě § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou předmětným vozidlem ve vlastnictví žalované, které nebylo v rozporu s požadavkem ust. § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti pojištěno. Žalobkyně vyplatila poškozenému částku 58 354 Kč za škodu na jeho vozidle, částku 5 082 Kč za nájem náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla a částku 3 025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu osobě pověřené žalobkyní vyřízením případu. Dle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti vznikl žalobkyni nárok na zaplacení 1/3 z tohoto poskytnutého plnění, tj. částky 22 153,66 Kč. Soud na základě výše uvedeného žalobě vyhověl v plném rozsahu.
11. Vzhledem k tomu, že žalovaná regresní nárok na výzvu žalobkyně ze dne 27. 12. 2022 nezaplatila ani do 26. 1. 2023, nejpozději dne 27. 1. 2023 se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z.. Soud přiznal žalobkyní požadované úroky z prodlení za období od 27. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 501,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 887 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 153,66 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 640 Kč ve výši 974,40 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce u soudního exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.