17 C 302/2020
č. j. 17 C 302/2020-53
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 130 § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 576 § 580 § 1970 § 2390 § 2392 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem JUDr Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10.312,97 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5.695 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 4.617,97 Kč, úroku z prodlení 461,62 Kč, úroku 354,15 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.371,58 Kč od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2020 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 676,58 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 6.371,58 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 10.312,97 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive II. tohoto rozsudku. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 5. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši 5.330 Kč, která byla tvořena úrokem v sazbě 29 % ročně v částce 932 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 2.054 Kč a částkou za administrativní činnost ve výši 2.344 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 274 Kč. Žalovaná ovšem uhradila na tento dluh pouze 1.305 Kč, po započtení této částky částečně na jistinu a částečně na poplatek tak dluží na jistině 6.371,58 Kč a na poplatku 3.941,39 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3 K jednání se žádná ze stran nedostavila. 4 Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřely dne 27. 5. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka 7.000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč s poplatkem ve výši 5.330 Kč, který se skládal z úroku ve výši 932 Kč, který odpovídá sazbě 29 % ročně, částky za zapracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2.054 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2.344 Kč. V článku 2 smlouvy se strany dohodly na specifikaci poplatku za doručení a flexibilní splácení půjčky tak, že zpracování zápůjčky zahrnuje administrativní činnosti spojené s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidenčního systému a zpracování nezbytných podkladů a dokumentace. Doručení zápůjčky zahrnuje činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením částky zápůjčky. Administrativní činnost v sobě měla zahrnovat zpracování splátek zákazníka a aktualizace účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, podporu prostřednictvím zákaznické linky, případné vyhotovení duplikátů karty splátek či mimořádné přijetí a zpracování splátky na pobočce. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v květnu 2017 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixace sazby do jednoho roku včetně činily průměrně 10,22 % ročně. Žalobcem navržená svědkyně [celé jméno svědkyně] ve své výpovědi uvedla, že pro [právnická osoba] [anonymizováno] prováděla inkasa splátek a uzavírala smlouvy. Nebyla zaměstnankyní této společnosti, náklady na dopravu a telefony si hradila ze svého a musela si zřídit živnostenský list. Její odměna za výběr činila 5 % z realizovaného výběru, za uzavření smlouvy s novým klientem obdržela odměnu 500 Kč a za každou další smlouvu s týmž klientem dostala odměnu 200 Kč. S žalovanou se setkala vždy po předchozím telefonickém kontaktu, a jestliže nedošlo k dalšímu inkasu, bylo to proto, že žalovaná již nezvedla svědkyni telefon a nebylo tak možné se na dalším inkasu dohodnout. Svědkyně k žalované absolvovala pouze ty cesty, kde jsou u ní evidována provedená inkasa. Smlouvy byly nastavené tak, že nebylo možné splácet dluh převodem na účet. Bylo to možné pouze inkasem, případně zaplatit na pobočce společnosti. Pokud jde o tři složky, z nichž se skládal poplatek, ona sama by to nazvala celé úrokem a neviděla rozdíl mezi částkou za zpracování a doručení a částkou za administrativní činnost. 5 Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. 6 Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 7 Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8 Jak bylo zjištěno z provedeného dokazování, a to ze smlouvy samotné a výpovědi svědkyně, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2.054 Kč a částka za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2.344 Kč neměla žádný specifický obsah a pouze tyto sumy uměle navyšovaly úrok, který byl sice sjednán v sazbě 25 %, což je téměř trojnásobek průměrné sazby, a takový úrok by ještě v pořádku, nicméně dalším zasmluvněním poplatků, které však byly bez konkrétního obsahu, došlo k zastření cílů původního poskytovatele zápůjčky generovat různými poplatky zisk. Ke generování zisku má být primárně určen úrok a pouze u tak specifických a individuálních obchodů, kde pouhý úrok by ke krytí nákladů nepostačil, je zapotřebí individualizovat takový obchod od ostatních smluveným poplatkem. Je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek. V daném případě však z provedeného dokazování vyplynulo, že odměna svědkyně [celé jméno svědkyně] u každé splátky měla činit 13,70 Kč, přičemž na jedno inkaso připadalo 52 Kč (poplatek ve výši 2.344 Kč při 45 splátkách). Původní poskytovatel zápůjčky tak z inkasované částky pouze na inkasním poplatku obdržel 73,7 % z inkasované sumy a 26,3 % připadlo konkrétnímu výběrci, je ovšem důležité podotknout, že se nejednalo zaměstnance společnosti [právnická osoba], ale o samostatně podnikající subjekt, který veškerou svou činnost hradil ze svých prostředků. Vedle inkasního poplatku byl stranami sjednán další poplatek ve výši 2.054 Kč, který i v případě, že by se jednalo o prvního klienta, znamená, že 75 % z tohoto poplatku opět připadlo zápůjční společnosti a čtvrtina připadla osobě výběrce, který zároveň smlouvu s klientem uzavřel. Činnost spojená se zpracováním a doručením smlouvy, stejně tak jako administrativní činnost, by měly být hrazeny primárně z úroku, který slouží ke generování zisku a pokrytí provozních nákladů, nicméně v daném případě se jednalo o zasmluvněné poplatky, které měly pouze uměle navyšovat odměnu společnosti, která zápůjčku poskytla vedle již smluveného úroku. Cílem těchto poplatků tak nebylo ocenit poskytovanou službu, kterou již neleze saturovat ze smluveného úroku, ale skrytě navýšit smluvený úrok. 9 Pokud jde o poplatek za zpracování či administrativní činnost, obsahově se nijak zásadně neliší od ostatních služeb bankovních či nebankovních ústavů, které zápůjčky či úvěry poskytují, a které saturují tyto služby z úroku bez dalších zásadních poplatků. Výjimečný rozměr tohoto druhu zápůjčky spočívá v osobním kontaktu osoby, která uzavírá smlouvu s klientem, a dále pak inkasuje splátky. Jak však vyplynulo z provedeného dokazování, odměna této osoby na uzavření smlouvy či na inkasu byla pouze minimální (třetina, resp. čtvrtina z inkasovaných splátek, resp. z uzavřené smlouvy). S ohledem k tomu, že v předmětném období byla u obdobných úvěrů či zápůjček úroková sazba v průměru 10,22 %, leč při posuzování poplatku 5.330 Kč za 45 týdnů ze zapůjčených 7.000 Kč, tak tato částka představuje 88 % ročně. Jelikož všechny smluvené poplatky bylo zapotřebí podle svého obsahu posoudit jako ujednání o úroku, bylo soudem shledáno ujednání o takto vysokém úroku jako zjevně se příčící dobrým mravům ve smyslu § 580 OZ, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 OZ, a to proto, že poskytovatel zápůjčky vedlejšími ujednáními o poplatcích zastřel skutečnou výši úroku, která v reálu činila 88 %, což téměř devítinásobně přesahovalo průměrné úrokové sazby v obdobných obchodech. 10 Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 5.695 Kč, která představuje dlužnou jistinu. Smlouva o zápůjčce mezi žalovanou a společností [právnická osoba] totiž nebyla uzavřena platně, a žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 OZ. Jelikož žalovaná obdržela 7.000 Kč, a to bez právního důvodu, jelikož uzavřená smlouva byla neplatná, a uhradila pouze 1.305 Kč, je tak povinna žalobkyni, které byla platně pohledávka postoupena, uhradit zbytek jistiny, tedy 5.695 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od 20. 3. 2020, jelikož nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniká až po výzvě, kterou žalobkyně žalované zaslala a určila lhůtu k plnění do 19. 3. 2020. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení, a je tak povinna zaplatit i úrok z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 130 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 11 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch, když otázka úspěchu se poměřovala nejenom při zohlednění jistiny, ale zejména i kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.