17 C 304/2024

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 31 016,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. plynoucím z částky 21 000 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá úhrady částky 10 016,20 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. plynoucím z částky 5 245 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 73,57 % p. a. z částky 21 000 Kč od 27. 2. 2024 do 21. 3. 2024 ve výši 986,88 Kč, s úrokem ve výši 73,57 % p. a. z částky 21 000 Kč od 22. 3. 2024 do 22. 3. 2024 ve výši 8,04 Kč, s úrokem ve výši 15 % p. a. z částky 21 000 Kč od 23. 3. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 27. 2. 2024 dosáhne částky 78 681 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 454 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 016,20 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 24. 11. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 21 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s nominální úrokovou sazbou 73,57 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 1 366 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje prosinec 2023. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle článku 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč. Současně vzniklo žalobkyni právo na úhradu náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2. smlouvy ve výši 400 Kč. V důsledku prodlení žalované se splácením došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy k datu 25. 2. 2024. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru a novou jistinou tak byla částka 24 847,65 Kč. Podle bodu 6. 5. smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Dlužná částka, jejíž úhrady se žalobkyně v řízení domáhá sestává z jistiny ve výši 24 847 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši 998 Kč, částky 400 Kč za náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 4 771,20 Kč. Dále se žalobkyně domáhá po žalovaném přiznání úroku z úvěru ve výši 73,57 % ročně omezeným ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a zákonných úroků z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Žalovaný se k jednání nedostavil, soud proto postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z úvěrové smlouvy, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru, splátkového kalendáře ke smlouvě, prohlášení klienta, výpisu z NRKI a SOLUS, karty klienta zjistil soud následující skutečnosti. Účastníci tohoto řízení uzavřeli dne 24. 11. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet ve 48měsíčních splátkách po 1 366 Kč vždy ke každému 22. dni příslušného měsíce. Strany se dohodly na úrokové sazbě 73,75 % ročně. Strany si dále dohodly smluvní pokuty v bodě 6. 1 a 6. 5 smlouvy o úvěru, kterých se domáhá žalobkyně v tomto řízení, tj. smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou opožděnou splátku a 0,1 % denně z dlužné jistiny ode dne zesplatnění do úplného zaplacení a povinnost žalovaného nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady v případě prodlení s každou splátkou ve výši 200 Kč.

4. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 24. 11. 2023, z výzvy k zaplacení ze dne 22. 2. 2024, 22. 1. 2024, z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25. 2. 2024 a z předžalobní upomínky z 11. 6. 2024 soud zjistil, že úvěr byl žalovanému vyplacen 24. 11. 2023 na jeho účet. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky.

5. Z výplatních pásek žalovaného za dobu od července do září 2023 soud zjistil, že žalovaný disponoval s měsíčním čistý příjmem 20 445 Kč až 29 112 Kč. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od července 2023 až do září 2023 soud zjistil že žalovaného výdaje vždy přesáhly jeho příjmy a z výpisu z měsíce října 2023 bylo zjištěno, že žalovaný splácel úvěr označený jako RePůjčka částkou 1 417 Kč a úvěr označený jako Minutová půjčka částkou 513 Kč.

6. Podle systému časových řad ARAD dostupných na www.cnb.cz činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v listopadu 2023 při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 9,27 % ročně.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen o. z.) občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 580 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 21 000 Kč, která představuje dlužnou jistinu. Strany neuzavřely platně smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., jelikož za situace, kdy sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v listopadu 2023 při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně činila 9,27 % ročně, je ujednání stran o úrokové sazbě 73,57 % ročně nemravné podle § 580 o. z., k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 o. z. Ujednání o úroku je totiž esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, bez níž úvěrová smlouva nemůže být platná, a v tomto případě tak nelze aplikovat ustanovení § 575 ani § 576 o. z. Smlouva nebyla uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč a sdělila mu, že požaduje, aby tyto prostředky byly vráceny ve sjednané lhůtě. Žalobě bylo tedy vyhověno pouze v té části, která odpovídá nevrácené jistině. Na straně žalovaného totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § 2991 odst. 1 o. z. je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Nebyla-li by smlouva neplatná ze shora uvedeného důvodu, shledal by ji soud za neplatnou i z pohledu ust. § 86 a §87 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť se žalobkyni i přes poskytnuté poučení nepodařilo v řízení prokázat, že zákonem vyžadovaným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného, když si žádným způsobem neověřila měsíční výdaje žalovaného např. na bydlení, stravu, léky, splátky jiných úvěrů apod. a bez těchto údajů nebyla schopná své povinnosti řádně prověřit žalovaného schopnost poskytnutý úvěr splácet dostát.

15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu absolutně neplatnou, nebylo možné vyhovět ani nároku na zaplacení sjednaných smluvních pokut a náhrady nákladů spojených s prodlením žalovaného, neboť tyto nároky žalobkyně se odvíjí od absolutně neplatné smlouvy. Ve zbytku soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu případně je možné vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 67,60 % a neúspěšná v rozsahu 32,40 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 35,20 %. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 551 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 016,20 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t., dále odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. za účast při jednání soudu dne 29. 11. 2024 v částce 2 380 Kč a s tím souvisejícím režijním paušálem dle § 13 a. t. ve výši 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 480 Kč ve výši 940,80 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně představují částku 6 971,80 Kč, z níž pak 35,20 % činí 2 454 Kč, které musí žalovaný uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. O lhůtách splatnosti bylo rozhodnuto s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.