17 C 340/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 42 352 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 42 352 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. plynoucím z částky 42 352 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 21 901,50 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 8. 12. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 42 352 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že poskytla poškozenému , jméno FO, (dále jen „poškozený“) na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne 12. 7. 2024 z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojistné plnění v celkové výši 42 352 Kč (náklady na opravu vozidla poškozeného a náklady na zapůjčení náhradního vozidla). Podkladem pro výplatu pojistného plnění byla škodní událost ze dne 14. 8. 2024, kterou byla způsobena újma na vozidle poškozeného. Škodu způsobil svým protiprávním jednáním žalovaný. Odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu potvrzuje relace Policie ČR o dopravní nehodě č.j. , Anonymizováno, a trestní příkaz Okresního soudu , adresa, . S ohledem na odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu dle § 34 odst. 1 písm. b), c), d), g) zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, došlo k naplnění podmínek vzniku regresního nároku žalobkyně, na základě něhož má vůči žalovanému nárok na náhradu toho, co z titulu smluvního pojištění plnila. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 42 352 Kč dopisem ze dne 29. 10. 2024, žalovaný však na ni nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v souladu s § 142a o.s.ř. se základním skutkovým a právním rozborem dne 6. 11. 2025. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla dosud uhrazena.

2. Pobyt žalovaného se nepodařilo soudu zjistit, a proto mu byl postupem dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř., který se ve věci vyjádřil a uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, není si vědom toho, že by žalovaný řídil předmětné vozidlo v době zákazu řízení, žalobkyně by měla v řízení prokázat, že vyplacené pojistné plnění se rovná skutečné škodě a ponechává na soudu, aby posoudil přiměřenost nákladů na opravu vozidla a zejména nákladů na užití náhradního vozidla.

3. Po jednání ve věci soud dospěl na základě provedených listinných důkazů k následujícím skutkovým zjištěním ve věci.

4. Z relace Policie ČR o dopravní nehodě a trestního příkazu Okresního soudu , datum, , soud zjistil, že žalovaný byl uznám vinným ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. V trestním řízení bylo prokázáno, že dne 14. 8. 2024 v době kolem 17 hodin řídil motocykl , adresa, . Mezi těmito obcemi v místě, kde je předjíždění zakázáno vodorovným dopravním značením, předjížděl osobní automobil tovární značky , SPZ, ač proti němu jelo vozidlo a aby zabránil střetu s protijedoucím vozidlem, najel vpravo a bočně se střetl s předjížděným automobilem, čímž jeho majiteli (poškozenému) způsobil škodu ve výši 32000 Kč. Po této dopravní nehodě nezastavil a odjel do svého bydliště a motocykl řídil, přesto, že má příkazem Magistrátu , datum, , který nabyl právní moci dne 14. 5. 2024 uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na území České republiky na dobu 12 měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

5. Z nabídky žalobkyně na uzavření pojistné smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, a to ve spojení s doklady o provedené platbě ze dne 18. 9. 2024 a 24. 10. 2024 dokládajícím proplacení škod, že žalovaný jako vlastník motocyklu, kterým způsobil škodu, byl u žalobkyně pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a že žalobkyně uplatněnou škodu v žalované částce poškozenému uhradila. Žalobkyně vyplatila poškozenému dne 18. 9. 2024 částku 34 729 Kč, představující náklady na opravu vozidla poškozeného a dne 24. 10. 2024 částku 7 623 Kč za zapůjčení náhradního vozidla. Výši těchto nákladů má soud za prokázanou z předložených vyúčtování (faktur) vystavených subjektem, který prováděl opravu a zapůjčil náhradní vozidlo, kdy o výši fakturovaných částek nemá soud pohyb v tom směru, že by se snad jednalo o částky přemrštěné či neodpovídající. Celkem tak žalobkyně uhradila z titulu pojistné smlouvy vztahující se k vozidlu, kterým žalovaný způsobil škodu, částku 42 352 Kč. Žalovaná částka byla u žalovaného uplatněna výzvou ze dne 29. 10. 2024 a předžalobní výzvou ze dne 6. 11. 2025.

6. Pokud jde o právní hodnocení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Podle ust. § 32 odst. 1 z. č. 30/2024 Sb. mimo jiné platí, že pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný b) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle zákona upravujícího silniční provoz pořídit společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez důvodů hodných zvláštního zřetele opustil místo dopravní nehody nebo jinak ztížil nebo vyloučil možnost zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle § 27 a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele, g) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný způsobil dopravní nehodu, zavinil vznik škody a vozidlo řídil, ačkoliv měl platně uložený zákaz řízení a od nehody bezdůvodně ujel. Žalobkyně po něm proto důvodně požaduje náhradu toho, co na způsobenou škodu plnila podle 32 odst. 1 písm. b), c), d) a g) zákona č. 30/2024 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit požadovanou částku, a to ani po předžalobní výzvě. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení regresní náhrady právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který uplatnila od uplynutí lhůty k zaplacení dle předžalobní výzvy.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 901,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 118 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 352 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 350 Kč ve výši 3 433,50 Kč.

9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř. a žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.