17 C 351/2015

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 94.383,98 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 44.545,21 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 29.737,77 Kč se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobkyně se původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 118.793,98 Kč. Následně vzala žalobu o zaplacení částky v součtu 44.511 Kč zpět a řízení v této části bylo již pravomocně zastaveno. Předmětem sporu tak zůstal nárok na zaplacení částky 74.282,98 Kč. 2 Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako soudní exekutor v průběhu exekučních řízení žalobkyni nepředal jím vymožené finanční prostředky získané od povinných tak, jak mu ukládal exekuční řád, a tyto prostředky s ohledem k tomu, že ukončil svou exekutorskou činnost, nepředal ani později ustanoveným zástupcům JUDr. [jméno] [příjmení] či Mgr. [příjmení] [příjmení]. Usnesením Okresního soudu v Mostě čj. 21 Nc 9085/2008-3 byla nařízena exekuce proti povinné [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 136.144 Kč a provedením exekuce byl pověřen právě žalovaný, který vydal exekuční příkazy k postižení majetku povinné, mj. i exekuční příkaz na srážku ze mzdy čj. 16 EX 13128/08 a plátkyně mzdy MUDr. [jméno] [příjmení] postupně v období od června 2009 do června 2011 odeslala na účet žalovaného celkovou částku 164.859 Kč, což doložila výpisy z účtu. Exekuční řízení bylo usnesením Mgr. [příjmení] [příjmení], soudního exekutora, zastaveno pro vymožení pohledávky a ze strany žalovaného nebyla na účet žalobkyně uhrazena částka 17.208,78 Kč. Usnesením Okresního soudu v Děčíně čj. 21 Nc 3044/2008-3 byla nařízena exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 81.502 Kč, a provedením exekuce byl pověřen žalovaný, který vydal exekuční příkaz 16 EX 1388/08. Později v této exekuci pokračoval Mgr. [příjmení] [příjmení]. Povinný v září 2013 doložil úhradu vymáhané pohledávky včetně nákladů exekučního řízení, ze strany žalovaného však nebyla na účet žalobkyně doplacena částka 15.898,39 Kč. Usnesením Okresního soudu v Chomutově sp. zn. Nc 6619 /2004 byla nařízena exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 20.486 Kč a provedením exekuce byl pověřen žalovaný, který vydal exekuční příkazy k postižení mzdy a účtu povinného ve věci 16 EX 3883/04. Povinným měla být uspokojena pohledávka žalobkyně ve výši 20.486 Kč, která však byla ponížena na částku 3.471 Kč po předložení dokladů povinným. Na účet žalobkyně byla vyplacena částka 2.896,97 Kč a částka 574,03 Kč již žalobkyni uhrazena žalovaným nebyla. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích čj. 9 Nc 5091/2008-3 byla nařízena exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 2.868 Kč a provedením exekuce byl pověřen žalovaný, který vydal exekuční příkaz k postižení majetku povinného 16 EX 4073/2008. Povinný předložil doklady, z nichž vyplývá, že dlužná částka byla stržena z jeho účtu dne 20. 6. 2008. Na účet žalobkyně však žádná částka žalovaným uhrazena nebyla. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích čj. 18 Nc 5556/2007-4 byla nařízena exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 41.737 Kč a provedením exekuce byl pověřen žalovaný, který vydal exekuční příkaz k postižení mzdy povinného ve věci 16 EX 5380/09. Žalovaný dne 20. 5. 2011 vydal oznámení o zániku pověření z důvodu ukončení exekuce vymožením pohledávky. Na účet žalobkyně byla žalovaným vyplacena částka 32.856,62 Kč, avšak částka 8.880,38 Kč žalobkyni uhrazena nebyla. Usnesením Okresního soudu v Mělníku čj. 10 Nc 2710/2007-3 byla nařízena exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 42.876 Kč a provedením exekuce byl pověřen žalovaný. Povinný uhradil vymáhanou pohledávku. Exekuční řízení tak bylo JUDr. [jméno] [příjmení] dne 8. 4. 2015 zastaveno pro vymožení pohledávek v plné výši, ale ze strany žalovaného nedošlo k úhradě částky 2.091 Kč. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech čj. 25 Nc 2909/2008-7 byla nařízena exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 155.017 Kč a provedením exekuce byl pověřen žalovaný, který vydal exekuční příkaz ve věci 16 EX 9018/08. Povinný předložil doklady, ze kterých vyplývá, že uhradil na účet žalovaného v období od února 2010 do srpna 2012 částku 158.000 Kč. Přímo na účet žalobkyně povinný uhradil 28.874,67 Kč. Na účet žalobkyně tak žalovaným byla vyplacena pouze částka 106.476,60 Kč a částka 19.665,40 Kč již žalobkyni uhrazena nebyla. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech čj. 25 Nc 3741/2007-3 byla nařízena exekuce proti povinnému [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši 24.722 Kč a provedením exekuce byl pověřen žalovaný. V průběhu exekuce zaplatil povinný přímo na účet žalobkyně částku 13.855 Kč. Pro tuto částku byla exekuce již částečně zastavena. Povinný dále doložil, že na účet žalovaného uhradil částku 12.650 Kč. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech čj. 25 Nc 3741/2007-71 byla exekuce proti povinnému z důvodu splnění zastavena. Na účet žalobkyně byla žalovaným uhrazena pouze částka 3.770 Kč a částka 7.097 Kč již však žalobkyni uhrazena nebyla. 3 Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. K jednotlivým nárokům zejména uvedl, že u povinné [jméno] [příjmení] byl ve věci vydán pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce na částku 57.911 Kč. Z vymožené částky 164.859 Kč bylo oprávněné odesláno 115.239,22 Kč, když zbytek byl poukázán na náklady exekuce. Příkaz k úhradě nákladů exekuce nabyl právní moci. U povinného [jméno] [příjmení] namítl, že u částky 18.730,60 Kč šlo o nezpoplatněný výběr a tato částka nikdy nebyla odeslána na účet exekutorského úřadu. U povinného [jméno] [příjmení] požadovaná částka 574,03 Kč nikdy nebyla vymožena. U povinného [jméno] [příjmení] byla dne 13. 8. 2008 VZP, územní pracoviště [obec], odeslána částka 1.906,99 Kč pod variabilním symbolem – rodným číslem dlužníka a 30. 6. 2008 pod stejným variabilním symbolem byla odeslána částka 961 Kč. U povinného [jméno] [příjmení] byla žalobci odeslána částka 11.820,38 Kč a tvrzení o neuhrazení částky 8.880,38 Kč je lživé. K pohledávce za [jméno] [příjmení] uvedl, že požadovaná částka 2.091 Kč nebyla nikdy vymožena. Podle usnesení o nařízení exekuce byla nařízena tato exekuce pro uspokojení pohledávky oprávněného 42.876 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny. Ve věci byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce na částku 11.829,11 Kč a z vymožené částky 52.324,20 Kč bylo oprávněné odesláno 40.785 Kč. Zbytek byl poukázán na náklady exekuce. K pohledávce [jméno] [příjmení] uvedl, že z výpisu z účtu vyplývá, že 6. 8. 2012 byla částka 4.000 Kč odeslána na neexistující účet. I v tomto případě byl vydán pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce. K povinnému [jméno] [příjmení] uvedl, že požadovaná částka 7.097 Kč nebyla nikdy vymožena. I v tomto případě byl vydán pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce na částku 8.592,17 Kč, zbytek vymožené částky 24.722 Kč byl poukázán žalobkyni. Posléze žalovaný namítl promlčení všech pohledávek, jelikož nárok žalobkyně je zapotřebí posoudit jako bezdůvodné obohacení a pro počátek tříleté promlčecí doby je rozhodný den, kdy k získání bezdůvodného obohacení skutečně došlo. U povinné [jméno] [příjmení] byly peníze získány 15. 6. 2011, u [jméno] [příjmení] 14. 10. 2008, u [jméno] [příjmení] 18. 1. 2010, u [jméno] [příjmení] 23. 6. 2008, u [jméno] [příjmení] 19. 5. 2011, u [jméno] [příjmení] 27. 7. 2011, u [jméno] [příjmení] 3. 7. 2012 a u [jméno] [příjmení] 7. 2. 2011. Pohledávky jsou tak promlčené. 4 Žalobkyně ve své replice uvedla, že i když povinnost k zajištění předání spisů po ukončení činnosti exekutora žalovaným nebyla ke dni odvolání žalovaného z funkce zakotvena přímo v zákoně, měl žalovaný poskytnout součinnost při předávání neukončených věcí tak, aby mohl nově jmenovaný exekutor provádět dále exekuční činnost. Žalovaný však spisy řádně nepředal a zapříčinil tak, že musí žalobkyně vymáhat své nároky soudní cestou. Žalovaný neodesílal platby na jednotlivé exekuční tituly a odesílal přibližně jednou měsíčně souhrnnou úhradu a e-mailem zasílal avíza, která obsahovala údaje, ze kterých žalobkyně identifikovala a ručně přiřazovala platby na jednotlivé vymáhané exekuční tituly. U pohledávky za [jméno] [příjmení] k námitce žalovaného uvedla, že ten neuvádí, kdy nabyl příkaz k náhradě nákladů exekuce právní moci a kdy byl vydán. Tento příkaz k náhradě exekuce nemá k dispozici a při jednání namítla, že právní moci nenabyl, protože jí doručen nebyl. K nároku za [jméno] [příjmení] žalobkyně odkázala na oznámení žalovaného ze dne 12. 9. 2005, kterým sděluje, že exekuce byla ukončena. Z tohoto oznámení o ukončení exekuce vyplývá, že povinný uhradil celou dlužnou částku včetně nákladů exekuce. U povinného [jméno] [příjmení] žalobkyně nezaúčtovala žádnou úhradu z roku 2008 Částky sdělené žalovaným ve výši 1.906,99 Kč a 961 Kč ze dne 13. 6. 2008, resp. 30. 6. 2008 žalobkyně eviduje u jiného plátce. U povinného [jméno] [příjmení] byla na základě avíza žalovaného platba ve výši 11.820,38 Kč ze dne 15. 12. 2009 zaúčtovaná na plátkyni [jméno] [příjmení], a to dle čísla jednacího soudu, jména povinného a čísla platebního výměru. I u povinného [jméno] [příjmení] žalobkyně namítala, že příkaz k náhradě nákladů exekuce nenabyl právní moci, jelikož nebyl žalobkyni doručen. K povinnému [jméno] [příjmení] žalobkyně uvedla, že povinný měl s žalovaným sjednané splátky ve výši 4.000 Kč, které pravidelně splácel, a splátka, kterou žalovaný v námitkách zmiňuje, byla odeslána na účet žalovaného, který již byl zrušen. Platba se vrátila a tuto částku zaplatil plátce přímo na účet žalobkyně a nebyla předmětem žaloby. K povinnému [jméno] [příjmení] odkázala žalobkyně na usnesení Okresního soudu v Karlových Varech čj. 25 Nc 3741/2007-71, ve kterém soud učinil platby povinného nespornými, a kterým byla exekuce z důvodu splnění vymáhané povinnosti zcela zastavena. 5 Ve věci bylo již jedenkrát soudem prvního stupně rozhodnuto a z převážné části byla žaloba zamítnuta pro žalovaným vznesenou námitku promlčení. K odvolání Krajský soud v Plzni toto rozhodnutí zrušil, jelikož posoudil žalovaného námitku promlčení jako nemravnou. V dalším řízení tak již nebylo k této námitce přihlíženo a soud prvého stupně posuzoval všechny uplatněné nároky bez ohledu na jejich stáří. 6 Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 7 Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný byl soudním exekutorem a odvolán z výkonu této funkce byl ke dni 31. 12. 2011. Žalovaný zasílal žalobkyni pravidelně bankovním převodem souhrnně vymožená plnění za jednotlivá období spolu s avízem, v němž měla být jednotlivá vymožená plnění povinných identifikována. 8 Z usnesení Okresního soudu v Mostě čj. 21 Nc 9085/2008-3 vyplývá, že ve věci oprávněné žalobkyně proti povinné [jméno] [příjmení] soud nařídil k uspokojení pohledávky 136.144 Kč a pro náklady exekuce exekuci na majetek povinné a pověřil provedením exekuce žalovaného. Žalovaný vydal exekuční příkaz v této věci (čl. 9), v němž přikázal plátci mzdy, aby uhradil ze mzdy povinné jistinu 136.144 Kč, odměnu exekutora 24.311,70 Kč a náklady exekuce 4.403 Kč, tedy v součtu 164.858,70 Kč. Jak vyplývá z tabulky plateb (čl. 11), od května 2009 do května 2011 bylo za povinnou [příjmení] uhrazeno 164.859 Kč, což je zřejmé i z výpisu z účtu zaměstnankyně povinné (čl. 12-24). Okresní soud v Mostě usnesením čj. 21 Nc 9085/2008-12 (čl. 25) pověřil provedením exekuce proti povinné [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], jelikož s účinností ke dni 31. 12. 2011 byl z funkce soudního exekutora žalovaný odvolán. Následně pak usnesením soudní exekutor Mgr. [příjmení] [příjmení] čj. 030 EX 13773/13-42 exekuci zastavil, jelikož z podání oprávněného (žalobkyně) vyplynulo, že soudní exekutor (žalovaný) pohledávku vymohl srážkami ze mzdy. Žalovaný tedy vymohl celou částku 164.859 Kč předpokládanou v jím vydaném exekučním příkazu a jeho obrana, že v tomto exekučním řízení byl jím vydán další pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce na částku 57.911 Kč, nebyla prokázána. Žalobkyně popřela, že by jí byl takový příkaz doručen a nemohl tak nabýt právní moci. Bylo tedy na žalovaném, aby předložil z původního exekučního spisu doručenku k prokázání doručení příkazu žalobkyni. Přestože byl žalovaný soudem poučen o břemeni důkazním k tvrzení o pravomocném příkazu, a to v době, kdy exekučním spisem disponoval, nepředložil spis ani kopii doručenky, kterými by mohl své tvrzení prokázat. Soud přihlédl k námitce žalobkyně, že příkaz k úhradě nákladů exekuce nenabyl právní moci. Soud uložil žalovanému, aby předložil jednotlivé spisy, což žalovaný neučinil a neunesl tak ke svému tvrzení důkazní břemeno. Předložil pouze jejich ofocená torza, z nichž však nebylo možné učinit závěr, zda doložka právní moci, která je na příkazu k úhradě nákladů exekuce vyznačena, skutečně odpovídá objektivním skutečnostem. Žalovaný nedoložil dodejky, z nichž by vyplývalo, že tento příkaz byl doručen i žalobkyni, která tuto skutečnost sporovala. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že doložka právní moci byla na příkazu vyznačena mylně. Je vhodné připomenout, že žalovaný o své procesní povinnosti byl poučen v době, kdy tvrdil, že spisy má ve své dispozici a pořizoval z nich kopie, které pak založil do spisu. Skutečnost, že až následně měl spisy předat JUDr. [příjmení] (ten však tvrdí, že předmětné spisy mu předány nebyly) tak jde k jeho tíži. Soud odmítl pozici arbitra ve sporu mezi žalovaným a JUDr. [příjmení] a nechtěl přetěžovat dokazování zjišťováním, kde se předmětné spisy skutečně nacházejí. Pasivita žalovaného z doby, kde spisy objektivně předložit mohl se tak odrazila v jeho neúspěchu. Soud nesouhlasil s argumentem žalovaného, že mu v případě manipulace se spisy hrozilo vazební stíhání, jelikož splnil-li by si povinnost uloženou mu soudem, tedy předložit požadované spisy, nemohl by jednat protiprávně, navíc za situace, kdy v této době pravděpodobně žalovaný pořizoval fotodokumentaci z těchto spisů. Žaloba o zaplacení částky 17.208,78 Kč tak byla podána důvodně a v této části jí soud vyhověl. 9 Okresní soud v Děčíně rozhodl usnesením čj. 21 Nc 3044/2008-3 o nařízení exekuce na majetek povinného [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky 81.502 Kč a pověřil provedením exekuce žalovaného. Žalovaný v této věci vydal exekuční příkaz 16 EX 1388/08 prodejem movitých věcí povinného k uspokojení jistiny žalobkyně 81.502 Kč a nákladů exekuce 18.731,41 Kč. Povinný [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 2. 9. 2013 doložil žalobkyni, že 13. 5. 2008 uhradil částku 62.175,29 Kč a doplatil jistinu 13. 10. 2008 částkou 19.326,71 Kč. Ze dne 13. 10. 2008 je i údaj o nezpoplatněném výběru a založení technického účtu k exekuční spisové značce k částce 18.730,60 Kč (čl. 33-34) a ze sdělení banky (čl. 471) vyplynulo, že tento technický účet pro exekuce byl ke dni 20. 5. 2014 zrušen a částka převedena zpět. Nicméně z výpisu banky je zřejmé, že banka si za vedení účtu za dobu téměř 6 let naúčtovala částku 18.000 Kč. Prostředky ve výši 18.730,60 Kč se tak do dispozice žalovaného nikdy nedostaly, jelikož exekuce z technického účtu realizována nebyla. Žalobu o zaplacení částky 15.898,39 Kč tak nezbylo než zamítnout. 10 Okresní soud v Chomutově usnesením čj. Nc 6619/2004-6 nařídil podle vykonatelného platebního výměru žalobkyně exekuci na majetek povinného [jméno] [příjmení] k vymožení částky 20.486 Kč a k náhradě nákladů exekuce, a pověřil žalovaného provedením exekuce. Žalovaný pak vydal exekuční příkaz EX 3883/04 k nařízení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného [jméno] [příjmení], a to pro jistinu 3.471 Kč, odměnu exekutora 2.646,80 Kč a náklady exekuce 149,50 Kč (čl. 45-46). Podle oznámení žalovaného ze dne 12. 9. 2005 (čl. 47) přikázáním pohledávky srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného bylo Úřadu práce Chomutov oznámeno, že žalovaný na exekučním příkazu netrvá z důvodu ukončení exekuce. Je tak zřejmé, že z oznámení samotného žalovaného, že celá exekuovaná částka byla vymožena, nicméně žalovaný přes poučení soudem netvrdil, tím méně pak prokazoval, že by dlužnou částku ve výši 574,03 Kč žalobkyni převedl a jeho obrana setrvala pouze na tvrzení, že žalovaná částka vymožena nebyla. V této části tak žaloba byla podána důvodně. 11 Okresní soud v Litoměřicích usnesením čj. 9 Nc 5091/2008-3 nařídil podle vykonatelného exekučního titulu žalobkyně k uspokojení pohledávky ve výši 2.868 Kč za povinným [jméno] [příjmení] exekuci na majetek povinného a pověřil žalovaného provedením této exekuce. Žalovaný v této věci vydal exekuční příkaz k nařízení exekuce k přikázání pohledávky z účtu peněžního ústavu k úhradě jistiny 2.868 Kč, odměny exekutora 3.570 Kč a nákladů exekuce 4.165 Kč. Žalovaný dopisem ze dne 11. 4. 2008 oznámil povinnému, že částku 10.603 Kč může uhradit na účet exekutorského úřadu a poté bude exekuce ukončena (čl. 57). Podle výpisu z účtu povinného [jméno] [příjmení] (čl. 58) vyplývá, že částku 10.603 Kč uhradil na účet žalovaného, jehož číslo uvedl ve svém dopise ze dne 11. 4. 2008. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že ve prospěch žalované byly žalovaným převedeny částky 1.906,99 Kč (dne 13. 6. 2008) a 961 Kč (dne 30. 6. 2008). Žalobkyně však evidovala tyto platby u jiného povinného. V avízu k bankovnímu převodu, v němž bylo obsaženo i plnění vymožené od povinného [příjmení] (čl. 516), však bylo uvedeno správné jméno a příjmení povinného, správné číslo jednací usnesení o nařízení exekuce i rodné číslo povinného, nicméně v pátém sloupci avíza, kde se v ostatních případech zpravidla uvádí rodná čísla povinných bez lomítek a případně poznámky k povinným, je uvedeno pravděpodobně rodné číslo bez lomítka jiného povinného. Z uvedeného tak vyplývá, že vymožené prostředky od povinného [příjmení] žalovaný žalobkyni převedl spolu s avízem, podle jehož tří markantů měla být schopna předmětnou platbu přiřadit ke správnému povinnému, byť jeden identifikační údaj povinného správně vyplněn nebyl. Žaloba v této části tak důvodná nebyla. 12 Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích čj. 18 Nc 5556/2007-4 soud nařídil podle vykonatelného platebního výměru žalobkyně k vymožení povinnosti povinného [jméno] [příjmení] ve výši 41.737 Kč exekuci na majetek povinného a pověřil žalovaného provedením exekuce. Žalovaný v této věci vydal exekuční příkaz 16 EX 5380/07, kterým nařídil exekuci pro celkovou pohledávku ve výši 53.363,30 Kč. Plátci mzdy povinného [jméno] [příjmení] žalovaný dopisem ze dne 20. 5. 2011 oznámil, že na exekučním příkazu již netrvá, jelikož poslední zaslaná srážka ve výši 4.209 Kč ukončila exekuční řízení. Z avíza předloženého žalobkyní k bankovnímu převodu, v němž bylo obsaženo i plnění vymožené od povinného [příjmení] (čl. 157), je evidentní, že žalovanou částku žalobkyni žalovaný poslal, nicméně nesprávně vyplnil avízo a uvedlo v něm údaje, vztahující se k povinné [jméno] [příjmení], které patrně byly chybně opsány z podkladů žalovaného pro vyplnění avíza (čl. 489). Špatně tak byla v avízu vyplněna spisová značka soudního exekučního spisu, jméno a příjmení povinného a variabilní symbol. Správně je uvedena pouze spisová značka exekutora a rodné číslo povinného. Žalovaná částka vymožená od povinného [příjmení] však žalobkyni byla žalovaným převedena a žalobu i v této části nezbylo než zamítnout. 13 Z usnesení Krajského soudu v Praze čj. 25 Co 8/2012-38 bylo zjištěno, že Okresní soud v Mělníku nařídil usnesením čj. 10 Nc 2710/2007-3 exekuci na majetek povinného [příjmení] [jméno] [příjmení] podle platebních výměrů žalobkyně k uspokojení pohledávky v celkové výši 42.876 Kč a nákladů exekuce, a exekucí pověřil žalovaného. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že od povinného bylo žalovaným vymoženo 52.324,20 Kč, z čehož 40.785 Kč bylo poukázáno žalobkyni a 11.829,11 Kč si žalovaný ponechal na náklady exekuce. Jak vyplývá z oznámení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], ve věci povinného [příjmení] [jméno] [příjmení] byla uhrazena 27. 7. 2011 částka 51.852,97 Kč a 27. 1. 2011 částka 471,23 Kč Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] následně oznámil skončení exekuce pro vymožení pohledávky. Ze sdělení JUDr. [příjmení] je zřejmé, že má za to, že předchozí exekutor neměl mít právo na odměnu, proto plnění přijatá od povinného nezohlednil na odměnu žalovaného a exekuci za skončenou. Soud však z interpretací JUDr. [příjmení] nesouhlasí. Podle § 15 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech ve znění účinném ke dni odvolání žalovaného z funkce exekutora se podíl exekutora, jemuž zanikl výkon úřadu, na odměně nově jmenovaného exekutora určí dohodou. Nebude-li dohoda doručena Komoře do dvou měsíců od jmenování nového exekutora, rozhodne komora. Zákon tedy předpokládá dohodu obou exekutorů, případně rozhodnutí exekutorské komory. Oboje však v daném případě chybí. Zejména však takové ustanovení platí pro ty případy, kdy původní exekutor vyvinul určitou činnost vedoucí k vymožení plnění, avšak zatím plnění vymoženo nebylo a plody práce původního exekutora tak sklidí exekutor nový. To se však v tomto případě nestalo. Žalovaný vymohl podstatnou část plnění a správně si poměrně k vymoženému plnění započetl i svou odměnu. Tvrdí-li JUDr. [příjmení], že exekuce byla ukončena proto, že žalovaný si z vymoženého plnění ponechal nedůvodně odměnu, je takový názor mylný a v exekuci by mělo být pokračováno. Z těchto důvodů tak ani v této části žaloba důvodná nebyla, jelikož předpoklad žalobkyně, že exekuce byla ukončena pro kompletní vymožení plnění od povinného, se ukázal jako lichý. Žalovaný tak převedl správně žalobkyni pouze poměrnou část vymoženého plnění, z něhož si důvodně ponechal část připadající na jeho odměnu. Žaloba o zaplacení 2.091 Kč tak důvodná nebyla. 14 Okresní soud v Karlových Varech usnesením čj. 25 Nc 2909/2008-7 nařídil exekuci k vymožení povinnosti povinného [jméno] [příjmení] k zaplacení částky 74.452 Kč na základě vykonatelného platebního výměru žalobkyně a penále ve výši 80.565 Kč, a provedením exekuce pověřil žalovaného. Žalovaný v této věci vydal příkaz na nařízení exekuce k úhradě jistiny 155.017 Kč a nákladů exekuce 31.857,67 Kč. Z výpisu z účtu [jméno] [příjmení] vyplývá, že tato zasílala na účet žalovaného, jehož číslo žalovaný nesporoval, pravidelné splátky exekuce za povinného [jméno] [příjmení], většinou ve výši 4.000 Kč s tím, že na tento účet bylo poukázáno 4.000 Kč i ve dnech 3. 8. 2012, 2. 7. 2012, 6. 6. 2012, 3. 5. 2012 a 2. 4. 2012 Celkem pak byla poukázána na účet žalovaného od 17. 2. 2010 do 3. 8. 2012 částka 158.000 Kč. Exekuce pak byla usnesením soudního exekutora Mgr. [příjmení] [příjmení] čj. 030 EX 7083/13-85 zastavena z důvodu návrhu oprávněného (žalobkyně). Žalovaný vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce v částce 66.014,40 Kč, z něhož odměna činí 23.270 Kč, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů 31.742 Kč a DPH 11.002,40 Kč. Pokud jde o paušální náhradu hotových výdajů, z odůvodnění nevyplývá, z čeho se tato částka skládá, rozhodnutí je nepřezkoumatelné, a byť je na rozhodnutí vyznačena doložka právní moci, žalovaný neprokázal, že by příkaz byl doručen i žalobkyni a skutečně tak právní moci nabyl. Soud vycházel tedy ze skutečnosti, že toto rozhodnutí právní moci nenabylo. Jelikož žalovaný neprokázal, že by příkaz k úhradě dalších nákladů exekuce doručil žalované a ten tak nabyl právní moci a mohl si ponechat část vymoženého plnění důvodně (v podrobnostech soud odkazuje na argumentaci uvedenou u [jméno] [příjmení]), soud žalobě vyhověl a uložil mu dlužnou částku ve výši 19.665,40 Kč žalobkyni zaplatit. 15 Okresní soud v Karlových Varech usnesením čj. 25 Nc 3741/2007-3 nařídil exekuci k vymožení povinnosti povinného [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky ve výši 24.722 Kč na základě vykonatelného výkazu nedoplatků žalobkyně a provedením exekuce pověřil žalovaného. Usnesením čj. 25 Nc 3741/2007-9 byl výkon rozhodnutí v částce 13.855 Kč zastaven. Usnesením čj. 25 Nc 3741/2007-71 soud exekuci zastavil s tím, že exekuce byla nařízena pro částku 24.722 Kč a následně částečně zastavena pro částku 13.855 Kč na jistině, a byla tak vedena pouze pro částku 10.867 Kč, když oprávněné náklady exekuce ve fázi jejího nařízení nevznikly. Povinný pak uhradil na účet bývalého exekutora (žalovaného) částku 12.650 Kč, z níž však oprávněná obdržela pouze 3.770 Kč Tyto platby byly učiněny nespornými a dokladovány ve spise. Nedoplatek na nákladech exekuce ve výši 6.809,17 Kč byl uhrazen 23. 6. 2014. Soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že povinný si splnil vymáhanou povinnost v plném rozsahu a skutečnost, že žalovaný nedoplatil pohledávku žalobkyni v plné výši, nemůže jít k tíži povinného. Soud proto exekuci zastavil. Platby ve výši 12.650 Kč byly doloženy matkou povinného (čl. 118) a z jejího podání vyplývá, že 18. 5. 2009 byla uhrazena na účet žalovaného částka 5.500 Kč, 29. 6. 2010 částka 2.000 Kč, 3. 8. 2010 částka 2.300 Kč a 7. 2. 2011 částka 2.850 Kč. Povinný tak uhradil na účet žalovaného 12.650 Kč, z nichž však žalobkyně obdržela pouze 3.770 Kč, rozdíl ve výši 7.097 Kč tak připadá na důvodně žalovanou částku a soud proto v této části žalobě vyhověl. 16 Z ostatních důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění a důkazy, které nebyly provedeny, soud neprovedl pro jejich nadbytečnost. V podrobnostech soud odkazuje na poučení, kterých se účastníkům dostalo při jednání v případě, že bylo rozhodnuto o tom, že se některý důkaz neprovede. Žalobce předložil celou řadu důkazů, k nimž však přes poučení soudem neuvedl, k jakým skutkovým tvrzením mají být provedeny a k důkazu tak provedeny nebyly. 17 Podle § 46 odst. 4 o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) ve znění účinném ke dni odvolání žalovaného z funkce exekutora peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odst. 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené částky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1.000 Kč. 18 Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu nároku na zaplacení 44.545,21 Kč, které přijal žalovaný od povinných [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Žalovaný si totiž nesplnil svou zákonnou povinnost vyplývající z § 46 odst. 4 exekučního řádu vyplatit žalobkyni jako oprávněné vymožená plnění jak bylo uvedeno shora. Byť v případě povinného [příjmení] nepřevyšovala vymožená částka 1.000 Kč ve smyslu poslední věty § 46 odst. 4 exekuční řádu, byl žalovaný plnění vyplatit žalobkyni ve stejné lhůtě po plném vymožení plnění od povinného. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 44.545,21 Kč ve standardní 3 denní lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 19 Žaloba o zaplacení částky 29.737,77 Kč byla ze shora uvedených důvodů zamítnuta jako nedůvodná. 20 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 150 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Přestože z původně žalované částky 118.793,98 Kč byla žalobkyně úspěšná pouze s nárokem na zaplacení 44.545,21 Kč (tedy přibližně v rozsahu 37,5%), soud přihlédl k tomu, že pro nespolupráci žalovaného bylo pro žalobkyni obtížné zjistit osud svých pohledávek. Navíc některé z nároků (u povinných [příjmení] a [příjmení]) byly zamítnuty proto, že žalovaný sice vyplatil vymožená plnění, nicméně vyplnil nesprávně avíza, podle nichž měly být platby ztotožněny a až v na základě obsáhlého dokazování a po předložení listin od žalovaného byly platby ověřeny.