17 C 368/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 875 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 795 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši a ve výši 8,25% ročně od 15. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 034,08 Kč, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 875 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a úrokem z prodlení z částky 4 875 Kč od 1. 7. 2021 do 14. 2. 2021 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 4 875 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne 10. 1. 2007 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které byly žalované vyplaceny v hotovosti v den podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem 3 200 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 40 týdenních splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 10. 2007. Žalovaná však splátky řádně nehradila, poslední splátku zaplatila dne 22. 1. 2007. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Celkem žalovaná na dlužnou částku uhradila 205 Kč. Žalobkyně po žalované požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 4875 Kč, úroku z prodlení z částky 4 875 Kč od 30. 1. 2007 do 18. 12. 2020 ve výši 9034,08 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 875 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a úroku z prodlení z částky 4 875 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení byl vyčíslen z žalované jistiny za období od 30. 1. 2007 do 18. 12. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny jí byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 10. 1. 2007 smlouvu o půjčce, na základě které byla poskytnuta žalované částka 5 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 40 týdenních splátkách po 205 Kč spolu s poplatkem ve výši 3 200 Kč. Žalovaná uhradila podle tabulky předložené žalobkyní na svůj dluh částku 205 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Podle statistických údajů obec národní banky dostupných na www.cnb.cz v lednu 2007 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci do jednoho roku činily průměrně 12,39 % ročně.

4. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen "ObčZ") účinného v době uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout i úroky.

5. Podle § 451 ObčZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

6. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

7. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 4 795 Kč, představující nevrácenou jistinu po zohlednění plateb žalované pouze na jistinu. Smlouva o půjčce mezi žalovanou a společností právnická osoba totiž nebyla uzavřena platně dle § 657 a násl. ObčZ, jelikož esenciální součástí úplatné smlouvy o půjčce je dohoda o úroku, která však byla shledána neplatnou, jak bude popsáno níže. Bez platnosti takového ujednání nemůže být platná ani samotná smlouva o půjčce. Žalovaná převzala v hotovosti částku 5 000 Kč, kterou nevrátila a na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, která platně pohledávku postoupila žalobkyni, se tak bezdůvodně obohatila ve smyslu § 451 ObčZ a je povinna toto bezdůvodné obohacení vydat podle § 457 ObčZ. Soud proto žalobě vyhověl v části odpovídající dlužné jistině spolu s příslušenstvím. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Výzva byla odeslána dne 1. 2. 2021 a v souladu s § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (NOZ) účinného v době prodlení žalované byla zásilka doručena dne 4. 2. 2021. Ve výzvě byla poskytnuta 10 denní lhůta k plnění a do prodlení se tak žalovaná dostala až dne 15. 2. 2021 a od tohoto dne tak bylo vyhověno nároku na zaplacení úroku z prodlení v souladu s § 1970 NOZ Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů.

8. Pokud jde o souhrnný poplatek, soud shledal tento nárok jako neplatný. Takto žalobkyní požadovaný nárok zastírá nepřiměřené úročení půjčených peněz a není poplatkem v pravém slova smyslu, kterým by bylo placeno za poskytnutou službu, ale supluje smysl a účel úroku, kterým je generovat zisk z poskytnutých peněz. V smlouvě si právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou sjednaly úrok v částce 3 200 Kč, který odpovídá 83,20 % ročně, a několikanásobně tak převyšoval obvyklou úrokovou míru bank v době poskytnutí půjčky. Takové jednání je zapotřebí posoudit jako ujednání neplatné podle § 39 ObčZ pro rozpor s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 ObčZ (blíže ke srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 publikované v časopise Soudní judikatura pod číslo). Bylo-li ujednání o výši úroku z půjčky shledáno neplatným, je i smlouva o půjčce neplatná, jelikož dohoda o úroku je neoddělitelnou součástí úplatné smlouvy o půjčce. Po právním posouzení věci tak soud dospěl k závěru, že nároku žalobkyně lze vyhovět v části týkající se dlužné jistiny a příslušenství z této jistiny, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 ObčZ, neboť původní smlouva mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla soudem shledána jako neplatná. Ve zbytku tak nezbylo, než žalobu zamítnout.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož neúspěch žalobkyně (zejména pokud jde o příslušenství pohledávky) převyšoval její úspěch. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuční návrh u exekutora.