17 C 398/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce et Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B žaloba o uložení povinnosti odstranit vady provedeného díla

I. Žalovaná je povinna na domě , adresa, odstranit následující vady střechy:a) Nová střešní krytina byla položena na původní vlhké a plesnivé dřevěné bednění. Vada se projevuje pokračující degradací původního prkenného bednění ve formě rozrůstání vlhkosti a povrchové plísně na prkenném bednění. Vada postihuje celou střechu;b) Spoje prvků svislého dešťového svodu netěsní. Vada se projevuje pronikáním srážkové vody mimo roury svislých dešťových svodů. Vada se vyskytuje v místech všech spojů vzájemných částí svislého dešťového svodu;c) Vadné provedení montáže spojovacího žlabu. Vada způsobuje pronikání dešťové vody mimo žlaby. Vada se vyskytuje v místech spojů všech žlabů;d) Nedostatečně odvětrávaná vzduchová mezera pod krytinou a nachází se zde piliny a odstřižky z plechové krytiny. Vada způsobuje překážku pro dostatečné odvětrávání vzduchové mezery. Vada se vyskytuje v prostoru pod střešní krytinou;e) Větrací okapní pás střechy netěsní. Vada způsobuje vniknutí drobného hmyzu a ptactva pod střešní krytinu. Vada se vyskytuje v celém větracím pásu střechy;f) Neodborně vyříznuté bednění. Vada způsobuje vlhkost na spodní straně instalované folie. Vada se vyskytuje v místě vyřezaného bednění;g) Okna ve vrchní vlně jsou špatně ukotvena. Vada způsobuje degradaci krytiny z míst kotvení. Vada se vyskytuje v místech instalovaných oken;h) Jednotlivé vrstvy doplňkové hydroizolační folie ve střešním plášti nejsou mezi sebou polepeny. Vada negativně ovlivňuje větrotěsnost střešního souvrství. Vada se vyskytuje po celém střešním plášti;i) Větrací komínek není vzduchotěsně a vodotěsně napojen na navazující doplňkovou hydroizolační folii. Vada se projevuje průsakem vody a vzduchu. Vada se vyskytuje v místě, kde větrací komínek prostupuje střešním pláštěm;j) Absence větrání podstřešního prostoru, neprovedení odvětrávaného hřebene střechy. Vada se projevuje zvýšenou vlhkostí a plísněmi, v letním období velkým horkem. Vada se nachází v půdním prostoru pod střechou;to vše do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 32 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 34 495,84 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna uhradit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 1 200,56 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá odstranění vad specifikovaných ve výroku rozsudku. Žalobce uvedl, že je vlastníkem budovy , adresa, (dále jen dům). Dne 20. 9. 2020 (v žalobě chybně uvádí rok 2021) uzavřel jako objednatel se žalovanou jako zhotovitelem smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaná zavázala provést kompletní výměnu střešního pláště na domě. Již v průběhu zhotovování díla se na díle vyskytly vady a vše vyústilo po zimním období roku 2020-2021 setkáním žalobce, žalované a soudního znalce , jméno FO, dne 8. 12. 2021 na místě zhotovení díla. Znalec vyhotovil záznam z místního šetření, ve kterém popsal vady díla, kdy závěrem bylo, že pochybení nevzniklo z podstaty materiálu, ale z důvodu neodborné montáže a k odstranění identifikovaných vad je nezbytné celou střechu demontovat. Za tuto činnost znalce uhradil žalobce částku 32 098 Kč a mimo jiné požaduje touto žalobou i její úhradu po žalované dle ust. § 1924 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalobce reklamoval uvedené vady díla na místě, žalovaná s tímto souhlasila. Následně však 9. 2. 2022 navštívil jednatel žalované manželku žalobce a sdělil, že uznává pouze vadu v rozsahu opravy hřebene střechy s následným vyčištěním větrací mřížky s tím, že se obrátí do konce února 2022 na znalce , jméno FO, , aby celou záležitost spolu dořešili. Následně však žalovaná již na žádné výzvy žalobce k jednání nereagovala, a tak jí byla dne 1. 8. 2022 zaslána předžalobní výzva k odstranění vad. Žalovaná na ni reagovala odmítavě s tím, že dílo bylo provedeno řádně v souladu se smlouvou. Žalobce v žalobě dále konstatuje, že žalovanou si vybral na základě informací na jejích internetových stránkách a poukázal v tomto ohledu na ust. § 2590, § 2594 a § 2912 o. z., tedy na předpoklad profesionality žalované, který měl. Žalobce dále uvedl, že žalovaná nepostupovala pečlivě a s odbornou péčí, že měla žalobce upozornit na to, že nová střešní krytina je pokládána na původní staré a současně vlhké prkenné bednění, měla si řádně prohlédnout půdní prostory, zda jsou dostatečně odvětrány, zkrátka před uzavřením samotné smlouvy se měla řádně seznámit se stavem původní střechy a půdních prostor, aby tak zabránila budoucím škodám. Jinak řečeno žalovaná měla žalobci sdělit veškeré skutkové a právní okolnosti o nichž ví nebo vědět musí, neměla zamlčovat překážky a vady související s prováděním díla, a to s ohledem na svoji deklarovanou odbornost. Žalobce se podanou žalobou domáhá odstranění vad, a to v té podobě, jak je uvedeno v opravě žaloby ze dne 23. 1. 2024 (čl. 151-152 spisu), kterou učinil k výzvě soudu dle ust. § 43 o. s. ř.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 23. 1. 2023 a uvedla, že nesporné je uzavření smlouvy o dílo, zhotovení a předání díla v prosinci 2020, uhrazení ceny za dílo i to, že dne 8. 12. 2021 se jednatel žalované zúčastnil místního šetření se znalcem , jméno FO, a dále, že jednala se žalobcem, resp. s jeho ženou paní , jméno FO, o řešení vytýkaných vad. Ohradila se proti tomu, že by uznala vady díla, pouze se snažila vyjít žalobci vstříc, avšak s ohledem na nepřiměřenost požadavků žalobce jednání nikam nevedla. Na předžalobní upomínku, která obsahovala nesmyslný požadavek na zaplacení náhrady škody v částce 987 328 Kč reagovala odmítnutím s tím, že navrhla jako smírné řešení zaplacení částky 50 000 Kč, avšak na to bylo reagováno rovnou podáním žaloby. Dále se žalovaná vyjádřila k obsahu odborného závěru znalce ze dne 10. 12. 2021, kdy uvedla, že se nejedná o znalecký posudek a upozornila na možnou podjatost znalce, kterého si najal žalobce, aby hájil jeho zájmy a zastupoval ho, kdy i manželka žalobce označila znalce v emailu ze dne 11. 3. 2022 za jejich stavební dozor a je zde důvodná pochybnost o nepodjatosti znalce. Znalec navíc jako jednatel a společník společnosti , právnická osoba, učinil žalobci cenovou nabídku na odstranění vad za částku 987 328 Kč, kterou pak chtěl žalobce po žalované. V tomto ohledu tedy žalovaná považuje záznam o zjištění závad a technický návrh jejich odstranění ze dne 10. 12. 2021 v podstatě za podnikatelský záměr znalce, jak získat zakázku. Žalovaná se vyjádřila i k profesionalitě a povinnosti jednat s odbornou znalostí a k této argumentaci žalobce uvedla, že předmět díla byl jasně vymezen písemnou smlouvou s položkovým rozpočtem a nelze po ní požadovat jiné než smluvené služby a je naprosto irelevantní, jaké služby nabízí žalovaná na internetových stránkách. Pokud se jedná o údajně shnilé, staré a vlhké bednění, považuje žalovaná tuto skutečnost za spornou, kdy i z fotografií předložených žalobcem je zřejmé, že krov a bednění bylo celkově v dobrém stavu. Žalovaná dále namítla nedostatečné specifikování vad a skutečnost, že žalobce vady včas neoznámil, když dílo převzal dne 1. 12. 2020 a vady vytkl v době předání záznamu ze dne 8. 12. 2021, když jak tvrdí sám žalobce vady díla se vyskytly již po zimním období v roce 2020. Pokud jde o vynaložený náklad 32 089 Kč má ho žalovaná za nepodložený a nepřiměřený, který nesouvisí zcela s dílem a není zřejmé, že tento náklad žalobce vynaložil.

3. Žalobce v replice ze dne 15. 2. 2023 uvedl, že poukazuje na skutečnost, že je spotřebitelem a nikoliv odbornou osobou ve smyslu ust. § 5 o. z. Současně se vyjádřil i k výběru , jméno FO, , kterého neznal, ale nalezl ho na internetu po zadání slovního spojení „znalec střechy“, kdy , jméno FO, se ve výsledcích objevil jako první, tento se nebrání svému výslechu u soudu a upozornil i na to, že záznam z 8. 12. 2021 nikdy neoznačoval jako znalecký posudek. Pokud jde o cenovou nabídku od , Anonymizováno, , obrátil se na ní sám žalobce a cenová nabídka nebyla vypracována přímo znalcem , jméno FO, , ale jeho synem. Navíc dle sdělení , jméno FO, , tento ve společnosti již nevystupuje. Celá diskuze o cenové nabídce je bezpředmětná, když žalobce se domáhá odstranění vad díla. Žalobce se dále podrobně vyjádřil k obsahu povinnosti jednat s odbornou péčí s tím, že žalovaná takto nepostupovala, ač disponuje oprávněními k výkonu takovéto odborné činnosti a tvrzení žalované označil za nekalou obchodní praktiku ve smyslu ust. § 4 a násl. z. č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele.

4. V replice žalované ze dne 31. 3. 2023 je obsaženo opětovně vyjádření k osobě , jméno FO, , kterého žalovaná považuje za podjatého, k čemuž postačuje toliko důvodná pochybnost o jeho nepodjatosti. Dále se žalovaná opětovně vyjadřuje i k otázce nedostatečné specifikace vad díla a podivuje se nad tím, že žalobce chce, aby vady odstraňovala žalovaná, když manželka žalobce si toto nepřeje.

5. Soud ve věci nařídil přípravné jednání, při kterém byla s účastníky řízení probrána možnost smírného řešení věci, žalobce byl upozorněn na nevykonatelnost navrhovaného petitu, byla řešena otázka použitelnosti záznamu o místním šetření od , jméno FO, , účastníci řízení byli upozorněni na to, že smysl dává pouze tvrzení a prokazování s hmotněprávním dopadem na spor. Řízení bylo současně koncentrováno, a to ke dni 28. 8. 2023.

6. K výzvě soudu ze dne 8. ledna 2024, učiněné dle ust. § 43 o.s.ř. byl petit žaloby opraven do podoby uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí.

7. S ohledem na skutečnost, že nedošlo ke smírnému vyřešení sporu, soud ve věci jednal a na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Z emailové komunikace ze dne 22. 7. 2020 soud zjistil že žalobce žalované sděluje, že si vybral cenovou nabídku Lindab premium 20 let a jediné co ruší je opláštění komína, když kominík vše prohlédl a komín je v naprostém pořádku. Emailem ze dne 5. 8. 2020 žalovaná reaguje tak, že zasílá návrh smlouvy s upravenou cenovou nabídkou. Skutkové zjištění o tom, zda bylo předmětem díla opláštění celého komína či nikoliv, na což jako na spornou skutečnost žalovaná upozorňovala, je pro toto řízení nerozhodné, když žalobce se odstranění vad opláštění komína v tomto řízení nedomáhá.

9. Z nesporného tvrzení účastníků řízení má soud za prokázané, že 20. 9. 2020 byla uzavřena smlouva o dílo a dílo bylo zhotoveno a předáno žalobci počátkem prosince 2020.

10. Ze smlouvy o dílo ze dne 20. 9. 2020 má soud za prokázané, že se žalovaná jako zhotovitel zavázala pro žalobce jako objednatele zhotovit dílo, a to „kompletní výměnu střešního pláště a klempířských prvků na domě , adresa, s tím, že na střechu bude použita plechová krytina , Anonymizováno, s povrchovou úpravou Premium mat odstín hnědá. Oplechování štítů a komína bude z materiálu Lindab. Žlaby a svody budou z materiálu pozink lakovaný. Součástí dodávky budou střešní okna , Anonymizováno, včetně roletek dle cenové nabídky, která je nedílnou součástí smlouvy.“ Dílo mělo být zhotoveno do 20. 10. 2020 (tedy do jednoho měsíce od podpisu smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byla cenová nabídka s rozpisem prací a materiálu.

11. Soud ze smlouvy o dílo dále zjistil, že žalovaná v čl. V. smlouvy poskytla žalobci záruku za jakost díla po dobu 60 měsíců od ukončení díla, která začíná plynout dnem předání hotového díla žalobci. Záruka na materiál byla dána dle podmínek výrobce.

12. Z emailové komunikace žalobce se žalovanou ze dne 2. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce v průběhu provádění díla vytknul žalované vady týkající se oplechování oken, kdy uvedl, že oplechování bylo provedeno v podobě parapetů, ačkoliv požadoval oplechování střešních oken.

13. Z emailové komunikace ze dne 16. 12. 2020 soud zjistil, že žalobce informoval žalovanou, že fakturu na cenu za dílo proplatí 21. 12. 2020, že jí zašle i předávací protokol podepsaný zaměstnancem žalované, dále že ačkoliv dílo mělo být dokončeno dne 20. 10. 2020, bylo dokončeno dne 1. 12. 2020. Současně žalobce žalovanou informoval, že neví, jestli je krytina kvalitně položena a že to zjistí po zimě, kdy případně bude práci reklamovat. Na tento email téhož dne reagovala žalovaná tak, že uvedla „Díky za info. Na práce máte ze zákona 5 let záruku na základě faktury“. Z tohoto důkazů má soud za prokázané, že k předání díla došlo 1. 12. 2020 (což je v souladu s nesporným tvrzením účastníků) a dále má za prokázáno, že žalovaná ubezpečila žalobce o poskytnuté záruce za dílo v trvání 5 ti let.

14. Z listiny označené jako „Záznam o zjištění závad a technický návrh jejich odstranění“ datované dnem 10. 12. 2021, soud zjistil, že se žalobce, zastoupený svojí manželkou , jméno FO, , jednatel žalované pan , jméno FO, a , jméno FO, , jakožto soudní znalec pro obor stavebnictví, specializace střechy, krytiny, izolace, dostavili dne 8. 12. 2021 do místa provedení díla. Znalec provedl obhlídku díla, sepsal vady, které dle jeho názoru dílo vykazuje, pořídil fotodokumentaci a navrhl řešení, jak vady odstranit. Následně, jak potvrdila žalovaná ve svém vyjádření ze dne 23. 1. 2023 (č. l. 42), účastníci řízení o řešení vytýkaných vad jednali, nicméně to neznamenalo, že by žalovaná uznávala existenci vytýkaných vad, pouze jak uvedla, se snažila vyjít žalobci vstříc. V záznamu je výslovně uvedeno, že se nejedná o znalecký posudek (str. 8 záznamu). Z tohoto důkazu a z vyjádření žalované ze dne 23. 1. 2023 má soud za prokázané, že žalobce reklamoval vady díla uvedené ve výroku tohoto rozsudku u žalované dne 8. 12. 2021.

15. Z faktury č. 2021/096 ze dne 10. 12. 2021 soud zjistil, že , jméno FO, vyúčtoval částku 32 089 Kč za provedení místního šetření, zpracování zprávy a provedení konzultace na rodinném domě , adresa, . Z výpisu z bankovního účtu č. ú. , č. účtu, bylo zjištěno, že z něho dne 12. 12. 2021 byla zaslána platba 32 089 Kč, a to ve prospěch účtu , jméno FO, pod VS shodujícím se s fakturou. Z tohoto důkazu má soud za prokázané, že žalobce vynaložil v souvislosti s uplatněním svých práv z vad díla uvedenou částku.

16. Z emailové komunikace ze dne 12. 3. 2022 soud zjistil, že se , jméno FO, obrací na žalovanou, přeposílá jí email od manželky žalobce ze dne 11. 3. 2022 a informuje žalovanou, že je připraven se s ní sejít, když dle informací manželky žalobce o to žalovaná projevila zájem. Současně informuje žalovanou, že manželka žalobce uvedla jako smířlivý datum a konec její trpělivosti den 31. 3. 2022. Dále sděluje, že pokud nedojde k dohodě má pokyn vypracovat znalecký posudek. V přeposílaném emailu od manželky žalobce ze dne 11. 3. 2022 tato uvádí, že je jednatel žalované nekontaktní, ačkoliv se 9. 2. 2022 osobně sešli, kdy řekl, že jediné, co opraví, je hřeben a vyčistí větrací mřížky, ostatní nepokládá za důležité. Dále popisovala bezúspěšnou snahu žalovanou zastihnout a závěrem uvedla, že pokud se znalci jako jejímu stavebnímu dozoru neozve , jméno FO, do 31. 3. 2022 s konkrétním plánem realizace reklamace střechy, předá vše jeho právnímu zástupci. Z tohoto důkazu má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení probíhalo od 8. 12. 2021 jednání o odstranění vytknutých vad.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 8. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou z titulu poskytnuté záruky za jakost díla a dle ust. § 2106 odst. 1 písm. b) o. z. k odstranění veškerých vad díla obsažených v záznamu z místního šetření ze dne 8. 12. 2021 opravou díla, a to do 14 ti kalendářních dnů ode dne doručení výzvy a dále ji vyzval k úhradě vynaložené částky 32 089 Kč za místní šetření a 18 150 Kč za poskytnuté právní služby.

18. Z reakce právního zástupce žalované ze dne 24. 8. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalované reagoval na předžalobní výzvu žalobce ze dne 1. 8. 2022 a odmítl požadavky žalobce jako nedůvodné, což i obsáhle odůvodnil.

19. Z obsahu titulní strany internetových stránek , Anonymizováno, soud zjistil, že je zde uvedeno, že firma , jméno FO, se specializuje na komplexní poskytování služeb v oblasti stavby i oprav střech, jejich vazeb i jednotlivých částí a že staré i nové konstrukce vždy ošetřuje proti dřevokaznému hmyzu tak, aby konstrukce vydržela dlouhé roky stále jako nová a nevyžadovala žádné další nákladné opravy. Z tohoto důkazu má soud za prokázané, že se žalovaná prezentovala na veřejnosti jako odborník v oboru oprav střech.

20. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že jejím předmětem podnikání je mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování, pokrývačství, tesařství. Z tohoto důkazu má soud za prokázané, že je žalovaná odborníkem v tomto oboru.

21. Z cenové nabídky , právnická osoba, ze dne 17. 3. 2022 soud zjistil, že obsahuje nabídku této společnosti na výměnu střešního systému v místě , adresa, , a to za částku 987 328,03 Kč celkem.

22. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že ke dni 17. 8. 2022 byl jako 49% společník a jednatel společnosti zapsán znalec , jméno FO, , nar. 10. 2. 1971, bytem , adresa, .

23. Z důkazu znaleckým posudkem č. 3-62-2023 ze dne 26. 8. 2023, při kterém byl proveden výslech znalce , jméno FO, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , soud zjistil, že dílo má vady specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem je rozhodující pro výsledek tohoto sporu, a proto mu soud věnuje podstatnou část odůvodnění.

25. Ačkoliv žalovaná poté, co , jméno FO, začal v řízení figurovat v pozici znalce, tedy po předložení znaleckého posudku soudu dne 28. 8. 2023, námitku jeho podjatosti nevznesla, vnímá soud za vhodné vyjádřit se k pochybám žalované o osobě znalce, které zazněly v souvislosti se záznamem z místního šetření dne 8. 12. 2021. Ke skutečnostem, pro které by byl znalec vyloučen, musí soud přihlížet v každém okamžiku řízení. Důvody podjatosti znalce vystupujícího v občanském soudním řízení jsou primárně upraveny v samotném z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), a to v ust. § 17 o. s. ř. a kryjí se s úpravou podjatosti soudce upravené v § 14 o. s. ř. V řízení by tedy muselo vyjít najevo, že se zřetelem na znalcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Samotná skutečnost, že znalec zhotovil znalecký posudek na základě objednávky žalobce nemůže být důvodem podjatosti, když § 127a o. s. ř. přímo předpokládá tento postup jako jednu z možností získání znaleckého posudku jako důkazu použitelného v řízení. Za skutečnost svědčící o případné podjatosti znalce mohla být považována existence cenové nabídky na rekonstrukci předmětné střechy od společnosti , Anonymizováno, ., kterou žalobce obdržel, neboť společníkem a jednatelem této společnosti byl právě znalec , jméno FO, . Ani tato skutečnost nevzbuzuje v soudu pochybnost o podjatosti znalce, neboť existence cenové nabídky svědčí pouze o zájmu „jeho“ společnosti případně provést opravu střechy, avšak není jí založena žádná ekonomická závislost znalce na žalobci. Žalobce se navíc v řízení domáhá toho, aby opravu provedla přímo žalovaná a z tohoto zvoleného postupu lze těžko usuzovat na možný ekonomický profit znalce z výsledků řízení. Pokud jde o email manželky žalobce, ve kterém označila znalce za jejich stavební dozor, soud toto hodnotí jako vyjádření subjektivního pocitu manželky žalobce, která v dané situaci vnímala znalce jako svoji odbornou oporu, avšak znalec při výslechu vyloučil, že by tuto funkci vůči žalobci či jeho manželce vykonával a již vůbec nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by tak činil za úplatu. V řízení tudíž nevyšly najevo žádné skutečnosti, z kterých by mohl soud dospět k závěru, že má znalec zájem na výsledku řízení, neboť výsledek řízení nemá žádný dopad na jeho právní poměry a ani nevyšlo najevo, že by byl znalec ve vztahu osoby blízké či dokonce příbuzné k účastníkům řízení.

26. Soud po formální stránce shledává znalecký posudek za vyhotovený v souladu s požadavky z. č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, neboť obsahuje všechny náležitosti uvedené v ust. § 28 odst. 2 tohoto zákona.

27. Výtky žalované, směřující k podanému znaleckému posudku, byly povětšinou formulovány v podstatě až v závěrečném návrhu, a to z větší míry obecně tak, že argumenty znalce byly napadnutelné logickými laickými dotazy, aniž by však bylo zřejmé, který argument či nález znalce v očích žalované neobstál.

28. Konkrétní námitka žalované, která byla rozpoznatelná při výslechu znalce a ze závěrečného návrhu žalované, se týkala toho, zda byl znalec schopen pouze z fotografií bednění střechy poznat, že bednění během rekonstrukce disponovalo zvýšenou vlhkostí. Pokud znalec na tuto otázku odpověděl zcela jednoznačně, že za tímto si stojí, že na fotografiích jsou evidentně vlhkostní mapy od vody a od výpotku všeho možného a v dalším průběhu výslechu vysvětlil, že takto izolované mapy nemohou mít původ například v impregnaci, či zrovna nastříkané vodě, kdy jako nelogické se jeví, že by byly fleky pouze v takto izolovaných místech, a nikoliv po celé střeše, kdy dále vyloučil i to, že by uvedené fleky byly způsobeny předchozí asfaltovou vrstvou, když opět by muselo být špinavé bednění všude, kdy vysvětlil, že vlhkost z vnitřku půdy dokáže prostoupit dřevem, které do sebe pobírá vlhkost, kdy dále uvedl, že fleky z vnitřku nemusí být vidět a ani je nezadokumentoval do posudku, protože je tam v těch místech tepelná izolace střechy a kdy uvedl, že bylo nasnadě aby ten, kdo sundával původní střechu, viděl, že prkna jsou špatný, že se tam něco děje, pak nemá soud pochyb o jeho znaleckém závěru o tom, že bednění nebylo způsobilé k pokládce nové střechy a že toto lze poznat z pořízených fotografií. Nic na tom nemění ani sdělení znalce, že pouze z fotografie by nedokázal odlišit u skvrn na bednění, zda se jedná o dlouhodobou vlhkost nebo vlhkost způsobenou aktuálním prudkým deštěm, když právě s ohledem na izolovanost fleků je zřejmé, že by muselo intenzivně pršet jen nad v posudku zakreslenými místy bednění, což je proti samotné logice, neboť v případě prudkého deště by bylo mokré celé bednění a nikoliv jen vyznačená místa. Pokud znalec kategoricky vyloučil možnost, že by se v tomto ohledu mýlil, což je podpořeno i tím, že podstřešní prostor (hřeben) byl nevětraný a byly tam vyvedeny bez nějakého zakončení nad střechu větrací komínky, čímž docházelo historicky k nadměrné vlhkosti v půdním prostoru (na vlhkost pramenící z větracích komínků ostatně upozorňuje i žalovaná), nemá soud důvod z jeho závěrů nevycházet, neboť vysvětlení znalce neodporuje logice. Přímé ohledání bednění z vnější strany by bylo ostatně možné pouze v případě odstranění střešní krytiny. Nelze ani přehlédnout fotografie č. , hodnota, a 14 znaleckého posudku (v barevném provedení v elektronické verzi), z kterých je i laickým okem rozeznatelná plíseň bednění z vnitřní strany. Znaleckým posudkem bylo s ohledem na shora uvedené prokázáno, že bednění v době pokládky nové střechy degradovalo v důsledku vysoké hmotnostní vlhkosti a povrchové plísně (čl. 5. 4. 4. znaleckého posudku) a na tuto skutečnost měl být žalobce upozorněn s tím, že pouhou výměnou střešní krytiny nemůže být střešní plášť z tepelně-technického pohledu funkční (čl. 7 posudku – závěr).

29. Další námitkou žalované, kterou soud vyčetl z jejích dotazů při provádění výslechu znalce bylo, že při tepelně technickém posouzení střešního pláště v čl. 4 znaleckého posudku, znalec k výpočtu nezapočítával i vlhkost vycházející z kuchyňského větrání vyvedeného na půdu. Z výslechu znalce vyplynulo, že nevyhovující hodnoty dosáhla střecha již jen díky zahrnutým hodnotám týkajících se zhotoveného díla a nebylo nutné započítávat ještě vlhkost způsobenou vyvedeným kuchyňským větráním, které již na stavbě bylo. V tomto ohledu dle soudu logicky vysvětlil, že již jen při výpočtu hodnot bez zohlednění dalšího negativa, kterým je neuzavřený vývod kuchyňského větrání (což však nebylo předmětem díla a nejde k tíži žalované), byly hodnoty stávající skladby střechy nevyhovující, kdy dřevěné konstrukce zabudované ve skladbě střešního pláště dosahují vlhkosti vyšší než 18 % s rizikem vzniku dřevokazných hub, plísní a výskytu dřevokazného hmyzu. Z posudku je zřejmé, že znalec neměřil aktuální vlhkost prostoru, ale že provedl výpočet dle vstupních dat skladby střechy. V tomto směru se dle přesvědčení soudu znalec vyjádřil naprosto jednoznačně tak, že míru vlhkosti jejíž původ byl ve vývodu z kuchyně, nebylo nutné zkoumat a měřit, když i bez zohlednění této vlhkosti, vypočtené parametry díla (střechy) nesplňovaly normy. Znalec jako hlavní podstatu vady díla uvedl, že nově zhotovená střecha nemá vůbec odvětraný hřeben, vůbec tam neproudí vzduch, a jak doslovně uvedl střecha je prostě „mrtvá“.

30. Další výtkou žalované, kterou soud při výslechu znalce registroval, byla otázka, zda je nutné podlepení a prolepení hydroizolační folie. V tomto ohledu se znalec taktéž vyjádřil jasně, že zpravidla montážní návody výrobců odkazují na normy a doporučení Cechu klempířů a tesařů ČR a podle nich je nutné podlepení hydroizolační folie provádět, aby nedocházelo k pronikání vzduchu a vlhkosti. Žalovaná neuvedla, na základě jakých podkladů či skutečností má za to, že v tomto případě nemusela takto postupovat. V příloze znaleckého posudku (poslední strana) je uvedena část montážního návodu pro doplňkové hydroizolační vrstvy , Anonymizováno, , které byly na střeše použity a z těch vyplývá, že pokud má tato folie plnit i funkci větrozábrany, je nutné použít hydroizolační vrstvy se slepenými přesahy. Soud má tedy i tuto námitku žalované vůči znaleckému posudku za vyvrácenou.

31. Soud zaznamenal při výslechu znalce i námitku žalované, že technické normy, na které znalec odkazuje, nejsou právně závazné. S tímto soud souhlasí, avšak nelze přehlédnout zaběhnutý úzus, že podnikatelé, a to zvláště ve stavebnictví, by k těmto normám měli přihlížet a neprovádět práci pod její stanovenou úroveň, jinak lze očekávat, že dílo nebude provedeno bezvadně. Stejné platí i pro doporučení, které vydává Cech klempířů a tesařů ČR jakožto, byť dobrovolné, sdružení odborníků v tomto oboru.

32. Existence dalších vad, jejichž odstranění se žalobce domáhá a které jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, byla znaleckým posudkem rovněž prokázána. Soud považuje za nadbytečné, s ohledem na absenci konkrétních námitek žalované ke zbývajícím vadám, tyto popisovat a podrobněji se jejich existencí zabývat v odůvodnění rozsudku.

33. Poslední námitkou vůči důkazu znaleckým posudkem, kterou žalovaná v závěrečném návrhu formulovala, byla námitka, že vysvětlení znalce jsou pro laika nepřesvědčivá, a to ačkoliv by měl znalec umět zkoumanou problematiku vysvětlit i malému dítěti. V tomto směru musí soud konstatovat, že na soud výkon znalce naopak působil jako výkon profesionála, který je v daném oboru erudovaný a zběhlý a soud neshledal v jeho odpovědích či znaleckém posudku logické nejasnosti či nějaké evidentní, laikovi rozeznatelné, chybné postupy. Nelze předpokládat, a ani to není úkolem znalce či smyslem znaleckého posudku, že laikovi v rámci podání znaleckého posudku znalec vysvětlí odborné postupy natolik, že se z laika po jeho výslechu stane odborník v tomtéž oboru. Podstatné je, zda je znalecký posudek, resp. výslech znalce srozumitelný, přezkoumatelný a logicky argumentačně přesvědčivý. Soud v tomto ohledu neshledal žádné vady posudku a ani z výslechu znalce nevyplynuly logické rozpory nebo rozpory, které by byly podpořeny konkrétními námitkami žalované.

34. I s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud zamítl důkazní návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku. Důvodem pro vyžádání si revizního znaleckého posudku může být pouze odstranění pochybností o odborném závěru znalce (posudku), které mohou být způsobeny například nesprávným postupem non lege artis, použitím chybné metody, nesrozumitelností či neúplností posudku. Pochybnosti o správnosti odborných závěrů znaleckého posudku soud však jak vysvětleno shora nemá a ze znaleckého posudku zjistil, že dílo, které se žalovaná zavázala smlouvou zhotovit, bylo provedeno vadně.

35. Důkazní návrhy žalované na výslech svědků, a to dělníků ze stavby a účastnický výslech jednatele vzala žalovaná při posledním jednání soudu zpět.

36. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto právnímu hodnocení sporu. Právní poměry účastníků se řídí z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), a to ve znění účinném do 5. 1. 2023 (novela provedená z. č. 374/2022 Sb. není pro daný vztah použitelná s ohledem na přechodné ustanovení v čl. IV zákona z. č. 374/2022 Sb.).

37. Podle ustanovení § 5 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

38. Podle ustanovení § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle ustanovení § 2587 věty druhé o. z. se dílem rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

39. Podle ustanovení § 2594 odst. 1 o. z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Podle odst. 3 zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

40. Podle ustanovení § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

41. Podle ustanovení § 2615 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (odstavec l). O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě (odstavec 2 věta první).

42. Podle ustanovení § 2617 části první věty před středníkem o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění.

43. Podle ustanovení § 2619 o. z. dal-li zhotovitel za jakost díla záruka, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě (odstavec 1). Záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla (odstavec 2).

44. Podle ustanovení § 2113 věty první o. z. zárukou za jakost se prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti.

45. Podle ustanovení § 1921 odstavec 2 o. z. vadu krytou zárukou musí nabyvatel vytknout zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost předmět plnění prohlédnout a vadu zjistit, nejpozději však v reklamační lhůtě určené délkou záruční doby. Podle ustanovení § 1921 odstavec 3 o. z. nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět.

46. Podle ustanovení § 2106 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

47. Soud dospěl k závěru, že žalovaná odpovídá žalobci za vady díla z titulu poskytnuté záruky za jakost, tak jak ji poskytla v čl. V smlouvy o dílo. Z tohoto pohledu je tedy pro vznik odpovědnosti žalované za vady nerozhodné, kdy vady vznikly. Na rozdíl od odpovědnosti za vady neodpovídá zhotovitel v případě poskytnutí záruky za jakost díla jen za to, že stavba má určité vlastnosti v době jejího předání objednateli, ale také za to, že si tyto vlastnosti po určitou dobu uchová. Záruka představuje pro objednatele jistou výhodu spočívající v tom, že zhotovitel v případě jejího poskytnutí odpovídá za širší okruh vad (jak za vady, které existují v době předání stavby, tak i za ty, které v průběhu záruční doby teprve vzniknou) a zároveň objednatel nemusí prokazovat, kdy vada vznikla. Existence vad specifikovaných ve výroku rozsudku byla prokázána znaleckým posudkem. Pokud jde o žalovanou namítané promlčení práva z vad, s ohledem na jejich tvrzené pozdní vytknutí, soud konstatuje, že se žalované tvrzení o pozdním vytknutí vad, kteréžto tvrzení je v její prospěch, v řízení nepodařilo prokázat.

48. Soud dospěl k závěru, že všechny vady díla jsou důsledkem skutečností, o kterých žalovaná věděla, resp. vědět musela s ohledem na jejich zjevnost již v okamžiku předání a je tak nutné aplikovat ust. § 1921 odst. 3 věta druhá o. z. podle kterého žalobce vázala toliko objektivní lhůta k vytknutí vad v délce 60 ti měsíců od předání díla. Pokud k předání díla došlo počátkem prosince 2020 a k vytknutí vad došlo dne 8. 12. 2021, bylo vytknutí vad provedeno ve stanovené lhůtě a bylo tak včasné.

49. Vady považuje soud za zjevné s ohledem na jejich samotnou podstatu, když žalovaná jako odborník musela mít vědomost o tom, že pokládá střešní krytinu na degradované (vlhké a plesnivé) bednění, že pokládá krytinu na bednění (krov), jehož hřeben není odvětrán, že spoje odvodnění střešního pláště nejsou zhotoveny tak, aby nedocházelo k průniku vody, že střešní okna nejsou kotvena v souladu montážním návodem, že větrací komínek není vzduchotěsně a vodotěsně napojen na doplňkovou hydroizolační folii, jinak řečeno nejedná se o vady skryté, k jejichž projevení byl třeba nějaký čas od předání díla. K otázce zjevnosti vad se vyjadřoval Nejvyšší soud například v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , když uvedl, že za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla. Pokud se vady, jejichž odstranění se žalobce domáhá, vyskytovaly a projevovaly již v okamžiku předání díla, a tato skutečnost vyplývá již ze samotné povahy předmětných vad popsaných ve znaleckém posudku, musely být zjevné nejen žalobci jako objednateli, ale zrovna tak o nich musela vědět i žalovaná. Tzv. „vědomou vadou“ je taková vada, které si zhotovitel musel být vědom (o které nemohl nevědět), pokud by postupoval s náležitou péčí, tj. v případě, že jde o profesionála, s péčí odbornou. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

50. Žalovaná, jak bylo prokázáno výpisem z obchodního rejstříku a obsahem internetových stránek žalované, kde se prezentovala jako odborník na opravu střech, je osobou ve smyslu ust. § 5 o. z. a ust. § 2594 o. z., která pokud by postupovala s odbornou péčí, měla upozornit žalobce na nevhodnost bednění, které vykazovalo jak degradaci způsobenou vlhkostí a plísní, tak nedostatek v podobě úplné absence odvětrání hřebene. Pokud tak neučinila, jde to k její tíži a odpovídá tak za vady díla (specifikované ve výroku I. písm. a/ a j/ rozsudku). Ostatní vady jsou vady způsobené chybnou montáží, kterou žalovaná při zhotovení díla provedla.

51. S ohledem na vše shora uvedené soud uložil žalované povinnost zjištěné vady díla odstranit. Lhůta ke splnění této povinnosti byla stanovena v souladu s oprávněním soudu dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři měsíce od právní moci rozsudku, a to i s ohledem na dobu, kterou si účastníci řízení sjednali ve smlouvě o dílo pro jeho zhotovení (1 měsíc), když lze předpokládat, že odstranění vad si vyžádá dobu delší, neboť bude muset dojít zřejmě k demontáží zhotoveného díla (aniž by soud určoval způsob odstranění vad, lze toto vyčíst ze závěrů znaleckého posudku).

52. Podle § 1924 o. z. kdo má právo podle § 1923 o. z., náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas. V řízení žalovaná případné pozdní uplatnění náhrady nenamítla. Výrokem II. rozsudku byla tedy v souladu s tímto ustanovením o. z. žalované stanovena povinnost uhradit žalobci i náhradu účelně vynaložených nákladů za odměnu pro znalce , jméno FO, , tak jak byla vyčíslena ve vystavené faktuře ze dne 10.12.2021 a jak byla žalobcem uhrazena.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 495,84 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, uhrazené zálohy na náklady znalečného ve výši 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, sestávající vždy z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, za výzvu k plnění ze dne 1. 8. 2022, za písemné podání ve věci samé (žaloba), za písemné podání ve věci samé (doplnění žaloby a oprava žalobního návrhu ze dne 28. 8. 2023), za účast na jednání před soudem dne 8. 8. 2023, za písemné podání ve věci samé (replika ze dne 15. 2. 2023), za písemné podání ve věci samé (replika ze dne 8. 8. 2023), za písemné podání ve věci samé (doplnění žaloby a oprava žalobního návrhu ze dne 23. 1. 2024), za účast na jednání před soudem dne 15. 3. 2024 a za účast na jednání před soudem dne 3. 6. 2024 včetně 10 ti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 000 Kč ve výši 3 780 Kč. Dále náleží žalobci náhrada nákladů za jízdné k jednání soudu na trase Praha – Plzeň a zpět (200 km) dne 8. 8. 2023 ve výši 1 342,72 Kč (amortizace 5,20 Kč + palivo 1,5136 Kč za 1 km) a za dny 15. 3. 2024 a 3. 6. 2024 ve výši 1 460,56 Kč za cestu (amortizace 5,60 Kč + palivo 1,7028 Kč za 1 km), celkem tedy 4 263,84 Kč. Dále byla přiznána žalobci i náhrada za promeškaný čas za 12 půlhodin na cestě Praha – Plzeň a zpět ve výši 1 200 Kč a 252 Kč jako DPH z této částky (§ 14 a.t.). Celkem tedy náleží žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 34 495,84 Kč. Soud se neztotožnil s interpretací a. t. provedené žalobcem, když na daný spor nelze použít § 8 odst. 1 a. t., ale tento spor se typicky řadí pod ust. § 9 odst. 1 a. t., když hodnota práva, kterého se žalobce žalobou domáhá, není vyjádřena v penězích a jeho hodnotu by bylo možné zjisti pouze s nepoměrnými obtížemi (těmi by rozhodně bylo vypracování znaleckého posudku na hodnotu prací odstraňujících vady díla, jak žalobce ve vyčíslení nákladů navrhuje). Soud dále nemohl žalobci přiznat ani náhradu nákladů za úkon označený jako „jednání s klientem i znalcem na místě“, když nebylo zřejmé, kdy k tomuto úkonu mělo dojít a nebylo doloženo, že tento úkon přesahoval 1 hodinu.

54. Výrokem IV. bylo dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto o právu státu na náhradu nákladů řízení, které platil za znalečné ve výši 1 200,56 Kč (ve zbývající částce bylo hrazené ze zálohy složené žalobcem). Soud povinnost k náhradě stanovil žalované, jakožto neúspěšnému účastníkovi řízení.