17 C 4/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , příjmení sídlem adresa o zaplacení 120.000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 120.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 46.657,83 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 120.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že půjčila žalovanému [datum] částku 120.000 Kč se splatností 1 roku, tedy do [datum]. Jelikož žalovaný do podání žaloby dlužnou částku neuhradil, přestože byl na svou povinnost upozorněn doporučeným dopisem ze dne [datum], byla nucena podat žalobu.

2. Žalovaný ve své reakci na žalobu uvedl, že si není vědom, že by s žalobkyní smlouvu o zápůjčce uzavřel. Se svým otcem [celé jméno svědka] dne [datum] podepsal dokument, jehož předmětem mělo být potvrzení o úhradě výživného. Mezi žalovaným, jeho matkou a jeho otcem došlo k uzavření dohody o úpravě výživného, na základě které měl otec povinnost hradit žalovanému výživné 5.000 Kč měsíčně, a zároveň i dluh na výživném ve výši 24.000 Kč. Před uzavřením dohody žalovaný dne [datum] dovršil zletilosti a otec jej přesvědčil, aby mu podpisem potvrdil, že vůči němu nemá žádný dluh na výživném. S tím žalovaný souhlasil, jelikož si nebyl vědom žádného dluhu otce na výživném, i s úředně ověřením podpisů na listině. Otci tak důvěřoval a nezjišťoval obsah samotného dokumentu. Otec zároveň žalovanému sdělil, že dokument podepíše i žalobkyně, současná manželka otce, a to jako svědkyně. Žalovaný tak byl uveden v omyl, jelikož se domníval, že svým podpisem stvrzuje pouze skutečnost o úhradě výživného, přičemž fakticky měl podepsat smlouvu o zápůjčce. Jelikož byl otcem a žalobkyní uveden v omyl, jedná se tak o právní jednání neplatné. K uzavření předmětné smlouvy mělo dojít několik málo hodin po oslavě, přičemž žalovaný byl v daném okamžiku pod vlivem alkoholu, který požil na předcházející oslavě, a v důsledku tohoto stavu tak nebyl schopen posoudit následky svého jednání. Částku 120.000 Kč žalovaný od žalobkyně nikdy nepřevzal.

3. Žalobkyně v reakci na obranu žalovaného uvedla, že tvrzení žalovaného pokládá za nepravdivá a vykonstruovaná s cílem poškodit žalobkyni a zbavit se tak povinnosti vrátit poskytnuté finanční prostředky. Žalovaný za svým otcem a žalobkyní přijel [datum] v 17:00 hodin na zastávku [obec] - [část obce] a odjížděl následujícího dne v 19:00 hodin. Otec žalovaného alkohol nepil, jelikož se [datum] měl podrobit vážnému chirurgickému zákroku. Žalobkyně nepila, protože byla od roku 2017 v programu reprodukční medicíny a zásadně nepila žádné alkoholické nápoje a sám žalovaný alkohol nepil, vyjma přípitku, jelikož se v inkriminované době zaměřoval na fitness kulturistiku a výživu, s níž nelze alkohol kombinovat. Žalobkyně dne [datum] vyzvedla s [právnická osoba] 120.000 Kč a tuto částku žalovanému předala téhož dne, což je zakotveno i v samotném textu smlouvy o zápůjčce. Žalovaný v předmětné době navštívil svého otce a žalobkyni z několika důvodů. Jednak proto, aby oslavili společně narozeniny žalovaného, dále proto, že otec se následně měl podrobit komplikovanému operativnímu zákroku a chtěl se svým synem před operací mluvit a vyřešit důležité neodkladné věci pro případ možných zdravotních komplikací, a dále chtěl otec se svým synem prodiskutovat i budoucnost žalovaného, nastavení vzájemného fungování po nabytí jeho zletilosti, kdy do té doby byl ve výlučné péči matky. Bydlel u ní a přestupoval z jedné střední školy na druhou bez dokončení prvního ročníku. Do školy nechodil a matka jeho absence řešila omluvenkami. Žalovaný se se svým otcem tak dohodl, že dokončí první ročník školy v [obec] a pak přestoupí do druhého ročníku středního odborného učiliště v [obec], kde bude mít zajištěno bydlení v garsonce i možnost brigády. Dále mu mělo být ze strany otce uhrazeno výživné 90.000 Kč, a to na přání žalovaného bezhotovostně, jelikož s jeho účtem disponovala matka. Žalovaný se chtěl osamostatnit a s otcem se domluvili, že za pomoci jeho a žalobkyně bude bydlet v [obec], kde je víc studijních i pracovních příležitostí, a nebude obklopen osobami s negativním vlivem na žalovaného. Žalovaný téhož večera projevil touhu pořídit si vlastní automobil, aby byl více mobilní a měl tak více pracovních možností. Neměl však dostatek financí, jelikož ani částka 90.000 Kč by na vozidlo, které si žalovaný přál, nepostačovala, jelikož jejich cena se pohybovala v autobazarech kolem 200.000 Kč. Požádal tedy svého otce i žalobkyni, zda by mu mohli půjčit peníze na tento automobil, a žalobkyně proto žalovanému navrhla, že by mu zapůjčila 120.000 Kč. Jelikož otec žalovaného neměl dostatek finančních prostředků, aby žalovanému uhradil vyrovnání 90.000 Kč a zároveň i poskytl zápůjčku, zapůjčila prostředky žalovanému žalobkyně. Žalobkyně tak poskytla v dobré víře synovi svého manžela zápůjčku v době, kdy měli velmi dobré vztahy, které se však postupem času narušily. Žalovaný o zápůjčce sám nikdy nemluvil, a pokud na téma přišla řeč, jeho odpovědí bylo, že si hledá práci. Pokud mu bylo nabízeno pracovní místo v [obec], neměl o něj zájem. Situace v rodině se zhoršila v květnu 2020, kdy žalovaný navštívil svého otce a žalobkyni v jejich bydlišti, a když se dozvěděli, že užívá drogy, ukončili s ním vztahy e-mailem z [datum].

4. Žalovaný ve své reakci ještě uvedl, že na oslavě dne [datum] byl podněcován k pití alkoholu otcem, a byl proto tzv. zlitý pod obraz, a následující den podepsal s otcem dokument, jehož předmětem mělo být potvrzení o úhradě výživného. Částku 120.000 Kč však od žalobkyně nikdy nepřevzal, jelikož ani neměl důvod k zapůjčení takové částky.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, a to dne [datum], a téhož dne byly i jejich podpisy úředně ověřeny. Ve smlouvě žalovaný stvrdil, že si zapůjčil od žalobkyně 120.000 Kč a zavázal se tyto prostředky vrátit do [datum]. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná a strany si sjednaly úrok z prodlení ve výši 3 % ročně. Z detailu pohybu na účtu [anonymizováno] banky ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně si téhož dne vybrala částku 120.000 Kč v hotovosti. Z čestného prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byla přítomna tomu, jak [celé jméno svědka], tedy otec žalovaného, předal žalovanému 90.000 Kč v hotovosti a žalobkyně předala v hotovosti žalovanému 120.000 Kč. K předání došlo dne [datum] po poledni v hotelu [jméno] a žalovaný si hotovost přepočítal.

6. Z jízdenek vyplynulo, že žalovaný přijel do [obec] [datum] v 17:00 hodin a odjížděl následující den v 19:00 hodin. Z e-mailů mezi [datum] a [datum] je zřejmé, že otec žalovanému zasílal typy na internetové inzeráty vozidel v ceně kolem 200.000 Kč. Z lodního lístku vyplývá, že [datum] byla zaplacena dvouhodinová plavba pro pět dospělých, a to od 15:00 hodin, a to že jsou žalovaný, jeho otec i žalobkyně společně s dalšími dvěma osobami na lodi za denního světla přítomni, vyplývá i z předložených fotografií. Na stole má žalovaný před sebou sklenici s tmavým obsahem, pravděpodobně se jedná o Colu.

7. Dohodou o úpravě výživného k dítěti podepsanou žalovaným, jeho otcem a jeho matkou dne [datum], resp. [datum] se strany dohodly na tom, že na výživném od [datum] do [datum] se [celé jméno svědka] zavazuje hradit výživné ve výši 5.000 Kč měsíčně. Na výživném za předmětné období tak vznikl dluh ve výši 24.000 Kč, které se zavazuje uhradit [celé jméno svědka] nejpozději do [datum]. Dále se zde zmiňuje, že původní výživné bylo stanoveno rozsudkem ve výši 3.000 Kč měsíčně, což vyplývá i z rozsudku Okresního soudu [obec] – měst čj. 40 Nc 44/2015-20 ze dne 1. 10. 2015.

8. E-mailem ze dne [datum] otec žalovaného mu zaslal v příloze informace ke studiu na střední škole. Podle zprávy [nemocnice] na Homolce se otec žalovaného měl dostavit na předoperační vyšetření dne [datum].

9. E-mailem ze dne [datum] žalobkyně zasílá žalovanému informaci, že s ní dosud nevyrovnal veškeré finanční transakce, a to ani částečně, jež jsou mezi nimi písemně podložené a stvrzené, a proto jej opakovaně vyzývá k okamžitému plnění spolu s úroky z prodlení, a to nejpozději do [datum].

10. E-mailem ze dne [datum] otec s ohledem na informace, které mu byly ze strany syna poskytnuty, s ním přerušil veškeré kontakty do doby, než začne normálně fungovat, žít normálním životem a než si najde normální práci k obživě s tím, že doufá, že až se dá do pořádku a najde si normální práci, že se jim ozve. Dále se svého syna dotazoval e-mailem ze dne [datum] na to, jak se má. Žalovaný a jeho otec podepsali dne [datum] dohodu o narovnání, přičemž podpisy nechali úředně ověřit, v níž se dohodli na vyživovací povinnosti otce s tím, že ten uhradí jednorázovou finanční částku ve výši 90.000 Kč jako příspěvek na výživu syna s tím, že nadále netrvají na paušálním měsíčním přispívání otce po [datum]. Strany stvrdily předání částky 90.000 Kč ke dne podpisu. Z e-mailové komunikace mezi matkou žalovaného a otcem žalovaného od [datum] do [datum] vyplývá, že matka nejprve otce informovala o tom, že žalovaný nastoupil v září 2017 na obor elektrikář a po pár dnech se rozhodl přestoupit na [ulice] průmyslovou školu dopravní. Otec následně vyjadřuje rozčarování nad tím, že jejich syn studuje již pátou střední školu. Otec vytýká matce, že toleruje synovi absence ve škole, během niž se připravuje na závody nebo se poflakuje s kamarády, kteří ho mohou dostat do problémů. Následně si opakovaně otec stěžuje, že matka mu nedává informace o synovi. V lednu 2018 ji informuje o tom, že by si měl jejich syn do konce ledna rozmyslet, že by přestoupil do druhého ročníku na střední odborné učiliště v [obec], kde by dostudoval obor, který si sám vybere a dále by absolvoval další pomocné a vzdělávací kurzy a vlastní sportovní aktivity s tím, že by bydlel v rezervovaném privatu. Z výpisu ze stavebního spoření žalovaného vyplynulo, že ke konci roku 2018 měl 236.541,47 Kč.

11. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že [datum] bylo úterý, podle sjetiny webových stránek příslušného úřadu byly úřední hodiny v úterý od 8:00 hodin do 16:00 hodin.

12. Z výslechu otce žalovaného a manžela žalobkyně vyplynulo, že otec měl 3. 1. nastupovat na komplikovaný neurochirurgický zásah, a proto chtěl před touto operací vyřešit se synem otázku výživného a jeho dalšího fungování a vzdělávání. Se synem se dohodl na vyplacení jednorázové částky výživného 90.000 Kč, a jelikož syn si chtěl pořídit auto, které bylo přibližně za 200.000 Kč, a otec tolik prostředků neměl, dohodl se syn s manželkou na poskytnutí půjčky ve výši 120.000 Kč. Na tom se se synem dohodli [datum] a dalšího dne dopoledne ve čtvrt na deset vyzvedl otec prostředky ve své bance a jeho manželka, která byla tou dobou v práci, je vyzvedla kolem poledne, když z práce odešla. Prostředky byly předány během v hotelu [jméno] za přítomnosti jeho majitelky [anonymizováno] [příjmení]. Prostředky v součtu ve výši 210.000 Kč byly synovi poskytnuty proto, aby si mohl pořídit auto, ale i také, aby mohl zaplatit autoškolu a stěhování do [obec]. V hotelu byly probrány obě smlouvy, které se šly následně podepsat a žalovanému byly předány obě částky, tedy jak 90.000 Kč ze strany jeho otce, tak 120.000 Kč ze strany žalobkyně. Následně jeli všichni na Úřad městské části [obec a číslo], kde nejdříve byly ověřeny podpisy na smlouvě otce a následně zvlášť byly ověřeny podpisy na smlouvě žalobkyně. Následně šli v 15:00 hodin na výletní loď společně se synem, kde si pouze symbolicky připili. Dne [datum] celou situaci se synem probrali doma. Syn nepil alkohol, jelikož byl zapřisáhlý abstinent, a s ohledem k tomu, že v té době cvičil, neslučovalo se to s jeho životosprávou. Z výpovědi svědkyně [příjmení], matky žalovaného, vyplynulo, že syn nebyl schopen dostudovat žádnou střední školu, matka ho k ničemu nenutila. Měla radost z toho, že se v roce 2016 stal vicemistrem České republiky v kulturistice a chtěla ho podporovat aspoň v tomto, když nebyl schopen dosáhnout dobrých studijních výsledků. Po oslavě u otce v [obec] syn [datum] přijel autobusem, matka jej vyzvedla a synovi mělo být špatně. Také vypověděla, že syn poté, co přišel o řidičské oprávnění, se psychicky zhroutil a skončil na psychiatrii. Ve své výpovědi se záměrně vyhýbala pojmenování problémů, že syn má problém s drogami či byl intoxikován, ale nakonec přiznala, že syn byl pod vlivem drog a v souvislosti s tím tak skončil na psychiatrii.

13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako současná manželka otce žalovaného poskytla žalovanému částku 120.000 Kč formou zápůjčky. Uzavření smlouvy strany stvrdily podpisem smlouvy, přičemž jejich podpisy byly úředně ověřené. Prostředky byly žalovanému poskytnuty proto, že se chtěl osamostatnit, přestěhovat se do [obec] za otcem a dostudovat tam střední školu. Žalovaný studoval celkem pět středních škol a ani u jedné z nich nebyl schopen úspěšně dovršit první ročník. Zároveň žalovaný toužil i po pořízení automobilu, tak aby mohl být soběstačný a zároveň by jej mohl využít při brigádě, kterou mu otec v [obec] zajistil. To, že byl automobil pro žalovaného významný, vyplývá i z výpovědi jeho matky, která uvedla, že poté, co syn přišel o řidičské oprávnění, se psychicky zhroutil. K žalovanému je vhodné uvést, že minimálně v jednom případě měl problém s intoxikací drogami a skončil z tohoto důvodu na psychiatrii. Jedná se o osobu, která není schopná si život uspořádat a dokončit své vzdělání. Stín ohledně užívání drog, který lpí na žalovaném, tak činí verzi žalovaného nevěrohodnou. Žalovaný tvrdil, že v době podpisu smlouvy o zápůjčce byl opilý a nevěděl, co podepisuje, a to přesto, že v té době se ještě vrcholově věnoval kulturistice, a dle tvrzení jeho otce, ale zejména pak matky, byl abstinentem a alkohol nepil. Jak vyplývá i z pořízené fotodokumentace z oslavy na lodi, ke které došlo však až po podepsání smlouvy o zápůjčce, žalovaný měl před sebou celou dobu pouze sklenici Coca Coly. Oslava, na níž se měl žalovaný opít, však měla proběhnout předchozího dne, z žádného důkazu však nevyplynulo, že by takováto oslava vůbec proběhla, tím méně pak, že by na ní žalovaný pil alkohol, a o to méně, že by jeho intoxikace alkoholem přetrvávala až do dalšího dne a nebyl si tak schopen uvědomit, jaké podepisuje dokumenty. Naopak z pořízené fotodokumentace z lodi, která byla pořízena jen několik málo hodin po podpisu smlouvy o zápůjčce, se jeví být žalovaný v pořádku bez známek opilosti. Byť žalovaný tvrdil, že měl za to, že [datum] podepisoval listiny, které měly stvrdit neexistenci dluhu jeho otce na výživném, necelé 3 měsíce na to podepsal dohodu, podle níž mu na výživném otec dluží 24.000 Kč. Podpis obou dohod tak nedává smysl.

14. Žalobkyně tedy unesla své břemeno tvrzení i důkazní k otázce uzavření smlouvy o zápůjčce. Ze smlouvy jasně vyplývá splatnost částky, a jelikož si žalovaný svou povinnost vrátit peněžní prostředky ve lhůtě splatnosti nesplnil, soud žalobě vyhověl a uložil mu dlužnou částku zaplatit, a to spolu se smluveným úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně. Naopak verzi žalovaného, že byl pod vlivem alkoholu, se mu nepodařilo prokázat, tato skutečnost nevyplynula z žádného důkazu, žalovaný netrval na provedení důkazu výslechem dvou osob, které byly přítomny na oslavě, stejně tak rezignoval i na svou účastnickou výpověď.

15. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] k otázce předání peněžních prostředků žalovanému, jelikož tato skutečnost byla prokázána ostatními důkazy, a soud tento důkaz považoval za nadbytečný. Stejně tak nadbytečné bylo dokazování k otázce exekuce, která byla vedena proti otci žalovaného k výživnému na žalovaného.

16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že mezi stranami byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, žalobkyně poskytla žalovanému prostředky ve výši 120.000 Kč, žalovaný ve lhůtě splatnosti tyto peněžní prostředky nevrátil a protože je od [datum] v prodlení s vrácením zápůjčky, je tak kromě zapůjčené částky povinen zaplatit i smluvený úrok z prodlení ve výši 3 % ročně. Soud proto žalobě vyhověl a uložil mu povinnost k vrácení zápůjčky a uhrazení jejího příslušenství. Jelikož žalovaný k otázce pariční lhůty se nevyjádřil, navíc z dokazování vyplynulo, že má prostředky na stavebním spoření, soud mu uložil lhůtu k plnění standardně v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokátky bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, a to nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokátky odůvodňuje. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou předchozího advokáta za 4 úkony právní služby po 5.900 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a vyjádření ze dne 17. 3. 2021) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tyto úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (první zástupce žalobkyně nebyl plátcem DPH, proto mu ani za odměnu ani za paušální náhradu výdajů nenáleží daň z přidané hodnoty), dále odměnou advokátky po 5.900 Kč za 2 úkony právní služby (a to za účast na jednání, která přesáhla dvě hodiny), paušální náhradou za účast na jednání v podobě dvou úkonů ve výši 300 Kč v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále jsou náklady tvořené cestovným ze sídla advokátní kanceláře zástupkyně žalobkyně do sídla soudu a zpět v celkové vzdálenosti 202 km při spotřebě 5,5 litru 95 oktanového benzinu na 100 km a ceny této pohonné hmoty 27,80 Kč za litr v souladu s § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. a sazby náhrady za použití motorového vozidla 4,40 Kč za 1 ujetý kilometr v souladu s § 1 písm. b) téže vyhlášky, náhradou za promeškaný čas v počtu 5 půlhodin v celkové výši 500 Kč v souladu s § 14 odst. 3 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % ze všech zmíněných částek u druhé zástupkyně žalobkyně a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4.800 Kč Celkem tak žalovaný má povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 46.657,83 Kč, a to taktéž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.