17 C 423/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 5 750,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 750,40 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 4. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 5 750,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 2. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že jako poskytovatel elektronických komunikací provozuje síť elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů při provádění platebních transakcí. Žalobkyně poskytla žalované služby třetích stran a anonymizováno s modemem, avšak žalovaná za ně nezaplatila celkem 5 750,40 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně jako poskytovatelka služeb a žalovaná jako účastnice uzavřely smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla dohoda o splácení modemu částkou 49 Kč měsíčně, stejně tak jako Set-top-boxu za stejnou částku. Žalobkyně vystavila žalované faktury za cenu zařízení a doplňkové služby třetích stran v souhrnné částce 5 750,40 Kč. Splatnost těchto faktur nastala před 4. 2. 2021.

4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že strany platně uzavřely smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v souladu s § 7 odst. 1 písm. p) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž součástí byla i kupní smlouva podle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalované byly poskytnuty prostřednictvím žalobkyně služby obsahu od jiných subjektů, jejichž poskytování byla žalobkyně oprávněna inkasovat a dále žalované vznikla povinnost zaplatit za zakoupené zboží a celkový dluh v částce 5 750,40 Kč žalovaná neuhradila. Jelikož si tuto povinnost nesplnila, soud žalobě vyhověl a uložil žalované dlužnou částku zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena standardně v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

5. Byť žalobce ve svém petitu označil částku 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, ze žaloby je patrné, že částku 200 Kč, kterou požaduje po žalované zaplatit, představují náklady řízení. V souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. je tak částka 200 Kč součástí výroku o nákladech řízení a nikoliv výroku I.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 téže vyhlášky po 100 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 600 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně to, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu takového rozhodnutí nebo podat exekuční návrh u exekutora.