17 C 63/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 624,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] způsobil v Haagu, Nizozemí dopravní nehodu, při níž došlo ke škodě na majetku a zdraví. Vozidlo žalovaného, jímž byla způsobena škoda, bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalobkyně pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se sjednanou spoluúčastí žalovaného v případě vzniku škody mimo území České republiky ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně v rámci pojistné události uhradila poškozenému částku 20 858,53 Kč a následně uplatnila vůči žalovanému nárok na úhradu sjednané spoluúčasti v částce 12 000 Kč. Žalovaný jí však ni nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Strany uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [název] [název], [registrační značka] se sjednanou spoluúčastí 12 000 Kč pro všechny pojistné události vzniklé mimo území České republiky. Dle záznamu o dopravní nehodě žalovaný dne [datum] způsobil ve městě Haagu v Nizozemí dopravní nehodu tím, že nedal přednost projíždějícímu motocyklu [značka automobilu], [registrační značka] a vyjel z parkovacího stání se svým vozidlem [název] [název], [registrační značka] tak, že došlo ke středu obou vozidel. Z listin o vyřízení škodní události vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] mana uhradila škodu v částce 829,53 euro, v české měně 20 858,53 Kč. Dopisem ze dne 12. 2. 2020 žalobkyně žalovanému vyúčtovala spoluúčast na pojistném plnění ve výši 12 000 Kč se splatností do 3. 3. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 20. 8. 2020 odeslanou téhož dne pak žalovaného znovu vyzvala k úhradě dlužné částky, a to v dodatečné lhůtě 7 dní od doručení výzvy.

4. Podle § 2815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) ujedná-li se ve smlouvě výslovně, že osobě, které vzniká právo na pojistné plnění, půjde k tíži úbytek majetku, jehož výše nepřesáhne ujednanou hranici, nebo že této osobě půjde určitá část úbytku majetku k tíži, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v rozsahu takto ujednané spoluúčasti.

5. Po právním zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že strany spolu platně uzavřely pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. OZ a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a podle § 2815 OZ si ve smlouvě výslovně ujednali povinnost spoluúčasti žalovaného na pojistné události za předpokladu, že škoda vznikne mimo území České republiky. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dohodnutou spoluúčast na vzniklé škodě ve výši 12 000 Kč. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě této částky do 3. 3. 2020 a ode dne následujícího je tak v prodlení s úhradou, jelikož však žalobkyně v žalobě požadovala úrok z prodlení až od 1. 9. 2020 (tedy až po uplynutí dodatečné lhůty k plnění dle předžalobní upomínky), byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od tohoto data. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl zcela úspěšný. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 1 580 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) v souladu s § 7 advokátního tarifu, paušální náhradou výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z odměny a paušální náhrady a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč Celkem tak žalovaný povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 7 624,40 Kč a to taktéž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.