17 C 63/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B pro 17 743,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. plynoucím z částky 8 000 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 743,39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 8 351,81 Kč od 28. 3. 2024 do 9. 9. 2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 351,81 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % p. a. z částky 8 000 Kč od 10. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 17 743,39 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky8 351,81 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci dne 21. 11. 2023 distančním způsobem uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 70 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal finanční prostředky žalobkyni vrátit do sjednaného data splatnosti, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za objednané volitelné služby. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne 21.11.2023 ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit i poplatek za službu „presto“ ve výši 165 Kč a dále poplatek za informační SMS servis ve výši 27,84 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s hrazením úvěru, vypověděla žalobkyně smlouvu dne 27. 3. 2024. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu jistiny 7 999 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 159 Kč, smluvní úrok 9 391,58 Kč, poplatek za službu presto 165 Kč a poplatek za službu informační sms servis ve výši 27,84 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. a za souhlasu žalobkyně soud rozhodl bez jednání.

3. Soud z předložených listin dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny označené jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 21. 11. 2023 bylo zjištěno, že se žalobkyně jako věřitel zavázala žalovanému jako dlužníkovi poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč se splatností určenou v čl. V. smlouvy jako denní v pravidelných denních splátkách. Žalovaný si dále zvolil služby „presto“ za částku 165 Kč a dále si strany smluvily poplatek sms servis ve výši 27,84 Kč a poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99% z čerpané částky. Smluvené RPSN činilo 1 848,98 %. Součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně, s nimiž žalovaný vyslovil svůj souhlas. Žalobkyně soudu dále předložila i výpis o posouzení úvěruschopnosti, listinu nazvanou autorizace ověření totožnosti a identifikovatelné příjmy, stejně tak přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z nichž vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dne 21. 11. 2023 žalovanému na účet č. , č. účtu, zaslala částku 8 000 Kč. Stejné číslo účtu bylo uvedeno i ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byla vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím zástupce žalobkyně, což plyne z předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2024 včetně podacího lístku.

4. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení věci. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená mezi účastníky řízení, je smlouvou neplatnou. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 8 000 Kč uhradit poplatek za okamžité vyplacení jistiny ve výši 165 Kč, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 159 Kč, poplatek za informační sms servis a především denní úrok ve výši 1,016%, což představuje 81,28 Kč z půjčené částky 8 000 Kč, tedy 29 667,20 Kč za jeden rok. Takto sjednaný úrok vyjádřený v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 370,84 % ročně a jedná se tak dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. O nemravnosti dále svědčí též kumulace takto vysokého úroku s dalšími poplatky, to vše doplněno o smluvní pokutu 0,1 % denně sjednanou ve smluvních podmínkách. Za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v únoru 2023 činila 9,27 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by úvěr bez ujednání o úrocích žalovanému neposkytla, a proto je nutné hodnotit celou smlouvu jako neplatnou.

7. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo toliko na vrácení poskytnuté částky. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se obohatila o částku 8 000 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu uložil i povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne 3. 9. 2024, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Dle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 6. 9. 2024 a do 3 dnů od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 9. 9. 2024. Jelikož tak neučinil je od 10. 9. 2024 v prodlení s plněním svého závazku. Výše úroku z prodlení odpovídá ust. § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. Co do zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatné smlouvy, a to včetně smluvní pokuty.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby byla žalobkyně úspěšná toliko ve 45 % a žalovaný byl úspěšný v 55 %. Jelikož však úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.