17 C 66/2025

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 45 100,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 45 100,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. plynoucím z částky 45 100,56 Kč od 16. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 17 668,10 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 45 100,56 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uznal svůj dluh z titulu smlouvy o platebním účtu , hodnota, . Žalovaný svůj dluh uznal ve výši 45 100,56 Kč listinou ze dne 25. 3. 2024. Žalobkyně při jednání soudu opravila údaj uvedený v žalobě tak, že uznání dluhu se týkalo smlouvy ze dne 26. 10. 2019 a nikoliv, jak omylem uvedla v žalobě, smlouvy ze dne 12. 4. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě k výzvě soudu vyjádřil a uvedl, že si není vědom toho, že by byl se žalobkyní v jakémkoliv právním vztahu, že by uzavíral tvrzenou smlouvu, ani že by uznal dluh. Vyjádřil podezření na zneužití jeho identity a zakončil to tak, že tvrzení v žalobě se nezakládají na pravdě.

3. Po provedeném jednání, ke kterému byl žalovaný poté, co soud vyhověl jeho žádosti o odročení jednání z 13. 5. 2025 na 1. 7. 2025, řádně předvolán (doručeno fikcí), a ke kterému se bez omluvy nedostavil, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Soud se musel nejprve vypořádat s popřením pravosti podpisu listiny – uznání dluhu ze strany žalovaného. Z důkazů předložených žalobkyní soud učinil skutkový závěr o tom, že listinu-uznání dluhu podepsal žalovaný a že jeho podpis na listině je pravý. Nejenže vykazuje podpis na uznání dluhu a vyjádření se žalovaného k žalobě shodné rysy a na první dojem nevyvolává pocit, že by se jednalo o rozdílné podpisy, ale především z emailové komunikace vedené mezi žalobkyní a žalovaným v období od 21. 3. 2024 do 3. 4. 2025, vedené bezesporu z emailové adresy žalovaného, neboť z totožné adresy žalovaný komunikoval i se soudem v tomto řízení (čl. 43), soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému text uznání dluhu k podpisu, ten ho podepsal a následně se žalobkyní vyjednával různá posečkání s úhradou uznaného dluhu. Z emailové korespondence vyplývá, že účastníci řízení komunikovali o úhradě dluhu plynoucího z uznání dluhu. Tento závěr o pravosti podpisu žalovaného na uznání dluhu soud učinil dále i na základě předložené selfie žalovaného a fotokopie občanského průkazu žalovaného, kteréžto soudu předložila žalobkyně. Lze si jen těžko vysvětlit, jak by se k takovéto fotce žalovaného držícího svůj občanský průkaz žalobkyně dostala, než-li přímo od žalovaného v rámci uzavírání smlouvy na dálku. Tímto důkazem má soud za vyvrácené tvrzení žalovaného o zneužití jeho identity třetí osobou. Z ostatních v řízení provedených důkazů, a to smlouvy ke službě , hodnota, účet ze dne 19. 10. 2019, smlouvy ke službě , hodnota, účet ze dne 12. 4. 20221, předžalobních upomínek a sms má soud za prokázané, že žalovaný byl ve smluvním vztahu se žalobkyní, a to hned na základě několika smluv.

5. Z listiny označené jako uznání dluhu a dohoda o postupném splácení ze dne 25. 3. 2024 tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše. Zároveň uzavřel s žalobkyní dohodu o splácení dluhu v měsíčních splátkách po 5 000 Kč pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný písemně uznal svůj dluh vzniklý z titulu smlouvy k službě , hodnota, účet ze dne 26. 10. 2019 v částce 45 100,56 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení plynoucího z této částky od 16. 7. 2023. Tím vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Žalovaný tuto domněnku nevyvrátil a žalovaná v řízení prokázala pravost listiny. V době uznání dluh promlčen nebyl, neboť byl původně splatný ke dni 15. 7. 2023. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. Soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 668,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 805 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 100,56 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a jedné po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 753,10 Kč.