17 C 76/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 54 341,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 913 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení plynoucím z této částky od 2. 3. 2026 do zaplacení ve výši 11,50 % p. a., to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 23 428,81 Kč spolu s 11,50 % p. a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 31. 1. 2026 do zaplacení a v části, v níž se domáhá zákonného úroku z prodlení 11,50 % p. a. z částky 30 913 Kč od 31. 1. 2026 do 1. 3. 2026, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 955,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 341,18 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , Anonymizováno, uzavřela se žalovaným dne 20. 8. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 54 341,81 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky do 30. 1. 2026, avšak neučinil tak a jeho dluh i přes zaslanou předžalobní upomínku dále trvá. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Rozhodnuto bylo bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to podle § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.

3. Na základě provedených listinných důkazů a současně z tvrzení žalobkyně dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 20. 8. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat bezhotovostní úvěr až do výše 35 000 Kč. Dle přehledu transakcí (čl. 21), evidovaných v rámci této smlouvy, soud zjistil, že ke dni podání žaloby žalovaný vyčerpal částku 36 913 Kč, uhradil dne 18. 9. 2025 částku 6 000 Kč a že je dále žalobkyní vůči němu evidována pohledávka v částce 1 500 Kč jako poplatek a částka 18 874,24 Kč jako smluvený úrok. Skutečnost, že uvedenou částku 36 913 Kč žalovaný skutečně vyčerpal (č. l. 23+22) a dosud vrátil 6 000 Kč má soud za prokázanou z uvedeného přehledu transakcí. Úvěr se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit do jednoho roku od prvního čerpání. Současně se zavázal za úvěr hradit žalobkyni úrok ve výši 146,949 % p. a. ve výši 27 859,08 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že se žalobkyně stala věřitelem uvedené pohledávky.

4. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v listopadu 2023 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 7,96 % ročně. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 146,949 % ročně, přepočteno za 35 000 Kč půjčených na rok měl žalovaný dle smlouvy uhradit žalobkyni částku 27 859,08 Kč na úrocích.

5. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588 o. z. je neplatné absolutně.

8. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 o. z. ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, když je nepochybné, že žalobkyně by částku 35 000 Kč žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky v podobě nemravného úroku nepřistoupil, posoudil jako absolutně neplatnou celou smlouvu o spotřebitelském úvěru v souladu s ust. § 576 o. z. a contrario. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plynoucí z tohoto důvodu soud již nezkoumal, zda žalobkyně dostála svým povinnostem plynoucím ze zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 30 913 Kč, představující nesplacenou část jistiny, když čerpal dne 20. 8. 2025 částku 35 000 Kč a dne 19. 9. 2025 částku 1 913 Kč a uhradil dne 18. 9. 2025 částku 6 000 Kč. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by byť jen část této jistiny žalované vrátil, a proto vycházel soud z tvrzení žalobkyně, že žalovaný jistinu ve výši 30 913 Kč dosud nevrátil. Úvěrová smlouva mezi žalovaným a žalobkyní nebyla uzavřena platně. Žalobkyni náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaný obdržel částku 30 913 Kč bez právního důvodu, je povinen žalobkyni tuto částku vydat, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo v řízení tvrzeno a prokázáno, že byl žalovaný vyzván žalobkyní k vrácení finančních prostředků upomínkou ze dne 12. 3. 2025, kde byl vyzván k vrácení dlužné částky do 3 dnů od doručení oznámení. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 20. 2. 2026. Podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dnem 26. 2. 2026 a do třetího dne od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 1. 3. 2026. Jelikož tak žalovaný neučinil, dostal se od 2. 3. 2026 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Lhůta k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť žalovaný nežádal o možnost splátek, resp. netvrdil, že by nebyl schopen částku uhradit ve stanovené lhůtě.

11. Ve zbývající části musela být žaloba s ohledem na neplatnost smlouvy zamítnuta.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 57 % a neúspěšná v rozsahu 43 %. Po odečtení těchto dvou hodnot má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 % z částky 13 968 Kč, tedy celkem 1 955,50 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta určenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby po 3 300 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 2 718 Kč, celkem 13 968 Kč.