17 C 92/2026

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 17 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p. a. plynoucím z částky 13 100 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci toho rozsudku.

II. Ve zbývající části 4 600 Kč a žalovaném příslušenství neuvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný ja povinen uhradit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 351,20 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy č. , hodnota, ze dne 25. 3. 2023 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 28 285 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 4 164 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Uvedenou částku se žalovaný zavázala uhradit hotovostně ve 21měsíčních splátkách po 2 300 Kč, s poslední splátkou dne 25. 12. 2024. Žalovaný však uhradil celkem pouze částku 6 900 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 17 700 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 624,03 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 880,63 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 17 700 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 17 700 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání.

3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřeli dne 25. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta hotovostně částka 20 000 Kč. Úvěr se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit ve 21měsíčních splátkách po 2 300 Kč spolu s úrokem ve výši 19 282 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 4 164 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Z listiny označené jako „tabulka umoření“ (čl. 20) a z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil částku 6 900 Kč.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 byly původním věřitelem , právnická osoba, postoupena žalobkyni i shora specifikovaná pohledávka za žalovaným.

5. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v březnu 2023 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 9,45 % ročně.

6. Jak bylo zjištěno ze smlouvy a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování úvěru v částce 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení v částce 4 164 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok nebyl, jak tvrdí žalobkyně v žalobě, sjednán v sazbě 12,75 % ročně, ale v sazbě 86 % ročně, což je ostatně uvedeno i samotné smlouvě a žalobkyní předložené tabulce umoření. Již jen v takové výši sjednaný úrok je sám o sobě nemravný.

7. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.

10. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 o. z. ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatné obě celé smlouvy o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to, pokud jde o částku 13 100 Kč, představující nesplacenou část jistiny. Úvěrová smlouva mezi žalovaným a společností , právnická osoba, nebyla uzavřena platně. Žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaný obdržela částku 20 000 Kč bez právního důvodu a vrátil dosud 6 900 Kč, je povinen žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele, uhradit nesplacenou část jistiny tedy částku 13 100 Kč.

13. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 4. 11. 2025. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Žalobkyně soudu doložila odeslání (doručení) oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, ve které byla obsažena i výzva k úhradě dluhu do deseti dnů. Výzva byla žalovanému za užití ust. § 573 o. z. doručena dne 24. 10. 2025 a ode dne uplynutí 10 dnů, tedy od 4. 11. 2025, je žalovaný v prodlení.

14. Soud se již s ohledem na shledanou neplatnost smlouvy pro rozpor s dobrými mravy nezabýval tím, zda žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť to s ohledem na skutečnost, že se žalovaný v řízení nedomáhal stanovení splatnosti dluhu v jiné, než-li v zákonem stanovené 3denní lhůtě tak jak mu umožňuje ust. § 87 odst. 2 z. č 257/2016 Sb., považoval za nadbytečné.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu případně je možné vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 74 % a neúspěšná v rozsahu 26 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48 %. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 700 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 psím. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně představují částku 2 815 Kč, z níž pak 48 % činí 1 351,20 Kč, které musí žalovaný uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.