17 C 96/2018

Plný text

Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 68 892,34 Kč <b>I. Žaloba o zaplacení částky 68.892,34 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 54.168 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.</b> 1 Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 68 892,34 Kč s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo, kterým byla výstavba nového oplocení u hřbitova v [část obce] s termínem zhotovení do [datum]. Strany se v čl. VII. bodu 5 smlouvy dohodly na smluvní pokutě ve výši 10 000 Kč za každý den prodlení žalované s provedením díla. Ke smluvenému datu ovšem dílo nebylo žalovanou řádně provedeno a předáno, čímž se žalovaná následujícího dne dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že dílo vykazovalo významné vady, byla žalobkyně nucena dílo nechat odstranit dne [datum], čímž závazek zanikl a doba prodlení tak činila 210 dnů. Žalobkyně s ohledem na konstantní judikaturu týkající se smluvní pokuty snížila smluvní pokutu na 0,1 % denně z ceny díla a nabídla žalované uzavření dohody o narovnání, dle které by výše smluvní pokuty činila pouze 0,05 % denně z ceny díla, nicméně žalovaná se k tomuto návrhu žalobkyně nevyjádřila. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z ceny díla za každý započatý den prodlení s provedením díla, což činí celkem 68 892,34 Kč za 210 dní prodlení. 2 Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že sjednané dílo řádně dokončila a ve sjednaném termínu žalobkyni předala. Dále uvedla, že žalobkyně svým zásahem dokončené dílo poškodila a tím způsobila vytýkané vady díla. Strany se následně dohodly na odstranění díla s tím, že žádná ze stran nebude po druhé straně požadovat úhradu ničeho včetně smluvních pokut. Žalobkyně odmítla písemně stvrdit tuto ústní dohodu a nadále požaduje po žalované zaplacení smluvní pokuty. Žalovaná se domnívá, že postup žalobkyně domáhající se úhrady smluvní pokuty je v rozporu s dobrými mravy, a navrhla zamítnutí žaloby. Při prvním jednání konaném dne [datum] žalovaná uvedla, že smluvní pokuta je neplatná s ohledem na poměr její výše k hodnotě díla a v rámci procesní obrany započetla nárok na zaplacení odměny za zhotovené dílo proti žalované částce. 3 Soud prvého stupně již jedenkrát rozhodl rozsudkem v této věci ze dne [datum] a žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost provést včas dílo, jelikož jí zhotovené dílo vykazovalo celou řadu nedostatků, pro něž žalobkyně důvodně odmítla protokolárně dílo převzít a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty za požadované období, kterou v uplatněné výši shledal jako přiměřenou. K dohodě o narovnání tvrzené ze strany žalované uvedl, že taková dohoda by nemohla být uzavřena platně s ohledem na ujednání stran ve smlouvě, a takové jednání by muselo být učiněno v souladu se smlouvou i § 1906 OZ pouze písemně. 4 Odvolací soud svým usnesením čj. 18 Co 271/2019-77 ze dne 12. 2. 2020 zrušil zmíněný rozsudek soudu prvého stupně a uložil mu, aby se zabýval tím, zda ujednání o smluvní pokutě bylo dostatečně, určitě a srozumitelně vymezeno, jelikož není zřejmé, k jakému dni se vztahuje začátek prodlení, zda k provedení díla, předání díla či dokončení díla. Shodl se se soudem prvého stupně, že žalovanou namítaná dohoda o narovnání nemohla být uzavřena platně, nicméně uložil soudu prvého stupně, aby se zabýval tím, na čem se smluvní strany dohodly, byť v ústní formě ještě předtím, než žalovaná zřejmě se souhlasem žalobkyně dílo odstranila, a upozornil na to, že (žalobkyně) (ve skutečnosti šlo o žalovanou) v (žalobě) (ve skutečnosti šlo o vyjádření k žalobě) uvedla, že žalovaná dílo odstranit musela. Uložil soudu prvého stupně, aby vyslechnul žalovanou navržené svědky, kteří jednali za smluvní strany, a to [anonymizováno] [příjmení] a pana [celé jméno svědka], a obsah takového jednání aby zohlednil pro posouzení, zda uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty se nepříčí dobrým mravům ve smyslu § 580 OZ. 5 Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba nového oplocení u hřbitova v [část obce] s tím, že dílo mělo být splněno do [datum]. V článku VII. bodu 5 smlouvy si strany ujednaly, že objednateli (žalobkyni) náleží smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč za každý započatý den prodlení. Dle článku VI. bodu 1 smlouvy mělo být dílo po dokončení předáno objednateli formou protokolu o předání a převzetí. Dle článku IX. bodu 1 smlouvy mohla být ustanovení smlouvy doplňována, měněna, upřesňována nebo rušena jen písemnými, číslovanými dodatky, podepsanými oprávněnými zástupci smluvních stran. Ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce malého rozsahu a průvodní a souhrnné technické zprávy vyplývá, že žalobkyně již před uzavřením smlouvy zcela jasně stanovila parametry, které má dílo splňovat. Tato zadávací dokumentace spolu s výzvou k podání nabídky byla žalované doručena dne [datum] a zároveň bylo žalované sděleno, že projektová dokumentace je přístupná na profilu zadavatele (žalobkyně). Dle statického znaleckého posudku ze dne [datum] a exekutorského zápisu ze dne [datum] dílo stanovené parametry nesplňovalo, neboť krom jiného v některých místech byla mezera mezi terénem a plotovou deskou i 30 cm a některé sloupky nebyly usazeny v zemině dohodnutých 90 cm ale pouze 60 cm a nebyly zabetonovány, kvůli čemuž se pohybovaly. Dílo vykazovalo významné závady a některé jeho části by bylo dle posudku [anonymizováno] [jméno] možno označit dokonce jako havarijní. Z prohlášení stavebního dozoru vyplynulo, že dílo od počátku bylo prováděno s vadami, přičemž některé ani přes upozornění stavebního dozoru nebyly odstraněny a dílo nebylo provedeno v souladu s projektovou dokumentací, a proto stavbu nebylo možné převzít a k předání díla tak nedošlo. Podle předávacího protokolu dílo nebylo provedeno dle projektové dokumentace a ohledně vad a nedodělků bylo odkázáno na stavební deník. Z prohlášení stavebního dozoru, znaleckého posudku a exekutorského zápisu lze učinit závěr o tom, že dílo nebylo prováděno řádně a trpělo zásadními nedostatky, když pod plotem byly výrazné mezery a plot nebyl dostatečně usazen do betonového lože. Ačkoli tyto nedostatky byly podrobně popsány zejména v posudku [anonymizováno] [jméno] a exekutorském zápisu z března, respektive dubna 2017, je soud toho názoru, že tyto závady, zejména nedostatečné usazení některých sloupků, které byly usazeny pouze v zemi a nikoli v betonu, zde musely mýt již v prosinci, kdy mělo být dílo předáno. Jestliže žalobkyně prováděla sondy za účelem zjištění pevnosti usazení plotu, nelze takovou činnost považovat za poškozování díla. 6 Dle pokynu odvolacího soudu byl vyslechnut svědek [celé jméno svědka], který k otázce jednání stran před odstraněním plotu uvedl, že v dubnu 2017 proběhla schůzka stran, které se účastnil svědek spolu s [anonymizováno] [celé jméno svědka] a dále pan [příjmení] za žalobkyni s [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] a dále paní ze sekretariátu žalobkyně a další dva páni. Pan [anonymizováno] byl na schůzce velmi verbálně agresivní a jeho advokátka situaci uklidňovala. V momentě, kdy již byl svědek s [anonymizováno] [celé jméno svědka] u svého auta, přišla k nim [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] s nabídkou, aby dílo bylo odstraněno s tím, že žádná ze stran po té druhé nic nebude požadovat, tedy penále ani žádné další nároky. S tím svědek souhlasil. Po dohodě s [anonymizována dvě slova], řekl [anonymizováno] [celé jméno svědka] svědkovi, že zeď můžou odstranit. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalý ředitel a tedy statutární zástupce žalovaného ve své výpovědi uvedl, že se strany setkaly na jaře a cílem schůzky bylo postavit plot tak, jak má být, aby nebyl pro lidi nebezpečný. Lidi od [anonymizováno] se ptali, zda takto plot žalobkyně nechce, a bylo jim sděleno, že plot nelze převzít, jelikož neodpovídá projektové dokumentaci. Schůzce byla přítomna i [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], která jednala s [anonymizováno] [celé jméno svědka], a strany se na ničem nedohodly a rozešly se bez jakéhokoliv výsledku. 7 Odvolacím soudem sice nebylo uloženo, soud prvního stupně vyslechl jako svědky [příjmení] [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [celé jméno svědkyně]. Výslech [anonymizováno] [celé jméno svědka] jako svědka však byl navržen v souladu s koncentračními pravidly žalovanou stranou ještě před prvním rozhodnutím soudu prvého stupně. Takový návrh byl však původně zamítnut z důvodu, že měl soud za to, že nelze prokazovat jednání o dohodě o narovnání, jejíž uzavření však nebylo písemně dovršeno. S ohledem k závaznému pokynu odvolacího soudu byl shledán takový důkazní návrh jako relevantní. K návrhu žalující strany byla vyslechnuta [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] s ohledem k tomu, že jejím výslechem měla být zpochybněna výpověď svědka [celé jméno svědka], který vypověděl, že jednání o zbourání plotu měli dohodnout právě [anonymizováno] [celé jméno svědka] s [anonymizováno] [celé jméno svědkyně]. 8 Svědek [příjmení] [celé jméno svědka], advokát, který v minulosti zastupoval žalovanou, ve své výpovědi uvedl, že na začátku dubna 2017 proběhlo místní šetření, na němž se pan [celé jméno svědka] a [příjmení] nebyli schopni prakticky na ničem dohodnout a dost to mezi nimi jiskřilo, proto komunikoval svědek s [anonymizováno] [celé jméno svědkyně]. Ve chvíli, kdy se strany již loučily a šly ke svým autům, přišla k svědkovi a panu [celé jméno svědka] směrem od [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] s návrhem, že buďto žalovaná stavbu odstraní a nikdo po nikom nebude nic požadovat, případně že žalovaná odstraní vady, které jí byly ze strany žalobce vytýkány. Jelikož případné odstranění vad bylo nutné probrat se subdodavateli, kteří zhotovovali stavbu, bylo [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] sděleno, že věc s nimi bude probrána a žalovaná jí dá vědět přibližně do týdne. Žalovaná si zvolila odstranění stavby někdy v polovině června a do té doby žalobce svůj návrh na volbu mezi způsoby řešení neodvolal. Ze strany žalobce byli urgováni k odstranění stavby a k jejímu odstranění došlo někdy na začátku prázdnin. Přestože se strany dohodly, že žalobce nebude po žalované požadovat žádné smluvní pokuty, bylo pro svědka překvapení, když ze strany žalobce uplatněna smluvní pokuta byla, a má za to, že to protistraně vytýkal, nebyl si však jistý, zda písemně či pouze ústně. Připustil, že návrh písemné dohody o narovnání odeslal žalobci až někdy v říjnu 2016, na což žalobce reagoval tak, že požaduje smluvní pokutu. 9 [celé jméno svědkyně], advokátka, která zastupovala žalobce, ve své svědecké výpovědi uvedla, že po neustálých urgencích se s protistranou sešli [datum] v době, kdy pršelo a déšť odhaloval nedostatečné zabetonování a zhutnění kolem sloupků. Žalovanou ústně seznámili se statickým posudkem a strany se rozešly s tím, že nic nebylo dohodnuto. S určitým odstupem dostala od [anonymizováno] [celé jméno svědka] e-mail, v němž se uvádělo, že od subdodavatele jim nebyla poskytnuta součinnost k odstranění stavby, a že tedy stavbu odstraní sami. Dala proto žalované lhůtu do [datum] na odstranění a pak se nic nedělo. Stavba byla odstraněna až [datum]. Poté dostala pokyn od [anonymizováno] [příjmení], ať vymáhá smluvní pokutu, která je uvedena ve smlouvě. Jelikož byla vysoká, bylo zapotřebí na Magistrátu města Plzně vyjednat, aby se vymáhala smluvní pokuta v nižší sazbě. JUDr. [celé jméno svědka] se ozval s tím, že věc chtěl nějak ukončit, nicméně návrh od něj nepřicházel, až v době kolem jednání na Magistrátu přišel návrh dohody, podle nějž by žádná strana od druhé nic nepožadovala. Na to svědkyně reagovala tak, že zaslala [anonymizováno] [celé jméno svědka] požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Byla-li konfrontována se skutečností, že přestože se strany neměly na ničem dohodnout, tak žalovaná sama přišla s tím, že odstraní stavbu, zda jí na tom nepřišlo nic divného, pouze uvedla, že v daném stavu nebylo nic normálního, na všechno se dlouho čekalo a je možné, že [anonymizováno] [celé jméno svědka] s odstupem přesvědčil svého klienta, aby dílo odstranil. Svědkyně měla za to, že po zaslání reakce [anonymizováno] [celé jméno svědka], v níž požadovala smluvní pokutu, již z jeho strany žádná zpráva nepřišla, a byla-li konfrontována s tím, že [datum] obdržela e-mail od [anonymizováno] [celé jméno svědka], uvedla, že tento e-mail jí vypadl z hlavy, jelikož v té době předávala svoji advokátní kancelář a ukončovala svou činnost. 10 V e-mailu z [datum] psal [anonymizováno] [celé jméno svědka] [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], že výrobce plotu odmítl klientovi poskytnout součinnost potřebnou pro odstranění vytýkaných vad, a navrhl [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] postupovat způsobem jí naznačeným při schůzce na místě provádění díla, tedy že stavba bude odstraněna. V e-mailu z 28. 10. reaguje [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] na e-mail [anonymizováno] [celé jméno svědka], že mu vrací jeho návrh dohody o narovnání s připomínkami s tím, že do návrhu byl zahrnut požadavek žalobce na smluvní pokutu, který byl mezi stranami sjednán ve smlouvě, a [datum] reagoval [anonymizováno] [celé jméno svědka] ve svém e-mailu tak, že požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty nebyl součástí ústně uzavřené dohody a smluvní pokutu odmítá uhradit. 11 Po zhodnocení provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Strany uzavřely smlouvu o dílo, na základě níž měla žalovaná pro žalobkyni provést oplocení hřbitova v [část obce]. Žalovaná však ve smluveném termínu dílo nedokončila, jelikož vykazovalo zásadní vady, a žalobkyně proto důvodně odmítla protokolárně dílo převzít dle smlouvy, a žalovaná se tak dostala do prodlení. Strany si ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu při prodlení s provedením díla, kterou žalobkyně požadovala již ve snížené přiměřené sazbě. Následně při řešení vad díla se strany ústně dohodly na tom, že žalovaná dílo odstraní a strany po sobě vzájemně nebudou požadovat žádné nároky. Strany dohodu o narovnání písemně neuzavřely a žalobkyně uplatnila proti žalované nárok na zaplacení smluvní pokuty v rozporu s ústně daným příslibem. 12 Ačkoli žalovaná k důkazu navrhla faktury spolu se soupisem prací k otázce započtení odměny za zhotovené dílo, soud tyto listiny k důkazu neprovedl, ani je nezaložil do spisu, neboť prokázala-li žalovaná dohodu se žalobkyní, že v případě, že bude dílo odstraněno, nebudou strany po sobě nic dalšího požadovat, byl vyloučen i nárok na zaplacení ceny díla, kterým se žalovaná bránila. Soud nezaložil do spisu ani neprovedl k důkazu fotografie jiných plotů, předložené žalovanou za účelem porovnání, jak má správný plot vypadat, protože otázka podoby jiných plotů se k tomuto řízení nijak nevztahuje, když pro podobu plotu byla zásadní ujednání mezi stranami, kdy žalobkyně přesně specifikovala, jak má plot vypadat. Pokud jde o emailovou komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou ohledně technologického postupu, soud ji k důkazu neprovedl, neboť nezazněla žádná skutková tvrzení týkající se technologického postupu. 13 V podání ze dne [datum] žalovaná označila a doložila k důkazu stavební deník, který ovšem soud v rámci dokazování při jednání konaném dne [datum] nemohl k důkazu provést z důvodu překážky koncentrace řízení (byť se odvolací soud ve svém usnesení o zápisu ve stavebním deníku zmiňuje, nijak se nevyjádřil k otázce prolomení koncentrace řízení a případné přípustnosti tohoto důkazu, přestože již v původním rozsudku bylo zdůvodněno neprovedení stavebního deníku stejným způsobem). Ze stejného soud důvodu soud nemohl přihlédnout k novým skutečnostem uvedeným v tomto podání. Z důvodu překážky koncentrace řízení soud nemohl k důkazu provést ani krycí list nabídky předložený žalobkyní, ani listina předložená zástupcem žalobkyně k jednání na Magistrátu města Plzně ohledně snížení požadované smluvní pokuty. Navíc posledně zmíněná listina a její obsah se jevily jako nadbytečné. 14 Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 15 Podle § 2604 OZ je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 OZ dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2628 OZ objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. 16 Podle § 6 odst. 1 každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 17 Podle § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 18 Po právním zhodnocení uplatněného nároku soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. Žalobkyně se žalovanou platně uzavřela smlouvu o dílo v souladu s § 2586 a násl. OZ, nicméně žalovaná dílo ve sjednaném termínu řádně neprovedla. Dle předávacího protokolu nebylo dílo provedeno v souladu s projektovou dokumentací a závady nebyly odstraněny, pročež nebylo možné dílo převzít. Z provedeného dokazování je zjevné, že dílo trpělo závažnými vadami, pro které nebylo způsobilé sloužit svému účelu, kterým v případě plotu je krom jiného zabránit vstupu neoprávněných osob na oplocený pozemek. Pokud mezi plotem a úrovní terénu byla tak velká mezera, která by umožnila, aby se jí protáhl člověk, a plot sám nebyl dostatečně pevně usazen, když byl usazen v některých místech pouze v zemi a nikoli v betonu a navíc nedostatečně hluboko, je nepochybné, že se v tomto případě nejedná pouze o ojedinělé drobné vady, které by nebránily užívání stavby ve smyslu § 2628 OZ. Soud proto dospěl k závěru, že nepřevzetí díla ze strany žalobkyně bylo v daném případě oprávněné. Vzhledem k tomu, že dílo nebylo pro shora uvedené závady důvodně protokolárně převzato, nebylo v rozporu s § 2064 OZ dokončeno v dohodnutém termínu a žalovaná se dostala do prodlení s provedením díla. Pro případ prodlení s provedením díla si strany v souladu s § 2048 OZ ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý započatý den prodlení, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu následně ve prospěch žalované moderovala na výši pouze 0,1 % denně za každý započatý den prodlení. Smluvní pokutu v této výši neshledal soud ani přes námitku žalované za nepřiměřenou, když z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky, shrnuté například v rozsudku 33 Odo 438/2005, vyplývá, že smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky je v souladu s dobrými mravy. Je proto zcela v pořádku, když žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty pouze ve výši 0,1 % denně z ceny díla, tedy nižší než by připouštěla judikatura. 19 Pokud jde o posouzení určitosti a srozumitelnosti ujednání stran o smluvní pokutě uložené odvolacím soudem, zde soud prvého stupně vycházel z § 553 odst. 1 OZ, podle něhož o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Byť smlouva o dílo uzavřená mezi stranami má své rezervy a mohla by být koncipována pregnantněji, je třeba si povšimnout, že obsahuje pouze dva časové termíny. Jedním je termín splatnosti 30 dnů vystavené faktury, který byl sankcionován smluvní pokutou ve výši 0,01 % z ceny za provedení díla denně, která by logicky tížila pouze žalobkyni. Druhým je termín provedení díla dle článku II. smlouvy, který měl být splněn do 23. 12. 2016 a jeho nesplnění je sankcionováno smluvní pokutou 10.000 Kč za každý den prodlení podle článku VII. odst. 5 smlouvy, v tomto případě k tíži žalované. Jelikož § 2604 OZ definuje provedené dílo jako dokončené a předané a smlouva v článku II. opakovaně uvádí, že se žalovaná zavazuje k provedení díla a objednatel se zavazuje provedené dílo odebrat a zaplatit, není namístě uvažovat o tom, že by smluvně sankcionováno mělo být nepředání díla či nedokončení díla, ale pouze neprovedení díla, které samo v sobě implikuje dokončení díla a jeho následné předání, které bylo mezi stranami sjednáno protokolárně. Jednání obsažené ve smlouvě je natolik určité a srozumitelné a tam, kde má své nepatrné mezery lze obsah zjistit výkladem, jak bylo učiněno shora. Smlouva o dílo, která byla mezi stranami jako podnikateli v horizontálním postavení uzavřena a proti jejímuž obsahu žádná ze stran nic nenamítala ani během řízení, je tak řádným právním jednáním a pro závěr o zdánlivosti tohoto jednáním, nic nesvědčí. 20 Pokud jde o smluvní pokutu, která dle smlouvy činila 10 000 Kč za každý den prodlení žalované s předáním díla a která odpovídá výši zhruba 2,5 % denně, je soud toho názoru, že takováto smluvní pokuta nemusí být nutně neplatná, i přesto, že judikaturou dovozená přípustná výše smluvní pokuty je pouze 0,5 % denně. Při uzavření smlouvy o dílo obě strany smlouvy vystupovaly jako podnikatelé a v podnikatelských vztazích smluvní pokuta v této výši nemusí být nutně neplatná ve smyslu § 588 OZ (zde je nutné rozlišovat mezi neplatností právního jednání podle § 588 OZ, které by se muselo příčit dobrým mravům a zároveň zjevně narušovat veřejný pořádek, což u smluvní pokuty, kde lze k námitce povinného její výši moderovat, bude institut, který bude moci využít pravděpodobně jen v naprosto excesivních případech), nicméně bylo by možné k námitce žalované uvažovat o moderaci smluvní pokuty ze strany soudu ve smyslu § 2051 OZ. Přestože byla smluvní pokuta dohodnuta ve výši odpovídající 2,5 % denně, žalobkyně po žalované požaduje zaplacení smluvní pokuty pouze ve výši 0,1 % denně z ceny díla a takováto smluvní pokuta je dle názoru zcela standardní, a proto by nebyl žádný důvod pro její moderaci ze strany soudu. 21 Nárok na zaplacení smluvní pokuty tedy žalobkyni vznikl, nicméně strany se dohodly na tom, že v případě, že žalovaná odstraní dílo, nebudou po sobě vzájemně požadovat žádné nároky. S ohledem k závaznému pokynu odvolacího soudu tak je třeba vnímat tento byť ústně daný příslib uzavření dohody o narovnání jako jednání ze strany žalobkyně nepoctivé, jelikož žalovaná se chovala v souladu s tímto příslibem a měla legitimní očekávání, že poté, co si splní svoji část dohody, tedy odstraní dílo, nebude ani ze strany žalující požadována smluvní pokuta. Jednání žalobkyně, které vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, nicméně v rozporu s neformální dohodou uzavřenou s žalovanou, tento nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje, je tedy zapotřebí posoudit jako jednání nepoctivé, z něhož ve smyslu § 6 odst. 2 OZ nikdo nesmí těžit a jedná se o zjevné zneužití práva, které podle § 8 OZ nepožívá právní ochrany. Soud proto uplatněné žalobě vyhovět nemohl a nezbylo mu, než ji zamítnout. 22 Zmiňoval-li se odvolací soud o aplikaci § 580 OZ a posouzení, zda - li se uplatnění smluvní pokuty nepříčí dobrým mravům, domnívá se soud I. stupně, že § 580 OZ lze aplikovat pouze při posouzení platnosti hmotněprávního jednání. V tomto případě se však jednalo procesní uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty u soudu. Smluvní pokuta byla ujednána platně, nárok na její zaplacení porušením smluvní povinnosti žalované vznikl a byla požadována v přiměřené výši, nicméně dohodou stran o odstranění díla se pak ujednání o smluvní pokutě nestalo neplatným ve smyslu § 580 OZ, leč nárok, který žalobkyně uplatnila žalobou jako nepoctivý, nemůže ve smyslu § 8 OZ požívat právní ochrany soudem. 23 Závěrem je vhodné poznamenat, že odvolací soud zavázal soud I. stupně svým shora nastíněným právním názorem o nepřípustnosti žalovaného nároku v případě, že by se strany dohodly na zániku všech práv a povinností ze smlouvy o dílo vyplývajících v případě, že bude dílo odstraněno, byť nebyl takto doslova vyjádřen, i přesto, že ze spisu je zřejmé, že takovému případnému neformálnímu jednání o narovnání byla za žalovanou přítomna osoba, která však nebyla statutárním orgánem žalované a případně zástupce žalované z řad advokátů, který si musel být vědom formální neplatnosti takto ústně uzavřené dohody o narovnání (jak však vyplynulo z jeho výpovědi, nutnosti zachovat písemnou formu u dohody o narovnání si evidentně vědom nebyl). Přes vědomí toho, že takovou interpretací právního jednání může dojít k rozkolísání právní jistoty tam, kde se strany budou spoléhat na nutnost dodržení právní formy u dohody o narovnání, prokáže - li povinná strana ústní příslib, nezbylo soudu I. stupně než žalobu zamítnout, s ohledem na obsah závazného názoru soudu odvolacího. 24 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalované náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 12 úkonů právní služby po 3.860 Kč (příprava a převzetí věci, účast na jednání 13. 12. 2018 přesahující 2 hodiny, vyjádření zástupce žalované ze dne 14. 1. 2019, účast na jednání dne 15. 1. 2019, odvolání proti rozsudku a jeho odůvodnění, účast na jednání u [název soudu] dne 12. 2. 2020, účast na jednání před soudem prvého stupně dne 9. 7. 2020 přesahující 4 hodiny a účast na jednání před soudem prvého stupně přesahující 2 hodiny dne 24. 11. 2020) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 12 zmíněných úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradou cestovních výdajů za cestu z Kralovic do Plzně a zpět v celkové délce 72 km při použití motorového vozidla s průměrnou spotřebou 6,7 litru benzínu o 95 oktanech v částce 435 Kč, resp. 455 Kč, resp. 457 Kč za každou cestu v souladu s vyhláškou č. 463/2017 Sb., resp. č. 333/2018 Sb., resp. č. 385/2019 Sb., dále náhradou za promeškaný čas při cestách na jednání v souladu s § 14 odst. 3 ve výši 400 Kč za každou absolvovanou cestu, tedy v celkové výši 2.000 Kč, tedy náklady řízení v souhrnné částce 54.168 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.