18 C 100/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 4 237 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 237 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 12. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 237 Kč od 19. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 1. 2021 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 237 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že si žalovaná vypůjčila v provozovně žalobkyně knihovní dokumenty, a to dne [datum] [příjmení], G.: [anonymizována tři slova], které měla dle Knihovního řádu Knihovny [územní celek] vrátit do 28-ti dnů ode dne vypůjčení. Výpůjční doba byla prodloužena na žádost žalované do 17. 1. 2018. Uvedený dokument žalovaná přes několik upomínek žalobkyně nevrátila. Vzhledem k tomu, že žalovaná tak neučinila, žalobkyně po žalované požaduje celkem částku 4 237 Kč, která představuje poplatky z prodlení a dále dle knihovního řádu náhradu za nevrácené dokumenty ve výši pořizovací ceny nevrácených knihovních jednotek, manipulační poplatek při ztrátě knihovní jednotky a manipulační poplatek za vymáhání pohledávky právní cestou. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů, a to přihlášky čtenáře, výpisu výpůjček čtenáře, předžalobní upomínky, přílohy [číslo] knihovního řádu a výňatku knihovního řádu č. l. 14 až 16, vzal soud v daném případě za zjištěné, že žalovaná získala oprávnění od žalobkyně vypůjčovat si knihovní jednotky v jejích provozovnách. Žalovaná si vypůjčila v provozovně žalobkyně dne 20. 12. 2017 [příjmení], [anonymizována čtyři slova], dle Knihovního řádu Knihovny [územní celek] měla tyto vrátit do 28-ti dnů ode dne vypůjčení. Výpůjční doba byla prodloužena na žádost žalované do 17. 1. 2018. Žalovaná v uvedené lhůtě předmětné knihovní jednotky nevrátila, a to i přesto, že předžalobní upomínkou byla zástupcem žalobkyně vyzvána k vrácení uvedených knihovních dokumentů. Dle přílohy č. 3 knihovního řádu činí výše poplatků z prodlení při překročení výpůjční lhůty o více než 16 týdnů 200 Kč a za každé 4 týdny (28 dní) se poplatek zvyšuje o 100 Kč. Dle ust. § 2193 občanského zákoníku, v rozhodném znění smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Dle ust. § 1976 občanského zákoníku, v rozhodném znění, je-li předmětem plnění věc, nese věřitel po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci, ať již škoda vznikne z jakékoli příčiny. To neplatí, způsobí-li škodu dlužník. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je oprávněný a důvodný, a proto mu v celém rozsahu vyhověl, když vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena v souladu s ust. § 2193 a násl. platně smlouva o výpůjčce, na základě které byla žalovaná oprávněna si půjčovat knihovní jednotky v provozovnách žalobkyně. Současně se zavázala v souladu s knihovním řádem knihovní jednotky vrátit do 28 dnů ode dne vypůjčení. Jestliže si žalovaná vypůjčila dne 20. 12. 2017 knihovní jednotku [příjmení], [anonymizována čtyři slova], kterou do současné doby nevrátila, je žalobkyně oprávněna v souladu s přílohou [číslo] knihovního řádu po žalované požadovat celkem částku 4 237 Kč, která představuje poplatek z prodlení v částce 3 600 Kč, náhradu škody za nevrácené dokumenty v částce 237 Kč, manipulační poplatek za knihovnické zpracování při ztrátě knihovnického dokumentu (200 Kč za každý dokument) v částce 200 Kč a manipulační poplatek při vymáhání právní cestou v částce 200 Kč, kdy vypůjčitel (žalovaný) byl v prodlení s vrácením věci, nese tedy následky prodlení a odpovídá za ztrátu vypůjčené věci, její poškození nebo zničení, a to v souladu s ust. § 517 odst. 3 občanského zákoníku v rozhodném znění. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobkyni uvedenou částku, a to včetně žalobkyní požadovaného příslušenství, úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni nárok dle podle o. z. účinného od 1. 1. 2014 (NOZ). Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.