18 C 117/2021
č. j. 18 C 117/2021-19
V PLATNOSTIOkresní soud Plzeň-město rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k zaplacení částky 33 872,01 Kč s příslušenstvím, včetně úroků z prodlení ve výši 9 % ročně a 15 % ročně. Soud uznal nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a potvrdil postoupení pohledávky zákonem o úvěru. Náhrada nákladů řízení ve výši 3 501 Kč byla přiznána podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Rozsudek byl vydán bez jednání, na základě listinných důkazů a předpokladu konkludentního souhlasu stran.
Plný text
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 33 872,01 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 872,01 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 2 933,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 4 766,76 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 787,65 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12 978,44 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 501 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 12. 2020 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 872,01 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce společnost právnická osoba uzavřela dne 19. 7. 2017 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku 36 372 Kč, kdy žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1925 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1447 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5 000 Kč. Uvedenou celkovou částku se zavázala žalovaná uhradit ve 14ti měsíčních splátkách po 2598 Kč, poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do 19. 9. 2018Částka 20 000 Kč byla předána žalované v hotovosti. Žalovaná dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila, z tohoto důvodu společnost právnická osoba zaslala žalované postupně výzvy, které zůstaly bez odezvy. Dne 24. 6. 2020 došlo k postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Předmětnou dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes písemnou výzvu žalobkyně.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobkyně, ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo předpisu splátek, transakční historie, smlouvy o postoupení pohledávek, vč. přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy k plnění vč. dokladu o odeslání, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností právnická osoba a žalovanou byla platně sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. v rozhodném znění ve spojení s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění.
5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr, a to včetně poplatků za sjednání úvěru. Žalovaná tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnila, proto právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované smluvní pokutu úvěrové smlouvy ve výši 11 000 Kč. V souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění, pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020 postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu tedy, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky, poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty v souvislosti s prodlením žalované i nárok na úhradu smluvního a zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Proto soud žalobě žalobkyně co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalované uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 501 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 323 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 872,01 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.