18 C 176/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 109 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 97 691 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 97 691 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 11 309 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 309 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 137 355 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

IV. Stát nemá vůči žádnému z účastníků řízení nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 5. 2021 domáhali proti žalované vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 109 000 Kč s přísl. a nahradit jim náklady řízení. Svou žalobu odůvodnili tím, že jsou vlastníky bytu č. , Anonymizováno, nacházejícího se v budově č. p. , Anonymizováno, – byt. dům, postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, s přísl. podíly na společných částech domu a pozemků, vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , zapsáno v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, – město, na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, . Dne 24.8.2016 žalobci se žalovanou uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které přenechali žalované do užívání předmětný byt. Žalovaná užívala uvedený byt až do 3. 7. 2020, kdy došlo k předání bytu zpět žalobcům. O předání bytu byl sepsán předávací protokol, ve kterém byly mimo jiné sepsány i vady bytu, a to rozbitá vitrážová stěna mezi obývákem a kuchyní, prasklá vitráž ve dveřích mezi ložnicí a chodbou, utržené madlo ze střešního okna v ložnici a poškozené parkety v kuchyni. Žalovaná v souladu s nájemní smlouvou měla udržovat byt v řádném stavu, provádět běžné opravy a údržbu, což nečinila, kdy v důsledku této její nečinnosti, konkrétně neprovádění údržby odtoku vody z balkonu přináležejícího k bytu užívaného žalovanou došlo k jeho ucpání a zatékání vody do budovy. Dále pak zřejmě vlivem silného větru došlo k posunu střešních tašek nad bytem žalované tak, že zde vznikla díra, kterou zatékalo do střešní konstrukce, žalovaná přitom opakovaně odmítala žalobce vpustit za účelem odstranění uvedené závady do svého bytu, a to i přes šetření stavebního odboru ÚMO , adresa, dne 2. 8. 2019, který na základě tohoto šetření vyzval žalobce a žalovanou ke zjednání nápravy, a to ve lhůtě do 12. 10. 2019, což se i přes snahu žalobců nestalo. Uvedeným jednáním žalované přitom vznikla žalobcům škoda na jejich majetku v rozsahu oceněném znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , posudkem č. , hodnota, -, Anonymizováno, , který v rámci uvedeného posudku potvrdil žalobci označené vady a tyto ocenil náklady na jejich odstranění, kdy se konkrétně jednalo o poškozenou dřevěnou mozaikovou podlahu (poškozena mechanicky poškrábáním a vlhkostí) částkou 23 000 Kč, poškozenou vitráž dveří u vstupu do obývajícího pokoje a poškození stropního stínidla částkou 20 000 Kč, poškození bytové jednotky (omítky v 1 místnosti) pod bytem užívaným žalovanou v důsledku ucpání odtoku dešťové vody z balkonu částkou 5 000 Kč, poškození fasádních omítek a střešní krytiny a vnitřní omítky pod místem zatékání v důsledku zatékání střešní krytinou částkou 45 390,50 Kč za opravu střechy a fasádní omítky a 16 000 Kč za náklady na malování a opravu omítek v místě zatékání. Celková částka vyčíslená znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 109 000 Kč nebyla žalovanou přes výzvu žalobců uhrazena.

2. Ve věci byl vydán dne 2. 6. 2021 elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -11, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, který odůvodnila tím, že tento je založen na další ze lží a intrik žalovaných, byt byl žalovanou řádně předán a důkladně prozkoumán žalobci dne 4. 7. 2020, dále pak uvedla, že věci, které požadují žalobci po žalované zaplatit, jsou předmětem žaloby v jiné věci. Navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu, požádala s ohledem na svou majetkovou situaci a složitost věci o ustanovení zástupce. Prostřednictvím následně ustanoveného zástupce žalovaná k věci uvedla, že v předávacím protokolu ze dne 3. 7. 2020 jsou sice zmíněny určité vady předávaného bytu, z jejich výčtu a z obsahu protokolu nicméně nevyplývá, že by tyto způsobila žalovaná a že by vznikly za doby užívání bytu žalovanou. Dle názoru žalované pak existence vad dalších prokázána ze strany žalobců nebyla. Dále žalovaná k věci uvedla, že předmětný byt vykazoval vady již v době, kdy jej k užívání převzala, v tomto směru poukázala na žalobu ze dne 5. 6. 2017, kterou podala ke zdejšímu soudu a kterou se domáhala vůči žalobcům slevy z nájmu bytu, kdy již v samotné žalobě argumentovala tím, že existenci vad předmětného bytu a žádost o jejich odstranění uplatnila u žalobců svým přípisem nazvaným „Pokus o smír“ již dne 15. 10. 2016, tedy krátce po převzetí dotčeného bytu. Dále pak žalovaná uvedla, že i pokud by žalobci prokázali, že některé vady bytu uvedené v předávacím protokolu způsobila žalovaná a že je jí možno tyto přičítat, tak částky uplatněné žalobou rozhodně převyšují obvyklou cenu za takovéto opravy dotčených vad, navíc ani rozsah údajných potřebných oprav a jejich způsob není obvyklý a adekvátní.

3. Vzhledem k tomu, že předmětem tohoto řízení je nárok žalobců vůči žalované na náhradu škody způsobené jim jednak porušením nájemní smlouvy a jednak prevenční povinnosti předcházet škodám a vzhledem k tomu, že mezi stranami byl sporný jak vznik samotné škody, její výše, tak její zavinění žalovanou, dospěl soud k závěru, a to s přihlédnutím ke zjištěnému skutkovému stavu věci a možnému vzniku dalších nákladů na znalecké zkoumání výše škody, že je na místě ve věci s odkazem na ust. § 152 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout nejprve o základu žalovaného nároku, tj. nároku žalobců na náhradu škody, a to mezitímním rozsudkem, který by postavil najisto otázku vzniku a rozsahu škody, jejího zavinění žalovanou, kdy v další části řízení by se soud již zabýval jen její výší, což bude vyžadovat zpracování nového znaleckého posudku ve věci, neboť pokud jde o znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl předložen žalobci, tento soud shledal, pokud jde o stanovení výše škody nedostatečným, a to s ohledem na jeho obsah, který je nepřezkoumatelný, neboť neobsahuje dostatečně specifikované materiály, podklady, z nichž znalec při stanovení výše škody vycházel, shodně jako specifikaci a rozsah části posudku, který měl zpracovat znalcem naznačený konzultant přibraný právě za účelem stanovení výše škody. Znalecký posudek soud shledal použitelným, pokud jde o potvrzení existence jednotlivých škod, popis jednotlivých škod vč. posouzení mechanismu jejich možného vzniku, a to mj. z toho důvodu, že znalec prováděl místní šetření v předmětném bytě jen několik dní po vystěhování žalované, kdy v této době pořídil i fotodokumentaci škod, která je součástí posudku, vč. té, kterou doložil k důkazu pro potřeby soudu a není součástí posudku. Z průběhu řízení přitom vyšlo najevo, že veškeré škody již byly odstraněny, tudíž i z tohoto důvodu je znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, v naznačeném směru (zachycení existence vzniklých škod) neopominutelným.

4. Soud ve věci vydal mezitimní rozsudek dne 29.11.2022, kterým rozhodl od základu nároku uplatněného žalobou tak, že nárok žalobců na náhradu škodu za poškození bytu č. , Anonymizováno, , nacházejícího se v budově č. p. 9 - bytový dům, na pozemku parc. číslo 1/1 – zastavená plocha a nádvoří s přísl. podíly na společných částech domu a pozemku, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrálním pracovištěm , adresa, – město, na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, , způsobené žalovanou, a to poškozením dřevěné mozaikové podlahy poškrábáním a vlhkostí v obývacím pokoji spojeném s kuchyní, rozbitím vitráže ve dveřích u vstupu do obývacího pokoje (levá část), poškozením stínítka stropního svítidla, dále škody způsobené žalovanou neumožněním vstupu žalobcům do uvedeného bytu č. , Anonymizováno, za účelem odstranění závad, a to ucpání odtoku dešťové vody z balkonu, které způsobilo průnik vody do bytové jednotky nacházející se pod bytem č. , Anonymizováno, užívaným žalovanou a poškození vnitřních omítek tamtéž, kdy se jedná konkrétně o poškozený obývací pokoj, dále škody způsobené žalovanou, neumožněním vstupu žalobcům do uvedeného bytu č. , Anonymizováno, za účelem odstranění poškozené střešní krytiny nad bytem č. , Anonymizováno, , které způsobilo poškození střešní krytiny, fasádní omítky a dále vnitřních omítek v místě zatékání do bytu č. , Anonymizováno, , konkrétně pracovny, kdy došlo i k poškození podlahové krytiny, je dán.

5. Mezitimní rozsudek byl následně po odvolání žalované potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23.3.2023 č.j. , spisová značka, . Žalovaná podala proti potvrzujícímu rozhodnutí Krajského soudu v Plzni dovolání, které bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.1.2024č.j. , spisová značka, .

6. V dalším průběhu řízení se soud zabýval otázkou důvodnosti výše uplatněného nároku. Kromě již provedených důkazů byl žalobci předložen k prokázání jejich tvrzení o výši škody znalecký posudek z oboru Ekonomika/ceny a odhady/cena jakost stavebně – montážních prací vypracovaný znalcem , tituly před jménem, , adresa, dne 29.7.2024.

7. Závěry znaleckého posudku jsou, že pro poškození střešní krytiny domu byla zjištěna v daném místě a čase obvyklá cena opravy ve výši 4 408 Kč, pro poškození římsy a vnějších omítek domu byla zjištěna v daném místě a čase obvyklá cena opravy ve výši 38 393 Kč, pro poškození koberce v pracovně bytu č. , hodnota, byla zjištěna v daném místě a čase obvyklá cena opravy ve výši 23 618 Kč, pro poškození stínidla stropního osvětlovacího tělesa v bytě č. , hodnota, byla zjištěna v daném místě a čase obvyklá cena opravy ve výši 1 605 Kč a pro poškození vnitřních omítek a maleb v bytě č. , hodnota, a v bytě pod bytem č. , hodnota, byla zjištěna v daném místě a čase obvyklá cena opravy ve výši 25 404 Kč. Ve fázi řízení před vyhlášením mezitimního rozsudku byl proveden důkaz listinami, a to fakturou č. , hodnota, ze dne 24.9.2020 vystavené společností , právnická osoba, za opravu podlah v bytě č. , hodnota, znějící na částku 34 219 Kč a příjmovým pokladním dokladem č. , IBAN, ze dne 19.10.2020 vystaveným společností , Anonymizováno, . na částku 9 285 Kč za opravu vitráže ve dveřích.

8. Žalobci podanou žalobou uplatnili nárok na náhradu škody za celkem pět dílčích škod na nemovité věci – domu č.p. postavenému na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, a obci , adresa, , a to škodu poškozením podlah v uplatněné výši 23 000 Kč, rozbitím vitráže dveří a poškozením stínidla stropního svítidla v uplatněné výši 20 000 Kč, poškozené vnitřní výmalby bytu č. , hodnota, v uplatněné výši 5 000 Kč, poškozením vnitřních omítek v uplatněné výši 16 000 Kč a poškozením vnějších omítek, fasády a střešní krytiny domu v uplatněné výši 45 000 Kč.

9. Podle § 2969 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

10. Při určení výše náhrady škody v projednávané věci bylo třeba zjistit výši nákladů nutných k odstranění škody způsobených žalovanou v místě a čase obvyklých, a to bez ohledu, zda žalobci tyto náklady již reálně vynaložili na opravu věci či nikoli a s přihlédnutím k nákladům, které žalovaní na opravu věci skutečně vynaložili. Obecně tedy zjistit výši nákladů potřebných k tomu, aby poškození žalobci uvedli věc do stavu před poškozením, nejsou-li takové náklady nejsou zjevně nepřiměřené obvyklé ceně věci před poškozením.

11. Fakturou č. , hodnota, ze dne 24.9.2020 vystavené společností , právnická osoba, za opravu podlah v bytě č. , hodnota, znějící na částku 34 219 Kč bylo prokázáno, že cena opravy podlahy v bytě č. , hodnota, v předmětném poškozeném domě je představována právě touto částkou. Žalobci přitom za tuto dílčí část škody uplatnili nárok ve výši 23 000 Kč, takže v částce nižší, než jaká škoda jim skutečně vznikla.

12. Příjmovým pokladním dokladem č. , IBAN, ze dne 19.10.2020 vystaveným společností , Anonymizováno, . na částku 9 285 Kč bylo prokázáno, že cena dveřní vitráže v bytě č. , hodnota, je představována právě touto částkou. Oprava stínidla stropního svítidla pak byla vyčíslena znaleckým posudkem , tituly před jménem, , adresa, na částku 1 605 Kč. Žalovaná v souvislosti s vyčíslením škody za opravu stínidla namítala, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nemá specializaci na oceňování movitých věcí a jeho závěry tak ve vztahu k tomuto dílčímu nároku nejsou použitelné. Soud tento názor žalované nesdílí, neboť znalec , tituly před jménem, , jméno FO, je sice i znalcem v oboru Stavebnictví, ale rovněž v oboru Ekonomika, odvětví Ceny a odhady a specializace Ceny a jakost stavebně – montážních prací, pod kterýžto obor a specializaci lze podle názoru soudu zahrnout i znaleckou činnost spočívající ve vyčíslení nákladů na montáž stropního svítidla včetně ceny materiálu, tedy i svítidla samotného. Opačný výklad by vedl k absurdnímu závěru, že by v případě zjišťování ceny pořízení a montáže svítidla musel soud ustanovovat dva znalce jednak pro ocenění hodnoty montážních prací a jednak pro určení obvyklé ceny svítidla. Znalecký posudek vypracovaný , tituly před jménem, , adresa, je tedy pro potřeby určení výše škody v této části použitelný a postup a úvahy znalce o výši škody jsou dostatečně popsány v čl. 4.2.2.4 na straně 23 znaleckého posudku. Žalobci za tyto dílčí části škody uplatnili nárok na zaplacení částky 20 000 Kč, ovšem zjištěná výše škody za poškozenou vitráž dveří a stínidlo stropního svítidla byla jen ve výši 10 890 Kč.

13. Námitce žalované, že faktury předložené žalobci neprokazují výši dílčích nároků na náhrady škody, protože neobsahují položkový rozpočet a navíc byly předloženy pouze v kopiích soud nepřisvědčil, neboť v průběhu řízení nebyla tvrzena ani zjištěna žádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že by faktury nebyly skutečně vydány či že by žalobci náklady na odstranění těchto dílčích vad nevynaložili či že by faktury byly jakkoli nadhodnocené.

14. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , adresa, byla vyčíslena škoda na vnitřních omítkách a malbách v bytě č. , hodnota, na částku 25 404 Kč a toto vyčíslení bylo popsáno v čl. 4.2.2.5 na straně 24 znaleckého posudku. Znalec popsal rozsah činností nutných k opravě včetně jejich dílčích cen, a to včetně položkového rozpočtu. Ostatně vyčíslení této dílčí škody znalcem nebylo ani žalovanou zpochybněno. Škoda na vnitřních omítkách byla uplatněna žalobci ve výši 16 000 Kč, škoda na výmalbě ve výši 5 000 Kč. Uplatněná výše těchto dílčích škod je tak nižší než její výše v místě a čase obvyklá zjištěná znalcem.

15. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , adresa, byla vyčíslena škoda na vnějších omítkách a římse domu na částku 38 393 Kč a škoda na střešní krytině ve výši 4 408 Kč. Vyčíslení škody na vnějších omítkách a římse domu je popsáno v čl. 4.2.2.2. na straně 19 znaleckého posudku a vyčíslení škody na střešní krytině v čl. 4.2.2.1. na straně 17 znaleckého posudku, přičemž obě tato vyčíslení zahrnují popis materiálu a činností nutných k opravě a položkové rozpočty obsahující ceny za materiál a práci. Vyčíslení těchto dílčích škod ve znaleckém posudku nebylo žalovanou zpochybněno. Žalobci uplatnili za tyto dílčí škody nárok ve výši 45 000 Kč, přičemž znalcem byla určena výše škody nižší, celkem v částce 42 801 Kč.

16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobcům vznikla zaviněním žalované škoda za poškození podlahy, vnitřních omítek a výmalby nejméně v rozsahu, v jakém žalobci tuto škodu v podané žalobě uplatnili. Poškozením vitráže dveří a stínidla stropního svítidla vznikla žalobcům škoda ve výši 10 890 Kč oproti uplatněné výši 20 000 Kč, tedy o 9 110 Kč nižní. Poškozením vnějších omítek a střešní krytiny vnikla žalobcům škoda ve výši 42 801 Kč oproti uplatněné výši 45 000 Kč, tedy o 2 199 Kč nižší. Celkem nebyla prokázána část škody ve výši 11 309 Kč a v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, ve zbývající části žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost škodu v prokázané výši žalobcům uhradit.

17. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, mají žalobci dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Soud nevyhověl návrhu žalované, aby náhrada škody byla přiměřeně snížena podle § 2953 odst. 1, občanského zákoníku. Podle tohoto zákonného ustanovení může soud z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit náhradu škody a vezme přitom do úvahy, jak ke škodě došlo a majetkové a osobní poměry škůdce. Majetkové poměry žalované sice nejsou dobré, nicméně v projednávané věci nelze odhlédnout od skutečnosti, že škoda vznikla ve velké míře jako následek úmyslného jednání žalované, která odmítala přes žádosti žalobců umožnit přístup do jí užívané bytové jednotky, a to i v době kdy již užívala byt bez právního důvodu, tedy neoprávněně. Vzniklá škoda je tak následkem jednání, které lze označit nejméně jako naschvál vůči žalobcům, ne-li jako jednání úmyslně směřujícím k náhradě škody, byť v úmyslu nepřímém. Po celou dobu řízení žalovaná neprojevila nejmenší snahu škodu žalobcům alespoň částečně nahradit. Majetkové poměry žalované jsou sice neutěšené, ale to neznamená, že žalovaná může tuto situaci zneužívat, aby se vyhnula plnění svých povinností a závazků. Proto soud návrhu žalované na moderaci škody nevyhověl. Ze stejných důvodů nepřistoupil soud ani k aplikaci § 150 o.s.ř. ve vztahu k náhradě nákladů řízení.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části a nadto rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku. Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 4 360 Kč, 16 úkonů právní služby po 5 020 Kč (výše úkonu byla vypočtena z částky 97 691 Kč coby přiznané výše jistiny dluhu) (tj. celkem 80 320 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy 13.4.2021, sepis vyjádření k odporu žalované 21.7.2021, zastoupení při jednání dne 5.4.2022, sepis podání ve věci 3.5.2022, zastoupení při jednání 23.8.2022, zastoupení při jednání 18.10.2022, sepis podání ve věci 26.10.2022, zastoupení při jednání 29.11.2022, sepis vyjádření k odvolání žalované 21.3.2023, zastoupení při jednání u KS v Plzni 23.3.2023, sepis vyjádření k doplněnému dovolání žalované 5.10.2023, zastoupení při jednání 26.4.2024, zastoupení při jednání 14.8.2024, sepis podání ve věci 14.8.2024, zastoupení při jednání 13.11.2024, šestnácti režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 17 875 Kč a náklady na znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, ve výši 30 000 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 137 355 Kč.

20. Lhůta ke splnění povinnosti uložené žalované ve výroku I. tohoto rozsudku jakož i lhůta k byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce sice žádala o umožnění plnění ve splátkách, ale ve svém vyjádření ze dne 28.10.2024 uvedla, že není schopna žádných splátek, takže umožnění plnění ve splátkách by bylo zcela zbytečné, protože by je žalovaná stejně nemohla dle svého vlastního vyjádření hradit.

21. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1, o.s.ř. Pokud by žalovaná nebyla v řízení osvobozena od soudních poplatků, uložil by jí soud povinnost tyto uhradit. Vzhledem k tomu, že žalovaná osvobozena od soudních poplatků byla, rozhodl soud, že stát nemá vůči žádnému z účastníků řízení nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, které sestávají z dosud nevyčíslené odměny zástupce ustanoveného žalované z řad advokátů.

22. Žalovaná rovněž navrhla, aby náklady spojené se zpracování znaleckých posudků nesl stát, nicméně takový postup občanský soudní řád nepřipouští, takže ani v tomto ohledu nebylo návrhu žalované vyhověno.