18 C 196/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky ve výši 639 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 639 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň – město soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 639 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum bylo Policií ČR vyžádáno odborné lékařské vyšetření žalovaného ke zjištění přítomnosti návykových látek, a to včetně odběru biologického materiálů, když před tímto vyšetřením se žalovaný na základě výzvy PČR podrobil orientačnímu vyšetření testrem DrugWipe 5s na přítomnost návykových látek v těle, s pozitivním výsledkem na látku amphetamin a metamfetamin. Uvedené vyšetření bylo vyžádáno na základě důvodného podezření, že žalovaný pod vlivem jiných návykových látek vykonával činnost, při které mohl ohrozit život a zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek – konkrétně se jednalo o řízení motorového vozidla. Vyžádanému cílenému klinickému vyšetření lékařem dne datum se žalovaný podrobil ve zdravotnickém zařízení – právnická osoba, nicméně se odmítl při lékařském vyšetření podrobit odběru biologického materiálu (krve a moči). Náklady na vyžádané odborné lékařské vyšetření byly vyčísleny na částku 639 Kč, tato částka byla následně dne datum na základě faktury uhrazena Policií ČR zdravotnickému zařízení. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů, a to úředního záznamu číslo jednací číslo ze dne datum rozhodnutí, žádosti o vyšetření žalovaného ve zdravotnickém zařízení ze dne datum, lékařské zprávy o průběhu vyšetření žalovaného ze dne datum, faktury č. FV číslo na částku 639 Kč, vystavené právnická osoba, výpisu z bankovního účtu žalobce vedeného u ČNB ze dne 10. 5. 2021, výzvy k úhradě ze dne 14. 5. 2021, vzal soud za zjištěné skutečnosti tvrzené žalobkyní v podané žalobě. Dle ust. § 2 písm. n) z. č. 65/2017 Sb. v rozh. znění, se odborným lékařským vyšetřením rozumí cílené klinické vyšetření lékařem, včetně odběru biologického materiálu. Dle ust. § 20 odst. 2 cit. zákona, v případě, že povinná osoba odmítne odborné lékařské vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo návykové látky. Dle ust. § 24 odst. 2 cit. zákona, prokáže-li se přítomnost jiné návykové látky, je povinna vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření, uhradit náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. V daném případě je přítomnost návykové látky u žalovaného prokázána na základě zákonné fikce obsažené v ust. § 20 odst. 2, věta druhá cit. zákona. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Výrok III. vychází z ust. § 2 odst. 3 ve spojení s ust. § 11 odst. 2 písm. a) z. č. 549/1991 Sb. v rozh. znění a pol. 1a) Sazebníku, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena rovněž dle ust. § 160 odst. 1 o. s..ř Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.