18 C 222/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 2070 Kč s přísl.,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 070 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených regulačních poplatků za ošetření na pohotovosti anonymizováno obec v obd. od 30. 12. 2017 do 20. 12. 2020.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v obd. od datum do datum celkem 18x ošetřen na pohotovosti anonymizováno obec, za každou návštěvu na pohotovosti byl povinen uhradit regulační poplatek ve výši 90 Kč. Dne datum, resp. datum (v nočních hodinách) bylo po ošetření lékařem rozhodnuto o zdravotním transportu žalovaného z anonymizováno obec na protialkoholní záchytnou stanici v obec, za převoz, který nebyl hrazen ze zdravotního pojištění byla žalovanému vyúčtována částka 450 Kč. Uvedené částky žalovaný přes výzvu žalobkyně neuhradil. 48/1997 Sb., 5. Dle ust. § 16a) odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., v rozh. znění, pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“).

6. Dle ust. § 16a) odst. 3 z. č. 48/1997 Sb., v rozh. znění, regulační poplatek je příjmem poskytovatele, který regulační poplatek vybral. Poskytovatel je povinen použít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem a modernizací zdravotnického zařízení, ve kterém byla pohotovostní služba podle odstavce 1 poskytnuta.

7. Dle ust. § 89e) odst. 1 z. č. 373/2011 Sb., v rozh. znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalobkyní byly žalovanému opakovaně poskytnuty pohotovostní služby, za které je povinen hradit poplatek dle ust. § 16a) z. č. 48/1997 Sb. Tyto služby mu byly poskytnuty 18x, ani v jednom případě příslušný poplatek neuhradil. Dále vzal soud za prokázané, že dne datum byl žalovanému indikován ošetřujícím lékařem převoz z anonymizováno na protialkoholní záchytnou stanici, vzhledem k tomu, že že byla prokázána přítomnost alkoholu u žalovaného, vznikla mu dle ust. § 89e) odst. 1 z. č. 373/2011 Sb. povinnost hradit náklady na dopravu, které byly dodavatelem dopravních služeb společnosti právnická osoba vyúčtovány anonymizováno obec částkou 450 Kč. Uvedené částky nebyly žalovaným přes výzvu žalobkyně uhrazeny. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy soud přiznal žalobkyni jak jistinu žalované částky, tak její příslušenství, na které jí vznikl nárok dle ust. § 1970 obč. zákoníku v rozh. znění.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.