18 C 240/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobkyně: Česká republika - Ministerstvo vnitra ČR sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení částky 806 239,99 Kč s přísl.,

I. Žaloba na zaplacení částky 806 239,99 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 806 239,99 Kč od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 298 550 Kč Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 806 239,99 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, . smlouvu o letecké charterové službě (AIR CHARTER SERVICE AGREEMENT) dále jen „Smlouva“, na jejímž základě byl vytvořen tzv. letecký most z Čínské lidové republiky do České republiky zahrnující několik letů týdně. Letecký most byl zřízen za účelem přepravy zboží pro potřeby žalobkyně, která na základě usnesení vlády č. , hodnota, ze dne , datum, pořizovala a distribuovala osobní ochranné prostředky pro široké spektrum státních i nestátních subjektů. Cena za realizaci jednotlivých letů byla hrazena z rozpočtových prostředků žalobkyně. Smlouva stanovovala výši úplaty za jednotlivý let podle typu letadla. Žalobkyně uhradila dne , datum, zálohu ve výši 10 468 000 EUR (268 048 568 Kč) a následně pak hradila pravidelné platby za každý týden trvání smlouvy dle uskutečněných letů (viz čl. 2 smlouvy). Ze strany žalobkyně nebyly prováděny žádné další dílčí objednávky letů, vše bylo vymezeno v rámci Smlouvy. Platba pak probíhala dle podkladů Smlouvy, k platbám nebyly zasílány jednotlivé faktury. Fakturované částky byly stanoveny dle skutečně vynaložených nákladů, neboť jednotlivé lety obsahovaly rozdílný objem přepravovaného zboží. Za charterovou leteckou službu žalobkyně zaplatila celkem částku 25 085 000 EUR. Přesto, že se jednalo o lety objednané a hrazené žalobkyní, bylo těmito lety přepravováno i zboží jiných subjektů. Žalobkyně částku zaplacenou za každý jednotlivý let rozpočetla podle přepravovaného objemu (váhy), zboží a určila tak jednotkovou cenu dopravy za 1 kg přepravovaného zboží, jejíž úhradu následně uplatnila u subjektů, jejichž zboží bylo daným letadlem přepravováno. Jak byla fakturovaná částka vypočtena žalobkyně danému subjektu vždy sdělila v rámci zaslání výzvy k úhradě a daňového dokladu (faktury). V rámci uvedené letecké přepravy žalobkyně dopravila na vlastní náklady z Čínské lidové republiky do České republiky zboží (ochranné pomůcky) žalované o celkové hmotnosti 1 815 kg, a to letem č. , částka, ze dne , datum, a letem č. , částka, ze dne , datum, . K vyzvednutí a odbavení zboží z letu č. , částka, , Anonymizováno, dne , datum, žalovaná zplnomocnila společnost , právnická osoba, , u letu č. , částka, ze dne , datum, byl v nákladním listu (, Anonymizováno, ) i v leteckém nákladním (, Anonymizováno, ) 11259174872 ze dne , datum, uveden jako oficiální příjemce zboží společnost , právnická osoba, – z dovozního dokladu ze dne , datum, a předávacího protokolu ze dne , datum, však vyplývá, že skutečným příjemcem a deklarantem zboží byla společnost , právnická osoba, ., tedy žalovaná. Cena dopravy letem č. , částka, ze dne , datum, , kterou uhradila žalobkyně, činila dle smlouvy 419 000 EUR (viz čl. 2.1 A a 2.

2. A Smlouvy 410 000 EUR jako cena za pronájem daného typu letadla + 9 000 EUR jako cena za provoz daného typu letadla), celkem bylo daným letadlem přepraveno 25 331 kg zboží, z toho 714 kg zboží žalované. Cena dopravy letem č. , částka, ze dne , datum, , kterou uhradila žalobkyně, činila dle Smlouvy 419 000 EUR (viz čl. 2.1 A a 2.2 A Smlouvy 410 000 EUR jako cena za pronájem daného typu letadla + 9 000 EUR jako cena za provoz daného typu letadla). Celkem bylo daným letem přepraveno 26 448 kg zboží z toho 1 101 kg zboží žalované. Celková cena podílu žalované za přepravu jejího zboží na celkovém objemu nákladu letu č. , částka, ze dne , datum, a č. , částka, ze dne , datum, , včetně souvisejících poplatků, činila 29 252,76 EUR, tj. 806 239, 99 Kč při kurzu, který je počítán ke dni úhrady platby vztahující se k příslušným letům. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně zaslala žalované fakturu č. , hodnota, , vystavenou dne , datum, , za realizovanou leteckou přepravu jejího zboží z Čínské lidové republiky do České republiky letem č. , částka, ze dne , datum, a č. , částka, ze dne , datum, a vyzvala ji k její úhradě. Splatnost faktury byla stanovena na , datum, . V reakci na výzvu na zaplacení faktury žalovaná dopisem ze dne , datum, žalobkyni sdělila, že se jednalo o zboží pro , Anonymizováno, kraj, kdy údajně , Anonymizováno, kraj měl uzavřít dohodu o přepravě zboží s žalobkyní. Žalobkyně však žádnou takovouto dohodou nedisponuje a nad to dále uvedla, že přepravované zboží bylo po celou dobu přepravy ve vlastnictví žalované. Předmětná faktura ani přes opakované výzvy žalobkyně nebyla žalovanou uhrazena.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí v plném rozsahu, když k věci uvedla, že zajišťovala pro , Anonymizováno, kraj nákup ochranných lékařských pomůcek z Čínské lidové republiky v březnu a dubnu r. 2020, kdy na území České republiky probíhala první vlna pandemie COVID-19. Konkrétně se jednalo o nákup 30 000 kusů respirátorů N95 Medical, 70 000 ks respirátorů FFP2 a 50 000 ks transportních zkumavek včetně výtěrových tyčinek. Uvedený nákup zdravotnického materiálu pro potřeby , Anonymizováno, kraje se uskutečnil v době trvajícího nouzového stavu na území České republiky, kdy byla letecká přeprava značně omezena na území většiny evropských států, mezi které patřila i Česká republika. Vzhledem ke skutečnosti, že za dané situace nebylo zcela reálné dopravit předmětné zboží do České republiky běžnou leteckou přepravou, která prakticky nefungovala, byla zástupci , Anonymizováno, kraje s , právnická osoba, sjednána přeprava uvedeného zboží. Dále žalovaná uvedla, že jí nejsou známy podrobnosti týkající se tohoto smluvního vztahu, neboť žalovaná pro , Anonymizováno, kraj zajišťovala pouze nákup předmětného zdravotnického materiálu, dopravu na letiště a vyclení zboží, nikoliv však dopravu do České republiky, kdy toto s ohledem na tehdejší opatření a omezení letecké přepravy ani nebylo možné. Žalovaná tedy nikdy nebyla kontrahentem právního vztahu s žalobkyní. Z uvedených důvodů navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Mezi účastníky bylo v průběhu řízení učiněno nesporným, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, . smlouvu o letecké charterové službě, na jejímž základě byl vytvořen letecký most z Čínské lidové republiky do České republiky zahrnující několik letů týdně, když tento byl zřízen za účelem přepravy zboží pro žalobkyni, která na základě usnesení vlády č. , hodnota, ze dne , datum, pořizovala a distribuovala osobní ochranné prostředky pro státní i nestátní subjekty. Cena za realizaci jednotlivých letů byla hrazena z rozpočtových prostředků žalobkyně. Uvedená Smlouva přitom stanovovala výši úplaty za jednotlivý let podle typu letadla, na základě této Smlouvy pak žalobkyně uhradila dne , datum, zálohu ve výši 10 468 000 EUR a následně pak hradila pravidelné platby za každý týden trvání smlouvy dle uskutečněných letů. Následné platby pak probíhaly dle podkladů Smlouvy, kdy k těmto nebyly zasílány jednotlivé faktury. Fakturované částky při tom byly stanoveny dle skutečně vynaložených nákladů, neboť jednotlivé lety obsahovaly rozdílný objem přepravovaného zboží. Za charterovou leteckou službu žalobkyně zaplatila celkem částku 25 085 000 EUR. Částku zaplacenou za každý jednotlivý let žalobkyně rozpočetla podle přepravovaného objemu (váhy), zboží jednotlivých subjektů a určila tak jednotkovou cenu dopravy za 1 kg přepravovaného zboží, jejíž úhrada byla žalobkyní následně uplatněna u subjektů, jejichž zboží bylo daným letem přepravováno, když těmto byl sdělen i způsob výpočtu fakturované částky. V rámci uvedené letecké přepravy žalobkyně dopravila na vlastní náklady z Čínské lidové republiky do České republiky zboží (ochranné pomůcky) žalované o celkové hmotnosti 1 815 kg, a to letem č. , částka, ze dne , datum, a , datum, . K vyzvednutí a odbavení zboží z letu č. , částka, ze dne , datum, žalovaná zplnomocnila společnost , právnická osoba, , u letu č. , částka, ze dne , datum, byl v nákladním listu u v leteckém nákladním listu , Anonymizováno, ze dne , datum, uveden jako oficiální příjemce zboží společnost , právnická osoba, , z dovozního dokladu ze dne , datum, a předávacího protokolu ze dne , datum, nicméně vyplývá, že skutečným příjemcem a deklarantem zboží byla žalovaná. Cena dopravy letem č. , částka, ze dne , datum, činila dle smlouvy 419 000 EUR (viz čl. 2.1 A a 2.2 A Smlouvy, 410 000 EUR jako cena za pronájem daného typu letadla + 9 000 EUR jako cena za provoz daného typu letadla), celkem bylo daným letem přepraveno 25 331 kg zboží, z toho 714 kg zboží žalované. Cena dopravy letem č. , částka, ze dne , datum, činila dle smlouvy 419 000 EUR (viz čl. 2.1A a 2.2A Smlouvy, 410 000 EUR jako cena za pronájem daného typu letadla a 9 000 EUR jako cena za provoz daného typu letadla. Celkem bylo daným letadlem přepraveno 26 448 kg zboží, z toho 1 101 kg zboží žalované. Celková cena podílu žalované za přepravu jejího zboží na celkovém objemu nákladu letu č. , částka, dne , datum, a č. , částka, ze dne , datum, včetně souvisejících poplatků činila 29 252, 76 EUR, tj. 806 239,99 Kč dle kurzu počítaného ke dni úhrady platby žalobkyní vztahující se k příslušným letům.

4. Ve věci byl dne , datum, vydán pod č.j. , spisová značka, rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, k němuž byl Krajským soudem v Plzni usnesením ze dne , datum, č.j , spisová značka, rozsudek zdejšího soudu zrušen a věc vrácena Okresnímu soudu Plzeň – město k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu prvého stupně, že odůvodnění původně vydaného rozsudku je nedostatečné, neboť není zřejmé, na základě čeho soud prvého stupně dovodil neexistenci smlouvy uzavřené mezi , Anonymizováno, krajem a žalobkyní, jak tvrdila žalovaná. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na výpověď svědka , jméno FO, , který tvrdil, že dojednával dopravu zboží se , jméno FO, , což potvrdila i svědkyně , jméno FO, s tím, že takovou informaci má z doslechu. Krajský soud rovněž poukázal na skutečnost, že , jméno FO, dodával informace svědek , jméno FO, o rozměrech přepravovaného zboží a , jméno FO, mu následně sděloval, kterým letadlem bude zboží žalované do České republiky dopraveno. Svědek , jméno FO, dále poukázal na SMS zprávu zaslanou , jméno FO, , ve které uvedl, že v jedné zásilce je 107 balíků a v další 100 balíků, v níž se svědek , jméno FO, dotazoval, zda by tyto zásilky bylo možné naložit „do letadla ve čtvrtek“, což mu , jméno FO, potvrdil. Konečně pak svědek , jméno FO, vypověděl, že úkolem žalované bylo pouze dopravit zboží na letiště v Číně, přičemž letecký transport do Prahy domlouval svědek , jméno FO, s , jméno FO, . V řízení byl vyslechnut , adresa, coby tehdejší hejtman , Anonymizováno, kraje, který jednání o realizaci dopravy mezi , Anonymizováno, krajem a žalobkyním popřel, avšak Krajský soud vytkl zdejšímu soudu, že se neodůvodněně přiklonil k výpovědi svědka , adresa, oproti výpovědi svědka , jméno FO, a navíc zdůraznil situaci, že v řízení nebylo prokázáno, že by si u žalobkyně objednala přepravu přímo žalovaná. Odvolací soud dále vytkl soudu prvého stupně, že z odůvodnění napadeného rozsudku není zřejmé, co má soud prvého stupně na mysli když uvedl, že ostatní svědci existenci závazku mezi žalobkyní a , Anonymizováno, krajem nepotvrdily, když odvolací soud zdůrazňuje, že výpověď svědka, který určité tvrzení nepotvrdil, protože o věci nic neví, má nepochybně jinou relevanci než výpověď svědka, který totéž tvrzení nepotvrdil, protože o věci povědomí má a potvrdil tvrzení opačné. Odvolací soud dále vytkl zdejšímu soudu nepřezkoumatelnost jeho odůvodnění, když zdejší soud opřel své rozhodnutí o závěr, že žalovaná neprokázala, že by přeprava zboží byla realizována na základě dohody mezi žalobkyní a , Anonymizováno, krajem v tom smyslu, zda podle názoru soudu nebyla doprava objednána nikým z , Anonymizováno, kraje, či zdá měl soud na mysli něco jiného. Dále odvolací soud vytkl zdejšímu soudu absenci úvahy o tom, že obohaceným subjektem je v daném případě právě žalovaná. V odůvodnění svého rozhodnutí dal odvolací soud soudu zdejšímu na zvážení, zda by nebylo vhodné zopakovat výslech prokuristy žalované , jméno FO, v pozici svědka, neboť v předcházejícím průběhu řízení byl vyslechnut coby účastník řízení a tedy na základě nesprávného poučení. Odvolací soud pak zdejšímu soudu uložil, aby v novém rozhodnutím podrobněji vyhodnotil provedené důkazy v souladu s ustanoveními § 132 a 157 odst. 2 o.s.ř., tedy každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti, aby se vyhnul souhrnným zjištěním založeným na více provedených důkazech, aby vysvětlil, o které důkazy, konkrétně o výpovědi, kterých svědků svůj skutkový závěr soud opírá v situaci, když se výpovědi svědků k existenci závazku mezi žalobkyní a , Anonymizováno, krajem rozcházejí.

5. Soudem bylo po vrácení věci odvolacím soudem provedeno doplnění dokazování, a to opětovným výslechem prokuristy , jméno FO, v postavení svědka, a to s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu podle jeho rozhodnutí ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, .

6. Následně bylo ve věci rozhodnuto rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení a náklady státu spočívající v úhradě soudního poplatku.

7. Tento, v pořadí druhý, vyhovující rozsudek odůvodnil soud tak, v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o letecké charterové službě ze dne , datum, se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, . uhradila ze svých rozpočtových prostředků cenu za realizaci letu na leteckém mostu z Čínské lidové republiky do České republiky, když v rámci letů dne , datum, a , datum, bylo přepravováno mimo jiné i zboží žalované při celkové hmotnosti 1815 kg, kdy žalovaná za uvedenou dopravu žalobkyni ničeho neuhradila. Mezi účastníky nebylo sporu o existenci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, ., rovněž pak mezi nimi nebylo sporu o obsahu této Smlouvy, ve které byla stanovena jednak zálohová cena za pronájem dopravních prostředků čínské strany, shodně pak cena za jednotlivé uskutečněné lety. Dále mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že v předmětných letech dne , datum, a , datum, bylo přepravováno zboží žalované, které si u žalované objednal , Anonymizováno, kraj. Dohoda tvrzená žalovanou a uzavřená mezi žalobkyní a , Anonymizováno, krajem, podle něhož neměla nést náklady na přepravu zboží z Číny do ČR žalovaná byla shledána soude neplatnou, neboť taková dohoda by měla být podle zákona č. 340/2015 Sb. uzavřena písemně a zveřejněna v registru smluv, protože se na ní nevztahuje žádná výjimka podle § 3, z.č. 340/2015 Sb. Protože v řízení nebyla tvrzena ani prokázána existence písemné smlouvy mezi žalobkyní a , Anonymizováno, krajem či jiným subjektem, jejímž předmětem by byla přeprava zboží žalované do ČR, naopak existence této smlouvy byla vyloučena svědky , adresa, , a i v případě existence ústní smlouvy by taková smlouva byla bez zveřejnění v registru smluv, což opětovně nebylo prokázáno ani tvrzeno, absolutně neplatná, nemohl soud dospět k jinému závěru, než že mezi žalobkyní a , Anonymizováno, krajem neexistuje smlouva, jejímž obsahem by byla úhrada nákladů na přepravu zboží žalované z Číny do ČR. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalovanou a , Anonymizováno, krajem existovalo ujednání o tom, že , Anonymizováno, kraj hradí náklady spojené s přepravou zboží z Číny. Naopak na objednávce č. , Anonymizováno, ze dne , datum, je uvedeno, že cena za zboží je ujednána včetně jeho dopravy do Prahy. Svědci , adresa, přitom uvedli, že cena za přepravu byla sjednána včetně dopravy do ČR, což potvrdila i svědkyně , jméno FO, . Svědek , jméno FO, uvedl, že podle jeho názoru v ceně zboží náklady na jeho dopravu z Číny do ČR zahrnuty nebyly, ale tento svědek vyslovil tento svůj názor jako domněnku, nebyl osobou, která by byla oprávněna za , Anonymizováno, kraj jednat při uzavření kupní smlouvy s žalovanou, takže jeho názor nelze považovat za prokázání obsahu kupní smlouvy mezi žalovanou a , Anonymizováno, krajem. Na základě těchto skutkových zjištění dospěl soud v rozsudku ze dne , datum, k závěru, že nebylo prokázáno, že by zde byla platná dohoda mezi žalobkyní a , Anonymizováno, krajem, na základě které by se žalobkyně zavázala přepravit zboží bezplatně nebo na základě které by se , Anonymizováno, kraj zavázal žalobkyni přepravu zboží za žalovanou uhradit. Dále nebylo ani tvrzeno, že by existovala dohoda mezi , Anonymizováno, krajem a žalovanou, podle níž by náklady na přepravu zboží z Číny nesl , Anonymizováno, kraj. S ohledem na výše uvedené soud aplikoval ust. § 2081 občanského zákoníku, podle něhož náklady spojené s odevzdáním věci v místě plnění nese prodávající, tedy žalovaná.

8. V pořadí druhý vyhovující rozsudek zdejšího soudu byl usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č.j. , spisová značka, k odvolání žalované zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Krajský soud přitom v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že závěr soudu prvého stupně podle něhož, při neprokázání existence platné smlouvy, ať už v písemné či ústní formě, mezi krajem a žalobkyní o přepravě zboží z Čínské lidové republiky do České republiky, je v řízení pasivně legitimována žalovaná je mylný. Předpokladem nároku na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v plnění bez právního důvodu je, že pro poskytnutí plnění neexistoval žádný – zákonný ani smluvený – právní důvod. Kdyby k poskytnutí plnění právní důvod existoval, nešlo by o bezdůvodné obohacení, nýbrž o plnění na základě takového právního důvodu, přičemž ve sporu o úhradu (protiplnění) za takové plnění by byl pasivně legitimován ten, jemuž svědčil právní důvod pro přijetí plnění. V souzené věci to znamená, že přeprava zboží by byla plněním bez právního důvodu poskytnutým žalované pouze tehdy, kdyby o realizaci této přepravy nebyla mezi žádnými osobami uzavřena smlouva a k přepravě by došlo kupříkladu v důsledku toho, že zboží se dostalo do letadla lstí nebo omylem; představit si lze i jednatelství bez příkazu. To však nikdo netvrdil, a navíc je to nepravděpodobné, neboť naprostá většina vztahů v soukromém právu vzniká na základě – byť konkludentních – smluv, dohod či jiných právních jednání. Kdyby se přeprava realizovala na základě platné smlouvy, šlo by o plnění ze smlouvy a právo na přepravné by dopravci podle § 2555 odst. 1 o. z. vzniklo vůči tomu, s kým dopravce smlouvu uzavřel (odesílateli), bez ohledu na to, kdo zboží do letadla naložil, kdo byl jeho vlastníkem, kdo je při skončení přepravy od přepravce převzal, kdo je následně deklaroval k proclení atd. Smlouva o přepravě věci přitom může být uzavřena i konkludentně; přepravce může nabídku na uzavření smlouvy (spočívající i v ústní objednávce) akceptovat i tím, že přepravu fakticky provede (§ 1744 o. z.). Již v předchozím zrušovacím usnesení odvolacího soudu ze dne , datum, , které soud prvního stupně v tomto směru nerespektoval, bylo pak řečeno, že vázanost na smluvní strany se uplatní i v případě vypořádání vzájemného bezdůvodného obohacení tam, kde smlouva o přepravě věci je z nějakého důvodu neplatná nebo neúčinná; i tehdy by – vyjma případů podle § 2995 o. z., o které v souzené věci nejde – byly k vypořádání vzájemných plnění věcně legitimovány pouze strany (neplatné nebo neúčinné) smlouvy. K tomuto závěru dospěla soudní praxe již před rekodifikací soukromého práva, opírajíc se o § 457 obč. zák. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a jeho rozsudky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) a setrvala na něm i za účinnosti nové úpravy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 22/2020). Je pravdou, že § 2991 odst. 2 o. z. – na rozdíl od dřívějšího § 451 odst. 2 obč. zák. – skutkovou podstatu plnění z neplatného právního jednání výslovně neupravuje; jestliže se k neplatné smlouvě nepřihlíží, je takové plnění ve výsledku totožné s plněním bez právního důvodu. To by mohlo svádět k výkladu, že pasivně legitimován k vydání plnění je v obou případech jeho faktický příjemce. Tak tomu však není, rozdíl mezi těmito skutkovými podstatami z hlediska věcné legitimace k vrácení plnění zůstává – plnění poskytnuté bez jakékoli smlouvy je povinen vydat jeho faktický příjemce, zatímco plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy je povinna vydat smluvní strana, která plnění sjednala. Došlo-li tedy k plnění na základě – byť neplatné nebo neúčinné – smlouvy, mají povinnost vzájemně si vydat bezdůvodné obohacení pouze strany smlouvy, bez ohledu na to, kdo byl faktickým příjemcem plnění nebo kdo z něj měl hospodářský prospěch. Kupříkladu pronajme-li někdo někomu neplatnou smlouvou nebytový prostor, pak majetkový prospěch získaný užíváním tohoto prostoru bez právního důvodu je tomu, kdo měl být podle smlouvy pronajímatelem, povinen vydat ten, kdo měl být podle smlouvy nájemcem, nikoli ten, kdo nebytový prostor fakticky užíval (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Provede-li někdo pro jiného na základě neplatné smlouvy opravu věci, pak majetkový prospěch získaný takovou opravou je tomu, kdo měl být podle smlouvy zhotovitelem, povinen vydat ten, kdo měl být podle smlouvy objednatelem, nikoli vlastník věci nebo ten, kdo věc fakticky užíval (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Provede-li někdo pro jiného na základě neplatné smlouvy přepravu zboží, pak majetkový prospěch získaný takovou přepravou je tomu, kdo měl být podle smlouvy dopravcem, povinen vydat ten, kdo měl být podle smlouvy odesílatelem, nikoli prodávající, kupující, vlastník nebo celní deklarant zboží nebo kdokoli jiný, kdo měl z přepravy hospodářský prospěch.

9. Vázán pokyny odvolacího soudu stran právního hodnocení věci zdejší soud přistoupil k novému projednání věci a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. V řízení nebylo sporným, že žalovaná pro , Anonymizováno, kraj provedla určitou dodávku zboží. Bylo zjištěno a podle názoru soudu jednoznačně prokázáno, jaké náklady vznikly v souvislosti s přepravou tohoto zboží do České republiky a rovněž ani nebylo sporu, respektive bylo prokázáno, že tyto náklady nesla žalobkyně. Předmětem zkoumání bylo jednak vyhodnocení důkazů a jednak právní hodnocení otázky, zda se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila právě v souvislosti s úhradou ceny za přepravu zboží z Číny do České republiky. V tomto směru soud prvého stupně poukazuje na skutečnost, že je vázán právním názorem krajského soudu, který krajský soud vyjevil ve svém posledním kasačním rozhodnutí.

10. Pokud krajský soud zavázal soud zdejší k tomu, aby se zabýval otázkou, kdo případně mohl projevit nebo projevil vůli uzavřít nějakým způsobem smlouvu o přepravě tohoto zboží do České republiky, pak na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že smlouva o přepravě zboží nebyla uzavřena mezi , Anonymizováno, krajem a žalobkyní a nebyla uzavřena ani mezi , Anonymizováno, krajem a , právnická osoba, , ani mezi žalobkyní a , právnická osoba, . Žalobkyně v řízení výslovně vyloučila, že by s , Anonymizováno, krajem či , právnická osoba, smlouvu o přepravě zboží uzavřela. Svědeckými výpověďmi svědků , tituly před jménem, , adresa, a , tituly před jménem, , adresa, bylo uzavření takové dohody mezi krajem a žalobkyní rovněž vyvráceno. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne , datum, v článku IV odst. 2 tohoto vyjádření výslovně uvedla, že mezi ní a , právnická osoba, nebyla uzavřena žádná smlouva týkající se přepravy zboží, a to ani zboží objednaného žalobkyní či jejím prostřednictvím, natož pak zboží přepravovaného pro žalovanou. Účast , právnická osoba, na dodávkách zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek vyplývala ze skutečnosti, že prezident této komory , tituly před jménem, , jméno FO, působil jako honorární poradce tehdejšího prezidenta republiky a komora byla současně partnerem vlády České republiky v dialogu s Čínou. Jelikož se Česká republika potýkala v dané době s akutním nedostatkem ochranných zdravotnických pomůcek bylo Ústředním krizovým štábem rozhodnuto pokusit se získat dodávky zdravotnického materiálu z Číny, k čemuž bylo využito právě , právnická osoba, a jejích kontaktů v Číně a za tím účelem byla sjednána smlouva o letecké charterové službě. , jméno FO, Českou republikou a , právnická osoba, však žádná smlouva uzavřena nebyla. Svědkyně , jméno FO, v rámci své svědecké výpovědi uvedla, že tehdejší hejtman , Anonymizováno, kraje pan , jméno FO, dohodl dopravu s ministrem vnitra tak, že se zboží naloží do vládního speciálu. Existenci takové dohody však vyloučil svědek , jméno FO, a žalobkyně a svědek , Anonymizováno, její existenci nepotvrdil, takže existence takové smlouvy prokázána nebyla.

11. Na základě vyhodnocení provedených důkazů lze pro potřeby rozhodnutí ve věci nadále vyjít z teze, že žádná smlouva o přepravě zboží dodávaného žalovanou nebyla mezi žalobkyní a třetím subjektem uzavřena. Z výslechu svědka , tituly za jménem, , jméno FO, vyplynulo, že přepravu zboží vyjednal v podstatě právě svědek , jméno FO, , který ovšem v rámci svých jednání s představitelem Smíšené česko - čínské obchodní komory panem , jméno FO, nejednal za žalovanou. Za této situace je s odkazem na závazný názor krajského soudu nerozhodné, jaké bylo ujednání mezi , Anonymizováno, krajem a žalovanou ohledně nákladů na přepravu, byť v řízení nebylo nikdy prokázáno a ze žádného důkazu nevyplývá, že by se kraj k úhradě nákladů za přepravu jakýmkoliv způsobem zavázal, případně, že by tyto náklady měla hradit nějaká jiná osoba. Nic takového podle názoru soudu ujednáno nebylo.

12. Dále se měl soud zabývat hodnocením vůle žalované ohledně úhrady ceny za přepravu. Pokud tedy tuto otázku soud hodnotil podle provedených důkazů, pak z výslechu prokuristy žalované pana , jméno FO, vyplynulo, že žalovaná se úhradě těchto nákladů na přepravu, stejně jako k zajištění této přepravy vůči , Anonymizováno, kraji zavázat nechtěla. Prokurista žalované , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci své výpovědi v postavení svědka uvedl, že žalovaná byla , Anonymizováno, krajem dotazována, zda je schopna zajistit dovoz objednaného zboží. Na to měla žalovaná prostřednictvím prokuristy sdělit Hejtmanovi , Anonymizováno, kraje, že není schopna zajistit dopravu zboží do České republiky. Hejtmanem , Anonymizováno, kraje pak bylo žalované řečeno, že toto není problém, neboť zde existoval tzv. letecký most pro přepravu pomoci do České republiky, takže , Anonymizováno, kraj tuto dopravu zajistí. Žalovaná tak měla za to, že její povinností je toliko zajistit vnitrostátní dopravu zboží v Číně tak, aby bylo zboží připraveno na příslušném letišti k transportu do České republiky. Žalovaná tak nepovažovala náklady na dopravu zboží z Číny do České republiky jako součást kupní ceny, neboť měla za to, že tato část dopravy bude provedena na náklady jiné osoby. Svědek dále uvedl, že před uzavřením kupní smlouvy žalovaná s , Anonymizováno, krajem o aspektech dopravy zboží z Číny do České republiky vůbec nejednala, neboť žalovaná nebyla svými silami schopna tuto přepravu zajistit. Svědek dále uvedl, že mu není známo, že by mezi žalobkyní a , Anonymizováno, krajem existovala nějaká dohoda ohledně přepravy zboží žalované do České republiky z Číny. Vůle žalované zavázat se k úhradě nákladů na přepravu zboží do ČR pak nebyla prokázána ani z výslechu svědka , adresa, provedeného během ústního jednání konaného dne , datum, , který uvedl, že žalovaná požadovala po , Anonymizováno, kraji dodatečně uhradit přepravu zboží.

13. Protože soud dospěl k závěru, že ohledně přepravy zboží žalované do ČR žádná smlouva uzavřena nebyla, a to ani konkludentně a žalovaná neměla vůli se k úhradě nákladů na přepravu zboží zavázat, když text na objednávce č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kde je uvedeno, že cena za zboží je ujednána včetně jeho dopravy do Prahy, je možno vykládat podle krajského soudu tak, že mohlo jít o pouhou floskuli, jíž strany smlouvy neměli nic na mysli, bylo třeba upustit od aplikace ustanovení § 2081 občanského zákoníku ohledně toho, že prodávající má nést náklady spojené s přepravou zboží kupujícímu, takže zdejší soud toto ustanovení neaplikoval a v kontextu tohoto právního hodnocení tedy musel dospět k závěru, že to nebyla žalovaná, kdo se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a nezbylo tak nic jiného než žalobu zamítnout.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. když žalované, která byla v řízení zcela úspěšná přiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 40 312 Kč, 17 úkonů právní služby po 11 540 Kč (tj. 196 180 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí a přípravu věci, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast při ústních jednáních dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , odvolání žalované ze dne , datum, včetně jeho doplnění odvolání ze dne , datum, , účast při veřejném zasedání o odvolání ze dne , datum, , účast při ústním jednání dne , datum, (2 úkony), závěrečný návrh žalované ze dne , datum, , odvolání proti rozsudku ze dne , datum, , stanovisko žalované ze dne , datum, , účast při veřejném zasedání o odvolání dne , datum, , stanovisko žalované k usnesení KS v Plzni ze dne , datum, a stanovisko žalované k vyjádření žalobkyně ze dne , datum, , dvou úkonů právní služby po 5 770 Kč (tj. 11 540 Kč) za účast na ústních jednáních dne , datum, a , datum, , devatenácti režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 44 818 Kč. Celkem tak náklady řízení žalované představuje částka 298 550 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Soud nepřiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení za úkon právní služby spočívající v „jednání s klientem o obsahu odvolání“ neboť účelnost ani samotné poskytnutí této právní služby v řízení nebylo žalovanou prokázáno.