18 C 249/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 25 886,80 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 886,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 886,80 Kč od 15. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 495 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26.8.2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutím, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 886,80 Kč Kč s přísl., a nahradit mu náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovanému ve dnech [datum] - [datum] poskytla zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že žalovaný v době poskytnutí této péče nebyl zdravotně pojištěn, je povinen uhradit tuto péči z vlastních prostředků. Za poskytnutou péči žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku 25 886,80 Kč se splatností dne 14.3.2020.

2. Vzhledem k tomu, že pobyt žalovaného se soudu nepodařilo zjistit, byl mu pro toto řízení ustanoven dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. výše uvedený opatrovník. Opatrovník žalovaného k věci uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že je žalovaný neznámého pobytu a je zcela nekontaktní, není možné, aby se opatrovník seznámil s jeho stanoviskem k podané žalobě. K věci dále uvedl, že má za to, že žalobkyně předloženými doklady náležitě neprokázala, že by jí vznikl uplatňovaný nárok, když předložené doklady dostatečně neprokazují, že by u žalovaného byly uvedené úkony skutečně provedeny. Žádné důkazní návrhy nevznesl. Souhlasil, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě předložených listinných důkazů, a to faktury [číslo] s přílohou, výpisu z klinického informačního systému o platnosti pojištění, výpisu z klinického informačního systému – přehledu poskytnuté péče, upomínky UP [číslo] s dodejkou, výpisu z klinického informačního systému – kontaktní adresa vč. kopie pasu [země] a občanského průkazu občana [země], vzal soud za zjištěné, že žalovanému byly poskytnuty lékařské služby žalobkyní, které byly vyfakturovány shora uvedených daňovým dokladem na částku 25 886,80 Kč splatným dne 14. 3. 2020. Žalovaný svůj dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, a to přes písemnou upomínku žalobkyně.

5. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalovanému, který nebyl pojištěn, vznikla dle ustanovení § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku povinnost zaplatit poskytovateli zdravotních služeb za poskytnutou péči, a to podle zákona č. 48/1997 Sb. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni žalovanou částku a to včetně zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s. ř.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 495 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 295 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.