18 C 250/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa žalobkyně za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně: anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , soudní exekutor, exekutorský úřad anonymizováno okres , sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 21 520 Kč s přísl.,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 520 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit vedlejšímu účastníků na straně žalobkyně náklady řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu Plzeň – město soudní poplatek ve výši 1 076 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 8. 2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 520 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná částka představuje regresní úhradu ve smyslu ust. § 16 odst. 1 z.č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dále uvedla, že dne 6. 3 2020 byl u žalobkyně dle citovaného zákona uplatněn nárok [anonymizováno] ČR, [IČO], se sídlem [adresa], a to na náhradu škody ve výši 21 520 Kč, kterou jí měl svým nesprávným úředním postupem způsobit žalovaný jako soudní exekutor, Exekutorského úřadu [okres], když podpisovou značkou [číslo jednací] vedl exekuční řízení proti povinné [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa]. Dále k věci uvedla, že žalovaný byl z funkce exekutora odvolán a na jeho místo byl jmenován soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ten dne [datum] sdělil oprávněnému, že v rámci rekonstrukce spisu, který nebyl žalovaným předán, bylo zjištěno, že před převzetím úřadu byly povinným provedeny úhrady ve výši 21 520 Kč, tuto částku však žalovaný svému nástupci, soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], nepředal. Současně JUDr. [příjmení] sdělil, že tyto úhrady byly započítány jako úhradu dluhu povinného tak, jako by byly vyplaceny oprávněnému. Uvedeným postupem se žalovaný dopustil nesprávného úředního postupu, když nesplnil svou zákonnou povinnost předávat částky vymožené v rámci exekuce oprávněnému či je případně alespoň předat svému nástupci. Tím způsobil oprávněnému škodu v žalované výši. Po přezkumu předmětného exekučního řízení žalobkyně dospěla k závěru, že naznačenou činností žalovaného došlo ve vztahu k oprávněnému k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 z. č. 82/1998 Sb. a shledala, že co se týče náhrady škody spočívající v nevyplacení vymoženého plnění, jsou zde zákonné podmínky pro přiznání nároku na náhradu škody ve výši 21 520 Kč. Uvedené sdělila žalobkyně oprávněnému svým stanoviskem ze dne 23. 10. 2020 [číslo jednací] a částku 21 520 Kč následně dne 26. 10. 2020 přikázala k platbě a tuto dne 27. 10. 2020 oprávněnému zaslala na jeho bankovní účet. Následně žalobkyně vyzvala žalovaného k regresní úhradě vyplacené částky 21 520 Kč, a to nejpozději do 30. 4. 2021, a to dopisem – Sdělení o pohledávce ze dne 15. 3. 2021. Žalovaný na uvedenou výzvu nereagoval, regresní úhradu neučinil.

2. V rámci podané žaloby žalobkyně navrhla, aby soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], Exekutorský úřad [anonymizováno] [okres], přistoupil na stranu žalobkyně jako vedlejší účastník, který ji z pozice svého vedlejšího účastnictví bude podporovat ve sporu. V souladu s ust. § 93 odst. 2 o. s. ř. soud vyzval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ke vstupu do řízení, pokud s tímto souhlasí. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] s tímto projevil souhlas. Soud s ním tedy nadále jednal jako s vedlejším účastníkem na straně žalobkyně. Ve vztahu k podané žalobě vedlejší účastník uvedl, že se k žalobě připojuje, s touto souhlasí.

3. Ve vztahu k podané žalobě žalovaný uvedl, že s touto nesouhlasí, navrhl její zamítnutí, když prostřednictvím své právní zástupkyně uvedl, že jako soudní exekutor exekutorského úřadu [okres] vedl na základě pověření [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 2. 12. 2008 exekuci pod sp. zn. [spisová značka] proti povinné [jméno] [příjmení], narozené [datum], a to na částku 21 520 Kč na základě exekučního titulu – [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum]. V daném exekučním řízení dne [datum] vydal exekuční příkaz na nařízení exekuce prodejem movitých věcí s příkazem k úhradě nákladů exekuce, dne [datum] vydal exekuční příkaz přikázáním pohledávky z bankovního účtu povinné. Příkaz k úhradě nákladů exekuce nabyl právní moci, doručenky o jeho doručení účastníkům se nacházejí ve spise [název soudu] pod sp. značkou [spisová značka]. Ze strany povinné proběhly úhrady v daném exekučním řízení a to částkou 1 000 Kč dne 13. 2. 2009, 1 000 Kč dne 13. 3. 2009, 1 000 Kč dne 14. 4. 2009, 1 000 Kč dne 13. 5. 2009, 372 Kč dne 11. 6. 2009, 1 000 Kč dne 12. 6. 2009, 1 000 Kč dne 14. 7. 2009, celkem došlo k úhradě částky 6 372 Kč, kterou žalovaný započítal na náklady exekuce. Dle názoru žalovaného žalobkyně nedoložila konkrétní důkaz o tom, kdy a jak byla částka 21 520 Kč povinnou zaslána na účet žalovaného, když jiné platby než uvedenou částku 6 372 Kč od povinné žalovaný ve svém počítačovém systému, který v době výkonu funkce soudního exekutora používal, neeviduje. Dále pak uvedl, že listinný exekuční spis sp. značku [spisová značka] předal nástupci exekutorského úřadu, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to v lednu [rok]. Žalovaný tedy popíral, že by obdržel žalovanou částku 21 520 Kč od povinné tak, jak tvrdí žalobkyně v podané žalobě a tuto si bez právního důvodu ponechal.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum]. Žalovaný ani zástupce žalované se k danému jednání nedostavili, svou nepřítomnost u jednání včas písemně omluvili s tím, že v dané omluvě bylo vymíněno, že pokud vyvstane ze strany soudu nutnost poučení dle § 118a o. s. ř., žádají o odrok jednání. Soud v daném případě jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listinných důkazů, a to elektronického spisu vedlejšího účastníka na straně žalobkyně sp. zn. [číslo jednací], a to zejména sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 19. 7. 2019, dotazu vedlejšího účastníka na straně žalobkyně směřujícího [anonymizováno] ČR ze dne 11. 7. 2019, exekučního příkazu na nařízení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u komerčního ústavu ze dne [datum], příkazu na nařízení exekuce prodejem movitých věcí povinného a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], sdělení [anonymizováno] ČR k úhradám na předmětnou exekuci ze dne 17. 7. 2019, usnesení [název soudu] ze dne [datum], sdělení vedlejšího účastníka na straně žalobkyně ze dne 18. 7. 2019 adresovaného společnosti [právnická osoba], příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], oznámení o zjištěných úhradách povinného předchozímu exekutorovi ze dne 28. 9. 2019, spisu [název soudu] sp. značka [spisová značka], a to zejména výkazu nedoplatků a žádosti o součinnost vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, sdělení o pohledávce ze dne 15. 3. 2021, příkazu k platbě ze dne [datum], obsahu stanoviska ze dne 23. 10. 2020, uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum], výpisu z exekutorské komory, výpisu z účetní evidence Ministerstva spravedlnosti – závazky včetně výpisu z účtu žalobkyně, vzal soud v daném případě za zjištěné, že [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] o nařízení exekuce na majetek povinné [jméno] [příjmení], narozené [datum], a to dle pravomocného a vykonatelného výkazu nedoplatků [anonymizováno] ČR ze dne [datum] [číslo] to k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 21 520 Kč. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], exekutorský úřad [okres], se sídlem [adresa žalovaného]. Dále vzal soud za zjištěné, že exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí] sp. značka [spisová značka] byla v dané exekuční věci nařízena exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu [právnická osoba], postižen byl účet č. [bankovní účet] povinné [jméno] [příjmení]. Dále vzal soud za zjištěné, že příkazem ze dne [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka] byla nařízena exekuce prodejem movitých věcí povinné [jméno] [příjmení] a dále byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce celkem v částce 8 020,94 Kč sestávající se z odměny exekutora ve výši 3 240 Kč, nákladů exekuce ve výši 3 500 Kč a 19% DPH ve výši 1 280,94 Kč. Dále vzal soud za zjištěné, že ke dni [datum] oprávněná [příjmení] [jméno] sdělila vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně v exekuční věci [spisová značka], že u uvedené exekuce neevidují žádnou úhradu. Aktuální dlužná částka tedy činila 21 520 Kč. Z dotazu vedlejšího účastníka na straně žalobkyně ze dne 18. 7. 2019 bylo dále zjištěno, že tento požádal [právnická osoba] o sdělení, zda byl realizován exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] postihující účet povinného č. [bankovní účet]. Na uvedený dotaz reagovala společnost [právnická osoba] odpovědí ze dne 19. 7. 2019, kdy sdělila, že na předmětnou exekuci byla 10. 6. 2009 uhrazena 29 167,92 Kč, a to převodem na účet č. [bankovní účet], tj. na účet žalovaného (informace soudu známá z úřední činnosti ze souvislých řízení). Informaci o uvedené úhradě vedlejší účastník na straně žalobkyně sdělil oprávněnému s tím, že v rámci exekučního řízení nelze jinak než tyto úhrady započítat na úhradu dluhu povinné, a to tak, jako by byly vyplaceny oprávněnému. Dále vzal soud za zjištěné, že dne [datum] byl u žalobkyně uplatněn nárok [anonymizováno] ČR, [IČO] na náhradu škodu ve výši 21 520 Kč, kterou jí měl svým nesprávným úředním postupem způsobit žalovaný jako soudní exekutor Exekutorského úřadu [okres], když pod sp. zn. [spisová značka] vedl exekuční řízení proti povinné [jméno] [příjmení], [datum narození]. Na uvedené uplatnění nároku na náhradu škodu žalobkyně reagovala svým stanoviskem ze dne 23. 10. 2020, v němž konstatovala, že v napadeném postupu soudního exekutora, který vymožené dlužné plnění následně nevyplatil oprávněnému, spatřuje nesprávný úřední postup dle ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb., tudíž konstatovala, že jsou naplněny podmínky pro vznik nároku na náhradu škody, a to co do důvodu i výše a poukázala na účet oprávněné [příjmení] dne [datum] částku 8 877 Kč a částku 12 643 Kč, celkem tedy 21 520 Kč, a dále pak žalovanému dopisem ze dne 15. 3. 2021 sdělila existenci pohledávky ve výši 21 520 Kč z titulu regresního nároku. Pro úhradu uvedené částky byla žalovanému stanovena lhůta do 30. 4. 2021. Ke dni 31. 12. 2011 zanikl výkon úřadu žalovaného, a to na jeho vlastní žádost, do 13. 9. 2012 byl jeho zástupcem [anonymizována dvě slova], Exekutorský úřad Praha [anonymizováno], od 14. 9. 2012 byl jeho zástupcem Mgr. [příjmení], [exekutorský úřad], následně byl do uvolněného úřadu počínaje dnem [datum] jmenován [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]

6. Soud žádné jiné důkazy neprováděl, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn, účastníci provedení důkazů dalších nenavrhovali. <i>7. Dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., v rozhodném znění, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ úřední osoby“).</i> <i>8. Dle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona, za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.</i> <i>9. Dle ust. § 13 odst. 1 citovaného zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.</i> <i>10. Dle § 14 odst. 1 citovaného zákona, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.</i> <i>11. Dle § 14 odst. 3 citovaného zákona, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.</i> <i>12. Dle § 16 odst. 1 citovaného zákona, nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily.</i> <i>13. Dle § 46 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, v rozhodném znění, exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.</i> <i>14. Dle § 46 odst. 4 citovaného zákona, peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odst. 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí po odpočtu nákladů exekuce oprávněnému, nedohodne-li se s ním na jiné lhůtě či jiné částce, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Ze zvláštního účtu podle odst. 5 vyplatí exekutor peněžní prostředky z vymoženého plnění s úrokem, pokud přirostl, za dobu ode dne připsání vymožených peněžních prostředků na zvláštní účet podle odst. 5 do dne předcházejícího dni jejich odepsání ze zvláštního účtu. Za vymožené plnění se považuje plnění za: a) získané prováděným exekuce způsobem podle § 59 odst. 1, za b) získané provedením exekuce podle odst. 6 nebo za c) hrazené na vymáhanou povinnost od doručení vyrozumění o zahájení exekuce povinnému do skončení exekuce, nebylo-li získáno podle písmene a nebo b.</i> 15. V daném případě dospěl soud na základě shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, jako takové ji vyhověl. Vzal přitom za prokázané, že rozhodnutím [název soudu] ze dne 2. 12. 2008 č. j. [číslo jednací] byla nařízena exekuce na majetek povinné [jméno] [příjmení], narozené [datum], a to dle pravomocného a vykonatelného výkazu nedoplatků oprávněné [příjmení] [jméno] ze dne [datum] [číslo]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Uvedeným rozhodnutím byl provedením exekuce pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], Exekutorský úřad [okres], tj. žalovaný. Žalovaný na svoji žádost ukončil činnost exekutora ke dni 31. 12. 2011. Dne 8. 1. 2013 byl do uvolněného úřadu jmenován vedlejší účastník na straně žalobkyně. Tento dotazem na oprávněnou [příjmení] [jméno] v dané exekuční věci zjistil, že pohledávka, pro níž byla exekuce vedena, tj. pohledávka ve výši 21 520 Kč, nebyla oprávněnému soudním exekutorem [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] uhrazena, a to přesto, že zprávou bankovního ústavu v rámci rekonstrukce spisu bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla dne [datum] společností [právnická osoba] vyplacena částka 29 167,92 Kč a to na základě exekučního příkazu vydaného žalovaným dne [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka], kterým tento postihl účet povinné [jméno] [příjmení], č. [bankovní účet]. Zmíněné platbě na účet žalovaného, která byla prokazatelně společností [právnická osoba] provedena v rámci exekuce [spisová značka], přitom neodpovídá žádná z žalovaným zmíněných plateb v celkové výši 6 372 Kč, žádná se s touto nepřekrývá, nadto o uvedené částce v průběhu řízení žalovaný tvrdil, že ji započetl na náklady exekuce, což nebylo ani rozporováno. Je tedy zřejmé, že částka 29 167,92 Kč ačkoliv byla vyplacena na účet žalovaného, nebyla ve smyslu ust. § 46 odst. 1 a 4 exekučního řádu vyplacena oprávněnému. V této jeho činnosti je přitom možno spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zákona č. 82/1198 Sb. v rozhodném znění, kterým byla oprávněnému škoda v žalované výši způsobena. Dle § 3 odst. 1 písm. b) citovaného zákona č. 82/1998 Sb. stát přitom odpovídá za tuto škodu, kterou oprávněná [příjmení] [jméno] řádně ve smyslu ust. § 14 odst. 1 citovaného zákona uplatnila u příslušného orgánu dle § 6 odst. 1 a 2 citovaného zákona, když v rámci šetření škodné události stát uplatněnou škodu poukázáním částky 21 520 Kč na účet oprávněné dne 27. 10. 2020 v plném rozsahu uhradil. Žalobkyni tak vůči žalovanému vznikl nárok na regresní úhradu ve smyslu ust. § 16 odst. 1 citovaného zákona právě v uvedené výši. Soud proto žalobě žalobkyně v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni požadovanou regresní úhradu a to včetně žalobkyní požadovaného příslušenství zákonného úroku z prodlení, na který jí vznikl nárok dle § 1970 občanského zákoníku a to ode dne následujícího po dni, ve kterém žalobkyně v rámci předžalobní výzvy umožnila žalovanému dlužnou částku ve formě regresní úhrady uhradit. Výše zákonného úroku z prodlení pak odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..

16. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. tohoto rozhodnutí rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

17. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. tohoto rozhodnutí rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující odměnu za 1 úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

18. Výrok IV. tohoto rozhodnutí vychází z ust. § 2 odst. 3 ve spojení s ust. § 11 odst. 2 z. č. 549/1991 Sb. v rozh. znění, kdy je-li žalobce ve věci od placení soudních poplatků osvobozen a soud jeho návrhu v plném rozsahu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě byla žalobkyně od hrazení soudních poplatků osvobozena, soud jejímu návrhu vyhověl, poplatková povinnost proti přešla na žalovaného, a to ve výši dle pol. 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku, který je přílohou z. č. 549/1991 Sb. v rozh. znění, tj. v částce 1076 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit ČR Okresnímu soudu [okres] ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..