18 C 26/2022

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 595 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 595 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 595 000 Kč od 31. 12. 2021 do zaplacení a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 184 242 Kč a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město na náhradě nákladů řízení státu jí vzniklých částku 9 910 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 25. 1. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 595 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Uplatněný nárok odůvodnil žalobce tím, že mezi účastníky řízení byla dne 11. 11. 2021 uzavřena kupní smlouva, kterou žalovaný prodal žalobci motorové vozidlo značky Škoda Superb, rok výroby 2018, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, za kupní cenu 595 000 Kč. Dne 9. 12. 2021 došlo k poruše na předmětném vozidlem, v důsledku které seš vozidlo stalo nepojízdným. Prohlídkou vozidla v servisu , jméno FO, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, bylo zjištěno, že na vozidle došlo k celkovému poškození motoru, přičemž tato závada musí být řešena výměnou motoru s hlavou motoru a cena opravy byla předběžně stanovena na částku 270 000 Kč, včetně DPH. Zároveň bylo při prohlídce vozidla zjištěno, že na vozidle chybí rozvodový řemen, který je namotán na ozubeném kole klikové hřídele, a právě prasknutí rozvodového řemene bylo příčinou poškození motoru vozidla. Žalobce v podané žalobě tvrdí, že vada vozidla není vadou, která by odpovídala obvyklému opotřebení vozidla ani vadou výrobní, ale jedná se o vadu vzniklou v důsledku pochybení žalovaného, když nebyly dodrženy termíny servisních prohlídek a v důsledku takto neprovedených servisních prohlídek došlo k poškození motoru vozidla. Dále v podané žalobě žalobce tvrdí, že bylo zjištěno, že vozidlo bylo již dříve havarováno, a to v části předního nárazníku, blatníků, předních dveří a zadní postranice, kdy toto poškození bylo neodborně opraveno. Tuto skutečnost dle tvrzení žalobce žalovaný žalobci před uzavřením kupní smlouvy nesdělil a uvedl jej tak v omyl. Dále v podané žalobě žalobce tvrdí, že v servisu po poruše vozidla bylo zjištěno, že software vozidla bylo již dříve přehrán v Itálii, přičemž žalobce kupoval od žalovaného vozidlo s tím, že toto pochází ze SRN. Tvrzení žalovaného o původu vozidla tak dle žalobce neodpovídá skutečnosti. Konečně pak v podané žalobě žalobce uvedl, že u vozidla došlo k tzv. stočení tachometru, neboť vozidlo vykazovalo dle výpisu z historie vozidla pořízeného společnosti , právnická osoba, . k měsíci září roku 2020 stav tachometru 315 500 km, avšak k datu pozdějšímu, konkrétně k měsíci říjnu roku 2021 vykazovalo stav tachometru 90 500 km. Výše uvedené skutečnosti považuje žalobce za podstatné porušení povinností prodávajícího a s ohledem na to od smlouvy odstoupil. Žalovaná částka je kupní cenou, jejíž vrácení žalobce požaduje s ohledem na zánik kupní smlouvy.

2. Žalovaný neuznal nárok uplatněný žalobou v celém jeho rozsahu a tvrdil, že se žalobce coby kupující řádně seznámil se stavem předmětného motorového vozidla před uzavřením kupní smlouvy, když sám provedl zkušební jízdu v délce přibližně 30 km. Další jednání za žalovaného s žalobcem pak byla podle tvrzení žalovaného vedena prostřednictvím třetí osoby, a to , jméno FO, . K jednotlivým důvodům obsaženým v odstoupení od kupní smlouvy se žalovaný vyjádřil tak, že údaje poskytnuté žalobci společností , právnická osoba, ., o stavu tachometru vozidla jsou nesprávné a k tzv. stočení tachometru u vozidla nedošlo. K vadě vozidla spočívající v prasknutí rozvodového řemene se žalovaný vyjádřil tak, že není zřejmé, že by tato vada existovala již v době předání vozidla a k související námitce žalobce, že žalovaný nezajistil pravidelné servisování vozidla uvedl žalovaný, že v době, kdy byla vynechána servisní prohlídka po ujetí 50 000 km, nebyl vlastníkem vozidla a nemohlo ani provedení této servisní prohlídky či údržby zajistit.

3. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena kupní smlouva, přičemž její podmínky nebyly mezi účastníky řízení sporné a její obsah byl prokázán i smlouvou samotnou. Stejně tak nebylo sporné, že žalobce od kupní smlouvy odstoupil písemně dopisem ze dne 16.12.2021. Sporným naopak zůstalo, zda za vady vozidla jakožto předmětu této kupní smlouvy odpovídá žalovaný. V článku III. kupní smlouvy je uvedeno prohlášení prodávajícího tedy žalovaného, že mu nejsou známy žádné skryté vady prodávaného automobilu, na které by kupujícího neupozornil. Současně je v témže článku kupní smlouvy obsaženo prohlášení kupujícího, tedy žalobce, že se řádně seznámil se stavem prodávaného motorového vozidla, zejména se všemi případnými závadami popsanými v čl. II. kupní smlouvy. Jedinou závadou výslovně uvedenou v článku II kupní smlouvy je pak závada na baterii vozidla.

4. Ze zprávy servisu , jméno FO, – , Anonymizováno, ze dne 9.12.2021 bylo zjištěno, že vozidlo má poškozený motor, k jehož poškození došlo v důsledku přetržení rozvodového řemene, přičemž důvod přetržení rozvodového řemene servis nedokáže určit. Dále bylo ujištěno, že vozidlo je po havárii, kdy došlo k poškození přední části vozidla a bylo v minulosti neodborně a nekvalitně opraveno. Cena opravy vozidla, zde myšleno opravy poškození motoru způsobeného přetržením rozvodového řemenu byla vyčíslena na částku 270 000 Kč.

5. Žalobce předložil k důkazu analýzu historie předmětného vozidla zpracovanou prostřednictvím služby , Anonymizováno, , z níž vyplývalo, že u vozidla došlo k tzv. stočení tachometru. Tento závěr vyplýval ze zprávy o počtu najetých kilometrů zjištěných při jednotlivých servisních prohlídkách vozidla. Při servisní prohlídce provedené v záři 2020 měl být počet najetých kilometrů podle tachometru vozidla 315 284 km, zatímco při pozdějších prohlídkách byl výrazně nižší, konkrétně v měsíci listopadu 2020 měl být počet najetých kilometrů podle tachometru 79 630 km. Z později předloženého a k důkazu provedeného výpisu z historie vozidla a zejména ze zprávy společnosti , Anonymizováno, ze dne 27.12.2021 nebyla tato skutečnost prokázána, když původně poskytnuté informace o historii vozu se týkaly vozidla jiného.

6. V řízení byl vyslechnut svědek , jméno FO, , který se účastnil zkušební jízdy žalobce před uzavřením kupní smlouvy, při které nebyly zjištěny podle jeho svědecké výpovědi žádné vady vozidla. Tento svědek vypověděl, že žalobce neprovedl před uzavřením kupní smlouvy prohlídku vozidla za účasti třetí osoby ani specializovaného servisu.

7. V řízení byl zpracován znalecký posudek znalce jmenovaného soudem, , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož závěry soud považuje za stěžejní pro posouzení věci. Podle závěrů znaleckého posudku nelze z důvodu spadlého rozvodového řemene nastartovat motor vozidla, který spadl z důvodu porušení jeho struktury olejem unikajícím do motorového prostoru a následnému přetržení rozvodového řemene a jeho namotání na klikovou hřídel motoru. K úniku oleje podle znalce docházelo nepochybně již v době uzavření kupní smlouvy. K tomuto závěru dospěl znalec podle intenzity zaolejování rozvodového řemene. Znalec v závěrech svého posudku uvedl, že řemen byl vystaven účinkům unikajícího oleje nejméně po dobu jednoho roku. Při zkušební jízdě pak podle znalce nebylo možné vadu zjistit, neboť olej unikal do uzavřené části motorového prostoru a existenci vady tak bylo možné zjistit jen při odmontování krytu pod motorem při zvednutí vozu na zvedáku. Podíl stylu jízdy na spadnutí rozvodového řemene znalec vyloučil s ohledem na skutečnost, že vozidlo je vybaveno automatickou převodovkou, takže řidič vozidla sám neprovádí řazení rychlostních stupňů. Dále se znalec vyjádřil k vadám uvedeným ve zprávě servisu , jméno FO, – Autoservis tak, že vozidlo bylo v minulosti opravováno, došlo k přelakování některých dílů přední části vozidla, avšak tato zjištěná vada neměla vliv na funkčnost vozidla. V rámci výslechu znalce při ústním jednání znalec na svých závěrech setrval a upřesnil, že k poškození motoru vyžadujícím jeho opravu došlo v důsledku přetržení rozvodového řemene z důvodů popsaných ve znaleckém posudku. Znalec vyloučil jinou příčinu přetržení rozvodového řemene, než je jeho degradace vinou oleje unikajícího do motorového prostoru. , adresa, oleje v tomto případě nebylo možné zjistit bez odmontování krytu pod motorem, což není činnost, která by se prováděla při běžné prohlídce vozidla, ani při prohlídce vozidla na STK. Olej podle znalce unikat skrze poškozené těsnění na klikové hřídeli nebo v důsledku prasklé pružiny na těsnícím guferu klikové hřídele. Znalec vyloučil jinou příčinu vzniku vady a zejména vyloučil, že by k úniku oleje začalo docházet až v době po uzavření kupní smlouvy. K tomuto závěru dospěl znalec porovnáním údajů o počtu najetých kilometrů na vozidle v době jeho převzetí žalobcem a v době poškození motoru.

8. Podle § 2100 odst. 1, z.č. 89/2012 SB., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) zakládá právo kupujícího z vadného plnění vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

9. Podle § 2103, občanského zákoníku nemá kupující práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

10. Podle § 2104, občanského zákoníku kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

11. Podle § 2106 odst. 1 písm.d), občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy.

12. Podle § 2002, občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

13. Podle § 2993, občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Soud se v řízení zabýval otázkou, zda motorové vozidlo coby předmět kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení trpí vadami, zda se jedná o vady zjevné či skryté a zda v případě prokázání existence vad vzniklo žalobci právo odstoupit od kupní smlouvy.

15. Ze znaleckého posudku, který byl v průběhu řízení vypracován a proveden k důkazu stejně jako výslech znalce vyplynulo, že příčinou poruchy vozidla bylo přetržení rozvodového řemene. K přetržení rozvodového řemene pak došlo z důvodu narušení jeho struktury únikem oleje od klikové hřídele, čímž došlo k degradaci materiálu, z něhož je rozvodový řemen vyroben a poté k jeho prasknutí. Stav rozvodového řemene nebylo možné žalobcem při zkušební jízdě odhalit. Odhalení této vady by bylo možné v případě prohlídky vozidla na zvedáku. Soud však považuje prohlídku vozidla na zvedáku, tedy v podmínkách odborného pracoviště nebo servisu za činnost nad rámec obvyklé pozornosti, kterou má podle § 2103, občanského zákoníku, kupující za povinnost při koupi věci vynaložit. Kromě toho se na projednávanou věc aplikuje ustanovení § 2103, věty druhé, občanského zákoníku, neboť žalovaný ujistil žalobce v kupní smlouvě, že vozidlo je bez vad, vyjma vady výslovně ve smlouvě uvedené, tedy vady baterie vozidla, která však s vadou rozvodového řemene nijak nesouvisí. Práva z vadného plnění tak zůstala žalobci zachována. V projednávaném případě tak soud dospěl k závěru, že vada spočívající v poškození rozvodového řemene byla vadou skrytou. Byla sice vadou snadno odstranitelnou, nicméně její projev, tedy přetržení rozvodového řemene a zadření motoru v jeho důsledku je v kontextu celého závazkového vztahu podstatným porušením smlouvy, neboť má za následek jednak nefunkčnost předmětu kupní smlouvy a jednak nutnost vynaložit značnou částku na opravu věci.

16. Dále se soud zabýval otázkou, zda se jedná o vadu podstatnou. Ve vztahu k prodeji ojetého vozidla se k podstatnému porušení smlouvy vyjádřil Nejvyšší soud ČR např. v rozhodnutí ze dne 16. 11. 2007, sp. zn. 23 Cdo 3724/2017, kde došel k závěru, že vadu, v jejímž důsledku je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, je třeba považovat za vadné plnění naplňující podstatné porušení kupní smlouvy a opravňující kupujícího od smlouvy odstoupit. Dále lze citovat z již zmíněného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, kde se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, zda vada spočívající v úniku chladicí kapaliny je u staršího vozidla vadou zakládající podstatné porušení smlouvy, nebo zda jde o obvyklou vlastnost vozidla vzhledem k jeho stáří. K předmětné otázce Nejvyšší soud ČR sdělil následné: „Za projev běžného opotřebení u starší věci však nelze považovat vadu, pro kterou věc nemůže sloužit účelu sjednanému či vyplývajícímu z kupní smlouvy. Za projev běžného opotřebení u staršího vozidla proto nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, pokud z ujednání nebo z účelu patrného ze smlouvy výslovně nevyplývá, že předmětem koupě není vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu. Jinak řečeno, je-li předmětem koupě starší opotřebované vozidlo a nevyplývá-li ze smlouvy, že prodávané vozidlo není způsobilé k provozu, pak vada, pro kterou je takové vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, neboť vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti v kupní smlouvě ujednané nebo vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný či obvyklý.“17. Vada podle závěrů znaleckého posudku byla vadou nemající původ v běžném opotřebení vozidla. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020,: „Je-li předmětem koupě starší vozidlo, nelze jeho běžné (obvyklé) opotřebení, jež vzhledem k obvyklé době životnosti či jeho částí odpovídá jeho stáří, počtu ujetých kilometrů, běžným provozním podmínkám a běžnému způsobu používání i údržby, považovat za jeho vadu. Za vadu by bylo možné považovat teprve takový stupeň opotřebení, jež je podstatně pokročilejší, než by odpovídalo uvedeným hlediskům.“ Závěr znaleckého posudku je takový, že stav rozvodového řemene neodpovídal počtu najetých kilometrů, jinými slovy, rozvodový řemen byl opotřebován více, než by měl s ohledem na stav vozidla a zejména počet najetých kilometrů být.

18. Zde soud považuje za potřebné uvést, že v řízení nebylo prokázáno, že by tachometr vozidla udával údaj o celkovém počtu najetých kilometrů nesprávně, v tomto směru tvrzení žalobce prokázáno nebylo, takže je třeba vycházet ze skutečnosti, že vozidlo mělo při projevu vady najeto necelých 100 000 km, zatímco podle znalce by měl být rozvodový řemen měněn po ujetí 210 000 km. Opotřebení rozvodového řemene tedy nebylo opotřebením běžným, za něž by žalobci nevznikl nárok z vadného plnění.

19. Bez významu je okolnost, že žalovaný byl ujištěn o bezvadnosti vozidla při jeho nákupu v SRN. I pokud by žalovaný vycházel při prodeji vozidla žalobci z nesprávného ujištění vlastníka předchozího, nezbavuje jej to odpovědnosti za vady vozidla, toliko mu to dává možnost uplatňovat vůči tomuto předchozímu vlastníku regresní nárok z vadného plnění. Listina označená jako „Odborné vyjádření“ zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou předložil žalovaný na podporu své procesní obrany v řízení sice obsahovala polemiku se závěry znaleckého posudku, ale v podstatě obsahuje jen teorie a spekulace aniž by předkládal uvěřitelnou alternativu příčiny vzniku vady a tyto spekulace byly vyvráceny v rámci výslechu znalce. Navíc zpracovatel tohoto odborného vyjádření neprovedl na rozdíl od znalce prohlídku vozidla.

20. Finální stav vozidla je tak podle výsledků provedeného dokazování způsoben poškozením motoru v důsledku přetržení rozvodového řemene, který byl vadný nepochybně již v době uzavření kupní smlouvy. Jednalo se o vadu skrytou, za jejíž vznik nenese odpovědnost žalobce, ale naopak žalovaný, a to bez ohledu na jeho zavinění, tedy bez ohledu na to, zda o vadě věděl a kupujícího na ni neupozornil, či zda o vědě nevěděl, neboť v pozici prodávajícího o ní vědět měl.

21. Protože žalobce odstoupil od kupní smlouvy důvodně a po právu, vznikl mu nárok na vrácení kupní ceny, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud zároveň nerozhodl o povinnosti žalobce vydat žalovanému předmětné vozidlo, vycházeje z ustálené judikatury, a to rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2042/2020, ze dne 19. 4. 2022, podle něhož synallagmatická povaha závazku vrátit si vzájemně poskytnutá plnění z neplatné smlouvy je v § 2993 o. z. zachována k námitce toho, kdo je o vrácení plnění žádán. Oproti předešlé právní úpravě již žalobce nemusí při uplatnění práva na vrácení plnění z neplatné smlouvy v žalobě vyjadřovat vzájemnou podmíněnost plnění a soud v řízení prověří, zda je žalobou uplatněné právo na vrácení plnění provázáno s restituční povinností žalobce (a zjištěnou vzájemnost vyjádří ve výroku rozhodnutí), pouze k námitce, v níž bude žalovaný tvrdit, že jeho povinnost k plnění má být podmíněna tím, že i jemu bude vráceno plnění, které poskytl žalobci, příp. tím, že mu má být poskytnuta peněžitá náhrada, není-li vrácení plnění dobře možné (§ 2999 o. z.). Pokud však žalovaný takovou námitku uplatní, postupuje soud dále podle dosavadní praxe. hledá-li žalovaným uplatněnou námitku vzájemného plnění opodstatněnou, promítne tuto skutečnost (bude-li shledán důvodným též žalobou uplatněný nárok žalobce) do výroku rozhodnutí, aniž by musel žalobce v tomto směru jakkoliv upravovat žalobní petit. Tam, kde půjde o vrácení vzájemných nepeněžitých plnění či o vrácení nepeněžitého plnění oproti vrácení peněžitého plnění, přičemž vrácení nepeněžitých plnění bude dobře možné, vyjádří soud ve výroku rozhodnutí i nadále vzájemnost plnění tak, že povinnost žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení naváže na povinnost žalobce vrátit to, co získal (např. „žalovaný je povinen zaplatit žalobci … oproti vydání … žalovanému“). Tam, kde si strany mají navzájem vracet peněžitá plnění nebo peněžitou náhradu ve smyslu § 2999 o. z., přizná soud žalobci pouze nárok na vrácení částky, o kterou peněžité plnění poskytnuté žalobcem žalovanému (peněžitá náhrada) přesahuje peněžité plnění (peněžitou náhradu) poskytnuté žalovaným žalobci. I nadále je pak aplikovatelný závěr Nejvyššího soudu uvedený v usnesení sp. zn. 30 Cdo 2924/2013, podle nějž je oprávněným k podání exekučního návrhu na základě titulu ukládajícího povinnost synallagmatického plnění pouze žalobce. Není však vyloučeno, aby žalovaný získal vlastní exekuční titul, na jehož základě se může po žalobci domoci toho, co mu sám plnil (oproti vrácení plnění jemu poskytnutého žalobcem), pokud v řízení (vedle) námitky vzájemného plnění vznese též vzájemný návrh. Žalovaný však tento vzájemný nárok v řízení neuplatnil, proto o něm soud nemohl rozhodnout. Nepochybně mu však právo na vydání předmětu kupní smlouvy zůstalo zachováno.

22. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobce dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl v řízení úspěšný v celém rozsahu , takže soud mu přiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 29 750 Kč, 10 úkonů právní služby po 10 700 Kč (tj. 107 000 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, vyjádření žalobce ze dne 8.4.2022, 11.4.2022, 22.12.2023, závěrečný návrh žalobce ze dne 12.3.2023, účast na ústních jednáních konaných dne 15.11.2022, 4.4.2023, 22.11.2023, deseti režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů podle § 13, vyhl.č. 177/1996 Sb., sestávající z cestovních výdajů ve výši 3 483 Kč a náhrady za promeškaný čas podle § 14 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 1 800 Kč, zálohy na znalečné ve výši 15 000 Kč a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 24 209 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 184 242 Kč. Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

24. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1, o.s.ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení úspěšný v celém rozsahu, uložil soud povinnost nahradit náklady řízení vzniklé státu žalovanému. Náklady řízení na straně státu přitom sestávají z odměny a náhrady hotových výdajů přizvaného znalce, které byly celkem přiznány a uhrazeny ve výši 39 910 Kč, z čehož však byla částka 30 000 Kč pokryta zálohou složenou na účet soudu účastníky řízení, každým ve výši 15 000 Kč. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit náklady státu ve výši 9 910 Kč.