18 C 275/2021

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: žaloba o zaplacení 87 181 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 968 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 31 968 Kč ve výši 8,5% ročně od 6. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 22. 9. 2021, se žalobkyně domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 87 181 Kč s přísl. a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 24.9.2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo dne 25.9.2019. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 151,58% ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 4508 Kč, splatných vždy k 16. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjnem 2019, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě těchto údajů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), na jehož základě bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil toliko dne 15. 10. 2019 částku 4 508 Kč, dne 15. 11. 2019 částku 4 508 Kč a dne 6. 2. 2020 částku 9 016 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši 1497 Kč (smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, v tomto případě u splátky č. 3, 5, 6), a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2. smlouvy ve výši 800Kč (náhrada 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, v tomto případě u splátky č. 3, 4, 5, 6). Nárok na smluvní pokutu a náhradu nákladů je splatný ve lhůtě 10 dnů ode dne vniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného došlo následně automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 5, splatné dne 16.2.2020. K datu 21. 4. 2020 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. V bodě 6. 5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novu jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 23. 4. 2020 až do úplného zaplacení. Žalovaný nadále dluží žalobkyni novou jistinu úvěru ve výši 61381,40 Kč, smluvní pokutu ve výši 1497 Kč, náhradu nákladů ve výši 800 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, v tomto případě žalobkyně nárokuju smluvní pokutu k datu vyhotovení žaloby ve výši 25 503 Kč, dále úrok z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru 49539,07 Kč, a to v nominální úrokové sazbě 95,9 % ročně. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Z nové jistiny úvěru, smluvní pokuty a úhrady za pojištění žalobkyně nárokuje také zákonný úrok z prodlení. Výše úroku je limitována nárokem do doby, než výše kapitalizovaného úroku dosáhne částky 236 044 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud ve věci provedl důkazy předloženými listinami a zjistil z nich skutečnosti, které plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně obsaženým v žalobním návrhu, o nichž ostatně nebylo sporu. Nárok žalobkyně je ovšem dle názoru soudu důvodný jen částečně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z“). Soud se z vlastní povinnosti zabýval úvahou, zda je uvedená smlouva platná. Při tom soud přihlédl k částce 50 000 Kč, která byla žalované poskytnuta, a částce 216 384 Kč, kterou se žalovaný zavázal celkem splatit v 48 měsíčních splátkách při nominální úrokové sazbě 95,9% ročně. Smlouva o úvěru za daných podmínek je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ust. § 558 o. z. Úrok je pojmovým znakem smlouvy o úvěru, úrok ovšem musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou, kterou obvykle uplatňují banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě. Jestliže obvyklá úroková sazba bank v případě úvěru na spotřebu dle časových řad ARAD evidovaných Českou národní bankou v období září 2019 činila 8,78 % ročně, pak sazba 95,9 % ročně představuje více než 10ti násobek obvyklé sazby, jde tedy o smluvní podmínky zcela zjevně nemravné, což dále podtrhují i nemalé smluvní sankce v podobě smluvních pokut.

4. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle ust. § 2991 a násl. obč. zákoníku v rozh. znění. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijal (50 000 Kč) a dosud nesplatil (zaplaceno 18 032 Kč), což je suma 31 968 Kč. V tomto rozsahu je žalovaná částka důvodná, ve zbývajícím rozsahu nikoliv. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu ochuzeného, v tomto případě na základě předžalobní upomínky ze dne 1. 9. 2021. Nejpozději dne 6. 9. 2021 se proto žalovaný dostal do prodlení a je tak povinen uhradit žalobkyni též úrok z prodlení z přiznané částky, a to dle ust. § 1970 o. z. V uvedeném rozsahu soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl jako nedůvodnou.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu obou stran v řízení.