18 C 321/2016

Plný text

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví,

I. Určuje se, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], byla ke dni své smrti vlastnicí jedné neoddělené poloviny z celku na nemovitosti, a to stavby [ulice] předměstí [adresa] – bydlení, stojící na parcele [číslo] ve vlastnictví jiného vlastníka, v obci [obec] a katastrálního území [obec].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 31 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice, Okresnímu soudu Plzeň – město, náklady řízení státu, které stát hradil, když o nákladech řízení státu bude v přesné výši rozhodnuto samostatným rozhodnutím.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 9. 2016 domáhala vůči žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 416 413 Kč představující škodu - úmyslné bezdůvodné obohacení, způsobené žalovanou žalobkyni při koupi ½ rodinného domu v [obec], [ulice a číslo], kdy uvedená částka je rozdílem mezi cenou odhadní a cenou kupní, dále pak nahradit žalobkyni náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], kdy jedinou závětní dědičkou byla ustanovena žalobkyně. Dne 14. 12. 2010 uzavřena [anonymizováno] [příjmení] kupní smlouvu s žalovanou, jejímž předmětem byl prodej ½ rodinného domu na adrese [adresa], kdy v okamžiku prodeje byly rozumové i ovládací schopnosti [anonymizováno] [příjmení] zcela vyřazeny, nadto kupní cena byla stanovena na částku 500 000 Kč oproti částce 916 415 Kč stanovené znaleckým posudkem. Trestně právní stránkou věci s tímto právním úkonem související se zabýval Okresní soud Plzeň – město ve věci sp. zn. [spisová značka], kdy v rámci uvedeného řízení byla žalovaná uznána vinnou pro pokračující přečin zpronevěry, mj. v uvedeném řízení byla řešena, a to i v rámci znaleckého zkoumání, způsobilost [anonymizováno] [příjmení] k právním úkonům v rozhodném období. Škodu - bezdůvodné obohacení na straně žalované pak žalobkyně spatřovala v již zmíněném rozdílu v kupní ceně odhadní a skutečné, když uvedenou kupní smlouvu s ohledem na zdravotní stav prodávající považovala za neplatnou, čímž následně vznikla škoda dědicům po zemřelé [anonymizováno] [příjmení].

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, když uvedla, že za života [anonymizováno] [příjmení] d předmětné nemovitosti investovala finanční částku cca ve výši 800 000 Kč Kupní smlouva, kterou později [anonymizováno] [příjmení] na žalovanou převedla ½ rodinného domů byla řádně sepsána z její svobodné vůle a za přítomnosti advokáta. Současně vznesla námitku promlčení žalovaného nároku a dále namítla, že obecný zmocněnec žalobkyně tuto opakovaně zastupuje v různých řízeních, ačkoliv není advokátem.

3. Podáním ze dne 26. 9. 2017 žalobkyně navrhla změnu žaloby, kdy se nadále domáhala určení, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. dne [datum], byla ke dni své smrti vlastnicí jedné neoddělené poloviny z celku na nemovitosti, a to stavby [ulice] předměstí [adresa] – bydlení, stojící na parcele [číslo] ve vlastnictví jiného vlastníka, v obci [obec] a katastrálního území [obec]. Tuto změnu žaloby odůvodnila zejména tím, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v době uzavření předmětné kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2010 byla osobou jednající v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou, proto je tato kupní smlouva ze zákona absolutně neplatná. V tomto směru pak odkázala zejména na znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl zpracován v rámci trestního řízení vedeného proti žalované pod sp. zn. [spisová značka], který znalkyně stvrdila i ústně při hlavním líčení, kdy tato mj. uvedla, že nejméně od prosince 2010 byly nepochybně rozumové a ovládací schopnosti paní [příjmení] [jméno] [příjmení] zcela vyřazeny, dále mj. uvedla, že v prosince 2010 již i laikovi musely být patrné známky psychické nedostačivosti [anonymizováno] [příjmení] odpovídající demenci, ztrátě rozumových schopností a tím i neschopnost orientovat se adekvátně ve složitých sociálních situacích, reagovat na ně a činit odpovědná rozhodnutí v otázkách občanskoprávních.

4. Usnesením ze dne 5. 10. 2017 č. j. 18 C 321/2016-57 soud žalobkyní navrženou změnu žaloby připustil, nadále tedy bylo rozhodováno o určení vlastnictví [anonymizováno] [příjmení] k předmětné nemovitosti. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 10. 2017.

5. Ve vztahu k připuštěné změně žaloby žalovaná uvedla, že posudek, na nějž odkazuje žalobkyně, tj. posudek zpracovaný [anonymizováno] [příjmení] pro účely trestního řízení, byl vypracován primárně k posouzení jiných otázek než duševního stavu [anonymizováno] [příjmení] v době podpisu kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2010, kdy k tomuto období se znalkyně vyjadřovala pouze okrajově a navíc mylně vztahovala závěry lékařského nálezu ze dne 28. 2. 2011 k období prosince 2010. Vzhledem k uvedenému žalovaná navrhla vypracování nového znaleckého posudku k posouzení způsobilosti [anonymizováno] [příjmení] předmětnou smlouvu uzavřít.

6. Na základě provedených důkazů, a to sv. výslechu [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (a to zejména protokolu o výsl. sv. [anonymizováno] [příjmení], sv. [příjmení], sv. [příjmení], sv. [příjmení], sv. [příjmení], znaleckého posudku [anonymizována dvě slova]. [příjmení] vč. její znalecké výpovědi, kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2010), dále rozhodnutí ÚMO [obec a číslo] – odboru sociálního ze dne 11. 3. 2011 [číslo jednací] (rozhodnutí o zvýšení příspěvku na péči), spisu [spisová značka] (a to zejména usnesení ze dne 24. 10. 2011 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 24. 10. 2011), smlouvy o poskytnutí služby sociální péče vč. příloh ze dne 22. 12. 2010 uzavřené mezi [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] – ADP Domovinka, znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie gerontopsychiatrie, výpisu z katastru nemovitostí, vzal soud za zjištěné, že dne 14. 12. 2010 byla mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] prostřednictvím [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [příjmení], advokáta, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej jedné neoddělené poloviny bytového netypového domu, [adresa] v obci [obec], část [ulice] předměstí, stojícího na stavební parcele [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), stojícího na stavební parcele [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) jiného vlastníka, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň – město, se všemi součástmi a příslušenstvím, a to za kupní cenu 500 000 Kč. Podpisy na předmětné kupní smlouvě byly úředně ověřeny prostřednictvím sepisujícího [anonymizováno] [jméno] [příjmení] trpěla závažnou duševní poruchou, demencí při Alzheimerově chorobě, v důsledku které nebyla ke dni 14. 12. 2010 způsobilá k právním úkonům a nebyla schopna platně uzavřít kupní smlouvu na prodej uvedené nemovitosti. V období, které bezprostředně předcházelo uzavření uvedené kupní smlouvy, proběhlo v domácnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sociální šetření (prostřednictvím soc. pracovnice [jméno] [příjmení]), které bylo mj. podkladem, pro následné rozhodnutí Úřadu městského obvodu [obec a číslo], odboru sociálního, pro přiznání příspěvku na péči, resp. jeho zvýšení od 1. 12. 2010, kdy zmíněný orgán hodnotil [anonymizováno] [příjmení] jako osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni IV – úplná závislost, kdy tato nezvládá 34 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnost. Dne 22. 12. 2010 uzavřela [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (prostřednictvím žalované, která dle svého tvrzení byla k uvedenému úkonu [anonymizováno] [příjmení] ústně zmocněna) a [anonymizováno] [příjmení] – ADP Domovinka, smlouvu o poskytnutí sociální péče, kdy obsahem uvedené smlouvy bylo každodenní poskytování ve smlouvě vyjmenovaných služeb. Uvedené služby na základě smlouvy byly ADP Domovinka poskytovány v obd. od 22. 12. 2010 do hospitalizace [anonymizováno] [příjmení] pracovnicemi ADP Domovinka, a to pí. [příjmení], [příjmení], [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu [okres] ze dne 28. 12. 2015 č. j. [číslo jednací] ve znění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 5. 2016 č. j. [číslo jednací], byla žalovaná uznána vinnou ze spáchání pokračujícího přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1,3 trestního zákoníku, a to tím, že v [obec] jako obecný zmocněnec [příjmení] [jméno] [příjmení], maje v době od 19. 11. 2010 do 24. 10. 2011 dispoziční právo ke sporožirovému účtu č. [bankovní účet] vedenému na pobočce [právnická osoba] [obec] – [příjmení], [ulice a číslo], ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení], po té, co na základě kupní smlouvy ze dne 14. 12. 2010 mezi prodávající [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a kupující [anonymizováno] [celé jméno žalované] byla od 11. 1. 2011 vlastníkem poloviny rodinného domu v [obec], [ulice a číslo], přičemž druhou polovinu domu vlastnili její příbuzní, vědoma si toho, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se nacházela od 17. 2. 2011 v PL [obec] z důvodu pokročilé demence, v úmyslu neoprávněně si přisvojit svěřenou finanční hotovost zadala příkaz k převodu finanční částky vždy z uvedeného účtu vždy na účet č. [bankovní účet] vedený ve prospěch spol. s r.o. [příjmení] [příjmení] [IČO] se sídlem [adresa], v níž byla obžalovaná v uvedené době jednatelkou, přičemž dalším z jednatelů byl její synovec [jméno] [příjmení], a to dne 28. 3. 2011 ve výši 85 800 Kč a dne 5. 5. 2011 ve výši 328 000 Kč. V rámci uvedeného trestního řízení ke zdravotnímu stavu vypovídala jak soc. pracovnice S. [příjmení], tak pracovnice ADP Domovinka pí. [příjmení], [příjmení], [příjmení], shodně jako advokát sepisující předmětnou kupní smlouvu [anonymizováno] [příjmení]. Rovněž pak v rámci uvedeného trestního řízení byl zpracován znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla k jeho obhajobě v průběhu uvedeného trestního řízení i [anonymizováno] [příjmení] ve vztahu k osobě posuzované [příjmení] [příjmení] na základě znaleckého zkoumání mj. uzavřela, že při uzavírání právních smluv a dohod ve druhé polovině roku 2010 a počátkem roku 2011 již byly její rozpoznávací i ovládací schopnosti vymizelé, stav byl indikován k úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům. Závěry uvedené znalkyně a znalecký posudek jako takový (s váhou listinného důkazu) nicméně soud ve výsledku s odkazem na rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 31. 7. 2013 pro své závěrečné hodnocení nepoužil, neboť zmíněný posudek a závěry znalkyně nebyly konfrontovány s ostatními výsledky dokazování tak, aby na základě této konfrontace bylo možno lze bezpečně usoudit, do jaké míry projevy duševní choroby posuzované ukazovaly na zbavení, případně omezení způsobilosti k právním úkonům, když naznačené důkazy (mj. i svědeckými výpověďmi sv. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení]) byly v rámci trestního řízení provedeny až po zpracování již zmíněného znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], v okamžiku jeho zpracování tedy nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci tak, aby při podání posudku zmíněná znalkyně mohla přihlédnout ke všem skutečnostem, které vyšly v řízení najevo, tj. k takovým důkazům, které demonstrovaly a objasňovaly chování a vystupování posuzované v každodenních situacích (srovnej shodně R 14/1977, R 3/1979). S ohledem na uvedené tedy soud v řízení konstatoval obsah výpovědí sv. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] i sv. [příjmení], kdy jejich osobní výslech považoval za nadbytečný s ohledem na značný časový odstup od uzavření předmětné kupní smlouvy, dále pak zmapování skutkového stavu doplnil o svědecký výslech sv. [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří se vyjadřovali k chování [anonymizováno] [příjmení] v rámci uzavírání smlouvy o dílo na práce v předmětném domě. Obsahy výpovědí naznačených svědků měl tedy znalec [příjmení] [celé jméno znalce] k dispozici při vypracování znaleckého posudku, shodně pak jako celý obsah soudního spisu vč. trestní přílohy (trestní spis [spisová značka]) a veškerou zdravotní dokumentaci, kterou se soudu na základě žádosti znalce podařilo zajistit (závěry psychiatrického vyšetření, které posuzovaná podstoupila v ambulanci [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), a kterou si i znalec sám pro zpracování posudku vyžádal, a to zejména záznamy z ambulantní karty vedené praktickou lékařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a kopii chorobopisu posuzované z PN [obec]. Na základě uvedených podkladů znalec [příjmení] [celé jméno znalce], jak již bylo zmíněno výše, uzavřel, že posuzovaná [příjmení] [jméno] [příjmení] trpěla závažnou duševní poruchou, demencí při Alzheimerově chorobě, v důsledku které nebyla ke dni 14. 12. 2010 způsobilá k právním úkonům a nebyla schopna platně uzavřít předmětnou kupní smlouvu na prodej nemovitosti. K uvedenému závěru pak ve svém posudku mj. uvedl, že posuzování duševního stavu post mortem, tedy bez možnosti psychiatricko vyšetření, a zvažování případné nezpůsobilosti činit právní úkony zpětně, je problematikou nesmírně složitou. Mezi znalci pak panuje shoda, že nelze činit odborné závěry na základě laických povědí, výpovědi svědků se navíc odlišují nebo mohou být i zcela protichůdné (jako tomu bylo i v tomto případě pozn. soudu, kdy sv. [příjmení], sv. [příjmení], sv. [celé jméno svědka], shodně tvrdili, že po stránce duševní byla [anonymizováno] [příjmení] zcela v pořádku, a to oproti tvrzení sv. [příjmení], [příjmení], [příjmení]). Významem zásadní roli proto v těchto případech hraje vždy zdravotnická dokumentace, jakožto jediný zdroj objektivních informací o tělesném a duševním stavu posuzované osoby. Znalec je zároveň veden principem presumpce zdraví a jeho závěry, případně zpochybňující schopnost zemřelé osoby činit právní úkony, musí být vždy založeny na jednoznačném dokladu klinické psychopatologie a prokázání forenzně závažné duševní poruchy. Na základě podrobného studia shora naznačené spisové a především dostupné zdravotnické dokumentace tedy uvedený znalec uzavřel, že posuzovaná [příjmení] [příjmení] v inkriminované době, tj. ke dni 14. 12. 2010 trpěla závažnou duševní poruchou, demencí, jež byla v dané věci forenzně určující. Na základě medicínských dokladů pak lze dle znalce rozvoj demence datovat do doby ještě před předmětným právním úkonem, tj. podpisem kupní smlouvy, minimálně do roku 2009. Co se týče kognitivního deficitu, lze z popisu psychopatologie a průběhu onemocnění usuzovat na demenci minimálně lehkou či spíše středně těžkou. Závažnost demence však nebyla s ohledem na inkriminovaný právní úkon podstatná – pakliže by byla posuzována svéprávnost posuzované intravitálně, samotná přítomnost kognitivní poruchy, jež svou hloubkou dosahuje syndromu demence, by posuzovanou diskvalifikovala ze samotného nakládání s vyššími finančními a majetkovými hodnotami. Ve shodě se závěry ošetřujících lékařů a znalců předchozích pak znalec konstatoval, že se etiologicky jednalo o demenci primární, kterou se manifestovala Alzheimerova choroba. Posuzovaná nebyla schopna zcela nezkresleně vnímat realitu, domýšlet následky svých rozhodnutí a v důsledku závažné organické duševní poruchy byla velmi snadno ovlivnitelná a manipulovatelná. Ke dni 14. 12. 2010 proto nebyla způsobilá k právním úkonům a nebyla schopna platně uzavřít kupní smlouvy na prodej nemovitosti. Ze spisu [spisová značka] zdejšího soudu pak vzal soud dále za zjištěné, že jedinou dědičkou po zesnulé [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla potvrzena usnesením ze dne 24. 10. 2011 žalobkyně.

7. Pokud jde o znalecký posudek, který v průběhu řízení na základě zadání soudu zpracovával [celé jméno znalce], k tomuto soud pro úplnost podává, že tento nebyl bohužel dostatečně ze strany ustanoveného znalce obhájen, když v mezidobí znalec ukončil svou znaleckou činnost. Z tohoto důvodu nebyl soudem pro závěrečné hodnocení důkazů použit. Ve vztahu k dalšímu navrženému listinnému důkazu, a to spisem Úřadu městského obvodu [obec a číslo] Slovany, [číslo jednací], soud dále podává, že přes veškerou snahu soudu se tento nepodařilo u příslušných orgánů státní správy zajistit a tento jako celek provést, kdy pro závěry dokazování z uvedeného spisu bylo v tomto řízení použito jen konečné rozhodnutí ze dne 11. 3. 2011 [číslo jednací] viz. výše, kterým byl navýšen příspěvek na péči ve prospěch posuzované [příjmení] [příjmení].

8. Soud žádné další důkazy neprováděl, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn, provedení důkazů dalších účastníci nenavrhovali. <i>9. Dle ust. § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> 10. V daném případě se žalobkyně podanou žalobou domáhá určení, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla ke dni své smrti, tj. ke dni 28. 4. 2011, vlastníkem jedné neoddělené poloviny z celku na nemovitosti, a to stavby [ulice] předměstí [adresa] – bydlení, stojící na parcele [číslo] ve vlastnictví jiného vlastníka, v obci [obec] a katastrálního území [obec]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 24. 10. 2011 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 24. 10. 2011, potvrzena jako univerzální dědička po zemřelé, má na daném určení nepochybně naléhavý právní zájem, neboť bez uvedené určení nebude předmětná nemovitost doprojednána v rámci uvedeného dědického řízení po zemřelé [anonymizováno] [příjmení]. <i>11. Dle ust. § 38 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. v rozhodném znění, neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.</i> <i>12. Dle ust. § 38 odst. 2 cit. zákona, rovněž je neplatný právní úkony osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonů neschopnou.</i> 13. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl. Vzal v tomto směru za prokázané, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla ve smyslu ust. § 38 obč. zákoníku, v rozh. znění, v okamžiku podpisu kupní smlouvy dne 14. 12. 2010 osobou nezpůsobilou k právním úkonům, když tato v daném okamžiku trpěla závažnou duševní poruchou, demencí při Alzheimerově chorobě, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou. Vzhledem k uvedenému, kdy otázku způsobilosti učinit právní úkon soud zkoumal jako otázku předběžnou, je nutno posoudit předmětnou kupní smlouvu jako absolutně neplatný právní úkon, který nezaložil vlastnictví k předmětné nemovitosti pro žalovanou. Zásadní pro uvedený závěr soudu byl odborný závěr znalce [příjmení] [jméno] o duševní poruše posuzované [příjmení] [příjmení], kdy veškeré dokazování a z tohoto plynoucí závěry o skutkovém stavu věci byly soudem činěny právě za účelem zjištění skutkového stavu věci dostatečného pro zkoumání znalce. Své závěry pak znalec ve svém posudku odborně, logicky a srozumitelně zdůvodnil a v rámci své výpovědi před soudem tyto obhájil, kdy dostatečně reagoval i na námitky strany žalované vůči jeho znaleckému posudku tak, aby své závěry zdůvodnil. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 940 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, vyjádření ze dne 26. 9. 2017, účast při ústním jednání dne 6. 3. 2018, 12. 6. 2018 a 31. 8. 2021) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 000 Kč ve výši 2 940 Kč. Dále pak se tyto náklady sestávají z úhrady záloh na znalecké posudky ([anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno] [celé jméno znalce]) ve věci vypracované, a to 2x 5000 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. O náhradě nákladů státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byla žalovaná ve věci neúspěšná, je tedy povinna nahradit státu náhradu nákladů řízení, které stát hradil. Tyto náklady nicméně doposud nebyly zcela vyčísleny a proplaceny, proto o nich bude rozhodnuto samostatným usnesením.